Hlavní americký akciový index S&P 500 od začátku roku do konce října vykazuje růst skoro o 17 procent. Index Nasdaq 100, v němž jsou hlavně akcie firem z technologického sektoru, stoupl o více než 23 procent. Výrazně zpevňují také evropské, japonské a čínské akcie, ukázaly burzovní statistiky. Z hlediska sektorů jsou letos hitem akcie těžařů vzácných zemin, hlavně zlata, a dále zbrojařské společnosti, evropské banky a vesmírné firmy.

„Mezi investory zejména díky nadšení z umělé inteligence (AI), silným korporátním ziskům a snižování úrokových sazeb v USA nadále převládá výborná nálada. Historické rekordy od úvodu roku lámou americké, evropské i asijské akce,“ uvedl analytik Portu Marek Malina.

Letošním lídrem je japonský index Nikkei 225 s růstem asi o třetinu. Japonské exportní firmy těží z uvolněné měnové politiky, nízkých úroků a slabého kurzu jenu. Investoři opět přicházejí na chuť i čínským akciím, což ale není spojeno se zlepšováním tamní ekonomické situace, ale s pokrokem čínských technologických firem v AI. Akcie Alibaby letos už zdvojnásobily hodnotu. Šanghajský index CSI 300 vykazuje růst o více než 21 procent, hongkongský index Hang Seng pak o více než 32 procent. Čínské akcie tak jsou nejvýše za tři a půl roku.

Americký index Nasdaq 100 zpevňuje zejména díky nadšení z AI. V říjnu bylo oznámeno více propojení amerických technologických gigantů, díky nimž a díky velmi dobrým výsledkům akcie Nvidie letos vzrostly zatím o 46 procent. Akcie konkurenční firmy AMD díky dohodě se společností OpenAI jsou vyšší o 112 procent. Další konkurent Intel si díky investici od Nvidie připsal 98 procent.

Buffett se loučí jako vítěz. Jeho Berkshire se topí v penězích

Leaders

Rekordní čísla na rozloučenou. Berkshire Hathaway zvýšila provozní zisk o třetinu a drží historicky největší objem hotovosti – přes 382 miliard dolarů. Warren Buffett po šesti dekádách odchází z čela firmy ve chvíli, kdy jeho investiční impérium nikdy nebylo silnější.

ČTK

Přečíst článek

V Evropě se s nárůstem o 20,7 procenta daří zejména německému indexu DAX 40. Investoři podle Maliny oceňují zrušení tzv. dluhové brzdy a velké fiskální pobídky k oživení největšího evropského hospodářství. Index Euro STOXX 50, který sleduje akcie firem z eurozóny, letos přidávají 15,3 procenta, panevropský index STOXX Europe 600 pak 12 procent. Lámat rekordy se daří i britskému indexu FTSE 100, který od začátku roku vzrostl o 17,7 procenta.

Těžařům zlata se daří díky prudkému růstu ceny kovu, který od začátku roku činí asi 32 procent. Zlato tlačí vzhůru silná poptávka od centrálních bank, ale i slabší dolar. Například akcie nejcennější těžařské společnosti Newmont se zhodnotily o 111 procent, druhé největší firmy Kinross Gold o 135 procent a firmy Gold Fields o 173 procent.

Daří se také evropským bankám. Nejvíce vyčnívá španělská Banco Santander, největší v Evropě, s růstem o 101 procent, před další španělskou bankou BBVA s růstem o 90 procent a před italskou UniCredit s růstem o 67 procent. Evropské banky překvapují vysokými zisky a rentabilitou, k čemuž přispívají vyšší úroky a nízká míra nesplácených úvěrů. Dalším zdrojem růstu je zotavení investičního bankovnictví, což podpořilo zejména německou Deutche Bank, jejíž akcie vzrostly o 86 procent.

Novo Nordisk chce překazit dohodu Pfizeru o převzetí Metsery, za startup nabízí 136 miliard

Zprávy z firem

Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk podala nabídku na převzetí amerického startupu Metsera v hodnotě nejméně 6,5 miliardy dolarů, tedy necelých 136 miliard korun, čímž se snaží překonat již uzavřenou dohodu mezi Metserou a Pfizerem. Cílem Novo Nordisku je upevnit svou dominanci na rychle rostoucím trhu s léky proti obezitě.

nst

Přečíst článek

Daří se i zbrojovkám, především těm evropským. Akcie německé společnosti Rheinmetall si od začátku roku připisují 184 procent. Akcie společnosti Saab vzrostly o 126 procent, Leonardo o 98 procent a Thales o 81 procent. Válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém Východě, globální napětí a politický tlak ze strany Spojených stýtů donutily členské státy NATO, aby zvýšily výdaje na obranu.

Nadšení investorů se obrací také k vesmíru. Akcie společnosti Viasat od začátku roku zpevnily o 318 procent, Kratos Defense o 243 procent, AST SpaceMobile o 270 procent, Astronics o 211 procent, RocketLab o 152 procent a Elbit Systems o 63 procent, upozornil Malina.

Audio verze článku

Jana Maláčová oznámila definitivní konec v politice. Chce se věnovat sama sobě, na sjezdu v listopadu složí s celým vedením strany funkce. Kdo po ní? Nespíš konec.

Byla to romantická doba plná ideálů. Ale tvrdá. V druhé polovině devatenáctého století, když se rozvíjel bezuzdný kapitalismus, vznikaly továrny, dělníci neměli žádné slovo. Byla to levná pracovní síla bez vzdělání. Společností začalo rezonovat dělnické hnutí. Boj za práva dělnictva. Doba se vychýlila ve prospěch bohatých továrníků. Což bylo podhoubí pro zpětný pohyb společenského kyvadla na druhou stranu.

V roce 1878 založili dělníci v pražské břevnovské hospodě U Kaštanu Sociálně demokratickou stranu českoslovanskou v Rakousku. Stál u toho otec budoucího komunistického prezidenta Antonína Zápotockého Ladislav Zápotocký a dělnický básník Josef Boleslav Pecka, několikrát v Rakousko-Uhersku pro své názory vězněný.

Nyní, po 147 letech zažívá tato původně dělnické strana pomalé umírání. Jana Maláčová, současná předsedkyně nejdéle existující politické strany v zemi, oznámila, že odchází z politiky. Už po prohraných volbách před měsícem celé grémium strany v čele s Maláčovou a Lubomírem Zaorálkem oznámili, že rezignují na své funkce. Nyní tedy konec Maláčové v politice vůbec.

Dalibor Martínek: Babišův program je jako bonboniéra. Ve skutečnosti utáhne šrouby

Názory

Programové prohlášení vlády je jako adventní kalendář. Každý den si z něj vytáhnete jeden čokoládový bonbón. Nikdo nebude trpět, všichni budeme prosperovat, daně se budou snižovat, výdaje státu zvyšovat, ekonomika bude růst, zmizí byrokracie. To je program jako ze žurnálu. Takový by chtěla každá vláda.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

22. listopadu, kdy se má konat sněm strany, která dvakrát ve své historii zanikla, za nacistů a za komunistů, ale vždy se zase obrodila, může být třetí, možná poslední tečkou za touto levicovou partají.

Poslední hřebíček do rakve

Poslední hřebíček do rakve zasadila Maláčová, když se před volbami spojila s komunisty. Tím znechutila nejen řadu svých spolustraníků, kteří stranu houfně opouštěli, ale jak se ve volbách ukázalo, i voliče strany. Je to pochopitelné. Spojit se e extrémistickou stranou, která stála u druhé záhuby sociální demokracie v Čechách, to řada lidí s liberálnějším přístupem nepřekousla. To Maláčová neodhadla.

Chtěla po vzoru Spolu vytvořit jednotnou levicovou frontu. A udělala smlouvu s ďáblem. Patrně se podle vývoje předvolebních preferencí domnívala, že se spojené levé síly snáze dostanou do Sněmovny. Přepočítala se. Nyní tedy definitivně končí. Místo omluvy voličstvu za to, že zaprodala konstruktivní levicovou stranu s obří historií, prožívá svůj osobní příběh.

Na instagramu uvedla, že děkuje za zprávy a slova podpory. „Mám se hezky. Odpočívám, soustředím se na sebe a věnuju se rodině. Připravuji sjezd Sociální demokracie, kde stranu předám svému nástupci. Z politiky odcházím. Ne se zklamáním, ale s vděčností," napsala. Maláčová v květnu oznámila, že je onkologicky nemocná.

Boris Šťastný: Nezavázali jsme se zvolit Okamuru šéfem Sněmovny, je to dezinformace

Politika

Šéf poslaneckého klubu Motoristů sobě Boris Šťastný označil za dezinformaci, že všech 108 poslanců vznikající vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů bude muset podepsat dodatek koaliční smlouvy, ve kterém se zavážou zvolit šéfa SPD Tomia Okamuru předsedou Sněmovny. Každý bude volit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Řekl to v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného by byl takový postup na hraně demokratického parlamentarismu, volba má být tajná, uvedl. Koaliční smlouvu budou zástupci ANO, SPD a Motoristů podepisovat v pondělí, kdy také začne ustavující schůze Sněmovny.

ČTK

Přečíst článek

Strana v troskách

Odhlédnuto od osobního příběhu Jany Maláčové stojí za postřeh ještě dva okamžiky. Za prvé, sociální demokracie je v troskách. Aktuálně bez šance na jakékoliv uplatnění ve vysoké politice. Je to strana bez kreditu, bez osobností. Ty poslední, které by se tak daly označit, jako třeba pardubický hejtman Martin Netolický nebo někdejší ministr a senátor Jiří Dienstbier, ze strany utekly po spojení s komunisty. Socialisté nemají na kom stavět.

A za druhé, samotná myšlenka, na které tradiční strana vznikla, se dávno přežila. Jednak ji v Československu po čtyřicet let ničili vládnoucí komunisté. Po sametové revoluci se socialisté zdáli být těmi, kdo ochrání české dělnictvo před budoucími kapitalisty. Což vyneslo Miloše Zemana do nejvyšších pater.

Jenže doba se posunula. Levicová témata posbíraly jiné partaje se silnějšími vůdci. Socialisty vyluxoval Babiš i Okamura. Dělníci mají nyní nejen v Česku, ale v celé Evropě obrovské zastání. České odbory mají takovou sílu, že se jim žádný podnik nepostaví. Pravidelný růst platů, benefity, dovolené u moře. Legislativa stojí na straně pracujících. Socialisté ztratili téma. Ochranu sociálních práv mají v programu všechny politické strany. Maláčová může dát na hrob socialistů kytku, víc udělat nemůže.