Alexandr Lukašenko tvrdí, že Bělorusko nechce vstoupit do války proti Ukrajině. Zároveň připustil, že je ochoten jednat s Volodymyrem Zelenským o problémech mezi oběma zeměmi. Ukrajinský prezident přitom opakovaně varuje, že Moskva se snaží Minsk do konfliktu zatáhnout.
Maďarsko zablokovalo společné prohlášení zemí Evropské unie odmítající prezidentské volby v Bělorusku, uvedla rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) na svých internetových stránkách s odvoláním na zdroje v Bruselu. K textu mělo původně výhrady také Slovensko. Podle běloruských úřadů volby jednoznačně vyhrál dosavadní autoritářský lídr země a blízký spojenec Moskvy Alexandr Lukašenko.
Bezpečnostní záruky pro Kyjev budou účinné pouze v případě, že je poskytnou Spojené státy. V rozhovoru s americkým podcastem Lexe Fridmana to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který rovněž vyjádřil naději, že se brzy po inauguraci 20. ledna setká s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Za nesmysl označil běloruský autoritářský vůdce a spojenec Moskvy Alexandr Lukašenko tvrzení, že Severní Korea vysílá vojáky na podporu ruského vojenského tažení na Ukrajině. Pokud by se tyto informace potvrdily, byl by to podle něj krok směrem k eskalaci konfliktu. Vyjádřil se tak v rozhovoru s britskou stanicí BBC na okraj summitu rozvíjejících se ekonomik uskupení BRICS v ruské Kazani, jehož členem by se Bělorusko pod Lukašenkovým vedením rádo stalo.
Vladimir Putin v pondělí oslavil 72. narozeniny, ale nyní, když je ruský prezident celosvětovým vyvrhelem, přichází mu podstatně méně přání než dříve. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
Bělorusko pod záminkou vojenského cvičení soustřeďuje na hranicích s Ukrajinou značný počet vojáků a techniky, uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle kterého jsou na hranicích i běloruské síly pro speciální operace.
Ukrajina rozmístila na své straně hranice s Běloruskem více než 120 tisíc vojáků a Bělorusko v reakci na to vyslalo k celé své hranici s Ukrajinou skoro třetinu své armády.
Je potřeba obnovit mírové rozhovory, prohlásil v Minsku ruský prezident Vladimir Putin. Jednání ale podle něj musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá. Putin to podle agentury Reuters řekl na tiskové konferenci po rozhovorech se spojeneckým běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Politická vězeňkyně v Bělorusku fungování brutálního vězeňského systému v zemi popsala na kouscích toaletního papíru, které se jí podařilo propašovat z věznice. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na nezávislá běloruská média.
Kontroverzní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko poblahopřál občanům České republiky k jejich dnešnímu státnímu svátku a naznačil, že jeho země je připravena obnovit spolupráci. Vztahy mezi Běloruskem a Českem jsou napjaté. Minsk je blízkým spojencem Ruska a podporuje ho i v jeho válce vedené proti Ukrajině, které zase pomáhá Praha.
Pět dní po vzpouře žoldnéřů z Wagnerovy soukromé společnosti přijal ruský prezident Vladimir Putin jejich šéfa Jevgenije Prigožina v Kremlu. Spolu s ním se setkal i s více než 30 dalšími lidmi z vedení skupiny a veliteli. Podle agentury Interfax to nyní přiznal prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov.
Cena severomořské ropy Brent se dnes poprvé od května vrátila nad psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel 🛢. Hlavní příčinou je podle analytiků pokračující konflikt mezi Spojenými státy a Íránem, který ohrožuje trasy důležité pro přepravu ropy.
Americký dolar 💲dnes na devizových trzích dosáhl vůči japonskému jenu nového 40letého maxima. Posiluje i vůči euru. Děje se tak poté, co dále eskalovaly útoky mezi USA a Íránem na Blízkém východě a Evropská centrální banka (ECB) ponechala úrokové sazby beze změny.
Evropské akcie dnes utrpěly nejvýraznější pokles 📉 za dva týdny, dolů je tlačí růst cen ropy, obavy ze zvyšování úrokových sazeb a neuspokojivé výsledky některých podniků. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, ztratil 1,18 procenta a uzavřel na 639,27 bodu.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes těsně schválila ✅ rezoluci požadující ukončení vojenského tažení proti Íránu, píše agentura AP. Krok je podle ní už druhým takovým varováním pro prezidenta Donalda Trumpa v době, kdy se další vývoj konfliktu stává čím dál nejasnějším.
Pražská burza odevzdala část středečních zisků, index PX oslabil 📉 o 0,68 procenta na 2635,44 bodu. Ztrácela většina hlavních titulů, nedařilo se hlavně akciím Erste Bank. V zisku naopak skončila například energetická společnost ČEZ.
Koruna dnes oslabila. Vůči euru ztratila ve srovnání se středečním závěrem dva haléře na 24,19 Kč/EUR. K dolaru si česká měna pohoršila o deset haléřů na 21,28 Kč/USD.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
Ojeté vozy 🚗na českém trhu v prvním pololetí zdražily v průměru o 4,7 procenta na 312 tisíc korun. Ke zdražení přispěly nižší průměrné stáří prodávaných aut a rostoucí podíl elektrických vozidel na trhu. Uvedla to společnost Cebia v tiskové zprávě.
Americká zbrojovka Lockheed Martin ve druhém čtvrtletí prudce 📈 zvýšila zisk, na provozní úrovni vydělala téměř 2,5 miliardy dolarů (53,1 miliardy korun) proti zisku 748 milionů dolarů před rokem, kdy byla nucena zaúčtovat vysoké odpisy. Firma současně zvýšila výhled tržeb a zisku na letošní rok vzhledem k tomu, že americká armáda se v souvislosti s vlnou globálních konfliktů snaží doplnit zásoby zbraní.
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání ponechala základní úrokové sazby beze změn, klíčová depozitní sazba tak zůstává na 2,25 procenta. Banka o tom informovala v tiskové zprávě.
Číst více