Podpora autoritářského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka je podle běloruského lidskoprávního aktivisty Alese Bjaljackého mezi obyvateli země minimální. Řekl to novinářům během své návštěvy Prahy. Bjaljacki, který patří mezi laureáty Nobelovy ceny míru za rok 2022, byl kvůli své činnosti opakovaně vězněn. Naposledy skončil za mřížemi v roce 2023 a na svobodu se dostal teprve před třemi měsíci.
Bezpečnostní záruky pro Kyjev budou účinné pouze v případě, že je poskytnou Spojené státy. V rozhovoru s americkým podcastem Lexe Fridmana to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který rovněž vyjádřil naději, že se brzy po inauguraci 20. ledna setká s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Za nesmysl označil běloruský autoritářský vůdce a spojenec Moskvy Alexandr Lukašenko tvrzení, že Severní Korea vysílá vojáky na podporu ruského vojenského tažení na Ukrajině. Pokud by se tyto informace potvrdily, byl by to podle něj krok směrem k eskalaci konfliktu. Vyjádřil se tak v rozhovoru s britskou stanicí BBC na okraj summitu rozvíjejících se ekonomik uskupení BRICS v ruské Kazani, jehož členem by se Bělorusko pod Lukašenkovým vedením rádo stalo.
Vladimir Putin v pondělí oslavil 72. narozeniny, ale nyní, když je ruský prezident celosvětovým vyvrhelem, přichází mu podstatně méně přání než dříve. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
Bělorusko pod záminkou vojenského cvičení soustřeďuje na hranicích s Ukrajinou značný počet vojáků a techniky, uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle kterého jsou na hranicích i běloruské síly pro speciální operace.
Ukrajina rozmístila na své straně hranice s Běloruskem více než 120 tisíc vojáků a Bělorusko v reakci na to vyslalo k celé své hranici s Ukrajinou skoro třetinu své armády.
Je potřeba obnovit mírové rozhovory, prohlásil v Minsku ruský prezident Vladimir Putin. Jednání ale podle něj musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá. Putin to podle agentury Reuters řekl na tiskové konferenci po rozhovorech se spojeneckým běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Politická vězeňkyně v Bělorusku fungování brutálního vězeňského systému v zemi popsala na kouscích toaletního papíru, které se jí podařilo propašovat z věznice. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na nezávislá běloruská média.
Kontroverzní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko poblahopřál občanům České republiky k jejich dnešnímu státnímu svátku a naznačil, že jeho země je připravena obnovit spolupráci. Vztahy mezi Běloruskem a Českem jsou napjaté. Minsk je blízkým spojencem Ruska a podporuje ho i v jeho válce vedené proti Ukrajině, které zase pomáhá Praha.
Pět dní po vzpouře žoldnéřů z Wagnerovy soukromé společnosti přijal ruský prezident Vladimir Putin jejich šéfa Jevgenije Prigožina v Kremlu. Spolu s ním se setkal i s více než 30 dalšími lidmi z vedení skupiny a veliteli. Podle agentury Interfax to nyní přiznal prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov.
Írán ❌ přerušil vyjednávání se Spojenými státy, píší deníky The New York Times a The Wall Street Journal. Podle íránského provládního deníku Tehran Times ale kanály nepřímého jednání s USA uzavřeny nebyly. Americký prezident Donald Trump v pondělí zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která by mu osobně vyhovovala.
Rusko a Čína dnes v Radě bezpečnosti OSN ❌ vetovaly rezoluci k otevření Hormuzského průlivu, který je kvůli americko-izraelské válce proti Íránu prakticky uzavřen. O hlasování informovala agentura AFP. Odmítnutí rezoluce se očekávalo, ačkoli diplomaté znění návrhu postupně zmírňovali, aby zvýšili šance na jeho prosazení.
Polská kontrarozvědka (ABW) v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP v Pardubicích zadržela dalšího člověka. Informuje o tom server TVP Info. Dotyčný údajně jiné lidi pověřil úkolem, aby koupili různé předměty využité k 🔥 zapálení haly v Pardubicích. ABW ho zadržela v Zelené Hoře (Zielona Góra) na západě Polska bezprostředně poté, co se vrátil z České republiky.
Americká biofarmaceutická společnost Gilead Sciences se dohodla na převzetí německé biotechnologické firmy Tubulis za až 5️⃣ miliard dolarů (106 miliard korun). Gilead o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Tubulis vyvíjí lék proti rakovině vaječníků a léčiva proti dalším typům nádorů.
Francouzi Cécile Kohlerová a Jacques Paris, které íránský režim zadržoval tři a půl roku, byli propuštěni a jsou na cestě do Francie. Uvedl to francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron na síti X. Dodal, že oba francouzští občané opustili Írán za úsvitu a nyní se s diplomatickým doprovodem nacházejí na území Ázerbájdžánu. Macron zároveň poděkoval Ománu za pomoc se zprostředkováním jejich propuštění.
Společnost foodora 📈 navýší počet autonomních vozítek, které rozvážejí jídlo v pražském Karlíně, a to ze tří na osm, uvedl mediální zástupce firmy Kamil Chalupa. Rozšířil se i sortiment zboží, které roboty rozvážejí. První tři vozítka jezdila po Karlíně od konce loňského roku, podle společnosti se osvědčila a firma jedná o jejich nasazení s jinými pražskými městskými částmi i dalšími městy.
Ministr zahraničí nemůže zakázat prezidentovi, aby zastupoval zemi navenek, míní prezident 👨 Petr Pavel. „Popíral by tím jeho ústavní pravomoci,“ uvedl Pavel v debatě se studenty Mendelovy univerzity v Brně na dotaz k účasti na letním summitu NATO v Ankaře. Už dříve avizoval, že se kvůli tomu chce sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Íránský strategický ostrov Charg dnes zasáhly 🚀 americké údery. Píší to americká média s odkazem na nejmenované zdroje. Podle nich údery zasáhly vojenské cíle, a nikoliv ropnou infrastrukturu. O explozích a izraelsko-amerických úderech na ostrov informovala bez bližších podrobností také íránská agentura Mehr.
Akciové podílové fondy letos do konce března 📉 ztratily 2,9 procenta, smíšené fondy 1,2 procenta a dluhopisové fondy 0,6 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů, který má ČTK k dispozici. Celkem loni akciové fondy podle indexu přinesly zhodnocení 9,4 procenta, smíšené fondy 6,9 procenta a dluhopisové fondy 2,5 procenta.
Pražský dopravní podnik podepsal se sdružením vedeným firmou Subterra smlouvu na zakázku za zhruba 3️⃣0️⃣ miliard korun bez DPH na stavbu druhého úseku metra D mezi Pankrácí a Olbrachtovou, uvedl mluvčí podniku Daniel Šabík. Antimonopolní úřad oznámil, že jeho předseda Petr Mlsna pravomocně zamítl rozklad stavební firmy Strabag, která požadovala zrušení výběru vítěze zakázky.
