Podpora autoritářského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka je podle běloruského lidskoprávního aktivisty Alese Bjaljackého mezi obyvateli země minimální. Řekl to novinářům během své návštěvy Prahy. Bjaljacki, který patří mezi laureáty Nobelovy ceny míru za rok 2022, byl kvůli své činnosti opakovaně vězněn. Naposledy skončil za mřížemi v roce 2023 a na svobodu se dostal teprve před třemi měsíci.
Bezpečnostní záruky pro Kyjev budou účinné pouze v případě, že je poskytnou Spojené státy. V rozhovoru s americkým podcastem Lexe Fridmana to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který rovněž vyjádřil naději, že se brzy po inauguraci 20. ledna setká s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Za nesmysl označil běloruský autoritářský vůdce a spojenec Moskvy Alexandr Lukašenko tvrzení, že Severní Korea vysílá vojáky na podporu ruského vojenského tažení na Ukrajině. Pokud by se tyto informace potvrdily, byl by to podle něj krok směrem k eskalaci konfliktu. Vyjádřil se tak v rozhovoru s britskou stanicí BBC na okraj summitu rozvíjejících se ekonomik uskupení BRICS v ruské Kazani, jehož členem by se Bělorusko pod Lukašenkovým vedením rádo stalo.
Vladimir Putin v pondělí oslavil 72. narozeniny, ale nyní, když je ruský prezident celosvětovým vyvrhelem, přichází mu podstatně méně přání než dříve. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
Bělorusko pod záminkou vojenského cvičení soustřeďuje na hranicích s Ukrajinou značný počet vojáků a techniky, uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle kterého jsou na hranicích i běloruské síly pro speciální operace.
Ukrajina rozmístila na své straně hranice s Běloruskem více než 120 tisíc vojáků a Bělorusko v reakci na to vyslalo k celé své hranici s Ukrajinou skoro třetinu své armády.
Je potřeba obnovit mírové rozhovory, prohlásil v Minsku ruský prezident Vladimir Putin. Jednání ale podle něj musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá. Putin to podle agentury Reuters řekl na tiskové konferenci po rozhovorech se spojeneckým běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Politická vězeňkyně v Bělorusku fungování brutálního vězeňského systému v zemi popsala na kouscích toaletního papíru, které se jí podařilo propašovat z věznice. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na nezávislá běloruská média.
Kontroverzní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko poblahopřál občanům České republiky k jejich dnešnímu státnímu svátku a naznačil, že jeho země je připravena obnovit spolupráci. Vztahy mezi Běloruskem a Českem jsou napjaté. Minsk je blízkým spojencem Ruska a podporuje ho i v jeho válce vedené proti Ukrajině, které zase pomáhá Praha.
Pět dní po vzpouře žoldnéřů z Wagnerovy soukromé společnosti přijal ruský prezident Vladimir Putin jejich šéfa Jevgenije Prigožina v Kremlu. Spolu s ním se setkal i s více než 30 dalšími lidmi z vedení skupiny a veliteli. Podle agentury Interfax to nyní přiznal prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov.
Investiční skupina Wood & Company koupila dvě připravovaná bateriová úložiště ve Finsku. Jejich celková kapacita bude 150 megawatthodin (MWh). Úložiště firma koupila od další české skupiny BHM Group. Wood & Company o tom informovala v tiskové zprávě. Cenu akvizice neuvedla.
Maximální ceny paliv ⛽, které určuje stát, ve čtvrtek klesnou 📉. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 1,50 koruny na 43,50 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,59 koruny za litr, tedy o 51 haléřů levněji než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Číst více
Proces zestátnění energetické společnosti ČEZ bude podle analytiků pozvolný, na valné hromadě společnosti v červnu očekávají zpřesnění celé procedury. Ve hře mohou být i změny stanov firmy, zatím to ale asi nebudou konkrétní náklady. Vyplývá to z komentářů analytiků. Samotný záměr na plné ovládnutí společnosti ČEZ hodnotí analytici spíše rozporuplně. Pokud tak stát učiní, doporučují převzetí výrobní části firmy.
Kdo nahradí Viktora Orbána na uvolněné pozici hlavního potížisty v EU? ptá se v dnešním komentáři bruselský server Politico a na prvních dvou místech z pěti možných "kandidátů" uvádí slovenského premiéra Roberta Fica a předsedu české vlády Andreje Babiše.
Číst více
Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou invazí 120 tisíc dronů. Podle agentury PA o tom dnes před začátkem ministerské schůzky kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) v Německu informoval britský ministr obrany John Healey. Očekává se také, že britská ministryně financí Rachel Reevesová uvolní Ukrajině 752 milionů liber (21 miliard korun) z balíku úvěrové pomoci, poznamenala agentura DPA.
Zákonodárci amerického státu Maine v úterý schválili návrh zákona o dočasném zákazu ❌ výstavby velkých datových center. Maine se stal prvním státem USA, který podobné opatření přijal, a to v době rostoucího odporu vůči těmto zařízením, která pohánějí růst umělé inteligence 🧠 (AI), ale jsou náročná na energii. Aby legislativa vešla v platnost, musí ji ještě podepsat demokratická guvernérka státu Janet Millsová, píše deník The Washington Post.
Čínský automobilový trh 🚗 by letos mohl vykázat první pokles od roku 2018. V rozhovoru s listem Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) to řekl šéf čínských aktivit německého automobilového koncernu Volkswagen Ralf Brandstätter. Volkswagen by podle něj mohl na čínském trhu čelit ještě ostřejší konkurenci než doposud, píše agentura Reuters.
Fond kvalifikovaných investorů BHP Hotels, mezi jehož největší investory patří fond J&T Arch Investments, vstoupil na německý trh, když koupil hotel Le Méridien Grand Hotel v Norimberku. J&T to sdělila v tiskové zprávě. Cenu transakce neuvedla.
Vítěz maďarských voleb Péter Magyar dnes po jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády. Informovala o tom agentura Reuters. Magyarova dosud opoziční strana Tisza získala v nedělních volbách 🗳 ústavní většinu a ukončila tak šestnáctiletou vládu Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.
Největším dovozcem ropy 🛢 do Česka byl loni Ázerbájdžán, z něhož přiteklo přes 42 procent dovezené ropy. Skončilo tak dlouholeté postavení Ruska jako hlavního dovozce ropy do ČR. Ruský podíl klesl na 7,7 procenta, více ropy přiteklo například i z Norska, Kazachstánu nebo Saúdské Arábie. Přispělo k tomu zejména navýšení kapacity ropovodu TAL a také jarní ukončení dodávek přes ropovod Družba, uvedlo ministerstva průmyslu a obchodu.
