Alexandr Lukašenko tvrdí, že Bělorusko nechce vstoupit do války proti Ukrajině. Zároveň připustil, že je ochoten jednat s Volodymyrem Zelenským o problémech mezi oběma zeměmi. Ukrajinský prezident přitom opakovaně varuje, že Moskva se snaží Minsk do konfliktu zatáhnout.
Maďarsko zablokovalo společné prohlášení zemí Evropské unie odmítající prezidentské volby v Bělorusku, uvedla rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) na svých internetových stránkách s odvoláním na zdroje v Bruselu. K textu mělo původně výhrady také Slovensko. Podle běloruských úřadů volby jednoznačně vyhrál dosavadní autoritářský lídr země a blízký spojenec Moskvy Alexandr Lukašenko.
Bezpečnostní záruky pro Kyjev budou účinné pouze v případě, že je poskytnou Spojené státy. V rozhovoru s americkým podcastem Lexe Fridmana to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který rovněž vyjádřil naději, že se brzy po inauguraci 20. ledna setká s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Za nesmysl označil běloruský autoritářský vůdce a spojenec Moskvy Alexandr Lukašenko tvrzení, že Severní Korea vysílá vojáky na podporu ruského vojenského tažení na Ukrajině. Pokud by se tyto informace potvrdily, byl by to podle něj krok směrem k eskalaci konfliktu. Vyjádřil se tak v rozhovoru s britskou stanicí BBC na okraj summitu rozvíjejících se ekonomik uskupení BRICS v ruské Kazani, jehož členem by se Bělorusko pod Lukašenkovým vedením rádo stalo.
Vladimir Putin v pondělí oslavil 72. narozeniny, ale nyní, když je ruský prezident celosvětovým vyvrhelem, přichází mu podstatně méně přání než dříve. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
Bělorusko pod záminkou vojenského cvičení soustřeďuje na hranicích s Ukrajinou značný počet vojáků a techniky, uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle kterého jsou na hranicích i běloruské síly pro speciální operace.
Ukrajina rozmístila na své straně hranice s Běloruskem více než 120 tisíc vojáků a Bělorusko v reakci na to vyslalo k celé své hranici s Ukrajinou skoro třetinu své armády.
Je potřeba obnovit mírové rozhovory, prohlásil v Minsku ruský prezident Vladimir Putin. Jednání ale podle něj musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá. Putin to podle agentury Reuters řekl na tiskové konferenci po rozhovorech se spojeneckým běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Politická vězeňkyně v Bělorusku fungování brutálního vězeňského systému v zemi popsala na kouscích toaletního papíru, které se jí podařilo propašovat z věznice. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na nezávislá běloruská média.
Kontroverzní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko poblahopřál občanům České republiky k jejich dnešnímu státnímu svátku a naznačil, že jeho země je připravena obnovit spolupráci. Vztahy mezi Běloruskem a Českem jsou napjaté. Minsk je blízkým spojencem Ruska a podporuje ho i v jeho válce vedené proti Ukrajině, které zase pomáhá Praha.
Pět dní po vzpouře žoldnéřů z Wagnerovy soukromé společnosti přijal ruský prezident Vladimir Putin jejich šéfa Jevgenije Prigožina v Kremlu. Spolu s ním se setkal i s více než 30 dalšími lidmi z vedení skupiny a veliteli. Podle agentury Interfax to nyní přiznal prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov.
Francouzská placená televize Canal+ investuje mezi lety 2028 a 2032 téměř miliardu eur (přes 24 miliard Kč) do francouzského a evropského filmu. Na síti X to dnes uvedl její šéf Maxime Saada. Krok označil za novou historickou dohodu mezi skupinou Canal+ a organizacemi francouzského filmového odvětví.
Dnes v Česku ještě zapršelo, v dalších dnech ale nastoupí slunečné a horké počasí. Od úterý meteorologové předpovídají tropické třicítky, od čtvrtka se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle kterého lidi v nadcházejícím týdnu čeká extrémní zátěž teplem. Z dlouhodobého výhledu počasí vyplývá, že teplotně nadprůměrné by mělo být celé období nadcházejících čtyř týdnů.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl pozastavit údery proti Íránu na žádost zemí, které zprostředkovávají jednání s Teheránem. V případě neúspěchu diplomacie ale Spojené státy vojenské operace obnoví. Trump to řekl serveru Axios. USA na Írán již třetím dnem neútočí.
Prezident Petr Pavel na návrh ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) jmenoval 15 nových soudců a také předsedkyni Krajského soudu v Ostravě. Stala se jí dosavadní místopředsedkyně této instituce Daniela Teterová, sedmiletý mandát jí začne od 1. srpna. V dřívějších jmenovacích etapách soudců obvykle figurovalo 50 i více jmen, Tejc však po svém nástupu do úřadu avizoval, že počet kandidátů sníží.
Digitální a informační agentura a ministerstvo vnitra plánují na 13. srpna veřejný zátěžový test aplikace eDoklady před podzimními komunálními volbami. Do testování chtějí zapojit několik desítek tisíc dobrovolníků. DIA to uvedla v tiskové zprávě. Loni při sněmovních volbách systém eDokladů kolaboval.
Hasiči odpoledne ukončili zásah u výškové budovy v bývalém baťovském areálu v centru Zlína. Na facebooku to uvedla mluvčí hasičů Lucie Javoříková. Objekt začal hořet 9. července, hasiči požár zlikvidovali po téměř dvou týdnech minulý týden ve středu.
Turecké bojové letouny F-16 budou od srpna do listopadu střežit vzdušný prostor nad pobaltskými státy. Zúčastní se totiž mise NATO Baltic Air Police, napsala turecká agentura Anadolu. Na estonské základně v Amari bude umístěno pět strojů, doprovázet je bude osm desítek tureckých vojáků.
Výrobce luxusních sportovních vozů Porsche do roku 2035 zruší v okolí německého Stuttgartu dalších 5000 pracovních míst. Pozice zaniknou v hlavním závodě Stuttgart-Zuffenhausen a ve vývojovém centru ve Weissachu.
Skupina Sokolovská uhelná v loňském roce skončila v celkové ztrátě 125 milionů korun, v roce 2024 byla ztráta 2,1 miliardy korun. Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) se ale dostal do kladných čísel, a to na 490 milionů korun, v roce 2024 byl tento údaj minus 1,4 miliardy korun. Tržby se pak meziročně zvýšily z 5,3 na 5,7 miliardy korun.
Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba 11 procent původně navržené plochy, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).