Ukrajinci opět zasáhli jednu z největších ruských rafinérii

Německý kancléř Friedrich Merz a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová včera nepochodili u belgického premiéra Barta De Wevera. Belgie totiž po včerejšku nadále rezolutně nesouhlasí s tím, aby Evropská komise poslala na Ukrajinu v přepočtu minimálně zhruba 2,2 bilionu korun ze zmrazených ruských devizových rezerv. Kyjev by penězi mohl financovat válku s Ruskem po další dva roky.

Belgického premiéra v odporu k půjčce včera podpořili také bankéři jeho domoviny. Návrh Evropské komise podle belgické bankovní federace Fabelfin představuje „nevyzpytatelné ohrožení stability celé Belgie jakožto země“. Navíc, jestliže se mezinárodní investoři budou obávat, že zahraniční aktiva držená v Evropě mohou být zabavena příliš snadno, nastane odliv kapitálu z Evropy a podkopání důvěry v její finanční trhy, varuje dále Fabelfin.

Proti půjčce se ozývá vedle bankéřů také Federace belgických podniků. Ta naznačuje, že ostatní země EU se chovají pokrytecky, neboť pokud by byla zmrazená ruská aktiva na jejich území, samy by nebyly ochotny riskovat a činit to, co nyní žádají po Belgii.

Ve skutečnosti jsou zmrazené ruské devizové rezervy deponovány i v dalších zemích EU, zejména ve Francii a v Lucembursku (viz graf agentury Bloomberg níže), avšak Belgie v jejich držbě suverénně dominuje. Proti jejich využití pro půjčku Ukrajině se vyslovuje i sama belgická společnost Euroclear, u které jsou uloženy. Ta včera uvedla, že návrh Evropské komise je příliš riskantní, historií neprověřený, a jeho zhmotnění by znamenalo dalekosáhlá právní, finanční a reputační rizika nejen pro Euroclear samotný, leč též pro Belgii, Evropskou unii a její finanční trhy.

Tlak Německa

Na Belgii vedle Evropské komise zvláště silně tlačí také Německo. Berlín zjevně preferuje využití ruských rezerv k financování ukrajinských vojenských výdajů před použitím společného dluhu EU ke stejnému účelu. Němci totiž patří k národům EU, které se až na výjimky vehementně staví proti společnému půjčování EU, neboť coby relativně fiskálně ukáznění nechtějí přebírat náklady dluhu předlužených ekonomik typu Francie, Itálie, ba ani právě Belgie. Němci by tedy raději, aby peníze na Ukrajinu poslala Belgie, z ruských rezerv, aniž by se musel vydávat další společný dluh EU.   

Na stranu Belgie se ovšem staví i opravdu těžká váha. Spojené státy. Ty nyní tlačí na některé země Evropské unie, aby se postavily záměru Evropské komise poslat Ukrajině peníze z ruských rezerv, jak včera uvedla agentura Bloomberg. Podle Spojených států by peníze z ruských rezerv měly sloužit k zajištění míru, a nikoli k prodlužování války.

Evropská komise chce Kyjevu peníze dát – jde vlastně o nevratnou bezúročnou půjčku – na jeho vojenské a finanční potřeby. Za poskytnuté peníze se mají ovšem zaručit členské země EU. Česko by tak muselo vyčlenit na tuto záruku minimálně 40 miliard korun.

Petrohrad ztrácí tvář: Odvážní mlčí, mladí mizí z ulic, umělci odcházejí

Politika

Ruská knihkupkyně Ljubov Beljacká s povzdechem lamentuje nad „ovzduším všudypřítomného strachu a úzkosti“, které se kvůli válce na Ukrajině rozšířilo v jejím rodném Petrohradě. Toto město, jemuž se kdysi přezdívalo ruské „okno do Evropy“, je považováno za kulturní metropoli země, kde vždy kvetlo nezávislé myšlení, umělecké vyjádření i disent, napsala agentura AFP.

ČTK

Přečíst článek

Evropská centrální banka se na záruce podílet odmítá, i když po ní Evropská komise participaci žádá. Proti předání tisíců miliard korun Ukrajině jsou v rámci EU vedle Belgie také Maďarsko a vlastně i Slovensko, které jej podmiňuje tím, aby dané biliony nefinancovaly vojenské výdaje, což je v praxi těžko splnitelné.

Státní rozpočet Belgie inkasuje ze zmrazených ruských devizových rezerv, které jsou deponovány na jejím území, stovky milionů eur daní. Hlavně se tedy ale Belgie obává, že pokud přestanou platit příslušné sankce Evropské unie (například maďarským vetem při hlasování o jejich prodloužení o další půlrok, které se koná pravidelně každých šest měsíců), bude to ona, která bude muset Rusku peníze z rezerv vracet – a pokud je mezitím Evropská komise pošle Ukrajině, nebude mít z čeho.

Na Belgii by se pak musely „složit“ další členské země EU, aby mohla peníze Rusku vrátit – Česko by pak muselo Rusku „přes Belgii“ poslat zmíněných minimálně 40 miliard korun. Případně by vratku Rusku „natiskla z ničeho“ Evropská centrální banka, což ta ale právě odmítá jako nepovolené látání dluhu členských zemí eurozóny tiskem nových eur.

Slovenský prezident Peter Pellegrini věří ve výtečné vztahy s Českem a v obnovení mezivládních konzultací po nadcházejícím jmenování předsedy hnutí ANO Andreje Babiše českým premiérem. Pellegrini to řekl v diskusním pořadu slovenské veřejnoprávní stanice STVR. Hlava slovenského státu také ocenila nedávnou návštěvu Bratislavy delegací v čele s novým šéfem české Sněmovny Tomiem Okamurou a řekla, že se zástupci budoucí české opozice při jejich ohlášené návštěvě Bratislavy sejít nehodlá.

„Já si s panem Andrejem Babišem tykám, jsme přátelé. Já mám s ním jen dobrou zkušenost. Pevně věřím, že ty vztahy i jeho přičiněním budou excelentní. Věřím, že bude premiérem, který zanedlouho rozhodne o opětovném návratu společných jednání vlád,“ uvedl Pellegrini.

Politické vztahy mezi Prahou a Bratislavou ovlivnilo loňské rozhodnutí kabinetu premiéra Petra Fialy přerušit mezivládní konzultace. Tento krok nyní končící česká vláda zdůvodnila tehdy rozdílnými pohledy obou zemí na klíčová zahraniční témata. Slovensko po předloňském nástupu nynějšího kabinetu premiéra Roberta Fica například zastavilo ze státních zásob vojenskou pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Fico také kritizoval přístup Evropské unie ke konfliktu na Ukrajině. Český prezident jmenuje Babiše premiérem v úterý.

Pochvala pro Okamuru

Pellegrini uvítal návštěvu Okamury, který spolu s několika poslanci vznikající české vládní koalice tento týden navštívil Slovensko. „První slova byla, že už přestane to, že nás bude Česká republika zase mentorovat, jak nás mentorovali poslední dva roky, že nebudou zasahovat do našich vnitrostátních záležitostí a že nás jako bratrský národ mají dále rádi a že chtějí vyslat jasný signál zlepšení vztahů,“ řekl Pellegrini.

Petrohrad ztrácí tvář: Odvážní mlčí, mladí mizí z ulic, umělci odcházejí

Politika

Ruská knihkupkyně Ljubov Beljacká s povzdechem lamentuje nad „ovzduším všudypřítomného strachu a úzkosti“, které se kvůli válce na Ukrajině rozšířilo v jejím rodném Petrohradě. Toto město, jemuž se kdysi přezdívalo ruské „okno do Evropy“, je považováno za kulturní metropoli země, kde vždy kvetlo nezávislé myšlení, umělecké vyjádření i disent, napsala agentura AFP.

ČTK

Přečíst článek

Například letos v září, krátce před českými sněmovními volbami, slovenští vládní politici kritizovali českého ministra vnitra Víta Rakušana za to, že se v Bratislavě zúčastnil opoziční demonstrace svolané proti návrhu nového konsolidačního balíčku Ficovy vlády. Rakušan tehdy uvedl, že na akci byl jako soukromá osoba. Poukázal rovněž na dřívější výroky Babiše a českého exprezidenta Miloše Zemana před slovenskými volbami.

Opozice má smůlu

Pellegrini řekl, že se nehodlá sejít se zástupci budoucí české opozice, která v reakci na uvedenou Okamurovu návštěvu Slovenska chystá vlastní cestu do Bratislavy.

„Když začnete přijímat opozici, tím nenápadně jakoby zasahujete do vnitropolitického boje. Nemyslím si, že bych jako prezident měl přijímat opoziční politiky z jakékoliv země, pokud nejde o autoritářský režim, kde přijetím opozice chcete vyslat signál, že ta země chce jít demokratickou cestou. Nevidím důvod, abychom se na oficiální úrovni setkávali s opozicí, tak by se měli chovat i naší sousedé,“ řekl Pellegrini.

Budoucí česká opozice opakovaně kritizovala, že se šéfem Sněmovny a lídrem hnutí SPD Okamurou jeli na Slovensko jen poslanci nastupující koalice, tedy vedle SPD také ANO a Motoristů.