Francouzská technologická společnost Mistral AI investuje 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy korun) do výstavby datového centra ve Švédsku. Půjde o první zařízení tohoto typu mimo Francii a zároveň o významný krok směrem k technologické nezávislosti Evropy. Firma uvedla, že nové centrum nabídne plně evropské řešení v oblasti generativní umělé inteligence. O investici informovala agentura Agence France-Presse.
Mistral patří mezi přední evropské hráče v oblasti vývoje pokročilých modelů generativní AI. Přesto její tržby zatím zaostávají za americkými konkurenty, jako jsou OpenAI nebo Anthropic, a stejně jako většina firem v tomto sektoru zatím nevykazuje zisk. Právě evropský původ by se však podle odborníků mohl ukázat jako konkurenční výhoda. Otázky technologické suverenity totiž nabývají pro evropské politické lídry na významu.
Před dvěma lety založili AI firmu, nyní jsou ze tří třicátníků miliardáři
Tomu se říká úspěch. Tři Francouzi, kteří teprve před dvěma lety založili start-up zaměřený na umělou inteligenci Mistral, se už nyní dočkali pohádkového bohatství. A to díky investici od nizozemské společnosti ASML.
Na rozdíl od amerických společností se Mistral nezaměřuje primárně na chatovací nástroje pro běžné uživatele, jako jsou ChatGPT nebo Claude. Jeho strategie cílí především na podnikové zákazníky a firemní aplikace, kde vidí větší potenciál stabilního růstu.
Důvěru v další rozvoj firmy potvrzuje i zájem investorů. Loni v září společnost získala 1,7 miliardy eur a mezi hlavní investory se zařadil také nizozemský technologický gigant ASML. Hodnota Mistralu byla při tomto kole financování stanovena na 11,7 miliardy eur a generální ředitel Arthur Mensch uvedl, že tržby by letos měly překročit jednu miliardu eur. Investice do švédského datového centra tak představuje nejen expanzi firmy, ale i ambici posílit evropskou pozici v globálním závodě o dominanci v oblasti umělé inteligence.
Kyberšmejdi loni útočili ve velkém. Banky Čechům zachránily přes 12 miliard
Banky v Česku loni ochránily svým klientům rekordních 12,2 miliardy korun, které se podvodníci pokusili odčerpat, uvedla Česká bankovní asociace. Zachráněná částka je o 4,2 miliardy korun vyšší než před dvěma lety a potvrzuje, že bankovní sektor patří mezi lídry v oblasti bezpečnosti plateb.
Investice do technologických titulů zdaleka nejsou u konce. Potvrzuje to nový plán vlivného fondu Andreessen Horowitz, který plánuje do nových technologií napumpovat deset miliard dolarů. Vedle umělé inteligence se přitom chce zaměřit také na zbrojní inovace.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Obsah Wikipedie se stává cenným zbožím. AI firmy za něj začnou platit
Nová vláda předkládá Poslanecké sněmovně rozpočet, který je dílem „realistický“, dílem ale také má mimořádný schodek. Ačkoli mají vládní strany mezi poslanci jasnou většinu, a rozpočet tak nejspíš hladce projde, přinejmenším pro členy Motoristů Sobě by to mělo představovat poměrně kardinální problém. Vyrovnají se s tím nějak?
Možná to není úplně fér, ale přesto se to musí udělat. Je zcela namístě konfrontovat sliby stran dnešní vlády s tím, co ve skutečnosti dělají. A pravděpodobně největší problém před sebou nyní mají Motoristé.
Ti se do sněmovny dostali i díky slibům návratu k vyrovnaným rozpočtům. Právě tím získali část voličů dávné ODS, fanoušky malého státu, nulových daní a v podstatě jakési polidštěné verze anarcho-kapitalismu (i té nepolidštěné). Samozřejmě je nelze kritizovat za to, že vyrovnaný rozpočet nezajistili už nyní, což si nejspíš část jejich voličů představovala. Nicméně hlasovat pro rozpočet, který „slibuje“ schodek ve výši 310 miliard v době hospodářského růstu, by mělo vzbudit nejedno nesouhlasné zvýšení obočí, možná i dvě tři nesouhlasné vlnovky.
Dalibor Martínek: Macinka si vyvztekal vedlejší kolej
Petr Macinka ve své svaté válce za Turka před pár dny prohlásil, že jeho ministerstvo zahraničí bude ignorovat prezidenta republiky Petra Pavla. Nyní se Pavel s Babišem dohodli, že naopak oni dva budou určovat zahraniční politiku.
Samozřejmě platí, že aktuální rozpočet nešlo sestavit na nulu, protože mandatorní výdaje i mezinárodní závazky dávají poměrně úzké mantinely pro kreativitu. A také platí to, že Motoristé jsou ze všech sněmovních stran v podstatě jako jediní bez viny na tom současném stavu, protože poslaneckou, natož vládní zodpovědnost nikdy neměli, tedy minimálně formálně, byť personálně to už tak bez poskvrny není.
Jenomže stav věcí Motoristé velmi dobře znali i před volbami, kdy vyrovnané rozpočty vesele sliboval nejeden billboard. A bez uzardění a pravděpodobně s jakousi tajemnou expertízou, kterou jiné strany nemají. A za to dostali Motoristé hlasy od části voličů.
Nyní se láme příslovečný chleba a Motoristé mohou ukázat, jak vážně svůj nejdůležitější programový bod myslí. Pokud rozpočet hladce projde, což je velmi pravděpodobné, ukážou, že sliby jsou v předvolební kampani jen taková prázdná a falešná slovíčka, která jsou v podstatě tak živá jako žížala na háčku při lovení kapříků.
Stanislav Šulc: Inspirace Trumpem? Zdánlivě drsná vláda nakonec taky cukne
Černá středa české vlády? Tak bychom mohli nazvat 4. únor 2026, kdy premiér Andrej Babiš vyrazil na schůzku s prezidentem Petrem Pavlem a v podstatě mu vyšel ve všem vstříc. Dění v české nejvyšší politice tak dostává nový rozměr a není nepodobný dění v USA: také tady zdánlivě neústupní populisté nakonec ustoupí, když jim není hned po vůli.
Ostatně i jejich ideový guru, exprezident Václav Klaus v jednom komentáři ještě před koncem roku upozornil, že to bude tragický omyl, pokud se vláda rozhodne pokračovat v obřích rozpočtových deficitech.
„Mnozí jsme nemohli vydýchat obří deficit rozpočtu, který provozoval po čtyři roky svého vládnutí kabinet Petra Fialy. A očekávali jsme, že se nová vláda Andreje Babiše, okořeněná Petrem Macinkou a Tomiem Okamurou, bude chovat úplně jinak. Teď toto nadějné očekávání ztrácíme. Zdá se, že chce Babišova vláda Fialův deficit na rok 2026 ještě zvýšit. To je tragický omyl,“ uvedl doslova.
Vyslyší některý z motoristů tato slova? Pokud ne, je poměrně pravděpodobné, že to v dalších volbách s jejich výsledkem už tak slavné nebude. Velmi pravděpodobně totiž ztratí voliče, kteří motoristy volili kvůli ekonomickým billboardům. A zůstanou jim jen věrní bojovníci v kulturních válkách. Bude to stačit?
Dalibor Martínek: Metoda Macinka. Provokovat, vykrádat mediální prostor
Zatímco předchozí evropské olympiády řešily, co s vesnicemi po odjezdu sportovců, Milán měl odpověď připravenou dopředu. Komplex pro 1 700 sportovců se okamžitě promění ve studentské koleje. Architektura, která se poučila z minulosti, ale cenově může zopakovat stejné chyby.
Olympijské hry po celém světě opakovaně dávají vzniknout okázalým architektonickým komplexům, jejichž dlouhodobé využití bývá až druhořadou otázkou. Zkušenosti posledních dvou evropských her z Londýna 2012 a Paříže 2024 přitom ukazují, jak složité je proměnit olympijské vesnice ve skutečně funkční městské čtvrti.
Nový milánský projekt s kapacitou 1 700 lůžek proto volí odlišnou strategii. Už od počátku byl navržen tak, aby po skončení zimních her 2026 řešil konkrétní problém města, a to kritický nedostatek studentského bydlení.
Olympijská vesnice, kterou navrhlo mezinárodní architektonické studio Skidmore, Owings & Merrill (SOM), tak představuje nejen posun v udržitelnosti, ale i reakci na urbanistické a sociální lekce z předchozích olympiád, píše server Bloomberg. Michodem chicagské studio SOM patří k nejzkušenějším kancelářím v práci s velkým měřítkem i brownfieldy. Vedle ikonických mrakodrapů se v posledních letech soustředí na udržitelný urbanismus a komplexní masterplany.
Dva měsíce do olympiády. Predazzo už tři roky mění dolomitskou krajinu kvůli skokanským můstkům
Do startu zimních olympijských her zbývají zhruba dva měsíce a dokončovací práce na sportovištích pokračují. Italské dolomity přitom již zasypal první sníh.
Londýn i Paříž pracovaly s tradičním modelem olympijské výstavby. Vesnice byly navrženy primárně jako standardní bytové domy, které se během her dočasně upraví pro sportovce.
V londýnském Stratfordu vzniklo kolem Olympic Parku 12 400 bytů, které měly nastartovat regeneraci chudšího East Endu. Polovina z nich měla být cenově dostupná. Ve výsledku však tento podíl klesl přibližně na pětinu. Urbanisticky šlo o úspěšnou transformaci území, sociální ambice se ale naplnily jen částečně.
Paříž zvolila podobný přístup ve čtvrti Saint‑Denis. Olympijská vesnice pro hry 2024 se stala katalyzátorem rozsáhlé regenerace severního předměstí. Nová infrastruktura, veřejné prostory i bydlení zvýšily kvalitu lokality. Zároveň však přinesly ceny, které často převyšují okolní trh.
Milán se z těchto zkušeností poučil. Namísto bytů, které je nutné po hrách znovu přestavovat a znovu uvádět na trh, vzniká typologie, jež odpovídá poptávce od prvního dne po skončení olympiády.
Třicet miliard, čtyři věže a hvězda architektury. Sekyra pozval do Prahy Libeskinda, na Rohanu navrhne náměstí
Praha získá první projekt Daniela Libeskinda. Jeden z nejuznávanějších světových architektů navrhl čtveřici rezidenčních domů Sekyra Flowers, které se stanou architektonickým centrem vznikající čtvrti Rohan City.
Architektonický koncept: současnost navázaná na milánskou tradici
Projekt vzniká na místě bývalého železničního brownfieldu Porta Romana, jednom z největších transformačních území v širším centru Milána. Urbanisticky navazuje na dlouhodobou strategii města přeměňovat opuštěné železniční areály na smíšené čtvrti s bydlením, službami a veřejným prostorem.
Architektonický jazyk vesnice kombinuje současný modulární urbanismus s historickou milánskou rezidenční typologií. Klíčovou inspirací je tradiční „casa di ringhiera“, což je činžovní dům s pavlačemi orientovanými do vnitrobloku, který historicky podporoval komunitní život i přirozené proudění vzduchu.
SOM tento princip převedl do současnosti, výsledkem jsou otevřené galerie, sdílené pavlače a hluboké lodžie fungují jako stínící prvek i sociální infrastruktura. Podélné dvory mezi budovami vytvářejí poloveřejný prostor, jenž má fungovat stejně během olympiády i v běžném studentském provozu.
OBRAZEM: Už žádné staré koleje. Studenti v Olomouci dostanou luxus s fitness a kinem
Komplex tvoří šest prefabrikovaných budov doplněných o dvě rekonstruované historické železniční stavby. Prefabrikace mimo staveniště zkrátila dobu výstavby, snížila odpad i uhlíkovou stopu projektu. Což je klíčový faktor u staveb s pevně daným olympijským termínem.
Energetická strategie komplexu stojí na kombinaci pasivních i aktivních opatření, která mají snížit provozní emise i energetickou náročnost budov. Střechy jsou osazeny fotovoltaickými panely, zatímco velkokapacitní sdílené kuchyně omezují potřebu plně vybavených jednotek a tím i spotřebu energií. Architektura zároveň pracuje se stínícími terasami a pavlačemi, jež přirozeně regulují teplotu interiérů. Po skončení her navíc zpevněné plochy nahradí rozsáhlá výsadba zeleně, která pomůže ochlazovat mikroklima a zadržovat dešťovou vodu.
Jedním z nejvýraznějších rozdílů oproti Londýnu a Paříži je samotná bytová typologie. Zatímco letní olympiády tradičně vyžadují velkokapacitní sdílené byty, které se před hrami i po jejich skončení nákladně upravují, milánská zimní vesnice pracuje od počátku s dispozicí kompaktních studií. Každá jednotka má vlastní koupelnu, kuchyňský kout i plné vybavení a je navržena tak, aby byla bezprostředně po odjezdu sportovců obyvatelná studenty. Projekt se tak vyhýbá emisně i finančně náročným postolympijským rekonstrukcím. Právě tato slabina se naplno projevila právě u předchozích her.
„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku
„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.
Stejně jako v Londýně a Paříži se však i v Miláně ukazuje napětí mezi urbanistickou kvalitou a ekonomickou dostupností. Město s přibližně 220 tisíci studenty patří k nejdražším v Itálii. Průměrný nájem za pokoj dosahuje 664 eur měsíčně. Nový komplex zvýší kapacitu studentského bydlení o zhruba šest procent.
Z 1 700 lůžek ale bude pouze 450 nabízeno za dotované nájemné 592 eur včetně energií. Ostatní jednotky vyjdou na 739 eur za sdílený pokoj a až 1 065 eur za jednolůžkový, čímž se projekt stane jedním z nejdražších ubytování ve městě.
Podobně jako v případě Londýna a Paříže tak vzniká paradox. Projekty sice zvyšují kapacitu bydlení, ale ne vždy jeho dostupnost.
Nejlepší evropská architektura? Tentokrát ji porota našla schovanou v Karlových Varech
Nejsou to mrakodrapy ani okázalé ikony. Nejlepší evropská architektura roku 2026 vzniká z omezení, rekonstrukcí a veřejných investic. A jeden z projektů, které dnes porota Mies van der Rohe Awards považuje za klíčové, najdeme překvapivě v Karlových Varech.
Britský urbanismus se pyšní dlouhou tradicí městských experimentů. Nových sídel tu v minulém století vznikly desítky. Nyní se má koncept vrátit, aby zachránil zemi z krize bydlení. Stavitelé se však musí poučit z předchozích chyb.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Proměna kokainem prosáklé čtvrti. Olympiáda má nastartovat obnovu pařížské periferie
