Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Právě sankce na Lukoil, tentokrát ovšem ze strany Ukrajiny, v loňském roce ohrožovaly zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska. To jsou dvě poslední země EU, které jsou závislé na potrubních dodávkách ropy z Ruska.

Trumpovy nové sankce se druhotně vztahují také k finančním společnostem, které jsou s Rosněftí a Lukoilem v transakčním styku. Sankce spočívají v odstřižení obou zmíněných ruských podniků od amerického bankovního systému, což jim znemožňuje provádět transakce v dolarech. Dolar přitom představuje jednoznačně dominující měnu světového obchodu s ropou.

Druhotně by se odstřižení od dolarového finančního systému mohlo týkat také společností, které po finanční stránce zajišťují dovoz ruské ropy do Maďarska, a tedy i na Slovensko. V praxi by to znamenalo, že partnerská banka maďarského petrochemického podniku MOL, který má věcně v gesci dovoz ruské ropy do Maďarska a na Slovensko jižní větví ropovodu Družba, by zřejmé nemohla nést související rizika. MOL by tak prakticky neměl, jak za ruskou ropou legálně zaplatit, a to nejen v dolarech, ale ani v eurech. Právě proto, že banka, kterou MOL využívá, případně další finanční společnosti zajišťující jeho transakce s ruskou stranu, by samy mohly být odstřiženy od dolarového systému, což by pro ně bylo potenciálně likvidační.

Lukáš Kovanda: Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“

Názory

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Ovšem MOL nezveřejňuje, od kterých přesně společností ruskou ropu nakupuje. Pokud by se jednalo zcela či z drtivé většiny o jiné ruské podniky než zmíněné dva nově sankcionované, například o Tatněfť, Trumpovy sankce by zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska ohrožovat přímo neměly. 

Hrozba pro Moravu

Jestliže by však sankce vedly k zásadnějšímu ochromení dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko, nepříznivě může být dotčeno i Česko. Zejména východní část Česka, Morava, je stále z velké míry zásobována ropnými produkty, například motorovou naftou, ze Slovenska. Tu tamní podnik Slovnaft, dcera zmíněného maďarského MOL, sice od letoška musí zpracovávat z neruské ropy, avšak ochromení dodávek ruské ropy by alespoň přechodně vytvořilo citelný tlak na obecný růst cen pohonných hmot nejen v Maďarsku a na Slovensku, ale také v Česku.

Celou situaci by zhoršoval fakt, že nové Trumpovy sankce se mají týkat i německé dcery Rosněfti, podniku Rosneft Deutschland, jež vlastní rafinérie ve východní části Německa, které tedy také palivy zásobuje. Německá vláda nepřistoupila k jejímu znárodnění, i když ji má po ruské invazi na Ukrajinu v nucené správě, takže se Trumpovy sankce vztahují i právě na Rosneft Deutschland. Zhoršení zásobování palivy východní části Německa by představovalo další tlak na růst cen v celém středoevropském regionu, tedy i v Česku.  

Akcie firem zaměřených na kvantové počítače prudce vzrostly poté, co Wall Street Journal informoval, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa jedná s několika společnostmi o převzetí vlastnických podílů výměnou za federální dotace. Podle zdrojů deníku by mělo jít o společnosti IonQ, Rigetti Computing, D-Wave Quantum a Quantum Computing Inc., zatímco další firmy, včetně Atom Computing, o podobných dohodách uvažují.

Po zveřejnění zprávy vzrostly akcie IonQ a D-Wave o 9 procent, Rigetti přidala 7 procent a Quantum Computing Inc. dokonce 11 procent.

Plán podle WSJ zapadá do širší strategie Washingtonu, která cílí na získávání podílů v klíčových průmyslových odvětvích považovaných za strategicky důležité pro americkou národní bezpečnost. Podobný krok už vláda učinila letos, když ministerstvo obrany investovalo 400 milionů dolarů do těžařské společnosti MP Materials, čímž získalo přibližně 15procentní podíl. Následně stát převzal asi 10procentní podíl v Intelu, jediném americkém výrobci pokročilých čipů pro umělou inteligenci.

V případě kvantových technologií by podle deníku měl každý projekt získat minimálně 10 milionů dolarů. O granty se přitom ucházejí i další technologické firmy.

Tento krok představuje zásadní změnu přístupu Washingtonu. V posledních desetiletích nebylo běžné, aby americká vláda mimo období finanční krize vstupovala do soukromých firem. Nový trend tak podle expertů značí ideologický posun směrem k většímu státnímu zásahu do vybraných strategických odvětví.

Lukáš Kovanda: Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“

Názory

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Varování od Bessenta

Ministr financí Scott Bessent však pro CNBC uvedl, že vláda „musí být velmi opatrná, aby nepřekročila své pravomoci“. Prezident Trump i ministr obchodu Howard Lutnick ale argumentují, že stát by měl profitovat z úspěchu firem, jejichž růst byl umožněn díky veřejným prostředkům.

Zaměření na kvantové technologie zapadá do širšího soupeření s Čínou, která omezuje export vzácných zemin a posiluje vlastní technologickou soběstačnost. USA proto chtějí vytvořit domácí řetězec dodávek i v oblastech, jako jsou polovodiče či nové výpočetní technologie.

Kvantové počítače, které využívají principy kvantové fyziky k řešení úloh mimo dosah dnešních superpočítačů, jsou považovány za další klíčovou technologii s obrovským ekonomickým i bezpečnostním významem. Mohly by zásadně proměnit medicínu, finance i vědu o materiálech – a zároveň představují potenciální kybernetickou hrozbu, pokud by se dostaly do rukou soupeřů.