Petr Macinka ve své svaté válce za Turka před pár dny prohlásil, že jeho ministerstvo zahraničí bude ignorovat prezidenta republiky Petra Pavla. Nyní se Pavel s Babišem dohodli, že naopak oni dva budou určovat zahraniční politiku.
Andrej Babiš nechal dlouhé týdny řádit šéfa Motoristů v jeho boji za Filipa Turka ministrem. Nechal mu volnou ruku. Spor s nevolí zpovzdálí sledoval. Na jednu stranu mu vyhovovalo, že Macinka vyvolává rozruch. Babišovy kauzy, například detaily kolem svěřenského fondu nebo jednání o jeho imunitě v kauze Čapí hnízdo, šly do pozadí.
Stanislav Šulc: Inspirace Trumpem? Zdánlivě drsná vláda nakonec taky cukne
Černá středa české vlády? Tak bychom mohli nazvat 4. únor 2026, kdy premiér Andrej Babiš vyrazil na schůzku s prezidentem Petrem Pavlem a v podstatě mu vyšel ve všem vstříc. Dění v české nejvyšší politice tak dostává nový rozměr a není nepodobný dění v USA: také tady zdánlivě neústupní populisté nakonec ustoupí, když jim není hned po vůli.
Na druhé straně, rozhodně nechtěl mít fatálně poškozené vztahy s prezidentem, kterého k výkonu premiérské funkce nezbytně potřebuje. Na tom ovšem Macinka usilovně pracoval.
Macinka, šéf diplomacie, zcela nediplomaticky vydíral prezidenta textovými zprávami. Desítky tisíc lidí kvůli tomu zaplnily Staroměstské náměstí. A prezident Pavel, nejvyšší ústavní činitel, začal Macinku okatě přehlížet. Situace v zahraniční politice zcela nebývalá. Macinka si patrně myslel, že je dostatečně silným rohovníkem, aby se mohl postavit hlavě státu. Šeredně se přepočítal.
Ještě o víkendu ministr zahraniční zcela nediplomaticky prohlásil, že bude prezidenta v otázkách zahraniční politiky ignorovat. Nemyslitelné prohlášení. Babiš už musel zasáhnout, aby šéf Motoristů nevytvořil na mezinárodním poli během pár týdnů svého působení ze země uprostřed Evropy banánovou republiku.
Dalibor Martínek: Metoda Macinka. Provokovat, vykrádat mediální prostor
Takže na příště, zahraniční politiku země budou utvářet Pavel s Babišem. Zcela logicky. A je dobře, že jsou oba aktéři schopni se na tom dohodnout. Babiš svou pozici lídra v této oblasti mnohokrát avizoval. Macinka patrně neuměl rozpoznat jasné signály, že je jenom pátým kolem u vozu. Že získal auto s majáčkem a ministerský post, ale ne vliv. Taková slepota je u vrcholného diplomata politováníhodná.
Macinka samozřejmě žádným diplomatem není, nikdy nebyl a ani na vrcholném postu se tak nikdy nechoval. Jenom se Babišovi hodí k vládnutí. Slova premiéra o tom, že se s ním výborně vládne, si patrně přeložil jako volnou ruku. Velmi rychle se však se svými způsoby dostal do postavení mimo hru.
O tom, kdo se zúčastní začátkem července summitu NATO v Turecku, rozhodne vláda v květnu či červnu, uvedl Babiš. Macinka se patrně bude dál snažit házet do soukolí Babiš Pavel písek. Nicméně, dostal jasný vzkaz od šéfa vlády, kde je jeho místo.
Černá středa české vlády? Tak bychom mohli nazvat 4. únor 2026, kdy premiér Andrej Babiš vyrazil na schůzku s prezidentem Petrem Pavlem a v podstatě mu vyšel ve všem vstříc. Dění v české nejvyšší politice tak dostává nový rozměr a není nepodobný dění v USA: také tady zdánlivě neústupní populisté nakonec ustoupí, když jim není hned po vůli.
Mexická pochoutka taco se v posledním roce stala populárním slovem mezi politology a komentátory. Když se přepíše verzálkami, TACO představuje zkratku slov „Trump Always Chickens Out“, tedy Trump nakonec vždycky cukne. Je tím míněna situace, že ačkoli americký prezident zdánlivě vytváří jeden tlak na své spojence (a občas i nepřátele) za druhým, ve skutečnosti na poslední chvíli vždy svůj tlak zmírní.
Spojení se vžilo zejména u jeho celní politiky, která je nakonec mnohem mírnější, než se původně zdálo.
Nyní prožíváme českou podobu TACO. A můžeme ji přesněji pojmenovat BACO. Tedy „Babiš Always Chickens Out“. A jde v podstatě o přesnou analogii toho, jak se chová americký prezident.
Na zvyšování daní jsem se vždy díval s velkým nervem, říká Tomáš Portlík, druhý muž ODS
Nejsilnější opoziční strana ODS si v polovině ledna zvolila nové vedení. Pravou rukou nového předsedy Martina Kupky se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. „Soustředili jsme se na zahraniční a bezpečnostní otázky, jako bychom domácím věcem nepřikládali význam,“ říká Portlík v rozhovoru pro newstream.cz. To se nyní má změnit. ODS se chce vrátit na politické výsluní.
Zatímco na sociálních sítích se současní vládní politici předhánějí v drsnosti a neústupnosti svých vyjádření, v reálu to nakonec vypadá trochu jinak. Když Andrej Babiš dnes navštívil prezidenta Petra Pavla, odešel v podstatě jako spráskaný pes, který, řečeno s Klementem Gottwaldem, přijal všechny návrhy, které mu prezident dal.
Takže ačkoli dvojministr Petr Macinka pravděpodobně nebude s prezidentem konzultovat zahraniční politiku, bude to tak trochu jedno, protože tak bude činit Macinkův šéf, tedy premiér Babiš.
A aby toho nebylo málo, při nepříliš vítězném únoru Babiš z Hradu přišel také s ujištěním, že Filip Turek rozhodně nikdy nebude ministr. A to prostě proto, že jej Pavel nikdy nejmenuje.
Abychom citovali největší klišé dnešního politického diskurzu: Tak to je, to je realita, tak se s tím Motoristé prostě musejí smířit. S realitou se přeci bojovat nemá.
Dalibor Martínek: Kuba chce být druhým Babišem. Sorry, obsazeno
Jihočeský hejtman Martin Kuba po týdnech napětí, které v prosinci vyvolal po svém demonstrativním vystoupení z ODS, oznámil značku svého nového politického hnutí. Bude to Naše Česko.
Jenomže ono to je o něco barvitější, než by se mohlo zdát. Babiš zároveň rozehrává nemalou hru. Výsledkem své hradní návštěvy totiž velmi pravděpodobně rozčílí vedení Motoristů, kteří se, právem, budou cítit premiérem zrazení. Připomeňme, že Filip Turek ještě před samotnou schůzkou strašil, že má jakýsi draft kompetenční žaloby na prezidenta. Jenomže tu ani Turek, ani nikdo jiný než Babiš podat nemůže. A ten nyní definitivně potvrdil, že tak neučiní.
Vláda tak prožívá první poměrně zásadní krizi, byť ještě nemá podobu otevřené války koaličních partnerů. Tedy alespoň zatím ne.
Jenomže již brzy se bude ve sněmovně hlasovat o „podstatných“ věcech, například o vydání/nevydání Andreje Babiše a Tomia Okamury trestnímu stíhání. Pokud Motoristé spolknou dnešní prohru, šéfové ANO a SPD pravděpodobně mají své jisté a nejspíš vláda na nějakou dobu pojede dál.
Jenomže takový ten malý šťoura někde na zátylku za uchem, který se jmenuje pýcha, občas bývá docela silný hráč v rozhodování. A Motoristé dnešní prohru možná skutečně nevydýchají. A možná to Babiš a Okamura zase tak jisté nemají.
Jenomže co když to je tak, že je Babiš už dávno domluvený s některými motoristickými poslanci, že když jej podpoří, budou mít místo v kabinetu, který by ANO sestavilo po odchodu Motoristů z vlády? Otázka za několik… třeba porcí tacos.
Pandemie covidu i politika Donalda Trumpa odkryly slabiny evropského zdravotnictví. Závislost na Asii a tlak ze strany USA nutí Evropu přehodnotit, kde a jak budou vznikat léky budoucnosti. Farmaceutický průmysl se stává strategickou otázkou podobnou obraně či energetice. A Evropa stojí před dilematem, jak si zajistit bezpečné dodávky bez ztráty konkurenceschopnosti, píše v analýze Jan Žižka z Export.cz.
Globálním obchodem otřásají bitvy o suroviny, čipy, zbraně… Už covidová pandemie ale ukázala, že hodně slabých míst mohou mít dodavatelské řetězce v oboru, který je pro lidi zvlášť citlivý – ve zdravotnictví. Problémy s dodávkami roušek, vakcín nebo rychlotestů vystřídaly pochybnosti, jak bezpečné jsou dodávky léků. Covid byl pro Evropu prvním varovným budíčkem, který připomněl závislost na Asii v ingrediencích, z nichž se léky vyrábí. S druhým budíčkem přišel prezident Donald Trump. Evropě ukázal, že si nemůže být jista ani svým silným postavením ve výrobě nových léků.
Světová média v posledních měsících obsáhle informovala o sporu kolem Grónska, který vyvolal nebývalé napětí mezi Spojenými státy a Dánskem. Menší publicitu měla jiná záležitost ve vztazích mezi oběma zeměmi, jejíž ekonomické důsledky jsou přitom zásadní. Týká se dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk – evropského lídra ve svém oboru, který realizuje většinu svých tržeb v Americe. Dobře známé jsou tam její inzulinové produkty a léky na hubnutí, včetně značky Wegovy.
Obrovský význam Novo Nordisku pro dánskou ekonomiku mnozí přirovnávají k někdejší roli firmy Nokia pro hospodářství Finska. Když Donald Trump po předloňských volbách v duchu svých slibů začal hrozit vysokými cly na léky (padala i trojciferná čísla), jedním z terčů byla i Novo Nordisk. Cílem amerického prezidenta bylo snížit ceny léků v Americe a podobně jako v případě jiných odvětví přesunout výrobu do USA.
Biochemik Hostomský: V Americe se z neúspěchu otřepete. V Evropě vás provází celý život
Zdeněk Hostomský se po zkušenostech z velké americké farmaceutické firmy Pfizer vrátil do Česka a stal se ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Zjistil, že s legendárním Antonínem Holým, který ÚOCHB proslavil objevy antivirotik, byli dříve konkurenty. „Za mého působení v Americe jsme byli na opačných stranách barikády,“ řekl Zdeněk Hostomský v rozhovoru pro Export.cz. Právě řediteli Hostomskému se později podařilo vyjednat další příliv peněz za „patenty profesora Holého“ do Česka.
Loni uprostřed léta Donald Trump zaslal dopis 17 velkým světovým farmaceutickým společnostem – včetně Novo Nordisku, ve kterých je žádal, aby snížily ceny léků na nejnižší úroveň, kterou si účtují v jiných vyspělých zemích. Zároveň je nepřestával tlačit k přesunu výroby do USA. A prakticky všechny velké „farma“ firmy ustoupily. Novo Nordisk se dohodla s Washingtonem v listopadu, výrazně snížila ceny a zavázala se k investici do rozšíření výrobních kapacit ve Spojených státech ve výši 10 miliard dolarů. Díky tomu získala příslib, že ji během tří let nezasáhnou chystaná americká cla. Podobné dohody uzavřely i další firmy. Například britská AstraZeneca přesměrovala své investiční plány ze Spojeného království do Ameriky.
Signál, který tyto dohody vyslaly do Evropské unie, byl jasný – americký trh, největší na světě, je i pro evropské společnosti natolik významný, že mu nakonec dají přednost. Objevily se obavy, že farmaceutické společnosti své léky na některé evropské trhy ani neuvedou, pokud by to mělo být za cenových podmínek, které by vzhledem k novým Trumpovým pravidlům automaticky znamenaly příliš nízké ceny pro nejdůležitější americký trh. Když v Bruselu začali úředníci a europoslanci projednávat nově navrhovaný Akt o kritických léčivech, který má posílit pozici EU ve farmaceutickém průmyslu, bylo jasné, že už nejde pouze o závislost na asijském dodavatelském řetězci. Aktuálním tématem se stalo varování, že Evropa nakonec bude muset spoléhat také na Ameriku, a to ve výrobě nových léků.
Jak výroba léků připomíná obranný průmysl
Prezidentu Trumpovi, navzdory všem výhradám vůči jeho krokům v mezinárodní politice a obchodu, i mnoho Evropanů připisuje jednu zásluhu – jasně ukázal, že se „starý kontinent“ musí více spoléhat na sebe. Platí to především v oblasti obrany a zbrojního průmyslu. Jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský loni v rozhovoru pro Export.cz vysvětloval, že mezi obranným a farmaceutickým odvětvím ale existuje určitá paralela, která platí právě pro vztah Evropy s Amerikou jako „inovační laboratoří veškeré medicíny.“
Trump škrtí výzkum. Vývoj léků může úplně zkolabovat, říká biochemik Hostomský
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
Donald Trump proslul svými výroky o tom, jak se USA často nechávaly za jeho předchůdců ostatními státy „oškubat“. Podle Zdeňka Hostomského, který nejenom šéfoval proslulému pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB), ale také vedl výzkum rakoviny v americké firmě Pfizer, má Trumpův argument ve farmaceutickém průmyslu jisté opodstatnění. Sám Hostomský, který je také americkým občanem, ostatně Trumpa i volil.
Ve Spojených státech byli lidé podle česko-amerického manažera dlouhodobě zvyklí platit velké peníze za přístup k nejmodernějším lékům. Vlády spousty dalších zemí, od Kanady po Evropu, ale namítaly, že nové léky jsou pro ně moc drahé a prosadily si nižší cenu. „Farmaceutické firmy na to přistoupily, protože zisk jim přinášel hlavně americký trh,“ vysvětloval Hostomský. Vývoj léků tak financovali především Američané. A Trump svým – často frustrovaným – voličům slíbil, že tuto situaci napraví.
Současný americký prezident těžil z paradoxní situace – zatímco Evropané obvykle závidí USA ekonomické parametry typu výše hrubého domácího produktu na hlavu, Američané mají často pocit, že si ve skutečnosti žijí hůře. Přesvědčuje je o tom mimo jiné právě stav jejich zdravotnictví, které charakterizuje bonmot, podle něhož ho mají Spojené státy zároveň nejlepší i nejhorší na světě.
Šance pro Evropu?
Trumpova politika má ale podle Hostomského také druhou stranu mince: „Nebere příliš v potaz, že Amerika je inovační laboratoří veškeré medicíny.“ Prezident třeba i dosáhne toho, aby byly léky levné jako jinde na světě, ale pak se také může stát, že nové už třeba ani nebudou. „Žádná soukromá firma nebude vyvíjet léky, pokud na tom nevydělá,“ dodal bývalý šéf ÚOCHB.
Určitou příležitost pro Evropu pak nabídla další Trumpova „libůstka“, když se rozhodl výrazně omezit americké výdaje na výzkum. Evropské výzkumné instituce začaly lákat americké vědce a zdálo se, že by se americká „inovační laboratoř“ mohla do značné míry přesunout za oceán. Američtí soudci a kongresmani ale kroky washingtonské administrativy výrazně korigovali, což se týká právě klíčových oblastí, jako je zdravotnický a biomedicínský výzkum. A velké farmaceutické společnosti se koneckonců zavázaly nejenom k investicím do americké výroby, ale také do vývoje léků.
Jak to vše nakonec dopadne, je ve hvězdách, jedinou jistotou se zdá být skutečnost, že doba neustálých změn v postojích Trumpovy administrativy nekončí. Pokud by nové poměry v Americe i globálním obchodě znamenaly ochromení farmaceutického vývoje, povzbudilo by to výrobce generik, která míří do světa díky tomu, že původní patentová ochrana originálních léků už vypršela.
Trumpova touha po Grónsku brzdí výzkum změny klimatu. Vztahy mezi vědci ochably
Vztahy mezi americkými a grónskými vědci ochladly poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně hovořil o možnosti převzetí kontroly nad Grónskem. Napětí už vedlo k pozastavení některých společných výzkumných projektů a komplikuje plánování budoucí spolupráce, píše agentura Bloomberg.
Generika pochopitelně hrají zásadní roli už dnes a Spojené státy jsou zcela závislé na jejich dovozu. Světovou jedničkou v jejich výrobě je Indie a Trumpova administrativa vyloučila, že by na jejich dovoz z nejlidnatější země světa uvalila cla. Evropané tak stále více zjišťují, že jejich pozice – a to nejenom geograficky – je někde uprostřed mezi americkou „inovační laboratoří“ a indickou „lékárnou světa“.
To na druhé straně neznamená, že by Evropa také neměla své trumfy. Jak v rozhovoru, který zveřejnil mimo jiné Zdravotnický deník, uvedl generální ředitel asociace Medicines for Europe Adrian van den Hoven, více než 20 procent generických léků na americkém trhu pochází z Evropy. (V případě dovozu z Indie je to 45 procent.) Tento údaj vyplynul z průzkumu, který Evropané realizovali právě v době, kdy Donald Trump loni hrozil cly. Nakonec je na takzvané off-patentové léky z EU – tedy generika a biosimilars – neuvalil. „Dokázali jsme Evropské komisi a následně i americké administrativě prokázat, že pokud by byla na evropské off-patentové léky uvalena cla, zhoršilo by to situaci s nedostatky v amerických nemocnicích,“ dodal ve zmíněném rozhovoru šéf asociace, která zastupuje výrobce generických a biosimilárních léčiv.
V době, kdy americká obchodní a celní politika zůstává nepředvídatelnou, je pro Evropu nutností uzavírat nová partnerství v jiných částech světa. Jedním z nich je v lednu uzavřená dohoda o volném obchodu mezi EU a Indií – nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa. Skeptici mohou namítnout, že kvůli tomuto ujednání evropský trh ještě více zaplaví indická generika. Faktem je, že Indové v rámci rozhovorů úspěšně usilovali o to, aby na ně nedopadla přísnější evropská pravidla v ochraně duševního vlastnictví. Nové Dillí se ale zároveň zavázalo, že bude postupně eliminovat cla na nové léky, čímž otevře dveře evropským farmaceutickým společnostem.
Oživení na trase Evropa-Indie
Díky silnějším vazbám na Evropu si Indové slibují další rozvoj své země jako „globální lékárny“ a také nové výrobní základny světa, která do značné míry přebírá tuto roli od Číny. Kromě léčiv v téhle souvislosti uvažují také o zdravotnických prostředcích.
Podle Tomáše Koláře, výkonného ředitele českého výrobce nemocničních lůžek Linet, bude dopad evropské dohody s Indií určitě pozitivní. Šéf firmy, která je tahounem zahraničních aktivit české Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků (AVDZP), zároveň naznačuje, že veškeré vyhlídky je nutné hodnotit střízlivě.
Chystat další scénáře pro americký trh teď nedává smysl, říká šéf Linetu Tomáš Kolář
Společnost Linet, která je jedním z největších světových hráčů ve výrobě nemocničních lůžek, považuje v posledních letech za největší příležitost americký trh. Po opětovném nástupu prezidenta Donalda Trumpa ale není vůbec jasné, jak se strategií předního českého exportéra zamává jeho celní politika. „Vzhledem k neustále ohlašovaným změnám už nemá smysl si připravovat stošestnáctý scénář, jak na vývoj v USA reagovat,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz výkonný šéf Linetu Tomáš Kolář.
V současné době je podle Koláře na importované zboží do Indie včetně zdravotnické techniky aplikováno vysoké clo, řádově desítky procent podle jednotlivých položek. To by se mělo změnit. Čeští exportéři na druhou stranu musí počítat s tím, že indický trh je zaměřený na nízké ceny, stále s relativně nízkou hodnotou hrubého domácího produktu na hlavu. Největší výzvou však zůstává tamní mentalita „Buy India“. „Výrobky s domácím obsahem mají vysokou prioritu před importovaným zbožím. S tím se bude muset každý importér popasovat,“ zdůraznil pro Export.cz Tomáš Kolář.
Šéf Linetu připouští indický předpoklad, že by se v asijské zemi mohly zdravotnické prostředky více vyrábět, a to i pro evropský trh: „Indie je dnes vnímána jako Čína před 20 lety. Indové jsou schopni dobře vyrábět a mají obrovský zájem a potenciál.“
Nástup Číny v dodavatelském řetězci
Také Indie však v jednom klíčovém segmentu čelí postupnému ústupu ze scény. Země se prakticky z nuly na počátku osmdesátých let minulého století vypracovala na největšího světového producenta aktivních farmaceutických látek (API), z nichž se vyrábějí léky. V poslední době ji ale překonává Čína – zatím v jednom významném ukazateli, který se týká nových žádostí o schvalování API. V roce 2024 už Čína Indii předběhla se 45 procenty všech žádostí na světě. Indie byla těsně druhá, zatímco Evropská unie a v tomto měřítku ještě slabší Spojené státy už klesly k pouhým jednotkám procent.
Rostoucí závislost Evropy na Číně v látkách API se negativně projevila v době pandemie. Výpadky v dodávkách ingrediencí léků tehdy způsobila čínská politika nulové tolerance vůči covidu. Vedla totiž k opakovanému uzavírání výroby na lokální úrovni i omezování provozu v tamních přístavech. V Evropě se začalo více mluvit o potřebě návratu výroby API na „domácí půdu“, něco podobného ale není ve větším měřítku reálné. Ekonomické náklady takového reshoringu by byly příliš vysoké a EU by se nezávislosti stejně nezbavila – bylo by nutné dovážet potřebné suroviny.
Martin Wichterle: Příběh Česka by měl být o zemi, kde se skvělé produkty vymýšlí i vyrábí
Známý český podnikatel Martin Wichterle říká, že probádal spoustu slepých uliček. „Bez toho to nejde,“ dodal v rozhovoru pro Export.cz. Slepé uličky jeho firmě Wikov, přednímu světovému výrobci průmyslových převodovek, také hodně přinesly. Platí to například o společných aktivitách Wikovu s dceřinou společností německého Siemensu, které se zaměřovaly na servis převodovek. Těm poměrně rychle odzvonilo, ale českou firmu tato nepříliš významná epizoda nakopla k novému významnému oboru.
Obavy z budoucnosti v minulých letech posílily četné výpadky léků v evropských zemích. Podle loňské zprávy Evropského účetního dvora jejich nedostatek dosáhl rekordní úrovně v letech 2023-2024, kdy byly výpadky čím dál častější a závažnější. Od roku 2022 do října 2024 zaznamenala EU podle údajů Evropské agentury pro léčivé přípravky 136 kritických výpadků. V těchto případech ale většinou primárně nešlo o důsledek problémů v mezinárodním obchodu. Jak zdůrazňuje Adrian van den Hoven, Evropská komise při přípravě nového Aktu o kritických léčivech poprvé uznala, že základní příčiny nedostatku léků jsou ekonomické, konkrétně v oblasti tendrů a systémů úhrad cen.
Podobně jako v případě zemědělství nebo energetiky narušily funkční trh ve zdravotnictví unijní a státní regulace, ať už jejich potřebu hodnotíme v jednotlivých případech jakkoliv. Na přehnanou regulaci si stěžuje také české ministerstvo zdravotnictví.
Cesta k nápravě vede přes reformy v rámci samotné EU, které se týkají například výběrových řízení, jež by měla více hodnotit i jiná kritéria než cenu. Na druhé straně je jasné, že změny se nevyhnou ani vztahům EU s okolním světem. Unie se bude snažit posílit domácí výrobu léků i jejich ingrediencí. Jak konkrétně to udělat, bude předmětem mnoha sporů.
Přehnané ochranářství vlastního trhu by ale k cíli nevedlo. V době nejistých vztahů s USA a Čínou musí být řešením diverzifikace dodávek léků, jejich ingrediencí a nové formy spolupráce nejen s Indií, ale také s dalšími zeměmi jihovýchodní Asie nebo s Afrikou. Právě v Africe se dnes střetávají ekonomické zájmy velmocí a EU by mimo jiné mohla také ve vlastním zájmu povzbudit tamní rozvíjející se farmaceutický průmysl i obor zdravotnických prostředků.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Trump škrtí výzkum. Vývoj léků může úplně zkolabovat, říká biochemik Hostomský
