Nejlepší evropská architektura? Tentokrát ji porota našla schovanou v Karlových Varech
Nejsou to mrakodrapy ani okázalé ikony. Nejlepší evropská architektura roku 2026 vzniká z omezení, rekonstrukcí a veřejných investic. A jeden z projektů, které dnes porota Mies van der Rohe Awards považuje za klíčové, najdeme překvapivě v Karlových Varech.
Evropská komise spolu s nadací Fundació Mies van der Rohe zveřejnily výběr 40 projektů, které postupují do užšího kola prestižního mezinárodního architektonického klání European Union Prize for Contemporary Architecture / Mies van der Rohe Awards 2026.
Z původních 410 nominací porota vybrala realizace, jež nejpřesněji vystihují, kam se dnes evropská architektura skutečně posouvá. A verdikt je poměrně jednoznačný, architektura už dávno není jen o formě. Je o strategii, odpovědnosti a schopnosti pracovat s omezenými zdroji.
Hned několik tuzemských architektonických studií se dostalo do prestižního výběru Building of Year, který každoročně sestavuje největší architektonický portál ArchDaily. O které projekty jde?
Čeští architekti zabodovali v mezinárodní konkurenci. O které projekty jde?
Enjoy
Kvalita pod tlakem rozpočtů
Výběr ukazuje jasně potvrzuje trend, že vysoká architektonická kvalita dnes nevzniká navzdory rozpočtovým limitům, ale často právě díky nim. Mnohé projekty vznikaly v podmínkách výrazných finančních omezení, která formovala jejich podobu.
Užší výběr zahrnuje projekty z 18 zemí, 36 měst a 30 regionů. Nejvíce realizací pochází z Francie (9) a Španělska (7), silně zastoupeny jsou také Dánsko a Belgie. Vedle velkých metropolí se ale objevují i menší města a obce a dokonce Tunisko, které se tak symbolicky zapojuje do širšího evropského architektonického dialogu. Kvalitní architektura už není výsadou bohatých trhů ani velkých center.
Rekonstrukce jako hlavní investiční téma
Z hlediska typologie převažují projekty zaměřené na kulturu, vzdělávání, smíšené využití a krajinu. Klíčové je však jiné číslo, 21 ze 40 vybraných projektů jsou rekonstrukce. Novostavby (17) a rozšíření stávajících objektů (2) dnes hrají spíše doplňkovou roli. Evropská architektura se tak stále více soustředí na regeneraci, adaptaci a nové využití existujících struktur. A jasně mluví i struktura investorů, 23 projektů vzniklo z veřejných prostředků, 12 financoval soukromý sektor a pět bylo realizováno formou PPP.
Veřejné zakázky se ukazují jako klíčový motor architektonických inovací, často jsou odvážnější než čistě komerční projekty. Soukromí investoři naopak experimentují tam, kde je prostor pro specializaci a rychlejší rozhodování.
Úplně poprvé se do finálové pětice architektonických realizací prestižní evropské přehlídky Cena Miese van der Rohe probojoval i projekt z tuzemska. Odbornou porotu zaujala transformace ostravských jatek na galerii.
Velký úspěch pro Česko. Poprvé se probojovalo do finálové pětice prestižní ceny
Reality
Česká stopa: Císařské lázně v Karlových Varech
Jedním z projektů, které potvrzují schopnost české architektury obstát v evropském kontextu, je konverze Císařských lázní v Karlových Varech. Klíčovým prvkem obnovy národní kulturní památky z konce 19. století je multifunkční sál navržený studiem Petr Hájek Architekti. Technicky precizní vestavba, která se na šesti ocelových nohách doslova vznáší uprostřed historické dvorany. Konstrukce se záměrně nedotýká původní stavby ani litinových sloupů. Ocelový objekt byl kompletně vyroben a nanečisto sestaven v hale, poté rozebrán, očíslován a do lázní instalován skrze otevírací střechu. Výsledkem je variabilní, provozně odolný celek se zasouvacím hledištěm, nastavitelným orchestřištěm a flexibilní akustikou, schopný reagovat na široké spektrum kulturních programů.
Porota ocenila především odvahu pracovat s přísnými technickými i památkovými limity, schopnost propojit historický kontext s nároky současného provozu a také fakt, že se architektům podařilo investora přesvědčit o smyslu dlouhodobě udržitelného řešení. Císařské lázně tak ukazují, že kvalitní architektonická konverze může být nejen kulturním přínosem, ale i racionální investicí do budoucnosti historických budov.
Nejenom koncerty symfonického orchestru, ale i divadelní představení, plesy nebo konference pojme nový multifunkční sál v Karlových Varech. Ten vznikl přímo v Císařských lázních.
VIDEO: Takhle se staví 150tunové divadlo ve dvoraně historické budovy
Reality
Česká cena za architekturu letos putuje do ateliéru architekta Petra Hájka. Mezinárodní porota ocenila jeho projekt koncertního sálu v Karlových Varech.
Rekonstruovat Češi umí. Prestižní architektonickou cenu získalo unikátní divadlo v Karlových Varech
Reality
Hlavní město zveřejnilo jména 15 architektonických týmů, které zpracují návrh budoucí podoby Vltavské filharmonie. V užším výběru se objevila i česká jména. „Do nominačního kola jsme mohli doložit vlastní reference ze staveb pracujících s akustikou, a tak jsme do toho šli samostatně. Jsem rád, že k tomu máme příležitost,“ říká architekt Petr Hájek.
Architekt Hájek: Místo na filharmonii je vybrané dobře. Dál od centra se staví líp
Leaders
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
