Kyberšmejdi loni útočili ve velkém. Banky Čechům zachránily přes 12 miliard

Výběr dodavatele v zakázce na stavbu části pražského metra D mezi stanicemi Olbrachtova a Nové Dvory byl v pořádku, rozhodl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Výběr sdružení firem vedených společností Subterra napadla u antimonopolního úřadu firma Strabag. Rozhodnutí zatím není pravomocné, lze proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu Petru Mlsnovi. Strabag se s rozhodnutím seznamuje.

„Úřad vyhodnotil předložené podklady a neshledal důvod zasáhnout do postupu zadavatele. Hodnocení nabídek týkající se předchozích zkušeností členů pracovního týmu, které bylo navrhovatelem zpochybňováno, bylo provedeno v mezích právních předpisů,“ uvedla Markéta Dlouhá, místopředsedkyně Úřadu pro ochranu hospodářskou soutěž.

„S rozhodnutím ÚOHS se nyní seznamujeme, následně se rozhodneme o našem dalším postupu,“ uvedla mluvčí firmy Strabag Edita Novotná.

6 fotografií v galerii

DPP stejného dodavatele vybral v roce 2023, výběr však po nepravomocném rozhodnutí antimonopolního úřadu sám zrušil. Následně ho v roce 2024 zopakoval, pak ho však úřad opět zrušil, nyní již pravomocně. Loni v říjnu vybral dopravní podnik sdružení vedené firmou Subterra potřetí.

Zakázka se týká úseku z Olbrachtovy na Nové Dvory, který naváže na část mezi Pankrácí a Olbrachtovou, budovanou od roku 2022. Tendr na druhou část ale čelí problémům kvůli řízením u antimonopolnímu úřadu, která iniciovali neúspěšní uchazeči o zakázku. Výběr dodavatele a s ním i stavba nové linky se tím zdržely. Metro z Pankráce do Písnice mělo původně začít jezdit v roce 2029, nyní se mluví o roku 2031.

Blok u soudu

Kromě aktuálního řízení u Úřadu pro ochranu hospodářskou soutěž však podpis smlouvy s vítězem tendru blokuje předběžné opatření Krajského soudu v Brně. Soud jej vydal na žádost sdružení PVM, které napadlo žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářskou soutěž z loňského září. Rozhodnutí úřadu a poté i jeho předsedy potvrzovalo oprávněnost vyloučení PVM z tendru. O žalobě PVM zatím soud nerozhodl.

OBRAZEM: Metro D má první vyraženou stanici. Olbrachtova má kompletní tunely

Zprávy z firem

První kompletně vyraženou stanicí metra D je Olbrachtova. Pražský dopravní podnik (DPP) ji dokončil na prvním úseku linky D Pankrác – Olbrachtova, jehož výstavbu zahájil v dubnu 2022. Ražby ve stanici Pankrác na lince D pokračují a jejich dokončení se očekává ve druhém čtvrtletí 2026. Postup prací na jižním vestibulu stanice Olbrachtova umožní od poloviny prosince otevřít uzavřený úsek ulice Na Strži s jedním pruhem v každém směru.

ČTK

Přečíst článek

Příběh metra: Cesta od sovětského razicího štítu k Tondovi a Adéle

Zprávy z firem

Metro převáží cestující pražským podzemím již půl století. Ostrý provoz odstartoval 9. května 1974. Za tu dobu se stalo každodenní součástí metropolitního života, kterou denně využívají stovky tisíc lidí. Za podzemním dílem stojí práce techniků tehdy státního podniku Vodní stavby a následně Metrostavu a Subterry, kteří vybudovali tunely na všech trasách pražského metra a celkem 49 stanic, z toho 33 hloubených a 16 ražených. Metrostav nyní zveřejnil vzpomínky lidí, kteří se na výstavbě podíleli. Přinášíme druhou část, která nás zavede do doby výstavby po otevření první etapy linky C. 

nos

Přečíst článek

V Česku ani v jiných zemích neutuchá paměťová krize. Naopak, letos lze čekat její další zhoršení a výraznější zdražování notebooků, mobilů, ale třeba také vyšší ceny ojetých automobilů. Důvodem je umělá inteligence, resp. obrovské investice do ní a související infrastruktury, například datových center, v podání amerických technologických obrů, zejména Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Mety.

„Pokud někdo plánuje koupit nový počítač, notebook nebo alespoň rozšířit paměť, vyplatí se s tím příliš neotálet,“ doporučil koncem ledna zákazníkům internetový obchod HP Market, oficiální e-shop značky HP v Česku. „Blíží se výrazné zdražení počítačů a notebooků“.

Prodejci nyní mají doprodávat skladové zásoby elektroniky pořízené ještě za staré ceny, zatímco situace na trhu s pamětmi a dalšími komponenty typu grafických karet už několik měsíců signalizuje, že se ceny koncových kompletovaných produktů mohou vskutku výrazně zvýšit. A že tedy nejde jen o marketingové burcování prodejců, snažících se před novou sezonou rychle vyprázdnit sklady. 

Data webu Heureka, největšího nákupního portálu a srovnávače cen na českém internetu, potvrzují dramatické zdražení zejména pamětí RAM. Například paměť DDR5 s kapacitou 128 gigabajtů vyšla loni v únoru průměrně na 9507 korun. Letos v únoru však úž stojí 55 423 korun. To představuje nárůst o 483 procent, uvádí analýza webu Svět hardware (viz také graf níže). Ještě výrazněji byly podle ní ceny vyšponovány kolem Vánoc, z čehož však nelze usuzovat na uklidňování situace; spíše se tehdy projevila ještě silnější poptávka, spjatá s akcemi Black Friday a horečným adventním nakupováním. 

Situace se v letošním roce spíše vskutku dále zhorší, plyne z dnešní analýzy agentury Bloomberg. Ta totiž dokládá pokračující zřetelné rozevírání nůžek ve výkonu akcií výrobců pamětí, jako je společnost Samsung, na jedné straně a producentů spotřební elektroniky typu Applu či Nintenda na straně druhé. Zatímco akcie první skupiny firem vyskočily od konce loňského září o 160 procent, druhá skupina se potýká s desetiprocentním poklesem, ovšem v době, kdy trh jako celek roste (viz graf Bloombergu níže).

Přitom ovšem nynější akciová ocenění zhusta vycházejí z předpokladu, že se situace v oblasti pamětí normalizuje během jednoho či dvou čtvrtletí, což je však optimistický scénář, neboť má být vysoce napjatá po celý letošní rok, jak plyne z výhledu investiční společnosti Fidelity.  

Problém i pro automobilový průmysl

Paměťová krize ztenčuje marže výrobců typu Applu nebo Nintenda, případně kvůli růstu koncových cen, bude-li nevyhnutelný, nahlodá poptávku po jejich produktech. Akcie Nintenda, japonského výrobce herních konzolí, minulý týden spadly nejvýrazněji za půldruhého roku poté, co firma upozornila na nepříznivý tlak na marže související právě s nedostatkem pamětí. Ten nepříznivě doléhá již také na výrobce automobilů.

Minulé úterý si na nedostatek paměťových čipů stěžovali v konferenčním hovoru s analytiky představitelé japonské automobilky Honda. Celosvětově může být výroba aut letos o nějakých dvacet procent dražší, než se předpokládalo. Paměťové moduly ve vozech s pokročilými asistenty letos a v příštím roce mohou zdražit až na dvojnásobek. Mohou se tak zvednout ceny základních i příplatkových výbav obsahujících elektroniku, a to třeba i u nových vozů značky Škoda. Takový trend bude držet na poměrně vysoké úrovni také ceny ojetin, které mohou být rovněž citelně dražší než nebýt světové paměťové krize. 

Paměťovou krizi letos dále umocní fakt, že z technologických obrů se stávají ještě obrovštější dlužníci, než se předpokládalo. Letos se američtí technologičtí giganti – hlavně tedy zmínění Amazon, Microsoft, Alphabet a Meta – hodlají rekordně zadlužit, v rozsahu 400 miliard dolarů, což je více než dvojnásobek loňského rozsahu 165 miliard dolarů, plyne z analýzy americké investiční banky Morgan Stanley. Po takřka třiceti letech se dokonce vrací, konkrétně v případě Alphabet, k vydávání stoletých dluhopisů. Naposledy v technologické branži vydávala stoleté dluhopisy Motorola, v roce 1997. Tedy celkem krátce před splasknutím technologické bubliny...

Masivní současné zadlužování technologických obrů vžene nové stovky miliard dolarů do stavby datových center a další infrastruktury umělé inteligence. Výrobci pamětí, jako je zmíněný Samsung nebo Micron či SK Hynix, budou o to výrazněji omezovat výrobu tradičních pamětí typu DRAM pro notebooky, mobily či automobilky, zatímco uvolněnou produkční kapacitu věnují navýšení výroby pamětí HBM pro datová centra. Tím se nedostatek pamětí pro spotřební elektroniku či vozy dále prohloubí. Než dramaticky navýšené ceny pamětí DRAM dají vzniknout novým výrobním kapacitám, svět si ještě počká, pravděpodobně tedy po celý letošek. Od příštího roku by se tak situace mohla začít postupně normalizovat a ceny nakonec i spotřební elektroniky zase klesat.