Soukromé studentské bydlení se v Evropě stává jedním z nejžádanějších rezidenčních segmentů a přitahuje miliardové investice. Zatímco zahraniční trhy rychle rozšiřují kapacity, Praha i další česká univerzitní města se potýkají s dlouhodobým nedostatkem lůžek. Ten se stále výrazněji promítá do života studentů i do přetíženého nájemního trhu.
Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že studenti polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Škola vznikla před několika lety ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.
Polovina srpna. Pro studenty vysokých škol, pro lajdáky, kteří v létě cestovali, a kašlali na to, kde budou během studijního roku bydlet, nyní nastávají horké chvilky. Hledají ubytování ve městě, kde mají nabrat vzdělání. Ale vše je přebráno. Budou si muset připlatit.
Jen osm procent mladých Čechů ve věku od 16 do 30 let si nevydělává. Téměř 28 procent jich pracuje, zatímco 58 procent si přivydělává formou brigád. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro on-line investiční platformu Portu, kterého se zúčastnilo 522 respondentů z ČR.
Estonsko, které se nachází na vrcholu žebříčků vzdělávání, se chystá vybavit studenty a učitele nástroji a dovednostmi v oblasti umělé inteligence (AI), aby je mohli efektivně využívat ke studiu. Vyplývá to ze zprávy britského deníku The Guardian, který upozornil na národní iniciativu pobaltské země nazvanou TI-Hüpe 2025. Součástí je i používání chytrých telefonů, které Estonsko ve školách využívá k výuce.
Studium na vysoké škole je ve společnosti vnímáno jako investice, která se vyplatí téměř vždy. A data tomuto vnímání skutečně dávají za pravdu: absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Ovšem stejně jako každá investice, ani tato není zadarmo. Ačkoli se na první pohled může zdát, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, realita je mnohem složitější.
U státní části maturitní zkoušky letos na jaře neuspělo 12,3 procenta studentů. Je to dvakrát víc než loni, ale podobně jako v jiných letech po epidemii covidu-19. Nejvyšší podíl neúspěšných maturantů byl u nástavbového studia, kde dosáhl 37 procent, a na odborných učilištích, kde zkoušky nezvládla asi čtvrtina žáků. Naopak na gymnáziích se neúspěšnost u maturit dlouhodobě pohybuje mezi jedním až dvěma procenty, uvedli zástupci ministerstva školství a organizace Cermat, která státní maturity zajišťuje.
Ještě v roce 2022 vycházela výchova dítěte v Česku od narození do 18 let na zhruba 1,8 milionu korun. Tento odhad ale mezitím ohlodal zub inflace, a to značně.
Vysokoškolák s delší praxí má o polovinu vyšší příjem než středoškolák. Absolventi vysokých škol magisterského a inženýrského stupně mají průměrný plat po více než deseti letech praxe 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou, vyplývá z analýzy Platy.cz.
Nějaký z nástrojů umělé inteligence použilo 45 procent žáků středních škol a druhého stupně základních škol. Nejpoužívanějším nástrojem mezi nimi je ChatGPT, který využilo 89 procent z nich, na druhém místě se umístil Photomath. Žákům zároveň přijde výuka ve škole poměrně často nezajímavá a mají problémy se na ni soustředit. Chybí jim například debatní a diskusní hodiny, které považují za nejvíce přínosné. Zároveň by chtěli technologie ve výuce využívat častěji. Vyplývá to z průzkumu, který pro neziskovou organizaci Nekrachni zpracoval analytický ústav STEM.
Počet absolventů technických škol v České republice klesá, mezi lety 2017 a 2022 jde dokonce o téměř třetinový pokles. Vzhledem k silné digitalizaci prakticky všech odvětví a výrazným změnám charakteru lidské práce se začíná tento trend negativně projevovat na trhu práce.
Dohoda o sdíleném zajištění bezpečnosti Arktidy a severního Atlantiku by mohla představovat ☝ východisko ze sporu mezi USA a Evropou o Grónsko. Řekl to agentuře Reuters litevský prezident Gitanas Nauséda k vývoji kolem Grónska, které chce pro Spojené státy získat americký prezident Donald Trump. Nauséda zároveň varoval, že spor o Grónsko zastiňuje ruskou válku proti Ukrajině a hraje do karet Moskvě.
Pražská burza dnes📉 zrychlila pokles, index PX se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. Víc než 11 procent ztratily akcie energetické společnosti ČEZ, vzhůru se z hlavních emisí posunul jen výrobce nápojů Kofola. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna mírně oslabila k euru a výrazněji zpevnila vůči dolaru.
Do soutěže na poskytovatele dopravy pro českou část linky Ex36 z Prahy přes Plzeň a Domažlice do Mnichova se přihlásili dva dopravci, České dráhy a Leo Express. Nyní jejich nabídky posoudí hodnoticí komise, uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Plnění zakázky, která je na pět let, má začít s novým jízdním řádem v prosinci 2026. Odhadovaná hodnota zakázky je 1️⃣,4️⃣ miliardy korun.
Americké akcie na začátku dnešního obchodování 📉 klesají. Vzhledem k pondělnímu svátku je dnes na newyorské burze první obchodní den tohoto týdne. Investoři tak mohou reagovat na víkendové a pondělní události, kdy došlo k výrazné eskalaci kolem záměru Donalda Trumpa anektovat Grónsko, jež je autonomní součástí Dánského království, člena NATO.
Francouzská automobilka Renault navázala 🤝 spolupráci při vývoji dronů se skupinou Turgis Gaillard, která podniká v leteckém a obranném průmyslu. Napsala to dnes agentura Reuters, podle které to pro automobilku znamená vstup do zbrojního sektoru s cílem pomoci zvýšit produkci pro francouzskou armádu.
Pivovar Protivín v roce 2024 meziročně 📈 zdvojnásobil zisk. Zatímco v roce 2023 hospodařil se ziskem 1,05 milionu korun, o rok později dosáhl zisku 2,34 milionu korun. Tradiční výrobce piva Platan v roce 2024 navýšil také tržby z prodeje výrobků o 12 procent na 427,23 milionu korun.
Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 rektory Technické univerzity v Liberci (TUL) Aleše Kocourka, Univerzity Pardubice Libora Čapka a Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) Michala Pěchoučka. Funkční období jim začne v únoru, potrvá do roku 2030.
Britská vláda povolila Číně postavit v 💂💂💂 Londýně nové velvyslanectví, které bude největším v Evropě. Informovala o tom agentura Reuters. Rozhodnutí v této věci Londýn opakovaně odkládal, kritici navíc varují, že ambasáda se stane základnou pro špionáž a hrozbou pro čínské disidenty v exilu. Peking si na průtahy se získáním souhlasu opakovaně stěžoval.
Britská vláda ✅ povolila Číně postavit v Londýně nové velvyslanectví, které bude největším v Evropě. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rozhodnutí v této věci Londýn opakovaně odkládal, kritici navíc varují, že ambasáda se stane základnou pro špionáž a hrozbou pro čínské disidenty v exilu. Peking si na průtahy se získáním souhlasu opakovaně stěžoval.
Ukrajina dostala pozvánku k členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si však lze stěží představit, že by země byla v tomto orgánu spolu s Ruskem. Pozvánku mezitím obdržely také Chorvatsko a Slovinsko.