Studenti míří na letní brigády a s prvními většími výdělky často řeší i daně a odvody. Největší chyby vznikají u dohod, souběhu více brigád a takzvaného růžového formuláře. Právě tyto detaily rozhodují o tom, kolik peněz nakonec studentům dorazí na účet.
Soukromé studentské bydlení se v Evropě stává jedním z nejžádanějších rezidenčních segmentů a přitahuje miliardové investice. Zatímco zahraniční trhy rychle rozšiřují kapacity, Praha i další česká univerzitní města se potýkají s dlouhodobým nedostatkem lůžek. Ten se stále výrazněji promítá do života studentů i do přetíženého nájemního trhu.
Developerská společnost J&T Real Estate prodala investiční skupině Spolumajitelé budovu Comenius, která se nachází na pražských Petřinách. Cena transakce není známa.
Slovenský premiér Robert Fico studenta, jenž proti němu nedávno křídou napsal nápisy na chodník, spojil s opozičním hnutím Progresivní Slovensko (PS). Ministerský předseda před poslanci slovenské sněmovny také tvrdil, že gymnazista za to mohl dostat peníze na marihuanu. Žák Michal, který vystupuje pod přezdívkou Muro, se už dříve vymezil vůči všem politickým stranám.
Cítíme velký apetit trhu nakupovat, říká Tomáš Jelínek, generální ředitel realitní společnosti Century 21, jedné z největších realitních společností v Česku. Velkou část investorů podle něj nyní tvoří lidé, kteří nakupují malé byty, aby je následně pronajímali. Zájem je o dispozice 1+kk o dispozici do 25 metrů čtverečních nebo o byty 2+kk, jejichž velikost se pohybuje kolem třiceti metrů.
Blížící se začátek akademického roku tradičně přináší zvýšený tlak na trhu studentského bydlení. Každý rok se opakuje tentýž scénář: tisíce studentů horečně shánějí, kde složit hlavu, zatímco pronajímatelé si mnou ruce díky rostoucí poptávce. Letos navíc situace není lepší než dřív, spíše naopak – nájmy v univerzitních městech opět rostou a nových ubytovacích kapacit přibývá jen velmi pomalu.
Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že studenti polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Škola vznikla před několika lety ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.
Polovina srpna. Pro studenty vysokých škol, pro lajdáky, kteří v létě cestovali, a kašlali na to, kde budou během studijního roku bydlet, nyní nastávají horké chvilky. Hledají ubytování ve městě, kde mají nabrat vzdělání. Ale vše je přebráno. Budou si muset připlatit.
Jen osm procent mladých Čechů ve věku od 16 do 30 let si nevydělává. Téměř 28 procent jich pracuje, zatímco 58 procent si přivydělává formou brigád. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro on-line investiční platformu Portu, kterého se zúčastnilo 522 respondentů z ČR.
Estonsko, které se nachází na vrcholu žebříčků vzdělávání, se chystá vybavit studenty a učitele nástroji a dovednostmi v oblasti umělé inteligence (AI), aby je mohli efektivně využívat ke studiu. Vyplývá to ze zprávy britského deníku The Guardian, který upozornil na národní iniciativu pobaltské země nazvanou TI-Hüpe 2025. Součástí je i používání chytrých telefonů, které Estonsko ve školách využívá k výuce.
Studium na vysoké škole je ve společnosti vnímáno jako investice, která se vyplatí téměř vždy. A data tomuto vnímání skutečně dávají za pravdu: absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Ovšem stejně jako každá investice, ani tato není zadarmo. Ačkoli se na první pohled může zdát, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, realita je mnohem složitější.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst víceLidé nakoupili státní dluhopisy za 74 miliard korun, pořídilo si je 92 tisíc občanů, uvedlo ministerstvo financí. Největší zájem měli lidé o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně. Nakoupili je za 37,9 miliardy korun.
Číst více
