Slovenský premiér Robert Fico studenta, jenž proti němu nedávno křídou napsal nápisy na chodník, spojil s opozičním hnutím Progresivní Slovensko (PS). Ministerský předseda před poslanci slovenské sněmovny také tvrdil, že gymnazista za to mohl dostat peníze na marihuanu. Žák Michal, který vystupuje pod přezdívkou Muro, se už dříve vymezil vůči všem politickým stranám.
Jen osm procent mladých Čechů ve věku od 16 do 30 let si nevydělává. Téměř 28 procent jich pracuje, zatímco 58 procent si přivydělává formou brigád. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro on-line investiční platformu Portu, kterého se zúčastnilo 522 respondentů z ČR.
Estonsko, které se nachází na vrcholu žebříčků vzdělávání, se chystá vybavit studenty a učitele nástroji a dovednostmi v oblasti umělé inteligence (AI), aby je mohli efektivně využívat ke studiu. Vyplývá to ze zprávy britského deníku The Guardian, který upozornil na národní iniciativu pobaltské země nazvanou TI-Hüpe 2025. Součástí je i používání chytrých telefonů, které Estonsko ve školách využívá k výuce.
Studium na vysoké škole je ve společnosti vnímáno jako investice, která se vyplatí téměř vždy. A data tomuto vnímání skutečně dávají za pravdu: absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Ovšem stejně jako každá investice, ani tato není zadarmo. Ačkoli se na první pohled může zdát, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, realita je mnohem složitější.
U státní části maturitní zkoušky letos na jaře neuspělo 12,3 procenta studentů. Je to dvakrát víc než loni, ale podobně jako v jiných letech po epidemii covidu-19. Nejvyšší podíl neúspěšných maturantů byl u nástavbového studia, kde dosáhl 37 procent, a na odborných učilištích, kde zkoušky nezvládla asi čtvrtina žáků. Naopak na gymnáziích se neúspěšnost u maturit dlouhodobě pohybuje mezi jedním až dvěma procenty, uvedli zástupci ministerstva školství a organizace Cermat, která státní maturity zajišťuje.
Ještě v roce 2022 vycházela výchova dítěte v Česku od narození do 18 let na zhruba 1,8 milionu korun. Tento odhad ale mezitím ohlodal zub inflace, a to značně.
Vysokoškolák s delší praxí má o polovinu vyšší příjem než středoškolák. Absolventi vysokých škol magisterského a inženýrského stupně mají průměrný plat po více než deseti letech praxe 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou, vyplývá z analýzy Platy.cz.
Nějaký z nástrojů umělé inteligence použilo 45 procent žáků středních škol a druhého stupně základních škol. Nejpoužívanějším nástrojem mezi nimi je ChatGPT, který využilo 89 procent z nich, na druhém místě se umístil Photomath. Žákům zároveň přijde výuka ve škole poměrně často nezajímavá a mají problémy se na ni soustředit. Chybí jim například debatní a diskusní hodiny, které považují za nejvíce přínosné. Zároveň by chtěli technologie ve výuce využívat častěji. Vyplývá to z průzkumu, který pro neziskovou organizaci Nekrachni zpracoval analytický ústav STEM.
Počet absolventů technických škol v České republice klesá, mezi lety 2017 a 2022 jde dokonce o téměř třetinový pokles. Vzhledem k silné digitalizaci prakticky všech odvětví a výrazným změnám charakteru lidské práce se začíná tento trend negativně projevovat na trhu práce.
Transformace čerpací stanice na městský dům, koncepce rozvoje rozrůstající se obce nebo revitalizace tramvajové vozovny - to byla témata letošních diplomek. Jako nejlepší v soutěži DIPLOM.KY, kterou každoročně vyhlašuje Česká komora architektů, ocenila porota projekt Justýny Kaislerové.
Se začátkem akademického roku 2024 dochází k výraznému nárůstu poptávky po nájemním bydlení v univerzitních a krajských městech. Tato zvýšená poptávka, která je obzvláště silná ze strany studentů hledajících ubytování mimo vysokoškolské koleje, vyústila v meziroční růst cen nájmů o 5 procent. Růst cen je patrný zejména u menších bytů typu 1+1 a 1+kk, které jsou mezi studenty nejžádanější.
