Stabilita zaměstnání zůstává pro mladé lidi důležitá, sama o sobě však už nestačí. Vyplývá to z 15. ročníku studie TOP Zaměstnavatelé 2026, do které se zapojilo 14 404 vysokoškoláků a 9 110 středoškoláků z celé České republiky. Studenti dnes při výběru zaměstnavatele kladou důraz především na přátelské pracovní prostředí, smysluplnost práce a transparentní systém růstu.
Cítíme velký apetit trhu nakupovat, říká Tomáš Jelínek, generální ředitel realitní společnosti Century 21, jedné z největších realitních společností v Česku. Velkou část investorů podle něj nyní tvoří lidé, kteří nakupují malé byty, aby je následně pronajímali. Zájem je o dispozice 1+kk o dispozici do 25 metrů čtverečních nebo o byty 2+kk, jejichž velikost se pohybuje kolem třiceti metrů.
Blížící se začátek akademického roku tradičně přináší zvýšený tlak na trhu studentského bydlení. Každý rok se opakuje tentýž scénář: tisíce studentů horečně shánějí, kde složit hlavu, zatímco pronajímatelé si mnou ruce díky rostoucí poptávce. Letos navíc situace není lepší než dřív, spíše naopak – nájmy v univerzitních městech opět rostou a nových ubytovacích kapacit přibývá jen velmi pomalu.
Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že studenti polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Škola vznikla před několika lety ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.
Polovina srpna. Pro studenty vysokých škol, pro lajdáky, kteří v létě cestovali, a kašlali na to, kde budou během studijního roku bydlet, nyní nastávají horké chvilky. Hledají ubytování ve městě, kde mají nabrat vzdělání. Ale vše je přebráno. Budou si muset připlatit.
Jen osm procent mladých Čechů ve věku od 16 do 30 let si nevydělává. Téměř 28 procent jich pracuje, zatímco 58 procent si přivydělává formou brigád. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro on-line investiční platformu Portu, kterého se zúčastnilo 522 respondentů z ČR.
Estonsko, které se nachází na vrcholu žebříčků vzdělávání, se chystá vybavit studenty a učitele nástroji a dovednostmi v oblasti umělé inteligence (AI), aby je mohli efektivně využívat ke studiu. Vyplývá to ze zprávy britského deníku The Guardian, který upozornil na národní iniciativu pobaltské země nazvanou TI-Hüpe 2025. Součástí je i používání chytrých telefonů, které Estonsko ve školách využívá k výuce.
Studium na vysoké škole je ve společnosti vnímáno jako investice, která se vyplatí téměř vždy. A data tomuto vnímání skutečně dávají za pravdu: absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Ovšem stejně jako každá investice, ani tato není zadarmo. Ačkoli se na první pohled může zdát, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, realita je mnohem složitější.
U státní části maturitní zkoušky letos na jaře neuspělo 12,3 procenta studentů. Je to dvakrát víc než loni, ale podobně jako v jiných letech po epidemii covidu-19. Nejvyšší podíl neúspěšných maturantů byl u nástavbového studia, kde dosáhl 37 procent, a na odborných učilištích, kde zkoušky nezvládla asi čtvrtina žáků. Naopak na gymnáziích se neúspěšnost u maturit dlouhodobě pohybuje mezi jedním až dvěma procenty, uvedli zástupci ministerstva školství a organizace Cermat, která státní maturity zajišťuje.
Ještě v roce 2022 vycházela výchova dítěte v Česku od narození do 18 let na zhruba 1,8 milionu korun. Tento odhad ale mezitím ohlodal zub inflace, a to značně.
Vysokoškolák s delší praxí má o polovinu vyšší příjem než středoškolák. Absolventi vysokých škol magisterského a inženýrského stupně mají průměrný plat po více než deseti letech praxe 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou, vyplývá z analýzy Platy.cz.
