Soukromé studentské bydlení se v Evropě stává jedním z nejžádanějších rezidenčních segmentů a přitahuje miliardové investice. Zatímco zahraniční trhy rychle rozšiřují kapacity, Praha i další česká univerzitní města se potýkají s dlouhodobým nedostatkem lůžek. Ten se stále výrazněji promítá do života studentů i do přetíženého nájemního trhu.
Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že studenti polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Škola vznikla před několika lety ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.
Polovina srpna. Pro studenty vysokých škol, pro lajdáky, kteří v létě cestovali, a kašlali na to, kde budou během studijního roku bydlet, nyní nastávají horké chvilky. Hledají ubytování ve městě, kde mají nabrat vzdělání. Ale vše je přebráno. Budou si muset připlatit.
Jen osm procent mladých Čechů ve věku od 16 do 30 let si nevydělává. Téměř 28 procent jich pracuje, zatímco 58 procent si přivydělává formou brigád. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro on-line investiční platformu Portu, kterého se zúčastnilo 522 respondentů z ČR.
Estonsko, které se nachází na vrcholu žebříčků vzdělávání, se chystá vybavit studenty a učitele nástroji a dovednostmi v oblasti umělé inteligence (AI), aby je mohli efektivně využívat ke studiu. Vyplývá to ze zprávy britského deníku The Guardian, který upozornil na národní iniciativu pobaltské země nazvanou TI-Hüpe 2025. Součástí je i používání chytrých telefonů, které Estonsko ve školách využívá k výuce.
Studium na vysoké škole je ve společnosti vnímáno jako investice, která se vyplatí téměř vždy. A data tomuto vnímání skutečně dávají za pravdu: absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Ovšem stejně jako každá investice, ani tato není zadarmo. Ačkoli se na první pohled může zdát, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, realita je mnohem složitější.
U státní části maturitní zkoušky letos na jaře neuspělo 12,3 procenta studentů. Je to dvakrát víc než loni, ale podobně jako v jiných letech po epidemii covidu-19. Nejvyšší podíl neúspěšných maturantů byl u nástavbového studia, kde dosáhl 37 procent, a na odborných učilištích, kde zkoušky nezvládla asi čtvrtina žáků. Naopak na gymnáziích se neúspěšnost u maturit dlouhodobě pohybuje mezi jedním až dvěma procenty, uvedli zástupci ministerstva školství a organizace Cermat, která státní maturity zajišťuje.
Ještě v roce 2022 vycházela výchova dítěte v Česku od narození do 18 let na zhruba 1,8 milionu korun. Tento odhad ale mezitím ohlodal zub inflace, a to značně.
Vysokoškolák s delší praxí má o polovinu vyšší příjem než středoškolák. Absolventi vysokých škol magisterského a inženýrského stupně mají průměrný plat po více než deseti letech praxe 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou, vyplývá z analýzy Platy.cz.
Nějaký z nástrojů umělé inteligence použilo 45 procent žáků středních škol a druhého stupně základních škol. Nejpoužívanějším nástrojem mezi nimi je ChatGPT, který využilo 89 procent z nich, na druhém místě se umístil Photomath. Žákům zároveň přijde výuka ve škole poměrně často nezajímavá a mají problémy se na ni soustředit. Chybí jim například debatní a diskusní hodiny, které považují za nejvíce přínosné. Zároveň by chtěli technologie ve výuce využívat častěji. Vyplývá to z průzkumu, který pro neziskovou organizaci Nekrachni zpracoval analytický ústav STEM.
Počet absolventů technických škol v České republice klesá, mezi lety 2017 a 2022 jde dokonce o téměř třetinový pokles. Vzhledem k silné digitalizaci prakticky všech odvětví a výrazným změnám charakteru lidské práce se začíná tento trend negativně projevovat na trhu práce.
