AI už ví, kde se silnice začne rozpadat. Poslední slovo ale pořád patří lidem
Umělá inteligence se z kanceláří přesouvá na silnice. Pomáhá správcům komunikací odhadovat, kde se vozovka zhorší nejrychleji, kdy se vyplatí oprava a jak naložit s omezenými rozpočty. Sama ale nerozhoduje. Data, modely a digitální mapy mají být nástroji pro techniky a správce, ne jejich náhradou.
Opravy silnic působí jako nekonečný závod s výtluky, počasím a rozpočtem. Moderní diagnostika a analytické modely ale mění způsob, jakým se o silniční síti přemýšlí. Místo reakce na nejviditelnější problém se správci stále častěji snaží předvídat, kde se stav vozovky zhorší v příštích letech a jaký zásah bude nejefektivnější.
Do hry vstupují data z diagnostických vozidel, laserových skenerů, kamerových systémů i dlouhodobých měření. Algoritmy dokážou porovnávat historický vývoj poruch, hledat opakující se vzorce a simulovat různé investiční scénáře. Jinými slovy: ukazují, co se může stát, když se oprava provede hned, odloží o dva roky, nebo nahradí levnější údržbou.
Podobný přístup odpovídá širšímu trendu v takzvaném road asset managementu. Světová silniční asociace PIARC popisuje data a modelování jako klíčovou součást správy silnic, mostů a dalších dopravních aktiv. Pokud je k dispozici dostatek informací o stavu infrastruktury, lze podle PIARC predikovat její budoucí vývoj a plánovat údržbu i rozpočty efektivněji.
Zatímco novostavby narážejí na složité povolování a omezenou nabídku pozemků, starší domy a brownfieldy získávají novou hodnotu. Developeři mluví o rekonstrukcích jako o plnohodnotné části trhu jen s jinými riziky, jinou ekonomikou a větší náročností na detail.
Staré zdi, nový byznys. Rekonstrukce mění pravidla českého developmentu
Reality
Nová údržba silnic: algoritmus poradí, člověk rozhodne
Technologie ale mají jasnou hranici. I sebelepší model pracuje pouze s daty, která dostane, a s předpoklady, na nichž byl postaven. Neví například vše o lokálním provozu, politických prioritách, plánovaných uzavírkách, stavebních návaznostech nebo mimořádných událostech.
„Je důležité říct, že tyto nástroje nejsou náhradou odborného rozhodování. Výstupy modelů vždy vycházejí z dat, která mají k dispozici, a z předpokladů, na kterých jsou postaveny. V praxi proto stále hraje zásadní roli zkušený správce nebo technik, který dokáže výsledky interpretovat a zasadit je do reálného kontextu provozu, dopravního zatížení nebo lokálních podmínek,“ říká David Novák, technický ředitel a člen představenstva společnosti VARS, která vyvíjí chytré systémy pro řízení dopravy a hospodaření s dopravní infrastrukturou.
Právě kombinace algoritmu a lidské zkušenosti je pro správu infrastruktury zásadní. Umělá inteligence může upozornit na rizikový úsek, spočítat pravděpodobnost zhoršení a nabídnout varianty zásahu. O tom, co se skutečně opraví, kdy a v jakém rozsahu, však dál rozhodují lidé.
Diagnostická vozidla, skenery a kamery mění pravidla hry
Přesnost predikcí stojí na kvalitě dat. Moderní diagnostické systémy dnes dokážou sledovat nerovnosti, trhliny, vyjeté koleje, stav krajnic nebo další typy poruch s přesností, která byla ještě nedávno obtížně dosažitelná. Čím delší datové řady mají správci k dispozici, tím lépe lze odhadovat, jak se konkrétní úsek bude vyvíjet.
„Význam podobných nástrojů bude v následujících letech dále růst. Přesnost predikcí totiž úzce souvisí s množstvím a kvalitou dostupných dat. Moderní diagnostické systémy dnes umožňují sledovat technický stav komunikací s přesností, která byla ještě před několika lety obtížně dosažitelná,“ doplňuje Novák.
Dopravní infrastruktura se tak postupně posouvá od papírových pasportů a izolovaných tabulek k propojeným databázím. Správce komunikace už není jen investorem nebo zadavatelem stavebních prací. Stává se také správcem informací, který musí data sbírat, čistit, sdílet a správně vyhodnocovat.
Digitalizace silnic a BIM: z mostu vzniká datová mapa
Do správy komunikací čím dál silněji vstupuje také BIM, tedy informační modelování staveb. Největší smysl má u složitějších dopravních staveb, jako jsou mosty, tunely, technologické celky nebo rozsáhlejší rekonstrukce. Digitální model pak neslouží jen projektantům při přípravě stavby. Může být využitelný po celou dobu životnosti objektu jako datová mapa, v níž jsou uloženy technické parametry, návaznosti i provozní informace.
Česko se na širší využívání BIM připravuje také legislativně. Zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí má podle Ministerstva pro místní rozvoj nabýt účinnosti 1. ledna 2027 a týkat se má zejména nadlimitních stavebních veřejných zakázek zadávaných veřejným sektorem. Česká agentura pro standardizaci uvádí, že cílem zákona je standardizovat BIM jako nástroj pro efektivnější a transparentnější správu staveb během jejich životního cyklu. „MMR zákon označuje za zásadní krok k digitalizaci stavebnictví a efektivnějšímu řízení veřejných investic,“ uvádí k zákonu úřad na svých stránkách.
Zkušenosti už existují i v dopravě. U pasportizace vybraných mostů a propustků ŘSD se ukázalo, že 3D dokumentace přestává být nadstandardem a BIM modely mohou nést další atributy využitelné v provozních systémech správce.
Pražané jsou s městskou hromadnou dopravou většinově spokojeni. Úplně jinak ale hodnotí situaci na silnicích. Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro think tank Strategeo Institute ji pozitivně vnímá jen zhruba desetina lidí.
Pražané věří MHD, silnice propadly. Vjezd do centra by zpoplatnila téměř polovina lidí
Zprávy z firem
Chytřejší opravy silnic nejsou jen otázkou technologií
Budoucnost správy silnic proto nebude stát pouze na tom, zda úřady nakoupí lepší software nebo přesnější skenery. Klíčové bude, jak s daty naloží. Kvalitní diagnostika, dlouhodobé datové řady a prediktivní modely mohou zásadně zlepšit plánování oprav i využití veřejných peněz. Jenže pouze tehdy, pokud se z výsledků modelů stanou srozumitelná rozhodnutí.
„Technologie jsou důležité, ale samy o sobě nestačí. Největší změna se odehrává v přístupu k řízení infrastruktury. Pokud mají digitální nástroje přinést skutečný efekt, musí být doplněny změnou v tom, jak se s daty pracuje a jak se podle nich rozhoduje,“ uzavírá Novák.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
