AI už ví, kde se silnice začne rozpadat. Poslední slovo ale pořád patří lidem
Umělá inteligence se z kanceláří přesouvá na silnice. Pomáhá správcům komunikací odhadovat, kde se vozovka zhorší nejrychleji, kdy se vyplatí oprava a jak naložit s omezenými rozpočty. Sama ale nerozhoduje. Data, modely a digitální mapy mají být nástroji pro techniky a správce, ne jejich náhradou.
Opravy silnic působí jako nekonečný závod s výtluky, počasím a rozpočtem. Moderní diagnostika a analytické modely ale mění způsob, jakým se o silniční síti přemýšlí. Místo reakce na nejviditelnější problém se správci stále častěji snaží předvídat, kde se stav vozovky zhorší v příštích letech a jaký zásah bude nejefektivnější.
Do hry vstupují data z diagnostických vozidel, laserových skenerů, kamerových systémů i dlouhodobých měření. Algoritmy dokážou porovnávat historický vývoj poruch, hledat opakující se vzorce a simulovat různé investiční scénáře. Jinými slovy: ukazují, co se může stát, když se oprava provede hned, odloží o dva roky, nebo nahradí levnější údržbou.
Podobný přístup odpovídá širšímu trendu v takzvaném road asset managementu. Světová silniční asociace PIARC popisuje data a modelování jako klíčovou součást správy silnic, mostů a dalších dopravních aktiv. Pokud je k dispozici dostatek informací o stavu infrastruktury, lze podle PIARC predikovat její budoucí vývoj a plánovat údržbu i rozpočty efektivněji.
Zatímco novostavby narážejí na složité povolování a omezenou nabídku pozemků, starší domy a brownfieldy získávají novou hodnotu. Developeři mluví o rekonstrukcích jako o plnohodnotné části trhu jen s jinými riziky, jinou ekonomikou a větší náročností na detail.
Staré zdi, nový byznys. Rekonstrukce mění pravidla českého developmentu
Reality
Nová údržba silnic: algoritmus poradí, člověk rozhodne
Technologie ale mají jasnou hranici. I sebelepší model pracuje pouze s daty, která dostane, a s předpoklady, na nichž byl postaven. Neví například vše o lokálním provozu, politických prioritách, plánovaných uzavírkách, stavebních návaznostech nebo mimořádných událostech.
„Je důležité říct, že tyto nástroje nejsou náhradou odborného rozhodování. Výstupy modelů vždy vycházejí z dat, která mají k dispozici, a z předpokladů, na kterých jsou postaveny. V praxi proto stále hraje zásadní roli zkušený správce nebo technik, který dokáže výsledky interpretovat a zasadit je do reálného kontextu provozu, dopravního zatížení nebo lokálních podmínek,“ říká David Novák, technický ředitel a člen představenstva společnosti VARS, která vyvíjí chytré systémy pro řízení dopravy a hospodaření s dopravní infrastrukturou.
Právě kombinace algoritmu a lidské zkušenosti je pro správu infrastruktury zásadní. Umělá inteligence může upozornit na rizikový úsek, spočítat pravděpodobnost zhoršení a nabídnout varianty zásahu. O tom, co se skutečně opraví, kdy a v jakém rozsahu, však dál rozhodují lidé.
Diagnostická vozidla, skenery a kamery mění pravidla hry
Přesnost predikcí stojí na kvalitě dat. Moderní diagnostické systémy dnes dokážou sledovat nerovnosti, trhliny, vyjeté koleje, stav krajnic nebo další typy poruch s přesností, která byla ještě nedávno obtížně dosažitelná. Čím delší datové řady mají správci k dispozici, tím lépe lze odhadovat, jak se konkrétní úsek bude vyvíjet.
„Význam podobných nástrojů bude v následujících letech dále růst. Přesnost predikcí totiž úzce souvisí s množstvím a kvalitou dostupných dat. Moderní diagnostické systémy dnes umožňují sledovat technický stav komunikací s přesností, která byla ještě před několika lety obtížně dosažitelná,“ doplňuje Novák.
Dopravní infrastruktura se tak postupně posouvá od papírových pasportů a izolovaných tabulek k propojeným databázím. Správce komunikace už není jen investorem nebo zadavatelem stavebních prací. Stává se také správcem informací, který musí data sbírat, čistit, sdílet a správně vyhodnocovat.
Digitalizace silnic a BIM: z mostu vzniká datová mapa
Do správy komunikací čím dál silněji vstupuje také BIM, tedy informační modelování staveb. Největší smysl má u složitějších dopravních staveb, jako jsou mosty, tunely, technologické celky nebo rozsáhlejší rekonstrukce. Digitální model pak neslouží jen projektantům při přípravě stavby. Může být využitelný po celou dobu životnosti objektu jako datová mapa, v níž jsou uloženy technické parametry, návaznosti i provozní informace.
Česko se na širší využívání BIM připravuje také legislativně. Zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí má podle Ministerstva pro místní rozvoj nabýt účinnosti 1. ledna 2027 a týkat se má zejména nadlimitních stavebních veřejných zakázek zadávaných veřejným sektorem. Česká agentura pro standardizaci uvádí, že cílem zákona je standardizovat BIM jako nástroj pro efektivnější a transparentnější správu staveb během jejich životního cyklu. „MMR zákon označuje za zásadní krok k digitalizaci stavebnictví a efektivnějšímu řízení veřejných investic,“ uvádí k zákonu úřad na svých stránkách.
Zkušenosti už existují i v dopravě. U pasportizace vybraných mostů a propustků ŘSD se ukázalo, že 3D dokumentace přestává být nadstandardem a BIM modely mohou nést další atributy využitelné v provozních systémech správce.
Pražané jsou s městskou hromadnou dopravou většinově spokojeni. Úplně jinak ale hodnotí situaci na silnicích. Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro think tank Strategeo Institute ji pozitivně vnímá jen zhruba desetina lidí.
Pražané věří MHD, silnice propadly. Vjezd do centra by zpoplatnila téměř polovina lidí
Zprávy z firem
Chytřejší opravy silnic nejsou jen otázkou technologií
Budoucnost správy silnic proto nebude stát pouze na tom, zda úřady nakoupí lepší software nebo přesnější skenery. Klíčové bude, jak s daty naloží. Kvalitní diagnostika, dlouhodobé datové řady a prediktivní modely mohou zásadně zlepšit plánování oprav i využití veřejných peněz. Jenže pouze tehdy, pokud se z výsledků modelů stanou srozumitelná rozhodnutí.
„Technologie jsou důležité, ale samy o sobě nestačí. Největší změna se odehrává v přístupu k řízení infrastruktury. Pokud mají digitální nástroje přinést skutečný efekt, musí být doplněny změnou v tom, jak se s daty pracuje a jak se podle nich rozhoduje,“ uzavírá Novák.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
