Británie, Francie a Německo podpořily návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog s Ruskem. Podle agentury AFP to uvedli lídři těchto zemí po jednání v Londýně.

Zelenskyj ve čtvrtek poslal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi otevřený dopis, v němž ho vyzval k ukončení ruské invaze na Ukrajinu a ke společné schůzce. Putin ale reagoval odmítavě. Prohlásil, že k setkání nevidí důvod a že nejprve musejí experti vypracovat možná řešení.

Evropští lídři se naopak postavili za ukrajinský návrh. Emmanuel Macron, Friedrich Merz a Keir Starmer ve společném prohlášení se Zelenským zdůraznili, že výchozím bodem pro jednání musí být současná kontaktní linie. Zároveň uvedli, že mezinárodní hranice nesmějí být měněny silou.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Lídři odsoudili opakované ruské použití nadzvukové balistické střely Orešnik i rozsáhlé raketové a dronové útoky proti civilním cílům na Ukrajině. Za nebezpečné a nezodpovědné označili také vstupy ruských dronů na území členských zemí NATO.

Naopak ocenili ukrajinské úspěchy na frontě, kde je podle prohlášení nyní osvobozováno území dříve obsazené Ruskem. Vyzdvihli také ukrajinské využívání dronových technologií.

Podle dokumentu má Evropa v případných mírových jednáních sehrát důležitou roli. Veškeré diplomatické snahy by se podle lídrů měly odehrávat v co nejužší spolupráci s Ukrajinou, širším okruhem evropských států a Spojenými státy.

Pětibodový plán

Macron, Merz a Starmer zároveň představili pět bodů, které považují za nezbytné pro dosažení trvalého a spravedlivého míru. Prvním má být zastavení bojů a dohoda o úplném příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.

Druhým bodem je právě současná kontaktní linie jako výchozí rámec pro jednání o územních otázkách. Třetím jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by měly začít platit po příměří. Mají vycházet ze závazků přijatých v Berlíně v prosinci 2025 a v Paříži letos v lednu, včetně možného nasazení mnohonárodních sil na Ukrajině.

Babiš natahuje trapný spor o Ankaru

Názory

Vypadá to jako jakási nikdy nekončící šachová partie mezi prezidentem Pavlem a premiérem Babišem. Tah střídá tah, jednou to vypadá, že má navrch Pavel, třeba když zablokoval Turka. Teď zase vede Babiš, když si z Pavlovy snahy letět do Ankary dělá okatě legraci.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Čtvrtý bod počítá s tím, že ruská aktiva zůstanou zmrazena, dokud Moskva neukončí válku a neposkytne Ukrajině náhradu za způsobené škody. Poslední bod zdůrazňuje, že jakákoli dohoda musí respektovat evropské bezpečnostní zájmy. Části případných jednání týkající se EU nebo NATO by vyžadovaly souhlas členských států unie a spojenců v alianci.

„Rusko nevítězí na bojišti“

Zelenskyj po jednání uvedl, že s evropskými lídry mluvil o situaci na bojišti, obraně i posílení diplomacie. „Rusko nevítězí na bojišti,“ řekl podle svého prohlášení. Ukrajinské údery na ruské území podle něj významně omezují schopnost Moskvy rozšiřovat agresi.

Zároveň ale upozornil, že Ukrajina dál potřebuje ochranu před balistickými hrozbami. V Londýně se podle něj jednalo také o tom, jak oživit diplomacii a jakou roli v ní má hrát Evropa. Pro Kyjev je podle Zelenského důležité, aby Evropa měla v případných jednáních silný hlas.

Putin Zelenského výzvu ke schůzce odmítl. „Nevidím smysl v setkání. Nejprve musíme najít řešení,“ řekl novinářům. Podle něj má pro ukrajinskou stranu smysl pouze zastavit postup ruských ozbrojených sil. Moskva ale podle Putina potřebuje dohody, které mají nejprve připravit experti.

Jeden z největších developerů v Česku, Radim Passer, který si za hlavní teritorium svého působení vyhlédl pražskou Brumlovku, kde třicet let kraluje, staví tři velké projekty. Nově začal kombinovat kanceláře s nájemními byty. Do výstavby se pustil přesto, že nemá domluveného žádného nájemce. „Budeme sbírat nájemce postupně,“ říká Eduard Forejt, ředitel developmentu společnosti Passerinvest Group.

Společnost sází na specifickou situaci na pražském kancelářském trhu. Míra obsazenosti kanceláří přesahuje 94 procent. Developeři používají termín neobsazenost, která aktuálně činí 5,8 procenta. „My na Brumlovce jsme na třech procentech,“ uvádí Forejt. Za vyrovnanou poptávku je považována neobsazenost sedm až deset procent, z čehož jasně vyplývá, že o kanceláře v Praze je enormní zájem.

Home office není funkční model práce, říká Forejt ze společnosti Passerinvest

Reality

Radim Passer je jedním z mála developerů, který se v Praze věnuje výstavbě kanceláří. Nyní má rozpracované dva velké projekty a přichystaný třetí. Stále se pohybuje na své oblíbené Brumlovce. Přestože pro své vyrůstající kanceláře zatím nemá nájemce, věří, že je sežene. „Práce z domova totiž není funkční model,“ říká Eduard Forejt, ředitel developmentu v Passerinvest Group.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Kanceláře jako vzácné zboží

Tato situace umožňuje skupině Passerinvest Group rozjet výstavbu zcela spekulativně. „Důvod, proč jsme začali stavět, je vlastně dvojí. Jedním je fakt, že to tak prostě vyšlo vzhledem ke všem okolnostem příprav.“ Jako druhý důvod Forejt zmiňuje právě vysokou obsazenost stávajících kanceláří. „Reálně se obáváme, abychom byli schopni naplnit potřeby klientů. Třeba když chce někdo dělat restrukturalizaci a chce do nového domu. Vlastně chceme znepříjemnit našim nájemcům případný odchod z Brumlovky.“

Hila, Orion a Sequoia

Prvním projektem, který stojí před dokončením, je budova Hila na Brumlovce. Půjde o 22 tisíc metrů čtverečních kanceláří a 71 nájemních bytů. Druhým objektem na Brumlovce bude Orion, který vyroste v místě, kde stávaly tenisové kurty. Půjde o 28 tisíc metrů čtverečních kanceláří a 134 nájemních bytů, v současnosti se stavba chystá. Třetím projektem je Sequoia, která na Roztylech nabídne 33 tisíc metrů čtverečních nových kanceláří.

Pražský trh s kancelářemi je v těžké defenzivě. Nové kanceláře budou až za několik let

Reality

Český trh s kancelářemi trpí. Stává se z něj úzké hrdlo rozvoje české ekonomiky. Investoři kanceláře nestaví, výhodněji a předvídatelněji jim vycházejí investice do rezidenční výstavby. O kanceláře, zejména v Praze, přitom roste zájem. Po rezidenčním trhu, kde nabídka nestíhá poptávku a ceny bydlení rostou, se podobné schéma odvíjí i v segmentu kanceláří. Málo výstavby, růst cen.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Nové kanceláře podraží

Nové budovy budou v nejvyšší technologické kvalitě, což ovšem zdražuje jejich výstavbu. Primární trh s kancelářemi tak nyní cenově odskakuje od sekundárního. „Nové budovy nejdou stavět pod 24 eur za metr na měsíc,“ uvádí Forejt. Na druhé straně kvůli nedostatku kanceláří v Praze rostou i ceny na sekundárním trhu, a to k hranici dvaceti eur.

„Nové domy jsou hospodárnější a nevyžadují tolik servisu. Rozevřely se nůžky mezi servisními poplatky nových a starých domů. Rozdíl může být dvě až čtyři eura. Takže 24 eur za nové kanceláře je v plné konkurenci se starými,“ vysvětluje Forejt.

Hostem podcastu Realitní Club byl Eduard Forejt, ředitel developmentu společnosti Passerinvest Group. Celý díl si můžete přehrát v úvodu článku nebo na Spotify a Apple Podcasts. Hezký poslech.

Passer začal stavět největší kancelářský projekt v Praze

Reality

Společnost Passerinvest Group Radima Passera zahájila výstavbu nové administrativní budovy Sequoia v pražských Roztylech. Jde o největší kancelářskou budovu, která se v současnosti v Praze staví pro volný trh. Za dva roky nabídne 33 tisíc metrů pronajímatelné plochy.

Dalibor Martínek

Přečíst článek