Merz chce zachránit německou ekonomiku. Voliči mu za to utíkají k AfD
Připravované reformy Merzova kabinetu narážejí na odpor veřejnosti, snižují oblibu vládní koalice a nechávají vyrůst AfD. Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier je ale považuje za nutné.
Reformní balík, který na začátku července představil spolkový kancléř Friedrich Merz (CDU), sráží hlavnímu členovi černo-červené vládní koalice volební body. Podle pravidelného průzkumu, který každý měsíc sestavuje německá pobočka jedné z největších světových společností pro výzkum trhu a veřejného mínění Ipsos, by CDU/CSU volilo 22 procent, tedy o procento méně než v červnu. Druhý člen Merzova kabinetu SPD podle v sobotu představeného průzkumu zůstává na svém se 13 procenty. Naproti tomu opoziční parlamentní AfD stoupla obliba o bod na 28 procent, stejně jako Levici, kterou by volilo 13 procent německých voličů.
Daňové úlevy ano, pozdější odchod do důchodu nikoliv
Takzvaný Program pro oživení a zaměstnanost, který kancléř Merz spolu se spolupředsedy partnerské SPD Larsem Klingbeilem a Bärbel Basovou a šéfem sesterské CSU Markusem Söderem představil 2. července, se potkal s rozporuplnými reakcemi veřejnosti. Líbí se návrh snížení daňové zátěže pro lidi s nízkým a středním příjmem, přičemž široká veřejnost by uvítala zvýšení daní pro nejbohatší vrstvu. Nevadí ani rozšíření limitu provozních hodin pro pekárny, cukrárny či kavárny v neděli a v době státních svátků, což má zajistit, že budou nabízeny čerstvé produkty. Svaz maloobchodu dokonce požaduje, aby se rozvolnil režim i pro maloobchodní síť.
Vadí však důchodová reforma a zejména zvýšení věku pro odchod do důchodu ve vazbě na vývoj průměrné doby dožití, což podle červencového průzkumu ARD-DeutschlandTrend odmítá 63 procent Němců. Podle téhož průzkumu, který si objednává veřejnoprávní televizní stanice ARD již od roku 1997 každý první čtvrtek v měsíci, 70 procent občanů nesouhlasí s tím, aby byla zrušena možnost odejít do důchodu v 63 letech za předpokladu vysokého počtu odpracovaných let.
Na odpor naráží také zrušení takzvané telefonické neschopenky, kdy lékař může na určitý počet dní vystavit neschopenku na základě telefonické komunikace, aniž by pacient přišel do ordinace. Vláda chce tuto možnost zrušit s poukazem na vysokou míru absencí zaměstnanců a její potenciální zneužívání. Lékaři varují před tím, že v době viróz a chřipek budou přeplněné ordinace a lékařská péče se stane méně dostupnou.
Vláda má v plánu, že klíčové reformní zákony, zejména rozsáhlá reforma penzijního systému, budou schváleny ve Spolkovém sněmu do konce letošního roku a že začnou platit od ledna 2027. Parlamentní debata byla formálně zahájena minulý čtvrtek vystoupením kancléře Merze v Bundestagu na téma penzijní reformy.
Marine Le Penová upevňuje pozici favoritky francouzských prezidentských voleb. Čím více její preference rostou, tím větší může být snaha dohodnout nového šéfa Evropské centrální banky ještě za prezidenta Emmanuela Macrona.
Evropa se bojí Le Penové. Nástupce Lagardeové chce vybrat bez ní
Názory
Spolkový prezident považuje reformy za nutné
Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier považuje reformy za nutné. Vyslovil se pro ně ve víkendovém rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ZDF. Uvažovat o tom, zda by vypsal předčasné volby, pokud by Merzova vláda ztroskotala, je podle něj předčasné, protože, obrazně řečeno, mistrovství světa ve fotbale stále probíhá. „Koalice se právě odklonila od čistě obranného postoje a začala hrát ofenzivně,“ obrazně zhodnotil vývoj a řekl, že v letošním létě by občané Německa měli k věcem přistupovat s o trochu větší sebedůvěrou, než jakou si mohli dovolit v posledních letních sezonách.
Další otázka ZDF zněla, jak hodnotí dlouho připravovaný reformní balík a zda nebude ohrožen sociální smír. „To záleží na každém z nás. Je naprosto nesporné, že se něco musí začít dělat. Řadu let nemáme hospodářský růst, máme nejistoty a války,“ řekl Steinmeier s tím, že Němci byli po léta zvyklí na hospodářský růst a klesající nezaměstnanost. Současná situace v lidech vytváří pocit strachu z budoucnosti, s nímž se musí politika vypořádat. „Ale s ohledem na právě učiněná rozhodnutí bych řekl: Konečně se něco děje, z mého pohledu něco důležitého,“ nastínil své úvahy. „Je možné, ale nejsem si tím jistý, že právě prožíváme novou fázi politiky vládní koalice. Vidíme, že byla odstraněna blokáda uvnitř koalice, a doufejme, že přijaté reformní balíčky znovu podnítí touhu utvářet politiku, což je minimální podmínkou pro prosazení reforem,“ vyzdvihl skutečnost, na niž upozornila už německá média, a sice že vládní koalice odhodila své vnitřní spory a shodla se na reformním balíku.
