Žebříček prestižního magazínu The Economist, který Česko zařadil mezi ekonomické premianty, vyvolal tradiční vlnu sebechvály politiků a současně i gaslightingu názorových oponentů. Víc než cokoliv jiného se ukazuje, že neumíme číst v ekonomických ukazatelích. Ty tu nejsou od toho, aby se po jejich publikaci otevíralo šampaňské, ale aby se podle nich tvořila politika.
Nezaměstnanost v Česku letos v září stoupla na 3,9 procenta a byla o 0,1 procentního bodu vyšší než v předchozích dvou měsících. Hlavním důvodem nárůstu byl příchod zhruba 3000 čerstvých absolventů škol na trh práce. Uvedl to Úřad práce ČR.
Ceny průmyslových výrobců v Česku v červenci zrychlily meziroční růst z červnového jednoho procenta na 1,7 procenta, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. V zemědělství naproti tomu zpomalily pokles, když se snížily o 3,7 procenta. Ceny zemědělské produkce klesají už 15 měsíců v řadě.
Průměrná mzda v Česku se v prvním čtvrtletí letošního roku reálně zvýšila o 4,8 procenta, uvedl Český statistický úřad. Potvrdilo se tak očekávání analytiků. Kupní síla domácností nicméně podle nich stále nedosáhla úrovně před pandemií covidu-19. Spotřebitelské ceny se zvýšily o 2,1 procenta, doplnili statistici.
Ceny pohonných hmot v Česku dále klesají. Díky sílící koruně a postoji americké centrální banky, které „ruší“ dopad opětovně rostoucího napětí na Blízkém východě, komentuje čerstvá data společnosti CCS ekonom Lukáš Kovanda.
Inflace v březnu stagnovala na únorových dvou procentech. Ukazují to čerstvá data z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Domácí ceny, zdá se, jsou pod kontrolou a Česká národní banka může na svých dalších zasedání pokračovat ve snižování sazeb.
Průmyslová produkce v lednu byla meziročně reálně na stejné úrovni jako v lednu 2023, zatímco trh počítal se nárůstem o dvě procenta. Meziměsíčně byla nižší o 2,3 procenta, ukazují čerstvá data Českého statistického úřadu. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 2,7 procenta. Stavebnictví podle analytiků čeká pozvolné oživení.
Německý deník Die Welt nedávno označil českou ekonomiku za „nemocného muže Evropy“. To ale ještě jeho novináři neměli k dispozici data, která dnes zveřejnil Český statistický úřad. Podle nich se tuzemské hospodářství v letošním třetím čtvrtletí propadlo meziročně o 0,7 procenta a mezičtvrtletně pak o 0,5 procenta.
Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu dosáhl hodnoty 8,5 procenta, uvedl Český statistický úřad. Říjnové zrychlení meziročního růstu cen bylo způsobeno především loňským promítnutím Úsporného tarifu do cen elektřiny. Pokud by statistici tento tarif do výpočtu nezahrnuli, cenový růst by činil 5,8 procenta.
Meziroční inflace v říjnu po osmi měsících poklesu vzrostla a bude se pohybovat mezi osmi a devíti procenty po zářijových 6,9 procenta. Shodují se na tom oslovení analytici. Důvod růstu inflace je ale podle nich čistě statistický, protože Český statistický úřad (ČSÚ) loni započítal vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny, které letos působit nebude. Meziměsíčně se v říjnu ceny podle analytiků téměř nezměnily. ČSÚ zveřejní hodnotu říjnové inflace v pátek.
Nová čísla vývoje ekonomiky potvrzují pokles výkonnosti České republiky. Meziročně česká ekonomika poklesla o 0,6 procenta. Co se to děje, Češi nepracují? Omyl, je to úplně jinak.
Ceny ropy 🛢 na počátku nového měsíce klesají a ropa Brent se dostala pod 100 dolarů za barel. Situace na Blízkém východě však podle analytiků nadále znervózňuje trhy, a to i přes zprávy, že americko-izraelský konflikt s Íránem by se mohl chýlit ke konci. Ropa Brent ztrácí 4,2 procenta a prodává se za 99,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI odepisuje 4,7 procenta na 96,57 dolaru za barel.
