Průmyslová výroba v Česku se loni snížila o 0,4 procenta. Pokles postihl zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Uvedl to Český statistický úřad. Ten zároveň zveřejnil i výsledky zahraničního obchodu Česka a údajů ve stavebnictví.

Negativní výsledek českého průmyslu

Průmyslová výroba v Česku se loni snížila o 0,4 procenta. Pokles postihl zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Loňský výsledek je nejhorší od roku 2020 ovlivněného omezeními zavedenými kvůli pandemii covidu-19. V prosinci meziroční pokles zpomalil na 0,7 procenta po listopadovém snížení průmyslové výroby o 2,7 procenta. 

K loňskému výsledku průmyslu v České republice významně přispěly poklesy v odvětvích výroby ostatních nekovových minerálních výrobků a výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství, uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. „Oproti roku 2022 se snížila i výroba elektřiny. Celkový pokles nedokázalo zvrátit ani oživení ve výrobě motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků,“ dodal. Hodnota nových průmyslových zakázek loni meziročně klesla o 1,7 procenta, stouply ale tržby z průmyslové činnosti o čtyři procenta.

Pokles výroby loni v Česku zasáhl většinu průmyslových odvětví. Produkce ostatních nekovových minerálních výrobků, kam patří výroba skla, porcelánu nebo stavebních hmot, se snížila o 17,8 procenta, výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství sestoupila o 14,4 procenta. O desetinu klesla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, těžba uhlí se snížila o 14,4 procenta. O 16,1 procenta se naopak zvýšila výroba motorových vozidel, o 17,8 procenta stoupla produkce ostatních dopravních prostředků. Růst o 9,3 procenta statistici evidují pro farmaceutický průmysl.

Zaměstnanců v českém průmyslu loni ubylo o 1,8 procenta, jejich průměrná mzda vzrostla o 8,7 procenta.

Převzetí Liberty Ostrava zbrojařským magnátem? Za babku by to dávalo smysl, míní analytici

Zprávy z firem

Možná koupě Liberty Ostrava průmyslovým holdingem CE Industries Jaroslava Strnada, o které spekulují média, by vedla ke spolupráci mezi jednotlivými strojírenskými odvětvími, jimž se s Czechoslovak Group (CSG) věnuje. Shodli se na tom analytici oslovení čtk. Nákup hutě by podle nich mohl být strategickou investicí do budoucna, kdy by napjatá geopolitická situace mohla vyústit ve větší investice do zbrojního průmyslu. Investice by také mohla rozrůznit portfolio holdingu v době ekonomických výkyvů.

ČTK

Přečíst článek

Ve srovnání s listopadem v posledním loňském měsíci průmyslová výroba vzrostla o 2,8 procenta. „Poslední měsíc roku 2023 zakončil průmysl prakticky na úrovni srovnatelné s prosincem roku 2022. Produkce meziročně velmi mírně klesla, hodnota nových průmyslových zakázek se naopak velmi mírně zvýšila. Tahounem produkce i zakázek byl automobilový průmysl. Pokles nejvíce ovlivnila výroba elektřiny, v případě zakázek pak prohloubení propadu ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.

K prosincovému meziročnímu poklesu nejvíce přispěla výroba elektřiny, plynu a tepla, kde se projevily zejména delší plánované odstávky v elektrárnách. Pokračoval pokles produkce skla a stavebních hmot. Podobně jako v ostatních měsících loňského druhého pololetí vzrostla zejména výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků. Zvýšila se také výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Hodnota nových zakázek v běžných cenách v prosinci meziročně vzrostla o 0,9 procenta. Zaměstnanců v průmyslu v prosinci meziročně ubylo o 2,2 procenta, jejich průměrná mzda se zvýšila o 7,7 procenta.

Zahraniční obchod skončil v přebytku

Zahraniční obchod České republiky se zbožím vykázal za loňský rok podle předběžných údajů přebytek 122,8 miliardy korun, v roce 2022 byl v deficitu 204,8 miliardy korun. Pomohl menší schodek obchodu s ropou a plynem. V prosinci 2023 skončila bilance přebytkem 3,5 miliardy korun, což je meziročně o 5,9 miliardy korun lepší výsledek. 

Meziročně klesl vývoz o 7,2 procenta na 317,7 miliardy korun a dovoz o 8,9 procenta na 314,2 miliardy korun. Meziměsíčně se po sezonním očištění zvýšil vývoz o 1,6 procenta a dovoz o 4,2 procenta. Prosinec roku 2023 měl o dva pracovní dny méně než prosinec roku 2022.

„Přestože celkový vývoz i dovoz meziročně nadále klesal, zachovala si obchodní bilance v prosinci kladný výsledek. Výraznější meziroční pokles jsme zaznamenali například u vývozu počítačů či strojů a zařízení. U dovozu došlo stejně jako v předchozím měsíci k poklesu zejména u elektrických zařízení a ropy a zemního plynu,“ uvedla vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Jana Mazánková.

Celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím příznivě ovlivnil meziročně menší schodek obchodu s ropou a zemním plynem o sedm miliard korun, a to v důsledku poklesu cen na světových trzích. Přechodem z pasiva do aktiva se zlepšila bilance obchodu s elektrickými zařízeními o 4,4 miliardy korun. Deficit obchodu s chemickými látkami a přípravky se meziročně zmenšil o 2,8 miliardy korun. Nepříznivý vliv měl nižší přebytek obchodu s elektrickou energií o 9,2 miliardy korun. Zvýšil se deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 2,2 miliardy korun. Kladné saldo obchodu s pryžovými a plastovými výrobky kleslo o 1,2 miliardy korun.

Renáta Kellnerová poprvé mluvila s médii. Obrací PPF na Západ, všímá si Bloomberg

Leaders

Když nejbohatší Čech a většinový vlastník obchodního impéria PPF Petr Kellner před téměř třemi lety tragicky zahynul na Aljašce, málokdo věděl, jak vypadá jeho manželka. To se ale změnilo a Renáta Kellnerová je teď prakticky synonymem PPF. V rozhovoru s agenturou Bloomberg popsala, jaké má o fungování podniku představy, ale i to, jak zaměření skupiny otáčí víc na Západ.

ČTK

Přečíst článek

Pokles zaznamenala i stavební výroba

Stavební výroba v Česku za celý loňský rok meziročně klesla o 2,6 procenta, o rok dříve naopak o 2,6 procenta rostla. Výraznější pokles zaznamenalo inženýrské stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, loni byla jeho produkce meziročně nižší o 4,7 procenta. Výroba v pozemním stavitelství, což jsou stavby budov, klesla o 1,8 procenta. V samotném loňském prosinci zpomalil meziroční pokles stavebnictví na 4,6 procenta z listopadových 6,5 procenta. Meziměsíčně byla výroba vyšší o 1,3 procenta. 

Po většinu loňského roku stavební produkce v meziročním srovnání klesla. Růst evidovali statistici dvakrát, a to v lednu a v červnu. V lednu byla stavební výroba meziročně vyšší o 5,3 procenta a v červnu o 0,9 procenta. V ostatní měsíce klesala, největší meziroční pokles zaznamenala v dubnu, a to o 7,1 procenta.

„Stavební úřady v roce 2023 vydaly 77 399 stavebních povolení, což představovalo meziroční pokles o 10,1 procenta a nejnižší hodnotu za toto období od roku 2015,“ uvedli statistici. Orientační hodnota loni povolených staveb meziročně stoupla o 16,8 procenta na 601,7 miliardy korun. Stavět se loni začalo meziročně o 15,5 procenta bytů méně, a to 35 700. Počet dokončených bytů klesl o 3,2 procenta na 38 082.

„V prosinci tlumilo celkový pokles stavební produkce pozemní stavitelství, jehož produkce meziročně klesla o 1,3 procenta. Inženýrské stavitelství se potýkalo s vyšší srovnávací základnou a kleslo o 12,5 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Stavební úřady vydaly v prosinci meziročně o 7,5 procenta méně stavebních povolení, bylo jich 6197. Orientační hodnota povolených staveb vzrostla o 62,4 procenta na 84,2 miliardy korun. Stavět se v prosinci začalo 3166 bytů, meziročně o 16,5 méně, naopak počet dokončených bytů oproti prosinci 2022 stoupl o pět procent na 5002.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebních podnicích s 50 a více zaměstnanci se v prosinci meziročně zvýšil o 1,1 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda meziročně vzrostla o 2,3 procenta.