Ministerstvo financí ve své zveřejněné prognóze zlepšuje letošní výhled růstu české ekonomiky. Zatímco v poslední, dubnové prognóze počítalo s růstem v rozsahu rovných dvou procent, nyní předpokládá vzestup o 2,1 procenta. A to přesto, že letošní hlavní tahoun tuzemské ekonomiky, spotřeba domácností, má růst pomaleji, než se ministerstvo v dubnu domnívalo – namísto 3,6 jen o tři procenta.
Vládní strany si před volbami těžko mohly přát lepší zprávu. Důvěra v českou ekonomiku se letos v květnu dostala nad svůj dlouhodobý, více než dvacetiletý průměr. A to poprvé za tři roky, od května 2022. Znatelně narůstá jak důvěra podnikatelů a firem, tak spotřebitelů.
Česká bankovní asociace zhoršila odhad letošního hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt v ČR podle ní vzroste o 1,7 procenta. Příští rok by měl růst zrychlit na dvě procenta. Do horšího výhledu se výrazně propsal negativní dopad obchodních válek a nejistota s nimi spojená, uvedla asociace ve své prognóze. V únoru očekávala pro letošek růst ekonomiky o 2,1 procenta a pro příští rok o 2,4 procenta.
Evropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 1,9 procenta, uvedla ve své jarní ekonomické prognóze. V předchozím výhledu, zveřejněném loni na podzim, komise počítala na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok počítá komise jen s mírným zrychlením tempa růstu HDP, a to na 2,1 procenta. Dařit se podle prognózy nemá ani ekonomice EU.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.
Německá vláda znovu snížila odhad letošního růstu německé ekonomiky. Nyní počítá s nulovým růstem, tedy se stagnací, oznámil dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck. Hlavním důvodem je podle něj obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na konci ledna německá vláda odhadovala letošní růst na 0,3 procenta, loni v říjnu ještě na 1,1 procenta. Pokud se výhled potvrdí, nezaznamenalo by Německo hospodářský růst tři roky po sobě.
Švýcarská banka UBS snížila odhad letošního růstu čínské ekonomiky na 3,4 procenta z dříve předpokládaných čtyř procent, a to kvůli negativním dopadům cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle agentury Bloomberg nový odhad představuje dosud nejpesimističtější prognózu letošního hospodářského vývoje v Číně. V příštím roce UBS nadále počítá se zpomalením růstu na tři procenta.
Ministerstvo financí letos očekává hospodářský růst dvě procenta po loňských 1,1 procenta. Ve srovnání s lednovou predikcí svůj výhled zhoršilo o 0,3 procentního bodu, a to zejména kvůli dopadu amerických cel na automobily, ocel a hliník. Na růst spotřebitelských cen by cla mít dopad neměla, ministerstvo letos odhaduje průměrnou inflaci 2,4 procenta, tedy stejně jako loni. Na loňské úrovni byl měl zůstat i deficit veřejných financí, ministerstvo ho očekává 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení veřejného sektoru by mělo vzrůst na 44,5 procenta HDP z loňských 43,6 procenta HDP.
Česká ekonomika letos stoupne o 1,5 až 1,8 procenta a potáhne ji především vyšší spotřeba domácností. Ta se bude stabilně zvyšovat díky pokračujícímu růstu reálných mezd a relativně nízké inflaci, uvádí analýza úvěrové pojišťovny Coface, která dlouhodobě monitoruje ekonomické klima ve 160 zemích světa. Česko pravidelně řadí mezi země s nadprůměrně dobrým podnikatelským prostředím.
Záměry amerického prezidenta Donalda Trumpa na zavádění dalších cel nebo omezování vládních výdajů zpomalí růst americké ekonomiky zvýší inflaci, vyplývá z ankety mezi předními ekonomy, jejíž výsledky zveřejnil server listu Financial Times. Očekává se, že americká ekonomika letos poroste tempem 1,6 procenta, zatímco loni se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 2,8 procenta. Prognózu inflace oslovení ekonomové pro letošní rok zvýšili na 2,8 procenta, v prosincové anketě to bylo 2,5 procenta.
V rámci oslav 17. listopadu by neměla zapadnout víra v lepší ekonomické zítřky pro Česko, které již několik let bojuje s poklesem reálných mezd a poměrně nízkým nebo žádným ekonomickým růstem. Za této situace si premiér Petr Fiala řekl o hlasy voličů slibem, že Česko dožene na úrovni platů Německo. Co by to pro ekonomiku znamenalo a jsou podobné sliby založené na reálném základu?
Federální soudní porota v Kalifornii rozhodla, že americký technologický gigant Apple musí zaplatit 634 milionů dolarů (přes 1️⃣3️⃣ miliard korun) firmě Masimo za porušení jejího patentu na technologii pro měření hladiny kyslíku v krvi. Apple však s rozhodnutím nesouhlasí a hodlá se odvolat, informuje agentura Reuters.
Libanon předloží Radě bezpečnosti OSN ☝ stížnost na Izrael kvůli výstavbě betonové zdi u libanonské jižní hranice, která překračuje takzvanou modrou linii. Oznámil to podle agentury Reuters úřad libanonského prezidenta. Modrá linie je demarkační čára, která od roku 2000 odděluje území Izraele a Libanonu a je kontrolována mírovými jednotkami OSN.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny. Sektor se potýká s korupčním skandálem, v jehož důsledku odstoupili dva ministři.
Americký internetový gigant Google hodlá investovat 4️⃣0️⃣ miliard dolarů (přes 830 miliard korun) do výstavby tří nových datových center v Texasu. Oznámila to firma. Pokračuje tak ve snaze o rozšiřování infrastruktury potřebné pro umělou inteligenci, napsala agentura Reuters.
Saský premiér 👨 Michael Kretschmer uvedl, že Německo by po případném uzavření příměří na Ukrajině mělo znovu začít dovážet energetické suroviny z Ruska. Informovala o tom dnes agentura DPA.
Rakev se zesnulým kardinálem 👴 Dominikem Dukou byla dnes po církevních obřadech uložena do arcibiskupské hrobky v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Pohřební průvod po obřadu provázelo zvonění zvonů. Přihlížely stovky lidí. Duka zemřel 4. listopadu, bylo mu 82 let.
Islám se v evropském prostoru za poslední dvě dekády stal ☝ výrazným politickým tématem. Odborníci připomínají, že muslimské komunity nejsou jednotným celkem a reálné bezpečnostní hrozby představuje malá část věřících. Podle expertů zásadní roli ve způsobu, jak evropské společnosti islám vnímají, hrají média i historické zkušenosti jednotlivých států.
