Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,2 procenta a meziročně o 2,1 procenta díky spotřebitelům. Ekonomové hovoří o zklamání. Nicméně EU je na tom hůř.
Česká ekonomika sice nadále roste, avšak její další vývoj stále více limitují strukturální slabiny, demografický vývoj a přetrvávající inflační tlaky ve službách. Zatímco domácí poptávka zůstává silná a inflace se drží blízko cíle, prostor pro fiskální i měnové uvolnění je omezený. O budoucím růstu tak budou rozhodovat spíše strukturální reformy než krátkodobé stimuly, uvedl Mezinárodní měnový fond.
Mezinárodní měnový fond zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky o 0,2 procentního bodu na 3,3 procenta. Vyplývá to z aktualizace jeho podzimního výhledu, kterou fond zveřejnil. Negativní dopady změn v obchodní politice podle MMF vyvažuje prudký růst investic do technologického sektoru, zejména v Severní Americe a Asii. Klíčovou roli v tomto trendu hraje rozvoj umělé inteligence.
Šéf největší německé bankovní společnosti Deutsche Bank Christian Sewing varoval, že Německu hrozí delší období bez hospodářského růstu. K podpoře ekonomiky jsou podle něj zapotřebí nejen rozsáhlé reformy, ale také větší aktivita pracovníků. Informovala o tom agentura DPA.
Čeští spotřebitelé důvěřují české ekonomice nejvíce od roku 2019. Vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnil ČSÚ. Letos v listopadu se tak důvěra spotřebitelů vůbec poprvé srovnává s úrovněmi právě roku 2019. Tedy posledního „normálního“ roku bez pandemie, války, energetické krize či inflační vlny.
Ministerstvo financí ve své zveřejněné prognóze zlepšuje letošní výhled růstu české ekonomiky. Zatímco v poslední, dubnové prognóze počítalo s růstem v rozsahu rovných dvou procent, nyní předpokládá vzestup o 2,1 procenta. A to přesto, že letošní hlavní tahoun tuzemské ekonomiky, spotřeba domácností, má růst pomaleji, než se ministerstvo v dubnu domnívalo – namísto 3,6 jen o tři procenta.
Za pár desetiletí bude v Česku na sto pracujících připadat devadesát nepracujících. S klesající porodností a rostoucím průměrným věkem se změní trh práce, města i priority celé společnosti.
Boje mezi Izraelem a Íránem se zatím zdají být omezené pouze na tyto dvě země a z OSN i dalších stran se ozývají volání po zdrženlivosti. Co když ale padnou do hluchých uší? Co když boje eskalují a rozšíří se? Existuje několik nejhorších možných scénářů, napsal server BBC News.
Německé hospodářství v letošním roce poroste, odhadují v prognózách tři německé hospodářské instituty. Ekonomika podle nich letos vykáže růst o 0,3 procenta. V příštím roce tempo růstu zrychlí podle institutů Ifo a RWI na 1,5 procenta, podle IfW dokonce na 1,6 procenta.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) snížila odhad růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta, zatímco dosud předpovídala růst o 2,1 procenta. Výhled na příští rok pak zhoršila z dosavadního odhadu 2,5 procenta na 2,2 procenta, uvedla OECD ve svém aktualizovaném výhledu. Hlavní rizika pro růst české ekonomiky představují nejistota v obchodní politice a cla, zejména v automobilovém sektoru. Loni česká ekonomika vzrostla o jedno procento.
Vládní strany si před volbami těžko mohly přát lepší zprávu. Důvěra v českou ekonomiku se letos v květnu dostala nad svůj dlouhodobý, více než dvacetiletý průměr. A to poprvé za tři roky, od května 2022. Znatelně narůstá jak důvěra podnikatelů a firem, tak spotřebitelů.
Írán v úterý znovu otevře svůj 🤑🤑🤑akciový trh, který byl uzavřen, když Spojené státy a Izrael na konci února na Írán vojensky zaútočily. "Pozastavení činnosti akciového trhu od začátku války mělo za cíl chránit majetek akcionářů, zabránit panickému obchodování a umožnit transparentnější podmínky pro tvorbu cen,“ uvedl zástupce dozorového orgánu provozovatele burzy Hamíd Járí. Největší akciový trh v Íránu je v metropoli Teheránu, tamní burza byla založena v roce 1967.
