Rusko čelí akutnímu nedostatku pracovních sil. Nezaměstnanost je sice rekordně nízká, podle ekonomů to ale není známka síly, nýbrž vyčerpaného trhu práce. Stárnutí populace, válka na Ukrajině, emigrace i odliv lidí do armády vytvářejí problém, který může ruskou ekonomiku brzdit dlouhé roky.
Optimismus generálních ředitelů českých firem je nejvyšší za poslední roky. Růst domácí ekonomiky letos očekává 62 procent šéfů společností. Pro srovnání: loni to bylo 36 procent a před dvěma lety jen 16 procent. Pokles ekonomiky nyní předpokládá 14 procent ředitelů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti PwC, který na konci roku 2025 proběhl mezi 192 generálními řediteli.
Česká ekonomika sice nadále roste, avšak její další vývoj stále více limitují strukturální slabiny, demografický vývoj a přetrvávající inflační tlaky ve službách. Zatímco domácí poptávka zůstává silná a inflace se drží blízko cíle, prostor pro fiskální i měnové uvolnění je omezený. O budoucím růstu tak budou rozhodovat spíše strukturální reformy než krátkodobé stimuly, uvedl Mezinárodní měnový fond.
Mezinárodní měnový fond zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky o 0,2 procentního bodu na 3,3 procenta. Vyplývá to z aktualizace jeho podzimního výhledu, kterou fond zveřejnil. Negativní dopady změn v obchodní politice podle MMF vyvažuje prudký růst investic do technologického sektoru, zejména v Severní Americe a Asii. Klíčovou roli v tomto trendu hraje rozvoj umělé inteligence.
Šéf největší německé bankovní společnosti Deutsche Bank Christian Sewing varoval, že Německu hrozí delší období bez hospodářského růstu. K podpoře ekonomiky jsou podle něj zapotřebí nejen rozsáhlé reformy, ale také větší aktivita pracovníků. Informovala o tom agentura DPA.
Čeští spotřebitelé důvěřují české ekonomice nejvíce od roku 2019. Vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnil ČSÚ. Letos v listopadu se tak důvěra spotřebitelů vůbec poprvé srovnává s úrovněmi právě roku 2019. Tedy posledního „normálního“ roku bez pandemie, války, energetické krize či inflační vlny.
Ministerstvo financí ve své zveřejněné prognóze zlepšuje letošní výhled růstu české ekonomiky. Zatímco v poslední, dubnové prognóze počítalo s růstem v rozsahu rovných dvou procent, nyní předpokládá vzestup o 2,1 procenta. A to přesto, že letošní hlavní tahoun tuzemské ekonomiky, spotřeba domácností, má růst pomaleji, než se ministerstvo v dubnu domnívalo – namísto 3,6 jen o tři procenta.
Za pár desetiletí bude v Česku na sto pracujících připadat devadesát nepracujících. S klesající porodností a rostoucím průměrným věkem se změní trh práce, města i priority celé společnosti.
Boje mezi Izraelem a Íránem se zatím zdají být omezené pouze na tyto dvě země a z OSN i dalších stran se ozývají volání po zdrženlivosti. Co když ale padnou do hluchých uší? Co když boje eskalují a rozšíří se? Existuje několik nejhorších možných scénářů, napsal server BBC News.
Německé hospodářství v letošním roce poroste, odhadují v prognózách tři německé hospodářské instituty. Ekonomika podle nich letos vykáže růst o 0,3 procenta. V příštím roce tempo růstu zrychlí podle institutů Ifo a RWI na 1,5 procenta, podle IfW dokonce na 1,6 procenta.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) snížila odhad růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta, zatímco dosud předpovídala růst o 2,1 procenta. Výhled na příští rok pak zhoršila z dosavadního odhadu 2,5 procenta na 2,2 procenta, uvedla OECD ve svém aktualizovaném výhledu. Hlavní rizika pro růst české ekonomiky představují nejistota v obchodní politice a cla, zejména v automobilovém sektoru. Loni česká ekonomika vzrostla o jedno procento.
