Evropské akcie se po měsících slabší výkonnosti vracejí do hledáčku investorů. Podle agentury Bloomberg jim pomáhá naděje na uklidnění situace na Blízkém východě, pokles cen ropy a přesun peněz z amerických technologických titulů do bank, automobilek a průmyslu.
Evropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt se podle ní zvýší o 1,8 procenta, uvedla komise v jarní ekonomické prognóze. V předchozím listopadovém výhledu počítala pro letošek s růstem o 1,9 procenta. Komise se stala další z řady institucí, které revidují čísla směrem dolů.
Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než Evropská komise dosud čekala. Brusel snížil odhad růstu HDP na 1,8 procenta, zároveň počítá s vyšší inflací a rostoucím schodkem veřejných financí. Hlavní oporou ekonomiky má zůstat spotřeba domácností, rizikem jsou naopak cla, drahé energie a nejistota ve světovém obchodě.
Rusko čelí akutnímu nedostatku pracovních sil. Nezaměstnanost je sice rekordně nízká, podle ekonomů to ale není známka síly, nýbrž vyčerpaného trhu práce. Stárnutí populace, válka na Ukrajině, emigrace i odliv lidí do armády vytvářejí problém, který může ruskou ekonomiku brzdit dlouhé roky.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,2 procenta a meziročně o 2,1 procenta díky spotřebitelům. Ekonomové hovoří o zklamání. Nicméně EU je na tom hůř.
Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Potvrdil tím svůj předchozí odhad zveřejněný na začátku března. Úřad nyní mírně zlepšil odhad vývoje za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku, kdy hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 2,7 procenta. Předchozí odhad uváděl růst o 2,6 procenta.
Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) svůj původní lednový odhad nyní ještě o desetinu procentního bodu vylepšil. Růst byl nejvyšší od roku 2022 a podpořila jej domácí i zahraniční poptávka.
Nová vládní ekonomická strategie, nazvaná Česko: Země pro budoucnost 2.0, kterou v pondělí schválila vláda, je velmi komplexní a v jednotlivých bodech také konkrétní. Jenže právě to má jeden pořádný háček: cílů je moc a tolik věcí se nedá za jedno volební období zvládnout. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek proto postrádá prioritizaci.
Optimismus generálních ředitelů českých firem je nejvyšší za poslední roky. Růst domácí ekonomiky letos očekává 62 procent šéfů společností. Pro srovnání: loni to bylo 36 procent a před dvěma lety jen 16 procent. Pokles ekonomiky nyní předpokládá 14 procent ředitelů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti PwC, který na konci roku 2025 proběhl mezi 192 generálními řediteli.
Česká ekonomika sice nadále roste, avšak její další vývoj stále více limitují strukturální slabiny, demografický vývoj a přetrvávající inflační tlaky ve službách. Zatímco domácí poptávka zůstává silná a inflace se drží blízko cíle, prostor pro fiskální i měnové uvolnění je omezený. O budoucím růstu tak budou rozhodovat spíše strukturální reformy než krátkodobé stimuly, uvedl Mezinárodní měnový fond.
Mezinárodní měnový fond zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky o 0,2 procentního bodu na 3,3 procenta. Vyplývá to z aktualizace jeho podzimního výhledu, kterou fond zveřejnil. Negativní dopady změn v obchodní politice podle MMF vyvažuje prudký růst investic do technologického sektoru, zejména v Severní Americe a Asii. Klíčovou roli v tomto trendu hraje rozvoj umělé inteligence.
Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se 🤝 shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny, oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky v Gödöllö u Budapešti. „V4 je zpět“, prohlásil na tiskové konferenci. Spolupráce stojí na pevných základech a je schopná se vyrovnat výzvám 21. století, dodal.
Evropské akcie 📉 oslabily. Na trhy dolehla rostoucí očekávání, že americká centrální banka (Fed) v nadcházejících měsících dále zvýší úrokové sazby, a také obavy z vysokých investic technologických firem do umělé inteligence. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, klesl o 0,7 procenta na 634,63 bodu.
Italská vláda již několik týdnů otálí se schválením půjček pro investice do obrany z unijního programu Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE). Ve hře je 14,9 miliardy eur (3️⃣6️⃣1️⃣ miliard korun). Kabinet není podle prohlášení svých členů v postoji k půjčkám jednotný, na schválení tlačí ministr obrany Guido Crosetto, opatrnější postoj pak zastává ministr financí Giancarlo Giorgetti.
Dagmar Havlová ❌ odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou, která je po bývalém prezidentovi pojmenovaná. Uvedly to Česká televize a server Novinky.cz. Havlová podle televize a serveru uvedla, že nechce nést odpovědnost za způsob, jakým je Havlovo jméno používáno, a že ztratila důvěru k současnému vedení a směřování knihovny.
Americký dolar dnes posiluje a ke koši měn se dostal 📈 nejvýše za 13 měsíců. Investoři po minulém zasedání měnového výboru centrální banky USA (Fed) zvýšili sázky na růst úrokových sazeb ve Spojených státech, což podporuje zájem o americkou měnu. K růstu dolaru pomohl i výprodej akcií společností s nejvyšší tržní kapitalizací.
Česká měna dnes dále 📉 oslabila, k euru ale jen o haléř na 24,22 koruny za euro. Vůči dolaru, který dnes posiloval, koruna ztratila 14 haléřů a zakončila obchodování na 21,28 koruny za dolar. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online.
Pražská burza dnes 📈 posílila. Index PX stoupl o 0,61 procenta na 2599,53 bodu. Burza zpevnila hlavně díky zdražení akcií energetické firmy ČEZ a banky Moneta. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Stát vyplatil na náhradním výživném dětem neplatičů za prvních bezmála pět let přes 1️⃣,1️⃣ miliardy korun. Letos od ledna do konce dubna jim poslal 112,2 milionu korun, tedy o 15 procent více než před rokem. V dubnu úřady práce poskytly 14 200 těchto dávek, meziročně o 1500 víc. Vyplývá to z údajů ministerstva práce.
Německý výrobce hraček Playmobil ukončil výrobu ve svém závodě v bavorském Dietenhofenu a přesouvá ji do České republiky a na Maltu. Firma rozhodnutí zdůvodnila vysokými náklady na mzdy a energii v Německu. Závod bude oficiálně uzavřen 30. června, výroba ale byla zastavena už o týden dříve a byli propuštěni všichni zaměstnanci, napsala agentura DPA
Nejvyšší povolená cena, kterou denně stanovuje stát, ve středu oproti dnešku 📉 zlevní o 18 haléřů na 36,36 koruny za litr. Benzin naopak mírně zdraží, čerpací stanice ho budou moci prodávat nejvýše za 40,55 koruny za litr, což je o pět haléřů více než dnes.