Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Český mostařský balet v Německu. Metrostav posadil 725 tun oceli na milimetry přesně

Ocelová konstrukce nového mostu
Metrostav
Michal Nosek
nos

V německém Münsteru se přes kanál Dortmund–Ems během dvou dnů přesunul nový most Pleistermühlenweg. Ocelová konstrukce o hmotnosti zhruba 725 tun, vyrobená i v Česku, musela přesně dosednout na ložiska. Pro Metrostav šlo o další důležitou zahraniční referenci. Český stavební gigant se po domácích kauzách a zákazu veřejných zakázek snaží posilovat reputaci hlavně technicky náročnými stavbami doma i v Evropě.

Na kanálu Dortmund–Ems v Münsteru se na začátku června odehrála stavební operace, která se vyznačovala přesnou choreografií. Nový most Pleistermühlenweg, téměř stometrová ocelová konstrukce o hmotnosti přibližně 725 tun, se během dvoudenní akce přesunul nad kanál řeky a dosedl na nově připravená ložiska.

Nový most Pleistermühlenweg

Hlavní bylo dostat most přes kanál. Šlo o milimetry, synchronizaci hydrauliky, samohybných podvozků, pontonů a týmů na obou březích. Chyba by znamenala zdržení celé stavby, ale také komplikaci pro důležitou německou vnitrozemskou vodní cestu, která spojuje průmyslové Porúří s řekou Ems.

Samotné usazení mostu představovalo technicky nejnáročnější část celé stavby. Konstrukci jsme před zaplavením vyzvedli do potřebné výšky, následně most převzaly samohybné podvozky SPMT Kamag, které pomocí pontonové sestavy a speciální manipulační techniky společnosti Sarens přešly s jednou stranou mostu na západní břeh kanálu a s druhou stranou mostu k betonové opěře na východní straně. Druhý den jsme pak most spustili hydraulickými systémy a s milimetrovou přesností ho usadili na ložiska,“ uvedl Kristián Karkusz ze společnosti Metrostav DIZ.

Náhrada za most z padesátých let

Nová konstrukce nahrazuje původní most z roku 1954. Ten už nestačil plánovanému rozšíření kanálu ani dnešním požadavkům na plavební profil. Münster přitom není jen univerzitní město kol a historického centra. Kanál Dortmund–Ems je pro něj technickou tepnou, která se musí přizpůsobovat současné nákladní lodní dopravě.

Investorem projektu je WSA Westdeutsche Kanäle, tedy německý vodocestný a plavební úřad. Hlavním stavebníkem je rakouská společnost BeMo Tunnelling ze Skupiny Metrostav, která zakázku na demontáž a novou výstavbu mostu získala v únoru 2024. Ocelovou část nového obloukového mostu zajišťovali kolegové ze Skupiny Metrostav.

Benešův most v Ústí usazují stavbaři na pilíře, rok prací přinesl komplikace

Benešův most visel o 20 centimetrů výš. Teď se historický oblouk vrací na nové pilíře

Rekonstrukce Benešova mostu v Ústí nad Labem vstupuje do klíčové fáze. Stavbaři usazují historický ocelový oblouk na nové pilíře poté, co konstrukci kvůli opravě zvedli zhruba o 20 centimetrů, informoval mluvčí Skupiny Metrostav Radim Mana. Náročná stavba za stovky milionů korun se od začátku potýká s komplikovanou geologií, povodní, odhalenou poškozenou klenbou i rozdíly mezi původními plány a realitou. Hotovo má být do konce roku.

Přečíst článek

Metrostav DIZ měl na starosti demontáž původní konstrukce, výrobu nové ocelové konstrukce, montáž i plavební operace. Hlavní montážní práce probíhaly od září 2025 do konce března 2026, poté pokračovaly natěračské práce. Finální instalace na začátku června byla vrcholem přípravy.

Česká ocel, evropská logistika

Ocelová konstrukce vznikala v dílnách Metrostavu DIZ v pražských Horních Počernicích a také v ostravské dílně VES Witkowitz. Mezi nejvýraznější prvky patří diagonální trubkový oblouk, který tvoří dominantu nového mostu. Vstupní plechy pocházely z německých hutí, další zpracování probíhalo v Itálii a Polsku.

Největší logistickou komplikací se stal nízký stav vody na Labi. Kvůli němu nemohly největší části mostu putovat přímo nejjednodušší vodní trasou. V roce 2025 se proto přesouvaly nejprve po silnici do Bratislavy, odkud pokračovaly lodní dopravou po Dunaji a Rýně až do západního Německa.

Cesta u podobných staveb často rozhoduje o tom, zda se podaří udržet harmonogram. Každý nadrozměrný díl znamená povolení, koordinaci přepravců, návaznost montáže a závislost na počasí i hladinách řek.

Most pro auta, cyklisty i pěší

Nový Pleistermühlenweg bude dlouhý téměř 100 metrů a široký bezmála 12,5 metru. Sloužit má automobilům, cyklistům i pěším. V Münsteru, kde je kolo téměř městskou institucí, nejde o okrajový detail, ale o zásadní součást dopravního propojení.

Metrostav razí další tunel v Norsku

Metrostav Norge razí tunel jen pár metrů pod obytnými domy Osla

Metrostav Norge se podílí na výstavbě jednoho z klíčových projektů v oblasti Bærum – Gjønnes tunelu. Ten propojí Gjønnes s hlavní dopravní tepnou E18, která v úseku mezi městy Lysaker a Randstad právě prochází modernizací.

Přečíst článek

Po usazení na ložiska budou následovat dokončovací práce. Pro veřejnost by se most měl otevřít v nejbližších dvou měsících. Součástí širšího projektu je také rozšíření kanálu Dortmund–Ems a úprava jeho profilu pro moderní lodní dopravu.

Důležitá reference

Nejviditelnější referencí posledních let je pro Metrostav Gottleubatalbrücke u Pirny v Sasku. Most dlouhý 916 metrů a vážící přes 7200 tun se klene údolím říčky Gottleuba ve výšce zhruba 70 metrů. Metrostav a BeMo Tunnelling zde v roce 2024 dokončily ocelovou konstrukci. Stavba je součástí dopravního napojení oblasti mezi Drážďany, Saským Švýcarskem a českou hranicí.

Pro české mostaře má podobná reference velkou hodnotu. Německý trh je náročný na kvalitu, dokumentaci, bezpečnost i přesnost harmonogramu. Zároveň je ale obrovský. Země řeší modernizaci mostů, dálnic, železnic i vodních cest a kdo se zde prosadí na jedné zakázce, může si otevřít dveře k dalším.

Úspěchy venku, těžké lekce doma

Za technickými úspěchy Skupiny Metrostav ale zůstává i nepohodlný domácí kontext. Metrostav a Metrostav Infrastructure měly od roku 2022 tříletý zákaz účasti ve veřejných zakázkách v souvislosti s druhou větví korupční kauzy Davida Ratha. Zákaz skončil v červnu 2025. Během této doby hrály v koncernu výraznější roli další společnosti skupiny, včetně Metrostavu DIZ.

Nová scéna Národního divadla

Druhá šance pro skleněnou kostku. Nová scéna projde největší proměnou od svého otevření

Skleněná budova Nové scény Národního divadla, výrazné dílo architekta Karla Pragnera, vstupuje po více než čtyřiceti letech do zásadní rekonstrukce. Projekt za více než dvě miliardy korun má přinést moderní divadelní technologie, energetické úspory i nové veřejné prostory, aniž by narušil architektonickou hodnotu památkově chráněné stavby.

Přečíst článek

Do právní historie skupiny se znovu promítlo i letošní rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl stížnost společnosti Metrostav Infrastructure. Soud se zabýval přechodem trestní odpovědnosti na nástupnickou firmu po převodu části závodu Metrostavu. Jinými slovy: Metrostav už může znovu soutěžit, ale reputační zátěž z minulých kauz zůstává.

Doma: energetika, mosty a metro

V Česku mezitím Metrostav DIZ a další firmy skupiny zůstávají u velkých infrastrukturních a technologických projektů. Vidět je to například v areálu ČEPRO Hněvice na Litoměřicku, kde Metrostav DIZ dokončuje šest nových dvouplášťových nádrží na benzin a naftu. Projekt má zvýšit kapacitu terminálu a posílit státní palivové zásoby. Stavbaři zde už provedli tlakové zkoušky více než pěti kilometrů nových potrubních tras.

Další výraznou referencí skupiny je Dvorecký most v Praze, nové spojení mezi Podolím a Zlíchovem. Most je určen pro městskou hromadnou dopravu, cyklisty a pěší, nikoli pro běžnou automobilovou dopravu. Pro Prahu jde o jednu z nejvýraznějších nových dopravních staveb posledních let.

A pak je tu metro D. Největší pražský dopravní projekt posledních desetiletí je zároveň ukázkou, jak komplikované dokáže být zadávání obřích staveb v Česku. Druhý úsek metra D mezi Olbrachtovou a Novými Dvory prošel opakovanými spory, zásahy ÚOHS a novým výběrem dodavatele. Vítězné sdružení vede Subterra ze Skupiny Metrostav, spolu s partnery Hochtief a BeMo Tunnelling.

Norské tunely: prestiž, mráz a geologie

Zahraniční ambice Metrostavu se neomezují na Německo. Silnou pozici má skupina také v severských zemích. Metrostav Norge dokončil v roce 2025 svůj dosud největší projekt na norském trhu. Tunel Grenland, dvoutubusovou stavbu dlouhou 5,5 kilometru.

Práce provázely těžké geologické podmínky, poruchové zóny, průsaky vody i extrémní zima. Na začátku roku 2024 klesaly teploty až k minus třiceti stupňům Celsia. Takové prostředí testuje nejen pracovníky, ale i techniku, logistiku a schopnost plánovat náhradní postupy.

Podobně náročné jsou i další severské projekty. V norské Oddě pracuje Metrostav Norge na tunelových halách pro projekt Boliden. Firma sama popisuje extrémní sklony až 21,5 procenta, blízkost aktivních průmyslových instalací a přísná pravidla pro nakládání s vytěženým materiálem.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Britové se bojí korejských dílů pro reaktory. Plzeňská Škoda jim ale nevadí?

Britové se bojí korejských dílů pro reaktory. Plzeňská Škoda jim ale nevadí?
Rolls-Royce, užito se svolením
Jan Žižka

Britové chtěli, aby z nových reaktorů Rolls-Royce profitoval hlavně domácí průmysl. Jenže část příprav klíčových komponent míří do Jižní Koreje — a také do Plzně. Zatímco Korejci vyvolali v Londýně poprask, česká Škoda JS zůstává spíš stranou pozornosti.

Britští průmyslníci a politici bijí na poplach. Prestižní list Financial Times informoval, že developer jaderných reaktorů Rolls-Royce SMR, v němž drží zhruba pětinový podíl také český ČEZ, hodlá „outsourcovat části svého projektu“ do Jižní Koreje. A je kvůli tomu pod palbou kritiků, podle nichž by z budoucí výstavby reaktorů měl profitovat především britský průmysl. Paradoxem je, že Rolls-Royce SMR pro finalizaci designů klíčových komponent vybral dvě firmy – nejen korejskou Doosan Enerbility, ale také plzeňskou Škodu JS.

Britové od těchto firem zatím neočekávají přímo výrobu dílů pro plánované reaktory v britské Wylfě nebo českém Temelíně. Na to je celý projekt modulárních reaktorů Rolls-Royce ještě v příliš rané fázi. Od Doosanu Enerbility a Škody JS vyžadují „předvýrobní práce“ na komponentech. Kromě finalizace designu mají prokázat připravenost k výrobě.

Zmiňované díly bychom mohli nazvat „jaderným zlatem“. Patří k takzvanému primárnímu okruhu a zahrnují tlakové nádoby reaktorů, jejich vnitřní části, víka reaktorů i kompenzátory objemu. Generální ředitel Škody JS Karel Bednář už na konci května řekl agentuře ČTK, že plzeňská společnost zahájila vývojové a konstrukční práce. S výrobou následně počítá jak ve své reaktorové hale, tak v sousední budově bývalé kalírny, kterou koupila loni.

SMR Rolls-Royce

Jan Palaščák: Jaderná sázka EU. Jsou malé reaktory fantasmagorie, nebo geniální tah?

Malé modulární reaktory mají být novou kapitolou evropské energetiky. Zatím jde ale o drahý projekt, který bez veřejných peněz a dlouhodobé podpory nemá šanci na rozvoj.

Přečíst článek

Kterou Škodu máte na mysli?

Zmiňovaný článek Financial Times přitom zmiňuje Škodu jen okrajově, aniž by upřesnil, o kterou z nástupnických firem někdejšího plzeňského konglomerátu se vlastně jedná. Důvodů, proč potenciální „outsourcing“ do Česka nevyvolává takové obavy jako do Koreje, může být více. Někteří britští průmyslníci možná vidí Korejce jako klíčového průmyslového konkurenta a české firmy neberou tak vážně.

Není vyloučeno, že Britové v rámci Evropy očekávají větší vzájemnou spolupráci, do které se vedle českých firem zapojí i ty jejich. Celý Rolls-Royce SMR je sám o sobě tak trochu, řečeno s nadsázkou, britsko-český podnik, i když má kromě českého ČEZu další minoritní akcionáře. Jsou jimi britská společnost BNF, která se zabývá finančními službami, a katarský státní fond Qatar Investment Authority.

Obavy spojené se zmiňovaným „outsourcingem do Koreje“ nejspíš souvisejí s očekáváním, že východoasijská země si při potenciální výrobě komponent zcela vystačí sama. Vzhledem k silným korejským kapacitám, od oceláren po výrobu velkých komponent, dává taková úvaha logiku.

Malá jaderná elektrárna

Energetická krize je i příležitostí. Třeba pro vývoj malých jaderných reaktorů

Malé jaderné reaktory mohou být v provozu už za pár let, tvrdí potenciální výrobci. Současné nejistoty kolem nedostatku energie tedy neodstraní, ale mohly by přispět k jistější skladbě budoucího energetického mixu. Na vývoji se podílejí i české firmy. Tvůrci však budou muset ještě vyřešit podstatné finanční a administrativní problémy.

Přečíst článek

Pro Brity navíc určitě není snadné se zorientovat v různých plzeňských „škodovkách“. Zmiňovaná Škoda JS, pro kterou se spolupráce s Rolls-Royce SMR stává skvělou referencí, je dnes čistě českou společností a ovládá ji ČEZ. Korejci však v Plzni většinově vlastní firmu Doosan Škoda Power, která je předním exportérem turbín. Tato „škodovka“ je v rámci projektu Rolls-Royce SMR paradoxně spíše symbolem nenaplněných českých ambicí. Před plzeňskou nabídkou turbíny totiž Britové upřednostnili německou společnost Siemens Energy.

Slibovali jste „British-made“

Britští kritici „outsourcingu do Koreje“ se nyní odvolávají na vládní slib, že 70 procent projektu reaktorů Rolls-Royce SMR má být „British-made“. Bude nyní možné takového ambiciózního podílu dosáhnout? Jako velmi znepokojující označil výběr společnosti Doosan Enerbility generální ředitel oceláren UK Steel Gareth Stace. Je podle něj v rozporu se strategií Londýna podpořit vlastní průmysl, energetickou bezpečnost a odolnost dodavatelského řetězce.

Projekt nových reaktorů ve Wylfě má silnou vládní podporu a vlivný labouristický poslanec Liam Byrne podle Financial Times podotkl, že pokud daňoví poplatníci pomáhají financovat nové strategické odvětví, je těžké pochopit, proč klíčové kontrakty míří do zahraničí.

Zmínka o budoucím nadějném oboru „malých modulárních reaktorů“ není náhodná. Britské firmy nepatří k těm, které by dokázaly zajistit finální dodávku klasických velkých reaktorů o výkonu 1000 megawattů a výše. Spojené království ale navazuje na silnou tradici jaderných ponorek a projekt Rolls-Royce SMR by Britům mohl zajistit i přední místo v jaderném průmyslu.

futuristický termonukleární reaktor

K energii bez limitů je ještě daleko. Ale peníze už proudí

Jadernou fúzi, která se jednou může stát prakticky neomezeným zdrojem energie, začali ekonomičtí vizionáři řadit mezi nejnadějnější technologie budoucnosti. Experimenty posledních let potvrdily, že díky fúzi dokážou lidé vyrobit více energie, než je zapotřebí k jejímu spuštění. K masovému využití nového stabilního a čistého zdroje je ještě hodně daleko, ale už se kolem jeho vývoje točí peníze soukromých investorů, budoucích velkých spotřebitelů i dodavatelů dílů pro fúzní reaktory. Zrodil se nový obor ekonomiky, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.

Přečíst článek

Reaktor Rolls-Royce ve skutečnosti nebude malý, jeho výkon 470 megawattů je zhruba na úrovni dnešních dukovanských bloků. Zařazení do kategorie „malých“ je marketingový trik, který firmě umožňuje svézt se na vlně nadšení pro tento typ nových jaderných zdrojů.

Američané přitom Londýn za výběr reaktorů Rolls-Royce ostře kritizují. Velvyslanec USA Warren Stephens v minulosti dosti nediplomaticky tvrdil, že pro lokalitu Wylfa je k dispozici levnější a rychlejší řešení v podobě větších reaktorů Westinghousu. I podobné slovní přestřelky ukazují, do jakého segmentu a s jakými ambicemi Rolls-Royce SMR mimo jiné míří.

Cena versus lokalizace

Podíl lokálních firem je velkým tématem nejen mezi britskými, ale také českými průmyslníky. Pokud by ale měly mít společnosti ze Spojeného království 70procentní podíl na projektu, okamžitě vzniká otázka, jak velký prostor zůstává pro ty tuzemské. Je pravděpodobné, že jejich podíl bude větší v Temelíně než ve Wylfě, ale jsou tu určité limity.

Si Ťin-pching

Trump útočí, Čína bude kasírovat. Peking má nakročeno k vítězství v bitvách o energie

Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.

Přečíst článek

Pokud má Rolls-Royce SMR směřovat k cenově přijatelným projektům, jež nebudou o moc dražší než výstavba velkých reaktorů, musí opakovaně sázet na stejné dodavatele, kteří dosáhnou úspor z rozsahu.

Zástupci českého jaderného průmyslu v minulosti vyjadřovali naděje, že tuzemský podíl u menších reaktorů pro Česko by mohl být podobný jako v případě chystaných velkých dukovanských bloků, které má dodat korejská KHNP. Tedy na úrovni kolem 60 procent. Nyní je jasné, že v případě britských reaktorů střední velikosti je takové číslo nedosažitelné, a mnozí pochybují i o slibech, že ho bude možné dosáhnout v Dukovanech.

Hlavní problém spočívá v rozporu mezi snahou dosáhnout co nejnižší ceny za reaktor a co nejvyšší lokalizace. I když hlavní dodavatel najde v určité zemi subdodavatelské firmy, které budou schopny zajistit zmiňovaných 60 procent, není moc pravděpodobné, že všechny nabídnou lepší cenu než konkurenti z jiných států. Některé z nich by musely hodně investovat do rozjezdu nové výroby. U jaderných projektů, které počítají se silnou podporou státu, pak záleží i na politicích, jak budou chtít toto dilema vyřešit.

Výměna jaderného paliva v JE Dukovany

„Nechybí jen jaderní inženýři, nejvíc chybí svářeči-potrubáři.“ Českému jádru docházejí lidé

Česká jaderná energetika čelí rostoucímu nedostatku pracovníků napříč profesemi – od svářečů a techniků po právníky, ekonomy či manažery. Tlak na nábor zvyšuje generační obměna, prodlužování životnosti stávajících reaktorů i plánovaná výstavba nových bloků v Dukovanech a malých modulárních reaktorů. Podle zástupců oboru se bez dlouhodobé strategie a masivní práce s novou generací pracovníků sektor neobejde.

Přečíst článek

Korejské otazníky i v Dukovanech

Korejský tisk informuje o tom, že KHNP tvrdě tlačí i na firmy ze své země, které se budou podílet na dukovanské zakázce, aby výrazně snížily cenu. Nic nenasvědčuje tomu, že by to ve vztahu k českým společnostem mělo být jinak. Korejci jsou zároveň pod tlakem skupiny ČEZ, pro kterou je cena reaktorů také prioritou. Pro potenciální české subdodavatele to nemusí být vždy dobrá zpráva.

V Koreji se dokonce objevily spekulace, že KHNP se chce na svých subdodavatelích finančně „zahojit“, když ji čekají výdaje navíc, které uspokojí americký Westinghouse. Ten Korejce „zkasíruje“ vzhledem k mimosoudnímu urovnání sporu o duševní vlastnictví mezi oběma společnostmi.

V případě projektu Rolls-Royce SMR se zatím zdá, že ČEZ díky svému podílu v britské firmě uspokojí společnosti ze své vlastní skupiny. Stále je tu ale hodně nejistot. Kolem rozvoje středních či malých modulárních reaktorů pořád panují pochyby, na Západě ještě nestojí žádný. Před Američany a Evropany mají i v tomto segmentu náskok Číňané a Rusové.

Pokud ale reaktory Rolls-Royce časem opravdu vyrostou a Škoda JS pro ně začne dodávat reaktorové nádoby, bude to skutečně významný počin. Zatím vůbec nebylo jisté, jestli Češi ještě někdy budou podobné velké díly vyrábět, navzdory nezpochybnitelným tradicím a schopnostem plzeňské firmy. Mnohem nejistější je odpověď na otázku, jestli by se pak uplatnily i české firmy mimo skupinu ČEZ.

Jaderná elektrárna Dukovany

Jaderná škola pro Dukovany. Čeští experti v Soulu ladí palivo pro nové bloky

Dukovany vstupují do další fáze příprav na svoji jadernou budoucnost. Dvacet čtyři českých odborníků se v Soulu školí v práci s palivem pro plánované bloky APR1000, které má dodat jihokorejská společnost KEPCO Nuclear Fuel. První z nových bloků by měl začít palivo využívat v roce 2036.

Přečíst článek

Související

EDF, francouzská energetická společnost

Zestátnění francouzské EDF dodnes vyvolává pochybnosti. Mělo být vzorem i pro ČEZ

Přečíst článek

Německé automobilky mají problém. V Číně jim ujíždějí domácí značky

Německé automobilky mají problém. V Číně jim ujíždějí domácí značky
ČTK
 ČTK

Německé automobilky ztrácejí dech. Zatímco američtí, japonští i někteří evropští konkurenti rostou, Volkswagen, Mercedes-Benz a BMW hlásí pokles tržeb. Největší bolestí zůstává Čína, kde drahé prémiové vozy narážejí na slabší ekonomiku i sílu domácích značek.

Německým výrobcům automobilů klesá odbyt, zatímco jejich konkurenti ze Spojených států a Japonska rostou. Největším problémem zůstává pro německé automobilky čínský trh. Podle webu týdeníku Der Spiegel to vyplývá z analýzy poradenské společnost EY, která srovnávala 19 největších prodejců aut na světě.

Volkswagen, Mercedes-Benz a BMW zaznamenaly od ledna do března meziroční pokles tržeb o 4,3 procenta. Všichni zkoumaní výrobci dohromady přitom vykázali růst, a to o 1,7 procenta.

Jiní dva evropští výrobci Stellantis a Renault zaznamenali nárůst tržeb o 6,7 procenta. Americkým výrobcům tržby stouply o pět procent a japonským o 4,3 procenta. Čínští výrobci automobilů naopak zaznamenali pokles o 1,4 procenta.

Hluboká strukturální transformace

„Celý německý automobilový průmysl prochází hlubokou strukturální transformací. Výsledky negativně ovlivňuje ztráta zahraničních trhů, drahé nadměrné kapacity, vysoké investice do softwaru a pomalý nárůst elektromobility,“ uvádí automobilový expert společnosti EY Constantin Gall.

Ferrari Luce

Lukáš Kovanda: Prodeje Ferrari Luce rostou. Jenže o jeho oblibě to nemusí říkat vůbec nic

Ferrari Luce budí na sítích emoce. Jedni ho označují za přešlap, druzí argumentují tím, že se dobře prodává. Jenže u značek typu Ferrari nemusí vysoký odbyt znamenat skutečnou popularitu. Může jít hlavně o drahou vstupenku do klubu, který otevírá cestu k mnohem žádanějším limitovaným modelům, třeba k Ferrari F80.

Přečíst článek

V Číně, která je největším automobilovým trhem na světě, zaznamenaly uvedené tři německé automobilky v prvním čtvrtletí pokles prodeje o 16 procent.

„Čína zůstává pro německé společnosti jedním z největších problémů,“ říká Gall. Její trh je silně konkurenční a drahé prémiové vozy se kvůli slabé ekonomice prodávají špatně. V rostoucím segmentu elektromobilů pak Číňané upřednostňují domácí značky. „Západní výrobci tam v současné době nemají moc co získat,“ uzavírá Gall.

Související

Německo razí v politice vůči Číně pragmatický postoj. Tím se liší od EU

Přečíst článek