Benešův most visel o 20 centimetrů výš. Teď se historický oblouk vrací na nové pilíře
Rekonstrukce Benešova mostu v Ústí nad Labem vstupuje do klíčové fáze. Stavbaři usazují historický ocelový oblouk na nové pilíře poté, co konstrukci kvůli opravě zvedli zhruba o 20 centimetrů, informoval mluvčí Skupiny Metrostav Radim Mana. Náročná stavba za stovky milionů korun se od začátku potýká s komplikovanou geologií, povodní, odhalenou poškozenou klenbou i rozdíly mezi původními plány a realitou. Hotovo má být do konce roku.
Oblouk začali spouštět dělníci v pondělí. „Je to mimořádně citlivá operace, která vyžaduje přesnost a sehranost všech týmů,“ uvedl Pavel Kuděj, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav TBR. V tuto chvíli je už na nových pilířích na ústecké straně a pomalu si sedá na střekovské straně. Pomocí obřího jeřábu budou následně instalovat stavbaři poslední příčníky. Kvůli postavení jeřábu bude v polovině měsíce uzavřena silnice pod mostem.
Každodenní práce
Most Dr. Edvarda Beneše od roku 1936 spojuje centrum Ústí nad Labem se Střekovem. Tvoří ho spřažená ocelobetonová konstrukce s charakteristickým ocelovým obloukem. Právě spodní stavba mostu byla podle zhotovitele v nejhorším technickém stavu, betonová výplň pilířů byla potrhaná a nevyhovující, přestože kamenný plášť působil zachovale. Stavbaři se proto rozhodli celou konstrukci oblouku nadzvednout a uložit na provizorní pilíře, původní odbourali a nahradili novými, které dostanou kamenný obklad zachovávající historický vzhled.
Dělníci pracují na mostě každý den včetně víkendů a svátků. Investorem je Ústecký kraj, který má na stavbu za zhruba 630 milionů korun přislíbenou půlmiliardovou dotaci, pokud bude dodržen termín zprovoznění. Uzavření mostu se přitom posouvalo kvůli tomu, že nejprve museli silničáři postavit provizorní most na objízdné trase. Současně se stavěla provizorní lávka pro pěší a cyklisty. Doplňkový geologický průzkum odhalil v místě pilířů lávky umístěných v Labi problematické tektonické zlomy i výskyt znělce, který nebylo možné provrtat. Proto bylo nutné zvolit jiný způsob jejího založení. U pilířů samotného mostu se zase objevily vrstvy měkkého vápence a jílovce, což si vyžádalo prodloužení mikropilot a průběžný dohled geologa přímo na stavbě.
Architektonickou soutěž na nový přestupní terminál vlakové a autobusové dopravy v Liberci vyhrálo pražské studio OV Architekti. Rozhodnutí poroty bylo podle náměstka primátora Jiřího Janďourka téměř jednomyslné. Město představí tři nejlepší návrhy na přelomu května a června v kulturním centru Linserka.
Nový dopravní uzel pro Liberec. Historická budova zůstane, okolí se zásadně promění
Reality
Vypořádat se museli stavbaři i s povodní. „Setkáváme se také s vandalismem a už jsme zachraňovali člověka, který skočil ze sousedního železničního mostu,“ řekl stavbyvedoucí Martin Rochovanský. Původní německé plány mostu se od reality lišily, projektanti museli upravovat dokumentaci. Podmínkou pokračování prací byla také detailní diagnostika ocelové konstrukce. Při demolici opěry na ústecké straně stavbaři navíc odhalili povodněmi poškozenou kamennou klenbu Stříbrnického potoka, která se začala propadat. „Nové zatrubnění v podstatě představuje sice menší, ale v zásadě další paralelní stavbu, kterou je nutné dokončit, aby bylo možné pokračovat v rekonstrukci mostu. Původně se s těmito pracemi vůbec nepočítalo, mají vliv na postup prací,“ uvedl Kuděj. Po dokončení získá most nový ochranný nátěr v odstínu tzv. tele šedé.
Po dobu rekonstrukce Benešova mostu slouží motoristům Mariánský most. Přes obavy místních doprava kolabuje pouze v případě nehod nebo havárií, hustší je provoz pouze v ranních špičkách. „Celý projekt opravy Benešova mostu je mimořádně náročná stavba, která kombinuje historickou konstrukci, složitou geologii i nutnost zachovat původní oblouk. V polovině května je plánována krátká dopravní uzavírka, další harmonogram je nyní v jednání, ale předpokládáme, že práce by mohly být dokončeny do konce roku 2026. Aby se most mohl otevřít do plného provozu, klíčové budou hlavně faktory, jako je například počasí během betonáží a izolací, které nelze provádět v nepříznivých klimatických podmínkách,“ uvedl krajský radní Jiří Fedoriška (ANO).
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
