Benešův most visel o 20 centimetrů výš. Teď se historický oblouk vrací na nové pilíře
Rekonstrukce Benešova mostu v Ústí nad Labem vstupuje do klíčové fáze. Stavbaři usazují historický ocelový oblouk na nové pilíře poté, co konstrukci kvůli opravě zvedli zhruba o 20 centimetrů, informoval mluvčí Skupiny Metrostav Radim Mana. Náročná stavba za stovky milionů korun se od začátku potýká s komplikovanou geologií, povodní, odhalenou poškozenou klenbou i rozdíly mezi původními plány a realitou. Hotovo má být do konce roku.
Oblouk začali spouštět dělníci v pondělí. „Je to mimořádně citlivá operace, která vyžaduje přesnost a sehranost všech týmů,“ uvedl Pavel Kuděj, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav TBR. V tuto chvíli je už na nových pilířích na ústecké straně a pomalu si sedá na střekovské straně. Pomocí obřího jeřábu budou následně instalovat stavbaři poslední příčníky. Kvůli postavení jeřábu bude v polovině měsíce uzavřena silnice pod mostem.
Každodenní práce
Most Dr. Edvarda Beneše od roku 1936 spojuje centrum Ústí nad Labem se Střekovem. Tvoří ho spřažená ocelobetonová konstrukce s charakteristickým ocelovým obloukem. Právě spodní stavba mostu byla podle zhotovitele v nejhorším technickém stavu, betonová výplň pilířů byla potrhaná a nevyhovující, přestože kamenný plášť působil zachovale. Stavbaři se proto rozhodli celou konstrukci oblouku nadzvednout a uložit na provizorní pilíře, původní odbourali a nahradili novými, které dostanou kamenný obklad zachovávající historický vzhled.
Dělníci pracují na mostě každý den včetně víkendů a svátků. Investorem je Ústecký kraj, který má na stavbu za zhruba 630 milionů korun přislíbenou půlmiliardovou dotaci, pokud bude dodržen termín zprovoznění. Uzavření mostu se přitom posouvalo kvůli tomu, že nejprve museli silničáři postavit provizorní most na objízdné trase. Současně se stavěla provizorní lávka pro pěší a cyklisty. Doplňkový geologický průzkum odhalil v místě pilířů lávky umístěných v Labi problematické tektonické zlomy i výskyt znělce, který nebylo možné provrtat. Proto bylo nutné zvolit jiný způsob jejího založení. U pilířů samotného mostu se zase objevily vrstvy měkkého vápence a jílovce, což si vyžádalo prodloužení mikropilot a průběžný dohled geologa přímo na stavbě.
Architektonickou soutěž na nový přestupní terminál vlakové a autobusové dopravy v Liberci vyhrálo pražské studio OV Architekti. Rozhodnutí poroty bylo podle náměstka primátora Jiřího Janďourka téměř jednomyslné. Město představí tři nejlepší návrhy na přelomu května a června v kulturním centru Linserka.
Nový dopravní uzel pro Liberec. Historická budova zůstane, okolí se zásadně promění
Reality
Vypořádat se museli stavbaři i s povodní. „Setkáváme se také s vandalismem a už jsme zachraňovali člověka, který skočil ze sousedního železničního mostu,“ řekl stavbyvedoucí Martin Rochovanský. Původní německé plány mostu se od reality lišily, projektanti museli upravovat dokumentaci. Podmínkou pokračování prací byla také detailní diagnostika ocelové konstrukce. Při demolici opěry na ústecké straně stavbaři navíc odhalili povodněmi poškozenou kamennou klenbu Stříbrnického potoka, která se začala propadat. „Nové zatrubnění v podstatě představuje sice menší, ale v zásadě další paralelní stavbu, kterou je nutné dokončit, aby bylo možné pokračovat v rekonstrukci mostu. Původně se s těmito pracemi vůbec nepočítalo, mají vliv na postup prací,“ uvedl Kuděj. Po dokončení získá most nový ochranný nátěr v odstínu tzv. tele šedé.
Po dobu rekonstrukce Benešova mostu slouží motoristům Mariánský most. Přes obavy místních doprava kolabuje pouze v případě nehod nebo havárií, hustší je provoz pouze v ranních špičkách. „Celý projekt opravy Benešova mostu je mimořádně náročná stavba, která kombinuje historickou konstrukci, složitou geologii i nutnost zachovat původní oblouk. V polovině května je plánována krátká dopravní uzavírka, další harmonogram je nyní v jednání, ale předpokládáme, že práce by mohly být dokončeny do konce roku 2026. Aby se most mohl otevřít do plného provozu, klíčové budou hlavně faktory, jako je například počasí během betonáží a izolací, které nelze provádět v nepříznivých klimatických podmínkách,“ uvedl krajský radní Jiří Fedoriška (ANO).
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
