Investiční byt dnes neznamená jen koupit a pronajmout. O tom, zda bude skutečně vydělávat, rozhodují data, lokalita i kvalitní správa. Společnost Flet proto investory provází od výběru nemovitosti přes pronájem až po dlouhodobou optimalizaci portfolia.

Pro řadu investorů je dnes nejcennější komoditou čas. Nechtějí týdny porovnávat projekty, řešit hypotéku, přebírání bytu, kuchyň, nájemníky, vyúčtování nebo reklamace. Chtějí, aby jejich investice ekonomicky dávala smysl a fungovala bez větších starostí.

Jak udělat z 20 metrů prémiový investiční byt? Na Malé Straně našli odpověď

Enjoy

Na ploše běžného hotelového pokoje vznikl interiér s kuchyní, šatnou, dvojlůžkem i rekuperací. Projekt studia Tunicate dokazuje, že chytrá rozhodnutí mohou vytvořit luxusní bydlení i v miniaturním formátu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Ne každý byt je investiční

O úspěchu investice často rozhodne už první krok, výběr bytu: „Samotný výběr stojí na čtyřech hlavních pilířích. Prvním je mikrolokalita, zajímá nás jen 25 % území Prahy. Druhým je více než 30 parametrů, které při hodnocení nemovitosti sledujeme. Třetím jsou ekonomické kalkulace, kde je klíčový především výnos vlastního kapitálu. Posledním pilířem je kvalita developera a právní dokumentace,“ přibližuje David Bureš, zakladatel a ceo Flet. Velká část bytů se vybírá ještě v neveřejné části prodeje u developerů. A právě kombinace těchto faktorů rozhoduje, zda má pro investora smysl.

Potřeby investorů

Samotná spolupráce začíná detailní analýzou investora. Základní otázka nezní, jaký byt se klientovi líbí, ale jaký má investiční cíl. „Nejčastější příchozí investor má dva až pět milionů korun s hypotečním rámcem šest až 15 milionů korun. Na začátku si účtujeme 50 tisíc korun plus DPH a při vyhledání vhodné nemovitosti se to započte do první faktury,“ popisuje Bureš. Vedle toho se hodnotí finanční možnosti investora, jeho bonita, případné další zdroje financování nebo možnost využití zástav na stávajících nemovitostech. Důležitá je i dosavadní zkušenost klienta a jeho představa o budoucím portfoliu.

Zdražování, které nemá konce. Ceny u českých bytů letos poskočí o sedm procent

Reality

V roce 2026 by byty v České republice mohly zdražit o více než sedm procent. Navzdory růstu nové nabídky bytů na trhu o zhruba tři procenta v ČR i v Praze totiž zůstává poptávka po bydlení v zemi vysoká. Více než polovina developerských společností navíc v současnosti nevnímá, že by se snižoval zájem o nákup bytů ze strany investorů. Vyplývá to ze studie analytické společnosti CEEC Research představené na konferenci Setkání lídrů developmentu v Praze. Studie se zúčastnilo 36 developerských společností zaměřených na výstavbu bytů.

ČTK

Přečíst článek

Od hypotéky po převzetí bytu

Jakmile je byt vybraný, přichází na řadu financování, zhotovení hypotéky, převzetí bytu na plnou moc a příprava pronájmu. U developerských bytů se typicky jedná o kuchyň, spotřebiče a další vybavení. U nemovitostí z druhé ruky je proces širší: nejprve detailní analýza stavu, pak návrh nutných úprav a rekonstrukcí tak, aby byt odpovídal investiční logice. Flet koordinuje prověřené dodavatele, schvaluje rozpočet a zajišťuje celý průběh přípravy bytu včetně virtuálních prohlídek, které pomáhají s marketingem nájmu.

Jak se investicím daří v číslech?

Průměr růstu hodnoty všech nemovitostí v Praze od roku 2000 přesahuje podle statistického úřadu osm procent ročně, zatímco nájemné roste o více než pět procent ročně. A to jde o průměr celého trhu. „Nyní spravujeme kolem 1 400 bytů s celkovou hodnotou zhruba 11 miliard korun, přičemž jsme druhý největší správce bytů v Praze, takže těch příběhů je celá řada. Například byt ve Waltrovce koupený na počátku 2017 za cca 3,3 milionu korun má dnes hodnotu přes 8,5 milionu korun. Při 80procentní hypotéce je výnos vlastního kapitálu po odečtení úroků a přičtení nájemného na úrovni 19,5 procenta ročně,“ uzavírá Bureš.

video

Češi jsou posedlí vlastním bydlením. Nájemní byty jsou trend, ale Praha už je na hraně

Reality

Touha Čechů vlastnit byt je podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického silnější než ve většině okolních zemí. Jenže vysoké ceny nemovitostí i dražší financování dál zhoršují dostupnost bydlení. Investiční nájemní bydlení proto zůstává silným trendem, otázkou ale je, kam až mohou růst nájmy.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Realitní trh ožil, dominují mu Češi. Investice přesáhly 100 miliard korun

Reality

Realitní trh v Česku se po období vysokých úrokových sazeb znovu rozbíhá. A stále více ho ovládají domácí investoři. Podle investiční skupiny WOOD & Company tvořil loni český kapitál až 85 procent všech transakcí na tuzemském trhu komerčních nemovitostí. Celkový objem investic přitom překročil hranici 100 miliard korun.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Noví lidovci pod vedením jihomoravského hejtmana Jana Grolicha se prezentují jako ambiciózní a moderní projekt. Jenže jen do chvíle, než přijde řeč na ekonomiku. Grolichovy ekonomické představy připomínají spíše závan devadesátých let než odpověď na problémy dneška.

Nový lidovecký předseda Jan Grolich je na české politické scéně osvěžující postavou. Někoho, kdo není spojen s minulými neúspěchy, má určité charisma a umí komunikovat s voliči, opozice potřebovala jako sůl. I koncept nových lidovců je zajímavý a moderně vyhlížející projekt.

Nabízí se otázka, zda už ve středovém (či středopravém) táboře není plno. Čím se například liší od hnutí STAN? Naštěstí na tuto otázku ve středu odpovídal Jan Grolich ve videu na facebookovém „storýčku“. Doménou lidovců má být ekonomická kompetence, která v české politice podle jeho názoru chybí. Skvělé, konečně někdo chce ekonomickou politiku pojmout skutečně odborně! Jenže tady pozitivní příběh končí.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Ve videu pak vysvětluje, že jakýmsi garantem je mimo jiné to, že sdílejí stejné hodnoty jako velké evropské strany, které „ekonomické recepty mají“. Strany z lidovecké evropské frakce skutečně tyto recepty mají, nedá se ale říct, že by fungovaly nějak zvlášť skvěle. Jsou to právě středové či středopravé vlády, které v posledních letech předsedali hlemýždím tempům růstu, rostoucím životním nákladům a stále palčivější nedostupnosti bydlení.

Jak to tak vypadá, lidovci mají nový kabát, ale ve svém jádru představují stranu se středovým neslaným a nemastným ekonomickým programem. Takových tu je a už bylo dost. Tyto partaje obvykle nejsou schopné pořádných reforem, maximálně tak kompromisních a bezzubých, a jako odpověď na výzvy dneška nemohou obstát. Ve výsledku pak otevírají dveře extremistům surfujících na vlnách nespokojenosti.

Dalibor Martínek: Lidovce spasí jedině zázrak, ne Grolich

Názory

Lidovci si zvolili nového předsedu. V Brně populární Jan Grolich má stranu, jejíž preference se nyní pohybují kolem tří procent, udržet ve sněmovně. Je víc než dost důvodů si myslet, že se mu to nepovede.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Nový kabát, starý program

Grolich to potvrdil další odpovědí na otázku, jestli je třeba zdanit bohaté, jako například v Německu nebo Norsku a na západě od nás. Nový šéf lidovců to odbyl tím, že lidé obvykle jsou pro zdanění bohatých, než zjistí, že by se vyšší míry mohly týkat i jich a jejich rodin.

Háček je v tom, že aktuální debata o zdanění bohatých se netočí kolem progresivního zdanění příjmů. V západní Evropě ho ostatně většinou dávno mají, takže tam v tomto směru není příliš o čem debatovat. Tím, co dnes hýbe ekonomickou debatou, je zdanění bohatství – tedy majetku ultrabohatých. Nejde o to, aby vyšší daně platili lékaři, právníci nebo běžní manažeři, a dokonce ani lidé, kteří vlastní velké rodinné domy.

Stanislav Šulc: Pokles sazeb není reálný, jejich růst předčasný. A guvernér Michl to dobře ví

Názory

Počkáme a uvidíme. To je v posledních týdnech strategie většiny centrálních bankéřů v západním světě. A členové rady České národní banky nejspíš nebudou výjimkou. Dnes odpoledne se dozvíme, jak dopadlo jejich další měnově-politické zasedání. A jakýkoli pohyb sazeb, ať už směrem nahoru, či dolů, by byl překvapením. A to i přes zvýšenou inflaci.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Výše zmíněným a mnoha dalším lidem stát strhává peněz z platu už dost, státní rozpočet do značné míry stojí na střední třídě. Jsou tu ale výrazně bohatší lidé, miliardáři, kteří mají v rukou nástroje, díky kterým mohou využít nižších daňových sazeb, než obyčejní pracující. Když vyděláte balík na akciích, klidně z nich nemusíte zaplatit na daních ani korunu, kdežto z každého mrzkého výnosu na spořícím účtu odevzdáte patnáct procent.

Jen s mírnou nadsázkou lze říci, že pokud jste běžný pracující člověk, daně platit musíte, ale ultrabohatí jen když chtějí. V globálním měřítku přitom neustále bohatnou, zatímco zbytek společnosti stagnuje, což s sebou nese neblahé důsledky. Ekonomická nerovnost je jedním z klíčových problémů dneška.

Ale zpět k lidovcům. Jestli budou jako další uskupení chtít zachránit ekonomiku pomocí tradičních (a nikdy nefungujících nástrojů) nástrojů – tedy lepšího výběru daní a šetřením ve státním aparátu, je předem jasné, že neuspějí. Deficity porostou, společnost bude stagnovat a nerovnost bujet. V čem konkrétně je toto nové?