Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Metrostav Norge razí tunel jen pár metrů pod obytnými domy Osla

Metrostav razí další tunel v Norsku
Metrostav
Michal Nosek
nos

Metrostav Norge se podílí na výstavbě jednoho z klíčových projektů v oblasti Bærum – Gjønnes tunelu. Ten propojí Gjønnes s hlavní dopravní tepnou E18, která v úseku mezi městy Lysaker a Randstad právě prochází modernizací.

Stavba 3,5 km dlouhého dvoutubusového tunelu je součástí první fáze projektu Vestkorridoren a představuje zásadní krok k zajištění plynulejší a bezpečnější dopravy v celé městské aglomeraci Osla.

„Tunel razíme v hustě zastavěné oblasti, kde jej od obytných budov dělí jen několik metrů. To od nás vyžaduje přísné dodržování hlukových a vibračních limitů, které ale zároveň zpomalují tempo prací. Dodržujeme také přísná injektážní kritéria, která jsou důležitou součástí projektu,“ popisuje Daniel Lorenc, hlavní stavbyvedoucí ze společnosti Metrostav Norge.

Hlavním dodavatelem stavby je společnost OHLA Norge, Metrostav Norge jako hlavní subdodavatel zajišťuje veškeré razicí práce. Zadavatelem projektu je Statens vegvesen. Tunel je navržen jako dvoutubusový s profilem T9,5 a celkovou délkou přibližně 3,5 kilometru. Metrostav Norge zde provádí ražbu v délce 2,8 km, což představuje asi 250 tisíc kubíků vytěžené horniny. Součástí podzemní stavby je také devět nouzových výklenků, devět tunelových propojek, technická místnost a čerpací i sedimentační komora.

Složité geologické podmínky

Největší výzvou projektu jsou složité geologické podmínky. Stavbaři Metrostavu Norge zde identifikovali osm poruchových zón, z nichž jedna má nadloží pouze 3–5 metrů. Náročné budou také úseky křižující stávající tunely – Holtekil, Høvik a Bærum.

Samostatnou kapitolou jsou mimořádně náročné požadavky na vodotěsnost tunelu. Cílem je eliminovat pokles hladiny podzemní vody v okolí. Projekt počítá s vícestupňovými injektážemi o délce 21 metrů každých 10–11 metrů vyražené trasy. V některých úsecích je navržen vodotěsný betonový sarkofág.

„Ražba s nízkým nadložím, a navíc pod obytnou čtvrtí, je vždy technicky náročná. Skutečnost, že nám klient svěřil tuto část projektu, je pro nás potvrzením důvěry a uznání naší odbornosti. Metrostav Norge se během posledních let stal stabilním a respektovaným hráčem na norském trhu podzemních staveb. Na projektu se podílí zhruba padesát našich zaměstnanců,“ uvedl Jiří Horčička, obchodní ředitel Metrostav Norge.

Největší česká stavební skupina Metrostav působí na severu Evropy již od roku 2006. „Od té doby jsme realizovali 15 projektů, mimo jiné traťové tunely helsinského metra, unikátní most na lososí cestě v Norsku či nejdelší silniční tunel na Islandu. Podíleli jsme se například i na ražbě tunelu na odlehlých Faerských ostrovech. Ve Skandinávii jsme celkově dosud vybudovali přes 57 kilometrů tunelů,“ uzavírá Aleš Gothard, ředitel Metrostav Norge.

Vizualiza mrakodrapu v Butovicích

David Černý: Socha k Top Tower? Nejvyšší, ale ne nutně nejsložitější

Sochař David Černý má před sebou možná největší výzvu kariéry. Top Tower, mrakodrap loď. V Nových Butovicích v Praze má vyrůst největší budova v Česku, vysoká se započítáním obří skulptury Černého ve tvaru vraku lodi 136 metrů. Černý nebude stavět byty ani mrakodrap, „jen“ o dům opře svou monumentální sochu.

Přečíst článek

Společnost Metrostav

Metrostavu se loni dařilo. Vydělal meziročně o polovinu více

Valná hromada schválila vyplacení dividendy 55 korun za akcii.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Slovnaft může dál zpracovávat ruskou ropu

Slovnaft může dál zpracovávat ruskou ropu
ČTK
 ČTK

Maďarská výjimka z amerických sankcí na ropu platí i pro slovenskou rafinerii.

Výjimka z amerických sankcí, kterou má na nákup ruské ropy Maďarsko, se bude vztahovat i na dodávky suroviny do bratislavské rafinerie Slovnaft. Novinářům to v pátek řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Slovnaft patří do maďarské petrochemické skupiny MOL.

„Všechny procedury nákupu ropy se odehrávají pod jednou střechou, pod společností MOL. To znamená, že když Maďarsko dostalo od americké administrativy na jeden rok výjimku pro nákup ruské ropy, tak to bude uplatňováno i pro nákup ruské ropy v rámci Slovnaftu, neboť patří do skupiny společností MOL,“ uvedla Saková.

Lukáš Kovanda: Chorvati zadrželi ropu pro Slovnaft. Na tahu je Orbán a Trump

Ropovod Adria se stal předmětem politické hry mezi Washingtonem, Budapeští a Záhřebem. Orbán mezitím míří za Trumpem vyjednat výjimku pro ruskou ropu. A Čechům nezbývá než sledovat, zda bude dost nafty.

Přečíst článek

O vyjmutí Budapešti ze sankčního režimu u dodávek ruské ropy a plynu informoval minulý týden maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Agentura Reuters dříve s odvoláním na vyjádření činitele Bílého domu napsala, že výjimka potrvá rok, Budapešť podle médií ale tvrdila, že výjimka není časově omezena.

Skupina MOL je stále silně závislá na dodávkách ruské ropy ropovodem Družba. V únoru MOL podepsal s chorvatskou firmou JANAF, která je provozovatelem jadranského ropovodu Adria, smlouvu na dodávku 2,1 milionu tun ropy do konce letošního roku. Slovnaft minulý týden firmu JANAF obvinil, že mu nedodala sjednaných 58 tisíc tun ropy. Dříve bratislavská rafinerie uvedla, že JANAF jí zadržel 90 tisíc tun ropy a že porušil smlouvu, což chorvatský podnik odmítl.

Slovnaft loni zpracoval 4,8 milionu tun ropy, z toho 662.000 tun bylo neruského původu.

Související

Obří investice mění hory. Velká Úpa spouští projekt, který budil emoce

Rezidence Pod Portáškami v Peci pod Sněžkou – Velké Úpě
Užito se svolením Aequitas Group
Petra Nehasilová

Po dlouhém povolovacím procesu dostává zelenou projekt, který zásadně promění jednu z klíčových lokalit Velké Úpy. Rezidence Pod Portáškami nabídne 159 bytů, služby pro místní i udržitelné technologie a představuje další krok miliardových investic mířících do českých hor.

Výstavba v českých horských střediscích v posledních letech výrazně zrychluje, zároveň je však silně limitována regulacemi, nedostatkem pozemků i kapacitou infrastruktury. Nové projekty tak často představují zásadní zásahy do rozvoje celých lokalit. Jedním z nich je i Rezidence Pod Portáškami v Peci pod Sněžkou – Velké Úpě, která po dlouhém povolovacím řízení získala definitivní zelenou.

Investiční skupina Aequitas Group chce ještě do konce letošního roku zahájit první práce. Komplex šesti budov nabídne 159 bytových jednotek, komerční parter s obchody a službami a nově upravené veřejné prostranství.  „Samotné investiční náklady odhadujeme na 750–800 milionů. Hotovo by mělo být do tří let," dodává. Nejdříve začnou bourací práce, projekt totiž nahradí nevyužívané budovy. Samotná výstavba začne na jaře příštího roku. 

Rezidence Pod Portáškami v Peci pod Sněžkou – Velké Úpě Užito se svolením Aequitas Group

Samotná příprava projektu trvala několik let a doznala výrazných změn. Reagovala zejména na obavy místních obyvatel týkající se dopravní zátěže, rozsahu výstavby či koncentrace rekreačních bytů. Regulační komise města Pec pod Sněžkou proto prosadila zásadní úpravy. Místo původních sedmi objektů se 172 jednotkami vzniklo šest budov, snížil se celkový objem a byl kompletně přepracován parter. Nový komplex má fungovat jako centrální veřejné místo Velké Úpy, nikoli jako uzavřený aparthotelový areál. Investor navíc obci daruje prostory pro ordinaci praktického a zubního lékaře, které lokalita dlouhodobě postrádala.

Architektura s důrazem na kontext a charakter lokality

Ve spolupráci se zástupci města proběhl architektonický workshop, z nějž vzešel vítězný návrh studia ABM architekti. Projekt pracuje s přirozeným sklonem terénu, kombinuje sedlové a pultové střechy a využívá přírodní materiály, především dřevo a žulovou dlažbu. Podle architekta Lukáše Bílka byl hlavním cílem respektovat charakter Velké Úpy a vytvořit projekt, který se stane plnohodnotnou součástí obce. Za své technické řešení už projekt získal ocenění ČKAIT.

Horská údolí narážejí na limity infrastrukturních kapacit, zejména kanalizace, dopravy a energetických sítí. Rezidence Pod Portáškami proto využívá technologie, které mají snížit dlouhodobou zátěž území. Projekt počítá s geotermálními vrty, solárními panely, recyklací šedé vody, akumulační jímkou, nadstandardní izolací i nabíjecími stanicemi pro elektromobily. Energetická soběstačnost se stává klíčovým trendem současné horské výstavby.

Portášky: lokalita s historií i investičním potenciálem

Svah Portášek patří mezi nejvýznamnější části Velké Úpy. Historicky byl centrem lyžařské i turistické aktivity, s hustou sítí chat a dobrým napojením na hřebenové trasy. Právě tato kombinace činí lokalitu dlouhodobě atraktivní pro investory.

Bouda Horní Malá Úpa

Zakázané hory? Ani náhodou. Tahle bouda stojí uprostřed KRNAPu a je dokonale legální

Stavět v Krkonoších je velmi obtížné a téměř nemožné. Investoři musí splnit dlouhý výčet podmínek. Týkají se samotné architektury, tvaru a hmoty novostavby. Obce jim dokonce předepisují povinnou vlastivědnou procházku. A je to logické, jde o stavby v národním parku. Bouda v Malé Úpě architektů OK Plan Architects je ale skvělým příkladem, že to lze.

Přečíst článek

Ceny nemovitostí v Krkonoších rostou už několik let a nové projekty v top lokalitách se běžně pohybují mezi 130 až 200 tisíci korun za metr čtvereční. Pro srovnání švýcarská střediska typu Gstaad či St. Moritz dosahují 30–40 tisíc eur za metr čtvereční, rakouské a italské destinace střední třídy pak kolem 10–15 tisíc eur za metr čtvereční. Alpské reality jsou tedy v úplně jiné cenové hladině, a právě tento rozdíl drží české hory investičně atraktivní.

Do regionu proto míří stále větší kapitál. Po letech dominance lokálních investorů vstupují do horských středisek i velké developerské skupiny. Penta Real Estate připravuje projekt ve Špindlerově Mlýně, Trigema investuje miliardu do modernizace skiareálu v Rokytnici a rozvíjí středisko Samoty na Šumavě. 

Marcel Soural

Marcel Soural: Rokytnice bude hezčí než Špindl do 15 let. První změny poznají lyžaři už letos

Praha je jeho hlavním působištěm. Aktuálně staví třeba novou čtvrť na Smíchově nebo na Stodůlkách. Dlouhodobě ale investiční skupina Trigema Marcela Sourala posiluje i v cestovním ruchu. K Monínci ve středních Čechách, vinařství na Zlínsku a Železné Rudě přidává ještě Rokytnici. „Plánujeme například i propojení skiareálů Horní Domky a Studenov. I ten plánujeme významně zrekonstruovat a samozřejmě vymyslet možnosti hospodaření s vodou a parkování. Všechny tyto změny, budou nyní probíhat v první fázi jako projektová příprava,“ přibližuje v rozhovoru pro Newstream některé ze svých plánů Marcel Soural, zakladatel a majitel developerské společnosti Trigema.

Přečíst článek

Skiareál Špindlerův Mlýn v zimní sezóně představí nové sjezdovky

Krkonoše získají miliardové investice. Známá střediska se výrazně změní

Lyžařské areály ve Špindlerově Mlýně mohou do nastávající sezóny nabídnout dvě nové sjezdovky, a společnost Melida, spadající do impéria TMR miliardáře Igora Rattaje, hodlá v centru dál investovat. Další výrazné inovace čekají s novým majitelem i areál v Rokytnici nad Jizerou, který před měsícem koupil další miliardář, Marcel Soural, zakladatel developerské společnosti Trigema. Každá z obou plánovaných horských investic se pohybuje okolo miliardy korun. 

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Doporučujeme