Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Dálnice k Baltu mizí pod zemí. Tunel Opevnění na D11 je ze tří čtvrtin vyražený

Výstavba dálnic v Česku pokračuje
ČTK
Michal Nosek

Stavba dálnice D11 mezi Trutnovem a polskou hranicí se posouvá do další klíčové fáze. V tunelu Opevnění je vyraženo přibližně 75 procent obou tubusů. Nový úsek má po dokončení výrazně zrychlit spojení Česka s Polskem, ulevit Trutnovsku od tranzitní dopravy a napojit českou síť na polskou rychlostní silnici S3 směrem k Baltu.

Na severovýchodě Čech pokračuje jedna z nejsledovanějších dálničních staveb současnosti. Úsek D11 Trutnov–státní hranice má být po dokončení přímým napojením Česka na polskou rychlostní komunikaci S3. Ta vede dál směrem k Baltskému moři a pro českou dopravu představuje strategickou spojnici na sever Evropy.

Součástí více než 21 kilometrů dlouhé stavby je i tunel Opevnění, který patří k technicky nejnáročnějším objektům celé trasy. Stavbaři nyní hlásí, že v obou tubusech jsou hotovy zhruba tři čtvrtiny ražeb.

„Tunel Opevnění patří k technicky nejnáročnějším objektům celé trasy a jeho ražba probíhá v geologicky velmi proměnlivém prostředí. Od počátku letošního ledna jsme dosáhli tří čtvrtin ražeb, což je potvrzením, že i v komplikovaném masivu dokážeme postupovat bezpečně a efektivně,“ uvedl Jiří Kocian, stavbyvedoucí společnosti Metrostav TBR.

Každý tubus měří téměř půl kilometru

Tunel Opevnění tvoří dva dvoupruhové tubusy o shodné délce 492 metrů. Průjezdná výška bude 4,8 metru. Ražby postupují z jižního portálu směrem k severnímu a využívají novou rakouskou tunelovací metodu. Ta umožňuje pružně reagovat na měnící se geologické podmínky.

Evropská snaha zpřísnit technické kontroly má racionální jádro

Michal Nosek: Jsou starší auta ostudou? Evropa nesmí ze STK udělat ideologickou zpovědnici

Evropská snaha zpřísnit technické kontroly má racionální jádro. Moderní auta jsou plná bezpečnostních systémů, které mají v provozu skutečně fungovat. Jenže z majitelů starších vozů se nesmějí stát automaticky podezřelí. Bezpečnost na silnicích nevznikne další kolonkou na STK, ale kombinací férových kontrol, boje proti podvodům a infrastruktury, která sama projde zkouškou zdravého rozumu.

Přečíst článek

Plocha výrubu každého tubusu dosahuje přibližně 90 metrů čtverečních. Primární ostění tvoří stříkaný beton, ocelové sítě a radiální svorníky, které se instalují bezprostředně po provedení výrubu.

Geologie v místě stavby se podle stavbařů mění prakticky po metrech. V trase se střídají abrazivní pískovce, měkčí jílovité vrstvy a slepence. To zvyšuje nároky na zajištění výrubu, sledování stability masivu i koordinaci prací.

Stavbaře brzdí voda, terén i proměnlivá hornina

Ražby komplikují také lokální přítoky podzemní vody, složitý terén a obtížnější přístup k portálu. Stavbaři musejí zároveň řešit odvoz rubaniny a návaznost dalších prací uvnitř tunelu.

Opevnění je typickým příkladem tunelu, kde se střídají abrazivní pískovce s měkkými jílovitými polohami a vrstvami slepenců. Tyto přechody často způsobují lokální nadvýlomy s místními přítoky podzemních vod,“ uvedl Jan Faltýnek ze společnosti Subterra.

Za probíhající ražbou už navazují další stavební práce. V levém tubusu se dokončují základové patky a odvodňovací drenáže, pokládají se ochranné geotextilie a montuje se hydroizolační fólie. Současně se připravuje pojízdná bednicí forma pro betonáž horních kleneb sekundárního ostění.

Na severním portálu pokračuje zajišťování jednotlivých etáží stříkaným betonem a šestimetrovými hřebíky. Cílem je připravit portál na budoucí prorážku tunelu.

Po Opevnění přijde na řadu Poříčí

Tunel Opevnění není jediným tunelem na trutnovském úseku D11. Druhým bude tunel Poříčí, jehož realizace má následovat v těsném závěsu po dokončení ražeb Opevnění.

U tunelu Poříčí zatím pokračuje příprava portálových konstrukcí na jižní straně. Po obvodu stavební jámy byl vybudován provizorní odvodňovací žlab a začaly výkopové práce a zajištění pokryvných vrstev geomatracemi.

Výstavba dálnice D35

Dálnice za stamiliardy. Stát chce po roce 2050 na hlavních trasách stavět 540 kilometrů

Plány na rozvoj dálniční a silniční sítě po roce 2050 podle ministra dopravy Martina Kupky ještě nemají přesné trasy, jde zatím o přibližné směřování nových komunikací.

Přečíst článek

Oba tunely mají být po dokončení vybaveny moderními bezpečnostními systémy, kamerovým dohledem, LED osvětlením a řízenou ventilací v tunelových propojkách. Maximální rychlost v tunelech má být 100 kilometrů za hodinu.

Trutnovu má dálnice ulevit od tranzitu

Nový dálniční úsek má po uvedení do provozu zásadně změnit dopravu na Trutnovsku. Těžká tranzitní doprava se má přesunout z přetížených silnic a průtahů obcemi na kapacitní komunikaci. Významný bude také mezinárodní rozměr stavby, protože D11 naváže přímo na polskou S3.

Tunely Opevnění a Poříčí představují technicky mimořádně složité objekty v náročném terénu Broumovské vrchoviny a jejich úspěšné vybudování je klíčové pro celý projekt. Po uvedení do provozu přinese nový úsek D11 zásadní zlepšení dopravní dostupnosti regionu, bezpečnější spojení s Polskem a významné odlehčení přilehlým obcím od tranzitní dopravy,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Investorem projektu je Ředitelství silnic a dálnic. Celá stavba zahrnuje 28 mostních objektů, tři mimoúrovňové křižovatky a deset protihlukových stěn o celkové délce přesahující 1,6 kilometru.

Na tunelových stavebních objektech aktuálně pracuje přibližně 120 lidí. V hlavní stavební sezoně se počet pracovníků zapojených do celého úseku D11 Trutnov–státní hranice na straně Skupiny Metrostav blíží tisícovce.

Dálniční výstavba zrychluje i na D6 a D7

D11 není jedinou dálnicí, která má v příštích letech zacelit jednu z velkých mezer v české dálniční síti. Výrazně se pracuje také na dálnici D6, která má zlepšit spojení Prahy s Karlovarským krajem a Chebskem.

Na západě Čech pokračuje příprava a výstavba dalších úseků směrem ke Karlovým Varům. Mezi klíčové části patří úseky Petrohrad–Lubenec, Knínice–Bošov a Žalmanov–Knínice. Jejich dokončení má postupně přiblížit souvislé dálniční spojení Prahy s Karlovými Vary.

UDI Group pronajala další část logistického areálu v Přehýšově společnosti Nippon Express

Logistika u D5 dál roste. Nippon Express vstupuje do areálu v Přehýšově

Další nájemní smlouva v projektu UDI Park D5 Přehýšov potvrzuje pokračující poptávku po moderních logistických plochách podél dálnice D5. Novým nájemcem je Nippon Express.

Přečíst článek

Důležitá je také dálnice D7 mezi Prahou, Slaným, Louny a Chomutovem. Ve Středočeském kraji pokračuje dostavba úseků Knovíz–Slaný-západ, Slaný-západ–Kutrovice a Kutrovice–Panenský Týnec. Na severozápadě zůstává zásadní také úsek u Postoloprt, který má doplnit další chybějící část tahu.

Společným jmenovatelem D11, D6 i D7 je snaha odvést tranzitní dopravu mimo města a obce, zkrátit jízdní doby a posílit spojení regionů s hlavními evropskými tahy. U D11 má tento efekt přesah až za hranice Česka: nová dálnice otevře rychlejší cestu z východních Čech do Polska a dál k Baltskému moři.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Dálnice D11

Michal Nosek: Dálnice z obranných peněz. Okamura s Babišem a Macinkou nadávají na Brusel, ale miliardy na D11 uvítají

Přečíst článek
ilustrační foto

Stát prodal víc dálničních známek, ale vydělal méně. Češi přepnuli na krátké tratě

Přečíst článek

VIDEO: Vstoupili jsme do obřího větrníku. Za hodinu vyrobí elektřinu pro byt na celý rok a téměř ho neuslyšíte

Michal Nosek

Dvě větrné elektrárny energetické skupiny PRE v Horním Částkově na Sokolovsku ročně vyrobí elektřinu pro tisíce domácností. Přesto kolem nich stále koluje řada mýtů. Od údajného hluku přes masové zabíjení ptáků až po obavy ze zdravotních dopadů. Během návštěvy jednoho z větrníků jsme se podívali do jeho útrob a zjišťovali, jak moderní větrná energetika funguje ve skutečnosti.

Když člověk stojí přímo pod větrnou elektrárnou, uvědomí si její skutečné rozměry. Více než sto metrů vysoká věž se ztrácí vysoko nad hlavou a na jejím vrcholu se pomalu otáčejí desítky metrů dlouhé lopatky.

Překvapení přichází okamžitě. Místo očekávaného rachotu je slyšet jen tlumený šum větru.

„Lidé bývají překvapení, jak je elektrárna ve skutečnosti tichá. Ve vzdálenosti zhruba čtyř set metrů už ji prakticky neuslyšíte,“ říká během prohlídky Michal Štěpánek, technik obnovitelných zdrojů společnosti PRE, která v lokalitě provozuje dvě větrné elektrárny.

Při pohledu vzhůru je patrné i mírné prohýbání lopatek. „Na konci může být výkyv až kolem dvou a půl metru. Je to ale běžná vlastnost konstrukce, se kterou se počítá už při návrhu zařízení,“ vysvětluje Štěpánek.

innogy

Skupina innogy chystá v Česku investice za 100 miliard. Poprvé vsadí i na vítr

Energetická skupina innogy v roce 2025 zvýšila čistý zisk v Česku na 2,81 miliardy korun. Letos chce investice více než ztrojnásobit a do roku 2035 nalít do české energetiky kolem 100 miliard korun. Peníze mají mířit mimo jiné do větru a biometanu.

Přečíst článek

Nahoru se dostanou jen vyškolení technici

Uvnitř věže se nachází servisní výtah pro dvě osoby. Ten vede až do gondoly ve výšce přes sto metrů nad zemí, kde je umístěna velká část technologií.

Cesta vzhůru ale není pro každého. Do nejvyšších částí stavby se dostávají pouze speciálně proškolení pracovníci s helmami, postroji a dalším bezpečnostním vybavením. Servisní technici využívají výtah, který je dopraví až do gondoly, odkud se provádějí kontroly a údržba hlavních částí zařízení.

Celý provoz přitom funguje prakticky bez lidské obsluhy. Elektrárna je napojena na centrální řídicí systém, který nepřetržitě sleduje rychlost větru, výkon generátoru, natočení gondoly i technický stav jednotlivých součástí. V případě potřeby ji mohou technici vzdáleně zastavit a znovu spustit

Pokud vítr zesílí nad přibližně 25 metrů za sekundu, systém zařízení automaticky odstaví. Po zlepšení podmínek se elektrárna znovu sama uvede do provozu.

Jedna ze dvou větrných elektráren u Věžnice na Havlíčkobrodsku

Vítr získává podporu: většina Čechů chce rozvoj větrné energie

Téměř polovina Čechů by neměla problém s tím, kdyby několik kilometrů od jejich domova vyrostla větrná elektrárna. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM/MARK. Podpora větrné energetiky je ale stále rozdělená a výrazně ji ovlivňují konkrétní podmínky, například finanční kompenzace.

Přečíst článek

Základ není hluboký desítky metrů

Samotná velikost elektrárny může vzbuzovat dojem, že stojí na mimořádně hlubokých základech. Ve skutečnosti je betonový základ hluboký přibližně dva a půl metru.

Stabilitu celé konstrukce nezajišťuje hloubka srovnatelná s výškou věže, ale kombinace masivního železobetonového základu a mohutných ocelových částí tubusu. Ty jsou spojeny speciálními šrouby a maticemi, které drží celou konstrukci pohromadě i při silném větru a proměnlivém zatížení.

Elektřina pro tisíce domácností

„Každá věž ročně vyrobí přibližně čtyři gigawatthodiny elektrické energie, která může zásobovat domácnosti v okolí. Když elektrárna vyrábí na plný výkon, dokáže za jedinou hodinu vyrobit množství energie odpovídající roční spotřebě průměrného bytu v České republice,“ vysvětluje Štěpánek.

Při maximálním výkonu dokáže jedna turbína dodat za jedinou hodinu asi dvě megawatthodiny energie. To odpovídá zhruba roční spotřebě úspornější české domácnosti nebo průměrného bytu.

Obě elektrárny dohromady vyrobí elektřinu pro několik tisíc domácností ročně. Přesto zabírají jen zlomek plochy, kterou využívají například povrchová těžba uhlí, rozsáhlé průmyslové areály či solární pole.

„Lidé si často neuvědomují, jak obrovský energetický výkon se v jedné moderní turbíně skrývá,“ říká Štěpánek.

Nové větrníky jsou téměř dvakrát vyšší

Technologie větrných elektráren prošla za poslední dvě desetiletí výrazným vývojem. Zatímco větrníky v Horním Částkově patří k zařízením s výškou okolo sta metrů, dnes se běžně připravují projekty, kde gondola stojí ve výšce kolem 160 metrů a špička lopatky dosahuje až 250 metrů nad zemí.

Důvod je jednoduchý. Ve větších výškách vane vítr stabilněji a silněji, což znamená vyšší výrobu elektřiny. „Jedna nová elektrárna dnes zvládne výkon, na který byly dříve potřeba tři starší stroje,“ upozorňuje Štěpánek. Právě proto energetické firmy stále častěji prosazují výměnu starších zařízení za nové, výrazně výkonnější turbíny.

Ptáci? Rok se zkoumá každá lokalita

Jedním z nejčastějších argumentů odpůrců větrných elektráren bývá jejich dopad na ptáky a další živočichy.

Před výstavbou proto investoři absolvují rozsáhlé biologické průzkumy. Jen ornitologická studie obvykle trvá celý rok, aby zachytila všechny sezony i tahové trasy. „Za dobu našeho provozu jsme tady neviděli jediného mrtvého ptáka,“ tvrdí Štěpánek.

Podobně podle něj provozovatelé nepozorují ani negativní vliv na zvěř. Srnci, zajíci nebo divoká prasata se v okolí elektráren pohybují běžně, což potvrzují záběry kamer, které sledují jak elektrárnu, tak její blízké okolí.

Odborníci upozorňují, že dopady se vždy liší podle konkrétní lokality. Právě proto se každý projekt posuzuje individuálně a nelze automaticky přenášet zkušenosti z jednoho místa na druhé.

Největší problém? Povolování

Přestože samotná stavba větrné elektrárny trvá jen několik týdnů až měsíců, příprava projektu může zabrat téměř deset let. Důvodem jsou desítky vyjádření, studií, povolení a odvolání, která musí investor získat.

Komplikaci představuje také připojení do distribuční sítě. V řadě odlehlejších oblastí je nutné budovat nové trafostanice nebo posilovat vedení, protože stávající infrastruktura není na podobný výkon připravena.

Technologie máme. Největší překážkou už dávno není technika, ale rychlost povolovacích procesů,“ říká Štěpánek.

Premiér Petr Fiala a ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela.

Česku hrozí žaloby a arbitráže, a to kvůli dvojímu mimořádnému zdanění výrobců elektřiny

Poslanci schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u jejích výrobců, tedy zejména elektráren, resp. elektrárenských společností. Potíž ke v tom, že novela je v zásadním rozporu s příslušnou legislativou Evropské unie, což může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu, například ze strany českých nebo mezinárodních akcionářů společností typu ČEZ.

Přečíst článek

Spor o akcelerační zóny

Další debata se vede kolem takzvaných akceleračních zón pro obnovitelné zdroje. Podle části investorů jsou některé návrhy nastaveny podle parametrů starších větrných elektráren s omezenou výškou. Takové stroje se však dnes prakticky nevyrábějí.

„Pokud se plánuje podle technologií, které už trh opustil, vzniká absurdní situace. Moderní elektrárny jsou vyšší a mnohem výkonnější,“ upozorňuje Štěpánek.

Každý projekt přitom stejně prochází individuálním posouzením vlivů na okolí, krajinu i přírodu.

Boj s dezinformacemi

Podle provozovatelů je dnes často náročnější vysvětlovat fungování technologie než samotnou elektrárnu postavit. „Větrná energetika funguje v Evropě desítky let. Přesto se stále setkáváme s tvrzeními, která neodpovídají realitě,“ říká Štěpánek.

Moderní větrníky jsou vybaveny pokročilou diagnostikou, vzdáleným monitoringem i systémy, které umožňují průběžně sledovat jejich provozní stav. Oproti zařízením z devadesátých let jde o technologicky zcela jinou generaci strojů.

Když návštěvník odjíždí po polní cestě zpět do civilizace, zůstávají za ním dvě bílé věže s pomalu se otáčejícími lopatkami na horizontu. Symbol energetické transformace, která se v Česku neposouvá především kvůli technologiím, ale kvůli tomu, jak dlouho trvá rozhodnout, zda je vůbec chceme stavět.

Související

Praha postaví školní kampus za miliardu. V Dolních Měcholupech nabídne místa pro 1170 žáků

Praha postaví školní kampus za miliardu. V Dolních Měcholupech nabídne místa pro 1170 žáků
iStock
 ČTK

Praha schválila výstavbu nového školního kampusu v Dolních Měcholupech za 1,16 miliardy korun. Areál pro 1170 dětí a studentů nabídne mateřskou, základní i střední školu a má ulevit přetíženým kapacitám v rychle rostoucí části metropole.

V pražských Dolních Měcholupech vznikne nový školní areál, kde bude mateřská, základní i střední škola s celkovou kapacitou 1170 žáků. Areál bude koncipován jako vzdělávací kampus, který nabídne mimo jiné venkovní učebny, sportoviště nebo jídelny. Projekt za zhruba 1,16 miliardy korun bez DPH schválili pražští radní. S výstavbou by mohli dělníci začít na začátku příštího roku.

Dolní Měcholupy, které jsou na jihovýchodě hlavního města, patří mezi nejmenší městské části Prahy. Žije zde zhruba 4100 obyvatel. Jsou v městském obvodu Prahy 10 a ve správním obvodu Prahy 15.

Posílení kapacit

Podle města má investice dlouhodobě posílit kapacity školství v rychle se rozvíjející části metropole, kde už nyní dochází k rostoucímu tlaku na místa ve školkách i základních školách. Areál má zajistit dostupnost vzdělávání pro místní obyvatele i spádové oblasti Prahy 10.

Nový kampus má zahrnovat pavilony jednotlivých stupňů škol, přičemž mateřská škola nabídne čtyři třídy pro 120 dětí, základní škola 27 tříd pro 810 žáků a střední škola osm tříd pro 240 studentů. Areál dále nabídne i venkovní učebny, sportoviště, jídelny, tělocvičny i další zázemí. Budovy budou bezbariérové.

Nedostatek kapacit ve školách je v Praze dlouhodobým problémem, který se týká jak okrajových městských částí, tak širšího centra metropole. Souvisí zejména s rostoucí bytovou výstavbou a zvyšujícím se počtem obyvatel, který vytváří tlak na školská zařízení.

Cennější než Louis Vuitton. Lék na obezitu udělal z Novo Nordisku největší firmu Evropy

Glosa Michala Noska: Hubnutí na recept? Ano. Ale stát nesmí dětem místo hřišť ordinovat akcie Novo Nordisku

Moderní léky na obezitu mohou části těžce obézních dospívajících skutečně pomoci. Nesmějí se ale stát pohodlnou náhradou za prevenci, pohyb, školní stravování a péči o rodiny. Zvlášť ve chvíli, kdy se politická komunikace nebezpečně potkává s marketingem farmaceutického giganta.

Přečíst článek

Výrazným problémem je zejména nedostatek míst na středních školách, především gymnáziích, kde dlouhodobě počet uchazečů převyšuje nabídku volných kapacit. Situaci navíc zhoršuje i dojíždění studentů ze Středočeského kraje, které kapacity pražských škol dále zatěžuje. Město kromě výstavby nových škol řeší situaci také rozšiřováním stávajících zařízení, přístavbami a modernizací areálů.

Základní školy zřizují městské části, na starosti mají také mateřské školy. Pražský magistrát pak zřizuje střední, vyšší odborné, speciální, jazykové a základní umělecké školy.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související