Druhá šance pro skleněnou kostku. Nová scéna projde největší proměnou od svého otevření
Skleněná budova Nové scény Národního divadla, výrazné dílo architekta Karla Pragnera, vstupuje po více než čtyřiceti letech do zásadní rekonstrukce. Projekt za více než dvě miliardy korun má přinést moderní divadelní technologie, energetické úspory i nové veřejné prostory, aniž by narušil architektonickou hodnotu památkově chráněné stavby.
Jedna z nejvýraznějších staveb české poválečné architektury čeká zásadní proměna. Nová scéna Národní divadlo projde kompletní rekonstrukcí, která má trvat zhruba dva roky. Investice přesahující dvě miliardy korun má budovu technologicky posunout do 21. století a zároveň zachovat její architektonický charakter.
Smlouvu o realizaci podepsalo vedení Národního divadla se společností Metrostav CZ, jež stojí v čele zhotovitelského konsorcia. Stavební práce mají být zahájeny během několika týdnů, nyní probíhají přípravné a vyklízecí práce.
„Je pro nás ctí být u rekonstrukce Nové scény Národního divadla. Uděláme maximum, aby obnova proběhla citlivě, kvalitně a s respektem k hodnotám budovy i potřebám moderního provozu. Zúročíme přitom naše zkušenosti z realizace obdobně náročných staveb. Velmi si ceníme toho, že projekt spojuje zachování architektonického dědictví s využitím nejmodernějších technologií, které dají vzniknout skutečně multifunkčnímu prostoru odpovídajícímu 21. století,“ uvedl generální ředitel Metrostav CZ Karel Volf.
Novou scénu Národního divadla bude rekonstruovat sdružení společností Metrostav DIZ, OHLA ŽS a Trigema. V tendru uspělo s cenou 1,8 miliardy korun bez DPH. Stavba má trvat dva roky. Národní divadlo předpokládá, že práce začnou do konce aktuální divadelní sezony, tedy v prvním pololetí, informoval mluvčí ND Tomáš Staněk.
Začíná obnova Nové scény. Národní divadlo investuje miliardy
Reality
Zásadní stavba pro kulturu
Nová scéna byla otevřena v roce 1983 podle návrhu architekta Karel Pragnera, jednoho z klíčových představitelů české moderní architektury druhé poloviny 20. století. Jeho odvážná koncepce přinesla do těsného sousedství historické budovy Národního divadla výraznou brutalistní hmotu s charakteristickým skleněným pláštěm. Ten tvoří zhruba čtyři tisíce skleněných tvárnic navržených výtvarníkem Stanislavem Libenským. Od roku 2021 je budova kulturní památkou.
Rekonstrukce ponechá vnější vzhled stavby beze změny. Zachovány a obnoveny budou také hodnotné interiérové prvky, včetně obkladů ze zeleného serpentinu, točitého schodiště a světelného objektu od Pavla Hlavy a Jaroslava Štursy. Projekt je koordinován s památkáři tak, aby modernizace nezasáhla do původního architektonického výrazu.
Zásadní změny se odehrají především v technologickém zázemí. Nová scéna získá nové jevištní technologie, variabilní uspořádání hlediště i proměnnou akustiku. Multifunkční sál nabídne až 500 míst podle typu produkce. Úpravami projde i sousední provozní budova, kde vznikne komorní sál, nové zkušebny a prostory pro vzdělávací aktivity. V přízemí má být otevřena kavárna orientovaná směrem na náměstí Václava Havla, která má více propojit divadlo s veřejným prostorem.
Podle vedení divadla má rekonstrukce naplnit původní vizi Karla Pragnera a scénografa Josefa Svobody, kteří usilovali o maximálně flexibilní scénický prostor. Technické možnosti však v době vzniku budovy jejich ambice plně nenaplnily.
Nové stromy, nový mobiliář a oddělený cyklopás. První fáze přeměny Smetanova nábřeží má kolaudaci.
Širší chodníky, cyklopruh a nové stromy. Smetanovo nábřeží v centru Prahy se proměnilo
Reality
Zkušenost s obdobně náročnou obnovou má Národní divadlo z nedávné rekonstrukce budovy Státní opery, která mezi lety 2017 a 2020 prošla generální modernizací, kterou provedla stavební firma Hochtief. Historická stavba z roku 1888 tehdy získala nové technologické zázemí při zachování historické výzdoby a po znovuotevření nabídla parametry odpovídající současným operním domům.
Po dobu rekonstrukce budou soubory působící na Nové scéně, včetně Laterny magiky, hrát v náhradních prostorách. Pokud se podaří dodržet harmonogram, vrátí se do modernizované budovy v sezoně 2027/2028.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
