Skupina Metrostav loni utržila 57,45 miliardy korun a vykázala zisk 2,25 miliardy. Valná hromada zároveň schválila nové uspořádání řízení koncernu. Dosavadního prezidenta Františka Kočího od 1. července vystřídá Aleš Gothard, Kočí zamíří do čela dozorčí rady Metrostavu.
Skupina Metrostav má za sebou rekordní rok. V roce 2025 dosáhla obratu 57,45 miliardy korun a zisku 2,25 miliardy korun. Podle společnosti k výsledkům přispěla stabilizace stavebního trhu po letech poznamenaných pandemií, růstem cen vstupů i dopady války na Ukrajině.
Valná hromada Metrostavu schválila účetní závěrku za loňský rok a také nové znění stanov. Ty nově přesněji vymezují postavení Metrostavu a.s. jako řídicí osoby celé Skupiny Metrostav a upravují pravomoci představenstva při řízení koncernu.
Kočí odchází do dozorčí rady, skupinu převezme Gothard
Od 1. července 2026 vstoupí v platnost nové uspořádání řízení skupiny. Předsedou představenstva Metrostavu a.s. a prezidentem Skupiny Metrostav bude Aleš Gothard. Dosavadní prezident František Kočí se přesune do funkce předsedy dozorčí rady Metrostavu.
video
Živě: Řemesla nejsou slepá cesta. Proč je tedy děti pořád míjejí?
Stavebnictví zoufale potřebuje nové kvalifikované pracovníky. Nový výzkum Svazu podnikatelů ve stavebnictví přitom ukazuje, že rodiče stavební obory pro své děti nevnímají jako slepou cestu. Spojují je s jistotou práce, výdělkem i možností podnikání. Aktivně by je ale zvažoval jen zhruba každý desátý.
„Skupinu Metrostav předávám ve chvíli, kdy je stabilní, ekonomicky zdravá a připravená na další růst. Za dosažené výsledky patří poděkování všem zaměstnancům a spolupracovníkům, kteří se na nich svou každodenní prací podíleli,“ uvedl Kočí.
Nové vedení skupiny doplní Karel Volf, který bude členem představenstva a viceprezidentem. Místopředsedou představenstva a finančním ředitelem bude Miroslav Pánek. Členem představenstva a výrobně-technickým a personálním ředitelem se stane Filip Křesťan.
Metrostav chce posílit řízení skupiny
Změny stanov mají posílit také kontrolní a dohledovou roli dozorčí rady, zejména u strategických, investičních a ekonomicky významných rozhodnutí. Podle firmy jde o součást dlouhodobé strategie, která reaguje na rostoucí rozsah aktivit skupiny v Česku i v zahraničí.
„Budoucnost Skupiny Metrostav nestojí na vytváření nového modelu fungování, ale na dalším rozvoji a sjednocení toho, co se v uplynulých letech osvědčilo,“ uvedl nový prezident skupiny Aleš Gothard. Firma se podle něj chce zaměřit na promyšlené investice, inovace ve výstavbě a další posilování zahraničních aktivit.
Druhá šance pro skleněnou kostku. Nová scéna projde největší proměnou od svého otevření
Skleněná budova Nové scény Národního divadla, výrazné dílo architekta Karla Pragnera, vstupuje po více než čtyřiceti letech do zásadní rekonstrukce. Projekt za více než dvě miliardy korun má přinést moderní divadelní technologie, energetické úspory i nové veřejné prostory, aniž by narušil architektonickou hodnotu památkově chráněné stavby.
Viceprezident Karel Volf zdůraznil význam spolupráce napříč skupinou. „Metrostav je dnes skupinou silných a úspěšných společností. Naším úkolem je vytvářet podmínky pro jejich další rozvoj a současně využívat potenciál, který přináší vzájemná spolupráce,“ uvedl.
Mezi hlavní projekty patřil Fairmont i železnice v Bubnech
V roce 2025 patřilo mezi nejvýznamnější projekty skupiny dokončení rekonstrukce budovy Fairmont Golden Prague, modernizace železničního úseku Praha–Bubny včetně nové stanice Praha–Výstaviště nebo pokračující práce na dálnici D11 v úseku Trutnov–státní hranice.
Metrostav se podílel také na výstavbě výukového a výzkumného centra BioPharma Hub v Brně, svazkové školy v Chýni či nového pavilonu péče o matku a dítě v Děčíně. Pokračovaly rovněž práce na metru D, projektech Smíchov City a Kappa Hagibor v Praze, CirkAreně v Třinci, EVO Komořany u Mostu a zahájena byla stavba ZEVO Mělník.
Skupina rostla i v zahraničí
Významnou část aktivit tvořily také zahraniční zakázky. Metrostav Norge v Norsku pracoval na úseku E134 Røldal–Seljestad včetně ražby tunelu Røldal, podílel se na budování kaveren pro důlní společnost Boliden a pokračoval ve výstavbě silnice E8 Sørbotn–Laukslett s mostem přes Ramfjord.
Společnost BeMo Tunnelling zahájila ve Velké Británii výstavbu kabelového tunelu Tilbury pod Temží, pokračovala v realizaci metra U4 v Hamburku a dokončila tunel Angath v Rakousku.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Dálnice k Baltu mizí pod zemí. Tunel Opevnění na D11 je ze tří čtvrtin vyražený
Akcionáři stavební skupiny Metrostav na valné hromadě schválili dividendu 55 korun na akcii. Celkem si rozdělí 434,9 milionu korun, zatímco zhruba 834 milionů korun skupina ponechá na další investice. Čistý zisk Metrostavu loni mírně klesl na 1,65 miliardy korun.
Stavební skupina Metrostav vyplatí akcionářům stejnou dividendu jako v předchozím roce. Valná hromada schválila výplatu 55 korun na akcii, což při celkovém počtu 7,9 milionu akcií představuje 434,9 milionu korun.
Z celkové částky necelých 1,3 miliardy korun určené k rozdělení tak větší část zůstane ve firmě. Přibližně 834 milionů korun má skupina ponechat na další investice a rozvoj.
Dálnice k Baltu mizí pod zemí. Tunel Opevnění na D11 je ze tří čtvrtin vyražený
Stavba dálnice D11 mezi Trutnovem a polskou hranicí se posouvá do další klíčové fáze. V tunelu Opevnění je vyraženo přibližně 75 procent obou tubusů. Nový úsek má po dokončení výrazně zrychlit spojení Česka s Polskem, ulevit Trutnovsku od tranzitní dopravy a napojit českou síť na polskou rychlostní silnici S3 směrem k Baltu.
Akcionáři zároveň schválili účetní závěrku za rok 2025. Podle ní čistý zisk skupiny meziročně klesl o necelá tři procenta na 1,65 miliardy korun. Provozní výnosy se naopak mírně zvýšily, a to o 0,2 procenta, tedy zhruba o 140 milionů korun, na 57,45 miliardy korun.
Čistý zisk připadající na jednu akcii činil za rok 2025 celkem 209 korun. O rok dříve to bylo 215 korun.
Nejvíce získá DDM Group
Hlavním akcionářem Metrostavu je DDM Group, která drží 51 procent akcií. Dalšími významnými vlastníky jsou česká a slovenská společnost DOAS. Tuzemské a zahraniční fyzické osoby vlastní přibližně sedm procent akcií skupiny, ostatní právnické osoby pak 1,5 procenta.
Rozdělení dividend mezi jednotlivé akcionářské skupiny bude stejné jako v minulém roce. DDM Group získá 223,3 milionu korun, slovenský DOAS 100,8 milionu korun a česká větev stejnojmenné firmy 74,1 milionu korun.
Fyzické osoby si mezi sebe před zdaněním rozdělí 30,4 milionu korun. Ostatní právnické osoby získají zhruba 6,3 milionu korun.
Český mostařský balet v Německu. Metrostav posadil 725 tun oceli na milimetry přesně
V německém Münsteru se přes kanál Dortmund–Ems během dvou dnů přesunul nový most Pleistermühlenweg. Ocelová konstrukce o hmotnosti zhruba 725 tun, vyrobená i v Česku, musela přesně dosednout na ložiska. Pro Metrostav šlo o další důležitou zahraniční referenci. Český stavební gigant se po domácích kauzách a zákazu veřejných zakázek snaží posilovat reputaci hlavně technicky náročnými stavbami doma i v Evropě.
Dividendy vyplácené akciovými společnostmi, které jsou daňovými rezidenty České republiky, podléhají u českých rezidentů a rezidentů zemí se smlouvou o zamezení dvojího zdanění srážkové dani ve výši 15 procent.
Výsledky táhla mateřská společnost
Skupinu Metrostav tvoří zhruba 80 firem působících především ve stavebnictví, developmentu a souvisejících službách. Vedle akciové společnosti Metrostav do ní patří například Subterra nebo Metrostav Development.
Hospodaření skupiny podle výroční zprávy jako každoročně nejvýrazněji ovlivnila mateřská společnost Metrostav. Té v roce 2025 vzrostl zisk před zdaněním o čtyři procenta na 1,5 miliardy korun. Tržby jí však klesly o 15 procent na 12,3 miliardy korun.
Významné tržby podle výroční zprávy vykázaly také společnosti Metrostav CZ, Subterra, BeMo Tunneling a MI Roads.
Kočí míří do čela dozorčí rady
Valná hromada rozhodovala také o změnách ve vedení skupiny. Předsedou dozorčí rady Metrostavu zvolila dosavadního předsedu představenstva Františka Kočího. Ve funkci nahradí Jindřicha Hesse, který je členem správní rady DDM Group a v minulosti působil také jako její předseda.
Akcionáři zároveň schválili změnu stanov. Ta mimo jiné v některých případech posiluje roli dozorčí rady. Další organizační změny ve vedení skupiny mělo představenstvo projednat po skončení valné hromady.
Zákaz veřejných zakázek už skončil
Společnostem Metrostav a Metrostav Infrastructure loni 21. června vypršel tříletý zákaz účasti ve veřejných zakázkách. Firmy byly v roce 2022 uznány vinnými v takzvané druhé větvi korupční kauzy bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha.
Začíná obnova Nové scény. Národní divadlo investuje miliardy
Novou scénu Národního divadla bude rekonstruovat sdružení společností Metrostav DIZ, OHLA ŽS a Trigema. V tendru uspělo s cenou 1,8 miliardy korun bez DPH. Stavba má trvat dva roky. Národní divadlo předpokládá, že práce začnou do konce aktuální divadelní sezony, tedy v prvním pololetí, informoval mluvčí ND Tomáš Staněk.
Skupina mezitím vytvořila dceřinou společnost Metrostav DIZ, která v tendrech na projekty veřejné správy pokračovala. Podle Jindřicha Hesse nemá tato firma ve výpisu evidence rejstříku trestů právnických osob žádný záznam.
Metrostav figuruje také v kauze související s rekonstrukcí libereckého kostela z evropských peněz. V hlavní části případu soud nepovažoval za prokázané, že by pracovníci firmy upláceli libereckého hejtmana Martina Půtu ze Starostů pro Liberecký kraj.
František Kočí uvedl, že společnosti nebyl uložen žádný trest a žalobce se neodvolal. Věc by tak podle něj měla být do roka uzavřena a neměla by skupinu nijak ohrozit.
Související
Komerční banka láká vysokou dividendou. Zisk roste, výhled banky je ale opatrnější
Stovky miliard plánovaných investic do obrany přinesou maximální efekt jen když se zlepší řízení akvizic i celého bezpečnostního ekosystému, včetně zužitkování inovací. Vláda a průmysl si mají vyjít vstříc a firmám by prospělo spojování do klastrů a konsorcií. Zároveň je žádoucí modernizovat dopravní koridory, nemocnice a další infrastrukturu s dvojím využitím. Posílit musíme i celospolečenskou odolnost a personální základnu pro armádu, integrovaný záchranný systém a bezpečnostní průmysl. Tyto a další kroky doporučuje nová studie o obraně od poradců KPMG, píše její hlavní autor David Slánský.
Studie Připraveni: Vize obrany ČR 2030 nevznikla na objednávku žádného veřejného ani soukromého aktéra. Jde o nezávislou reflexi zhoršení bezpečnostního prostředí, v níž se opíráme o zkušenosti zemí, které dokázaly spojit modernizaci armády s rozvojem průmyslu, inovací a celospolečenské odolnosti.
Základním poselstvím studie je, že armáda může vyhrát bitvu, ale válku vyhrává ekonomika. Jejím dalším motorem může být silný domácí obranný průmysl s významným exportním potenciálem. Obrana tak dnes není pouze rozpočtovou položkou, ale strategickým rozhodnutím, které ovlivní bezpečnost, ekonomiku i mezinárodní postavení Česka na desítky let dopředu.
Lukáš Kovanda: Explosia na prodej? Česká sázka na francouzského vlastníka může skončit ztrátou kontroly
Možný prodej státní Explosie francouzskému strategickému partnerovi se na první pohled může jevit jako pragmatický obchod. Stát získá peníze, podnik investora a český obranný průmysl napojení na silnější evropské řetězce. Jenže u výroby výbušnin a prachových náplní nejde o běžné podnikání. Evropské zkušenosti ukazují, že privatizace kritických zbrojních kapacit často nevede k větší bezpečnosti, ale k dlouhodobé závislosti. Pardubický podnik tak může formálně přejít do soukromých rukou, fakticky však zůstane pod vlivem státu — jen už ne českého, nýbrž francouzského.
Studie zdůrazňuje, že v současném bezpečnostním kontextu musí stát a obranný průmysl fungovat jako skuteční partneři. Nejde jen o objem zakázek, ale i o předvídatelnost, sdílení informací, společnou práci s kapacitami a pozitivní komunikaci tématu ve veřejném prostoru.
Resort obrany by měl definovat omezený počet technologických priorit, například v oblasti autonomních systémů, kybernetiky, pokročilých materiálů či oborů s průmyslovou tradicí, a transparentně komunikovat potřeby, které vzešly ze střednědobých a dlouhodobých akvizičních plánů. To firmám i výzkumným organizacím umožní lépe plánovat investice, rozvíjet kapacity a celkově rozhodovat, na co a kdy se zaměřit. Vláda a obranný průmysl si mají vycházet vstříc i systematickým využíváním předběžných tržních konzultací a sdílením údajů o kapacitách.
Na straně průmyslu je klíčová otevřenost a ochota ke spolupráci nejen se státem, ale i mezi firmami navzájem. Studie doporučuje, aby se podniky po vzoru Francie či Estonska spojovaly do konsorcií či klastrů. To umožní českým firmám lépe se prosazovat v unijních a aliančních programech a omezovat zbytečné právní spory, které dnes často paralyzují zakázky. Inspirací může být i Český národní polovodičový klastr, který potvrzuje, že koordinovaná spolupráce posiluje celé odvětví.
Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.
Za realistický považujeme cíl vybudovat do roku 2028 minimálně tři klastry v klíčových oblastech, jako jsou například munice, letectví či bezpilotní systémy nebo kybernetika. Do klastrů či konsorcií by bylo dobré začlenit alespoň 30 procent malých a středních obranných firem, aby se i jim usnadnila cesta k větším zakázkám a mezinárodním projektům.
Český obranný sektor totiž zatím nevyužívá plně zdroje EU ani NATO, čímž se připravuje o peníze, know-how, kontakty i prestiž. Ambicí by mělo být zapojit do roku 2028 minimálně 20 českých subjektů do projektů EDF a PESCO a získat tak přístup k nejméně 20 milionům eur ročně.
Prostor pro další růst vidíme i u českého vývozu obranného materiálu, kde by pomohla nová exportní strategie obranného průmyslu a zrychlení a plná digitalizace povolovacích procesů pro vývoz.
Česká DARPA
Česko má kvalitní výzkum i rostoucí technologické firmy, ale chybí mu mechanismus, jak nové technologie rychle převádět do praxe. Studie proto navrhuje cíleně posílit obranné inovace, včetně podpory fondů rizikového kapitálu zaměřených na obranné a duální technologie a otevření armádních testovacích kapacit i pro firemní vývoj a testování v reálných podmínkách.
Cílem je převést od roku 2028 alespoň deset technologií z výzkumné fáze do podoby prototypů či komerčních produktů. Napomohlo by tomu i nové nastavení financování a pravidelná rotace odborníků mezi akademickou sférou, průmyslem a armádou.
Inspirací mohou být modely ze zahraničí, kde obranné inovace nevnímají jako izolovanou agendu armády, ale jako součást širšího inovačního a ekonomického ekosystému. Zvážit lze i vznik české obdoby agentury DARPA, která ve Spojených státech stála u zrodu průlomových technologií s dvojím využitím, včetně internetu. Byl by to další příspěvek k širší strategii pozvednout Česko na příslovečnou mozkovnu.
CSG získala muniční zakázky za vyšší desítky milionů eur. Dodá zapalovače pro země NATO
Skupina CSG získala dva nové kontrakty na dodávky zapalovačů pro velkorážovou munici. Zakázky mají celkovou hodnotu vyšších desítek milionů eur a míří ke dvěma evropským zákazníkům ze zemí NATO. Dodávky mají začít ještě letos.
Bezpečnost státu nestojí jen na zbraních a vojácích, ale také na infrastruktuře, která dokáže fungovat i v krizích. Studie proto zdůrazňuje potřebu systematického propojení civilního a vojenského plánování. Stát by měl mimo jiné disponovat digitálně řízenou evidencí vojenského majetku, která by zahrnovala informace o technickém stavu, nákladech i strategickém významu jednotlivých objektů. To by usnadnilo nastavování investičních priorit i optimalizaci kapacit, včetně možností jejich sdílení s civilním sektorem.
Přínos propojení civilního a vojenského plánování lze nejnázorněji ukázat na silnicích, mostech a železničních uzlech. Jejich zkvalitnění prospěje široké veřejnosti, a navíc usnadní případný přesun těžké techniky, čímž věrohodněji naplníme závazek všech členů NATO. Polsko už silnice a mosty rekonstruuje, čímž pomáhá i stavebnictví a regionální zaměstnanosti.
Strnad pro Bloomberg: Trh se v CSG plete. Kritika je mimo a plány na expanzi platí
Propad akcií CSG a zpráva Hunterbrook Media dostaly Michala Strnada pod tlak. Český zbrojařský miliardář teď v rozhovoru pro Bloomberg vrací úder. Pochybnosti o kapacitách označil za nesmysl a vazby na Rusko odmítl s odkazem na dodávky Ukrajině i kontrakt americké armády. Největší příležitost vidí v USA.
Kvůli rizikům různých negativních – nejen vojenských – scénářů studie také apeluje, aby stát zajistil dostupnost kritických komponent a surovin pokrývajících minimálně šest měsíců krizové spotřeby, kombinací fyzických zásob a dlouhodobých rezervačních smluv.
Studie volá i po omezení rizikových závislostí na zahraničí posílením domácí soběstačnosti. České kapacity, případně kapacity spolehlivých partnerů, by do roku 2030 měly pokrývat minimálně 50 procent kritických potřeb v oblastech jako munice či náhradní díly.
V souladu s Evropskou strategií pro obranný průmysl EDIS také studie doporučuje, aby do roku 2030 pocházelo alespoň 50 procent hodnoty obranných akvizic od prověřených výrobců v EU. Dodavatelé by zároveň měli dokládat zajištění kapacit pro údržbu a opravy na území Česka prostřednictvím lokalizace, partnerské spolupráce nebo přenosu know-how.
Nezávislé posuzování akvizic
Studie odhaduje kumulovaný investiční deficit armády na přibližně 650 miliard korun. Zároveň však zdůrazňuje, že tento „vnitřní dluh“ nelze vyřešit pouze rozpočtovým růstem. Stejně důležité je, jak dobře budou akvizice řízené, aby se přínosy nerozmělnily v dílčích krocích, nekoordinovaných nákupech bez dlouhodobé logiky a jiných systémových neefektivitách.
V minulosti se například nakupovala klíčová technika i bez závazné kalkulace nákladů životního cyklu, přestože u vojenské techniky může až 70 procent celkových výdajů připadat na provozní fázi.
Prezident Pavel podepsal rozpočet na rok 2026. Varuje před škrty v obraně a vysokým schodkem
Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun. Upozornil přitom na nedostatečné financování obrany i rostoucí zadlužení země. Podle vlády jde naopak o realistický rozpočet s rekordními investicemi a nejvyššími výdaji na obranu v historii.
Jeden z návrhů počítá s přechodem na víceleté programové financování po vzoru Francie, se zavedením datového řízení a odstraněním procesních chyb a duplicit, na které opakovaně upozorňuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Studie také doporučuje, aby každá strategická zakázka nad jednu miliardu korun měla jasně definovaný podíl domácího průmyslu a transfer know-how. U zakázek nad pět miliard korun by pak mělo být standardem dvojí nezávislé posouzení – před samotným nákupem, tedy ověření reálnosti harmonogramu a rozpočtu, i po něm, tedy vyhodnocení dosažení cílů. Záměrem není proces brzdit, ale zpřehlednit a zprofesionalizovat tak, aby každá velká akvizice obstála v odborné i veřejné kontrole.
Výjimečná příležitost pro nábor
Armáda dlouhodobě patří k institucím s nejvyšší důvěrou veřejnosti, přesto se potýká s personálním podstavem. Studie se proto přimlouvá za zvýšení věkové hranice u některých pozic, větší využití automatizace, robotiky i umělé inteligence a zvýšení profesní prostupnosti mezi bezpečnostními sbory a soukromým sektorem.
Klíčové je i zintenzivnění náborových a retenčních opatření. Pomoci by mohl nový systém odměňování a benefitů, včetně dostupného služebního bydlení, podpory péče o děti či stipendijních programů. Stát má v příštích pěti až sedmi letech jedinečnou příležitost oslovit početně silnou generaci mladých lidí, která bude vstupovat na trh práce. Pokud bezpečnostní sbory a obranný průmysl nedokážou tuto skupinu přilákat nyní, později to bude výrazně obtížnější.
Odolná společnost pro obranu i ekonomickou stabilitu
Ani sebelepší armáda ale nezvládne vše sama. Studie proto čerpá inspiraci ve finském konceptu „sisu“ – vnitřně zakořeněné celospolečenské odolnosti a houževnatosti. Většina Finů zná základní krizové postupy a dokáže jednat racionálně i pod tlakem. To přispívá k psychologické odolnosti, sociální soudržnosti a důvěře v autority. Obdobně musíme posílit odolnost a zapojení české veřejnosti.
Dalším z doporučení je více podpořit aktivní zálohy, dobrovolné hasiče a organizace typu Červený kříž. Zájem o vstup do záloh v posledních letech roste, ale uchazeči běžně čekají na zpětnou vazbu a zařazení dlouhé měsíce – zrychlení procesu a atraktivnější podmínky jsou tedy klíčové.
Armáda převezme karlovarské letiště, stát investuje miliardu do letové dráhy
Letiště Karlovy Vary by mělo přejít pod Armádu ČR do konce roku, řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Letiště v majetku Karlovarského kraje je v posledních letech ve ztrátě, pro zvýšení příjmů potřebuje zhruba miliardovou investici do prodloužení a rozšíření přistávací dráhy. Tu už by měl zajistit stát, dodal Zůna.
Společenská připravenost přispívá i k ekonomické stabilitě – země, jejichž obyvatelstvo umí reagovat na krize a udržet v nich základní provoz, zvládají šoky rychleji a s nižšími náklady. Také proto studie kvituje začleňování témat krizové připravenosti do rámcových vzdělávacích programů všech škol a současně navrhuje procvičovat krizovou připravenost ve firmách i státních úřadech.
Zároveň je nutné zvrátit trend zhoršování fyzické zdatnosti české populace, která od 80. let setrvale klesá.
Nejde o militarizaci společnosti, ale její všestranné posílení a stmelení, abychom společně dokázali lépe čelit krizím jako pandemie, záplavy, výpadky energií, migrační vlny nebo různé formy útoků. Ať nás nejvíc děsí cokoliv, všichni musíme vzít odolnost a obranu s novou vážností – jako naši občanskou povinnost.
Autorem textu je David Slánský, partner KPMG zastřešující služby spojené s obranou a bezpečností
Ministerstvo obrany v přímém přenosu: chaos, výmluvy a nejasné řízení
Stačilo pár dní ticha a jeden pozastavený obsah, a na povrch vyplaval zmatek, který sahá mnohem dál než k jednomu videu. Rozpory v komunikaci, nejasná odpovědnost a slabé krizové vedení ukazují, že v resortu obrany státu chybí jasná linie velení. A právě to vyvolává největší obavy.
