Když se Donald Trump loni vrátil do Bílého domu, část ruských zastánců tvrdé linie to přijala s opatrným optimismem. Doufali, že jeho nepředvídatelný a transakční styl politiky by mohl Moskvě pomoci v otázce války na Ukrajině. Po americkém útoku na Írán se však nálada v některých ruských kruzích výrazně změnila, napsala agentura Reuters.

Trump je nyní podle části ruských nacionalistů a válečných komentátorů stále více vnímán jako potenciální hrozba pro Rusko. Zpochybňují také představu, že by mohl být pragmatickým lídrem ochotným jednat s Moskvou v duchu reálpolitiky.

Někteří ruští „jestřábi“ dokonce vyzývají Kreml, aby opustil mírová jednání s Ukrajinou, která zprostředkovávají Spojené státy, a místo toho zesílil vojenské úsilí. Tvrdí, že předchozí americko-íránská jednání o jaderném programu byla pouze trikem, který měl Írán ukolébat před následným útokem.

„Bezcharakterní Spojené státy jsou hrozbou pro celý svět,“ uvedl nacionalistický podnikatel Konstantin Malofejev, který je ženatý s vysoce postavenou představitelkou Kremlu. Podle něj Washington neusiluje jen o oslabení Evropy, ale také Ruska.

Trump tlačí Írán ke kapitulaci, boje se šíří do Libanonu

Politika

Válka na Blízkém východě se dál vyostřuje. Spojené státy a Izrael pokračovaly už sedmý den v útocích na Írán, který obviňují ze snahy získat jadernou zbraň. Americký prezident Donald Trump mezitím prohlásil, že jediným přijatelným výsledkem konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Teheránu.

nst

Přečíst článek

„Atentát neměl přežít“

Tvrdá slova zaznívají i od vlivných prokremelských komentátorů. Válečný bloger Boris Rožin, známý pod přezdívkou „plukovník Cassad“, označil Trumpa za „monstrum, které beztrestnost dohání k šílenství“. Podle něj je spoléhat se na dohody s americkým prezidentem buď naivní, nebo přímo zrádné.

Ještě ostřejší byl akademik Andrej Sidorov, který ve státní televizi Trumpa označil za nebezpečného člověka a prohlásil, že lituje, že americký prezident přežil atentát v červenci 2024.

Podle Sidorova nyní Rusko čelí obtížné situaci. „Buďme upřímní – Rusko zabředlo na Ukrajině,“ řekl. Zároveň upozornil, že Spojené státy vystupují v jednáních o Ukrajině paradoxně jako prostředník.

Oficiální postoj Kremlu je však zatím zdrženlivější. Moskva americké útoky na Írán označila za „nevyprovokovanou agresi“, ale vyhýbá se přímé osobní kritice Trumpa. Nadále také deklaruje zájem pokračovat v mírových jednáních o Ukrajině.

Podle analytiků se Rusko snaží balancovat mezi dvěma cíli: zachovat si funkční vztahy s Trumpem a zároveň kritizovat kroky Washingtonu, které považuje za nepřijatelné.

Někteří ruští komentátoři přesto v konfliktu na Blízkém východě vidí i možné výhody pro Moskvu. Poradce ruského prezidenta Kirill Dmitrijev upozornil, že rostoucí ceny ropy by mohly pomoci ruskému státnímu rozpočtu. Vyšší ceny by zároveň mohly snížit slevy, které Rusko poskytuje odběratelům své ropy v Číně nebo Indii.

Další analytici spekulují, že pokud by se konflikt na Blízkém východě protáhl, mohly by Spojené státy omezit dodávky zbraní Ukrajině. Část americké vojenské pomoci by se podle nich mohla přesunout do regionu Perského zálivu.

Bohatí spojenci USA v Perském zálivu se bouří: Washington nás zatáhl do války

Politika

Raketové a dronové útoky Íránu na státy Perského zálivu začínají dopadat na finanční trhy i podnikatelské prostředí v regionu. Ve Spojených arabských emirátech se navíc objevuje kritika Spojených států, které podle některých podnikatelů zatáhly region do konfliktu. Uvedla to agentura Bloomberg.

nst

Přečíst článek

Ostrá rétorika ruských jestřábů však podle Reuters odráží i hlubší obavy v ruských politických a bezpečnostních kruzích. Sledují totiž, jak Spojené státy postupně oslabují některé spojence Moskvy.

Zastánci tvrdé linie poukazují například na svržení syrského prezidenta Bašára Asada v prosinci 2024, zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami nebo smrt íránského duchovního vůdce Alího Chameneího při americko-izraelském útoku.

Obavy v Moskvě vyvolává také budoucnost dalších partnerů Ruska, například Kuby, která je podle některých komentátorů rovněž v hledáčku Washingtonu.

Někteří ruští ideologové tak začínají Trumpa vnímat zcela jinak než dříve. Ultrakonzervativní myslitel Alexandr Dugin, který ho dříve považoval za velkou naději pro Rusko, nyní varuje před jeho politikou.

„Pokud Írán vydrží, může se všechno obrátit. Pokud se zhroutí, jsme na řadě my,“ řekl Dugin svým stoupencům. Podle něj se Trump od původní ideologie hnutí MAGA vzdálil a přiblížil se americkým neokonzervativcům.

„Je lepší nemít s dnešním Trumpem nic společného,“ dodal.

Z důvodů objektivních i velmi subjektivních se lidé bouří proti stavbám velkých datových center. Investoři do umělé inteligence se tedy budou muset s jejich odporem vypořádat. Případně datová centra přestěhovat do severských končin nebo až do vesmíru, což podle nových propočtů nemusí být tak obtížné, jak by se zdálo.

Datová centra, tedy vlastně budovy nacpané souběžně pracujícími specializovanými čipy, umožňují obrovský výpočetní výkon, který ke své rychlé činnosti nezbytně nutně potřebují modely umělé inteligence. Investoři do nich tedy směřují své peníze ve velkém.

Skutečně obří projekt soukromých investic do infrastruktury umělé inteligence, tedy zejména do datových center, oznámil hned po svém nástupu do funkce loni v lednu americký prezident Donald Trump. Projekt dostal označení Stargate (Hvězdná brána) a spojily se v něm americké počítačové společnosti OpenAI a Oracle s investičními skupinami SoftBank z Japonska a MGX ze Spojených arabských emirátů. Ty slibují, že do roku 2028 investují až 500 miliard dolarů. Podle Trumpa by to mělo posílit vedoucí pozici USA v tomto sektoru.

Má to ovšem své problémy technické, z nichž pramení i potíže s veřejností.

AI horečka v Indii: Světové firmy slibují stovky miliard dolarů

Money

Technologičtí giganti se zavázali investovat stovky miliard dolarů do rozvoje umělé inteligence v Indii. Oznámení padla během velkého summitu Indian AI Impact Summit zaměřeného na AI, který v zemi spojil světové státníky i šéfy nejvýznamnějších technologických firem. Informoval o tom server CNBC.

nst

Přečíst článek

Nechtěný soused pro liberály i konzervativce

Šéfredaktor časopisu MIT Technology Review Mat Honan připravil pro své periodikum rozbor, proč – jak píše – „všichni (v USA) datová centra nenávidí“.

Zejména v místech, kde se mají datová centra stavět, se místní obyvatelé snaží projektům zabránit. A shodnou se na tom v liberálních městech stejně jako na konzervativním venkově.

Proč? Důvodů je víc. Prvním je energetická nenasytnost. Datová centra prudce zvýší poptávku po elektřině. Místní energetické společnosti, aby nároky center pokryly, musí rozšiřovat elektrickou síť a stavět nové kapacity. Náklady na tyto investice se promítají také do cen, jež platí drobní spotřebitelé, kteří se toho obávají. A jsou to obrovské požadavky na energii. Například v americkém státě Wyomingu má plánované datové centrum společnosti Meta podle plánů spotřebovat více elektřiny než všechny domácnosti v celém státě dohromady.

Druhým faktorem je životní prostředí. V USA nežije jenom prezident Trump a jeho parta, která se vyžívá v tom, že zničí, na co sáhne. Mnoha lidem vadí, že nová poptávka si vynucuje výrobu elektřiny ve „špinavých“ zdrojích energie. Sliby, že potřebnou energii dodají nové jaderné elektrárny, sice znějí hezky, ale tato zařízení se běžně stavějí 15 až 20 roků. Umělá inteligence svůj „pohon“ potřebuje už teď.

K tomu si přidejme enormní spotřebu vody k chlazení. Servery uvnitř datových center běží neustále a produkují obrovské množství tepla, které by je mohlo přehřát a odstavit. Chlazení vodou je mnohem účinnější než chlazení vzduchem. Část použité vody se při tom odpaří.

Firmy dnes obvykle tají, kolik vody vlastně spotřebují. A už vůbec nezapočítávají vodu, která se používá i k chlazení většiny elektráren (uhelných, jaderných i paroplynových), jež dodávají datovým centrům energii. Okolní obyvatelé se obávají, že se pro ně voda prodraží.

V době výstavby datového centra se na čas objeví nová pracovní místa. Potom zde však pracuje jen pár lidí, kteří zaměstnanost v regionu neovlivní.

A zdá se, že v odporu proti datovým centrům hraje roli i hlubší emocionální rovina. Výrazně se zde odrážejí obavy z umělé inteligence, která může připravit lidi o práci. Proč jí to tedy ulehčovat?

Člověk spořádá víc energie než AI, řekl Altman a narazil

Leaders

Každý dotaz na umělou inteligenci prý stojí galony vody. Tuhle tezi v posledních měsících sdílejí hlavně mladší uživatelé sociálních sítí jako důkaz, že AI ničí planetu. Šéf OpenAI Sam Altman teď takové tvrzení veřejně rozcupoval. Podobné výpočty označil za „totálně šílené“ a bez spojení s realitou, informuje CNBC. Přiznal ale, že energie je jiný příběh a energie z jádra v něm ještě sehraje důležitou roli.

nst

Přečíst článek

Útěk do mrazu, pod moře či do vesmíru

Část odborných problémů je naštěstí řešitelná. Nové jaderné elektrárny dodávající dostatek elektřiny jsou zatím v nedohlednu. Ale některé firmy stěhují datová centra do chladnějších oblastí na severu, zejména do Skandinávie nebo do Kanady. Tam se ušetří voda, protože na chlazení stačí studený vzduch, který se pak dá použít i k vytápění okolních domů. A často tam bývá i dostatek energie z vodních a větrných elektráren i z geotermálních zdrojů, které mohou být zdrojem páry pro tepelné elektrárny.

A zkouší se ještě jiné prostředí. Jednou variantou je umístit datová centra pod moře, které je dobře ochladí. Ověřoval to například Microsoft nebo čínská společnost Highlander. Výsledky z pokusů nevypadaly špatně, ale na komerční využití to zatím nebylo.

Dalším „staveništěm“ datových center by se dokonce měl stát vesmír. Vizionářský podnikatel Elon Musk, kterého najdete snad u každého trochu výstředního technického nápadu, soudí, že za dva, nejpozději tři roky by mohla datová centra fungovat na rojích kosmických satelitů propojených optickými nebo laserovými datovými spoji. Časové termíny jeho „proroctví“ se sice nenaplňují snad nikdy, avšak jejich obsah bývá někdy překvapivě realistický. Musk už kvůli tomuto nápadu sloučil svou raketovou společnost SpaceX se svým startupem xAI a požádal o licenci na vybudování orbitálního datového centra složeného až z milionu satelitů.

Google nebo třeba společnost Starcloud jsou v plánech skromnější, i když také pohlížejí na vesmír s nadějí. Výpočty společnosti Starcloud dokonce hovoří o tom, že by datové centrum ve vesmíru vyšlo jen o pět procent dráž než na Zemi. Energii by satelity získávaly ze slunečního záření, které by na ně při vhodném umístění dopadalo nepřetržitě. S chlazením by pomohl kosmický prostor.

Přes veškerý technooptimismus však bude možná nakonec jednodušší vyřešit problémy s veřejností na Zemi, než se jim vyhýbat útěkem do vesmíru.

AI vysává paměťový trh. Zdraží mobily, laptopy i auta

Money

Umělá inteligence mění svět – a teď i ceny elektroniky. Výrobci čipů dávají přednost ziskovějším pamětem pro datová centra před těmi do mobilů a počítačů. Výsledkem je prudký růst cen a obavy z nové čipové krize.

ČTK

Přečíst článek