Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zpomalil na 1,9 procenta z dubnového tempa 2,2 procenta. Míra inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od loňského září a vrátila se pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky, uvedl Eurostat.
Ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla růst pomalejším tempem a její výhled pro středně dlouhé období zůstává nejistý. Uvedla to prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti. Prohlásila rovněž, že boj s vysokou inflací se blíží ke konci.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Růst spotřebitelských cen v eurozóně směřuje k 2procentnímu cíli Evropské centrální banky, ale podle předsedkyně Christine Lagardeové tento boj ještě není vyhrán. „Cíl je na dohled, ale nebudu vám říkat, že inflace je pod kontrolou,“ řekla v rozhovoru pro Le Monde, který citovala agentura Bloomberg.
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání přikročila k dalšímu snížení úroků, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) zřejmě na svém říjnovém zasedání přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, řekl italskému deníku La Repubblica guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau. Hrozí podle něj, že kvůli pomalému ekonomickému růstu inflace spadne pod dvouprocentní cíl ECB. Rada guvernérů bude zasedat 16. až 17. října ve slovinské Lublani.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Základní úroková sazbu pak ECB snížila o 0,6 procentního bodu na 3,65 procenta.
Evropská centrální banka se podle očekávání rozhodla snížit své úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba klesne na 4,25 procenta a depozitní sazba na 3,75 procenta, oznámila banka v dnešní zprávě. Ke snížení úroků přikročila poprvé od roku 2019.
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se po růstu z předchozích týdnů drží těsně nad 51 tisíci dolary, tedy zhruba 1,19 milionu korun. Ekonomové Evropské centrální banky (ECB) na svém blogu už dříve uvedli, že skutečná hodnota bitcoinu je rovna nule, bez ohledu na to, že úřady ve Spojených státech schválily bitcoinové fondy obchodované na burze (ETF).
Měnový výbor Evropské centrální banky podle očekávání nechal základní úrokovou sazbu beze změny na 4,5 procenta. Přerušil tak nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své 25leté historii. Nejnovější údaje nadále ukazují, že inflace se pomalu snižuje k dvouprocentnímu cíli. Šéfka ECB Christine Lagardeová předpověděla, že ekonomika eurozóny zůstane ve zbytku roku slabá, ale v dalších letech by měla oživit.
Inflace v eurozóně by měla klesat o něco výrazněji, než se předpokládalo. V příštích dvou letech by se však měla dál držet nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Vyplývá to podle agentury DPA z výsledků průzkumu institutu ZEW mezi 125 odborníky na finanční trh.
Ceny ropy se mírně 📉 snižují po zprávě o růstu zásob suroviny ve Spojených státech. Jejich výraznějšímu poklesu brání možné zastavení indického dovozu ropy z Ruska. Severomořská ropa Brent kolem 18:40 středoevropského letního času vykazovala pokles o zhruba půl procenta a pohybovala se v blízkosti 61,6 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela zhruba 0,3 procenta a nacházela se mírně nad 58 dolary za barel.
Německé vládní strany se nadále přou o podobu vojenské služby. Jejich poslanci ale v dnešní debatě ve Spolkovém sněmu naznačovali, že jsou ochotni se dohodnout na kompromisu. Řada zákonodárců z konzervativní CDU/CSU ❌ není spokojena s tím, že současný návrh z dílny sociálnědemokratického ministra obrany Borise Pistoriuse sází na dobrovolnost.
Rakousko prodloužilo namátkové kontroly na hraničních přechodech s Českou republikou do 1️⃣5️⃣. prosince. Dnes to na svém webu uvedlo české velvyslanectví ve Vídni. Rakousko tak o dva měsíce prodloužilo kontroly, které zavedlo kvůli omezení nelegální migrace a průběžně prodlužovalo od října 2023.
I když většina titulů pražské burzy posílila, index PX nakonec 📉 odepsal 0,17 procenta na 2378,53 bodu. Dolů ho táhly akcie Erste, Monety a pojišťovny VIG, zatímco cenné papíry energetické společnosti ČEZ či Komerční banky skončily v plusu. Vyplývá to z údajů na burzovním webu.
Předseda hnutí ANO 👨 Andrej Babiš, který vyjednává o vzniku příští české vlády, jednal se slovenským ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokem o nadcházejícím summitu Evropské unie či migračním paktu. Babiš uvedl, že mluvili i o dalších tématech, kde mají obě země stejné či podobné názory. V budoucnu podle něj oba státy musí postupovat opět společně a pokusit se i o obnovení fungování Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko).
Český fond LIFE BioCEEd chce investovat zhruba miliardu korun do vývoje genové terapie pro léčbu Nethertonova syndromu, což je vzácné kožní onemocnění postihující 🧒 děti. Dosud na něj lék neexistuje. Výzkumnému týmu Akademie věd ČR (AV ČR) se ale podařilo identifikovat gen zodpovědný za vznik této nemoci, což může v budoucnu přispět k její léčbě.
Největší světový producent masa, společnost JBS, je podle organizace Human Rights Watch zapojen do ☝ nezákonného odlesňování, zabírání půdy a porušování lidských práv v brazilské Amazonii. Dobytek firma podle HRW získávala ze soukromých rančů nacházejících se v chráněných oblastech, informovala televizní stanice Al-Džazíra. Společnost JBS podle ní na žádost o komentář neodpověděla.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa usiluje o převedení peněz na prevenci terorismu určených pro státy vedené demokraty těm vedeným republikány. Vláda tak reorganizuje program v hodnotě jedné miliardy dolarů (2️⃣0️⃣,8️⃣ miliardy korun), který byl vytvořen po útocích z 11. září 2001. Dvanáct států vedených demokraty podalo žalobu s cílem škrty zablokovat.
Na Ukrajině začala výroba velkorážové munice ve spolupráci s českým holdingem Czechoslovak Group. Uvedl to server e15.cz. Firma CSG ukrajinskému partnerovi, kterým je zbrojovka Ukrajinska bronetechnika, poskytla licenci a know-how, dodávat bude také část komponentů. Spolupráci 🤝 uzavřely obě společnosti loni na podzim. Ukrajinský server Militarnyj tehdy uvedl, že výroba se bude týkat mimo jiné dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů.
Obvodní soud pro Prahu 7 ❌ zamítl žalobu hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), které se brání zařazení do zprávy o extremismu za druhou polovinu roku 2022. Proti rozsudku lze podat odvolání k Městskému soudu v Praze. V jiném sporu týkajícím se zprávy za druhé pololetí roku 2020 dnes porušení práv dnes městský soud porušení práv potvrdil.