Evropská centrální banka čeká předčasná výměna ve vedení. Christine Lagardeová skončí už 7. února, tedy zhruba osm měsíců před francouzskými prezidentskými volbami a více než rok a půl před koncem svého mandátu. Její odchod otevírá prostor pro rychlou dohodu evropských lídrů o nástupci ještě před hlasováním ve Francii, které může podle agentury DPA výrazně změnit politické poměry v zemi.
Italská bankovní skupina UniCredit se v Rusku snaží balancovat mezi snahou dodržovat mezinárodní sankce uvalené na tamní finanční sektor a snahou vyhnout se krokům, které by Moskvu přiměly ruskou pobočku zabavit. Na fóru Evropské centrální banky věnovaném bankovnímu dohledu to řekl generální ředitel UniCredit Andrea Orcel. Informuje o tom agentura Reuters.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zpomalil na 1,9 procenta z dubnového tempa 2,2 procenta. Míra inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od loňského září a vrátila se pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky, uvedl Eurostat.
Nepředvídatelná politika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabízí jedinečnou příležitost k posílení mezinárodní role eura. Euro by se mohlo stát životaschopnou alternativou k dolaru a měnový blok by tak mohl více využívat výsad, které byly dosud vyhrazeny Spojeným státům, uvedla v Berlíně prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
Rada guvernérů Evropské centrální banky podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba je na 2,25 procenta, sazba pro hlavní refinanční operace pak na 2,4 procenta. Snižováním úroků se banka snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazbu snížila na 2,50 procenta, sazbu pro hlavní refinanční operace na 2,65 procenta a sazbu mezní zápůjční facility na 2,90 procenta. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Evropská centrální banka vytváří tlak na ČNB, aby upustila od začlenění bitcoinu do svých devizových rezerv. Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci prohlásila, že je přesvědčena, že bitcoin nevstoupí do rezerv kterékoli země EU, tedy nejen eurozóny.
Ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla růst pomalejším tempem a její výhled pro středně dlouhé období zůstává nejistý. Uvedla to prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti. Prohlásila rovněž, že boj s vysokou inflací se blíží ke konci.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Růst spotřebitelských cen v eurozóně směřuje k 2procentnímu cíli Evropské centrální banky, ale podle předsedkyně Christine Lagardeové tento boj ještě není vyhrán. „Cíl je na dohled, ale nebudu vám říkat, že inflace je pod kontrolou,“ řekla v rozhovoru pro Le Monde, který citovala agentura Bloomberg.
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání přikročila k dalšímu snížení úroků, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta.
Největší kryptoměnové burze na světě Binance se již podařilo zajistit prostředky na náhradu 90 procent kryptoměn odcizených při rekordním hackerském útoku na její platformu. Zbývajících deset procent tvoří méně likvidní tokeny, jejichž získání v potřebném množství může trvat déle.
Dnešních protestů proti rostoucím životním nákladům a stavu školství se po celé Francii zúčastnilo na 320 tisíc lidí, z toho 70 tisíc se sešlo na hlavní demonstraci v Paříži. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na francouzské ministerstvo vnitra. Dnešní účast je nižší než 410 tisíc lidí z minulé soboty a 550 tisíc demonstrantů ze 17. října, kdy na řadě míst země vypukly nepokoje.
Velvyslanectví Spojených států v Moskvě varovalo před možným útokem s velkým počtem obětí v parku Caricyno na jihu ruské metropole. Ruská tajná služba FSB podle státní agentury TASS uvedla, že od americké strany získala informace o přípravě teroristického útoku a podniká příslušná opatření.
Norská rada pro cestovní ruch spustila humornou kampaň lákající na nejpůsobivější veřejné záchody v zemi. Reagovala tak na to, že americký prezident Donald Trump označil tento severský stát vulgárním výrazem pro latrínu, protože opět nedostal Nobelovu cenu. Tu přitom neuděluje norská vláda, nýbrž nezávislý Nobelův výbor, což Norsko Trumpovi opakovaně vysvětlovalo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu potvrdil, že evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli.
V Praze, Libereckém kraji a dalších krajích, kde hnutí ANO v říjnových komunálních volbách výrazně oslabilo, se budou konat jeho mimořádné sněmy. V Libereckém kraji již byl stanoven termín, v Praze se o něm jedná. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Tři letadla přepravující evakuované obyvatelé města Olešky, které se nachází na území Ukrajiny okupovaném Ruskem, přistála na letišti u běloruského města Homel. Informovala o tom běloruská státní tisková agentura Belta.
Rusko v noci na dnešek opět útočilo pomocí dronů na Ukrajinu. V ukrajinské Dněpropetrovské oblasti jeden člověk přišel o život a dva lidé byli zraněni. Dronové útoky vedly rovněž k rozsáhlým výpadkům v dodávkách elektřiny. Informovali o tom ukrajinští představitelé.
V Polsku se vyostřil spor o ústavní soud, u jeho budovy zasahovala policie. Část soudců tvrdí, že dosavadnímu předsedovi a místopředsedovi pozastavili výkon funkce. Generální prokurátor, kterým je ministr spravedlnosti Waldemar Žurek, požádal, aby byli oba zbaveni imunity.
Americké ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že schválilo prodej 500 střel PAC-3 do systémů protiraketové obrany Patriot Ukrajině. Odhadovaná cena je 2,1 miliardy dolarů (45,8 miliardy Kč) a financovat nákup budou "partneři a spojenci", uvedlo ministerstvo.