Evropská centrální banka bije na poplach kvůli rostoucímu využívání syntetických sekuritizací. Ty umožňují bankám přesouvat úvěrové riziko mimo své účetnictví – podobně jako před hypoteční krizí ve Spojených státech.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazbu snížila na 2,50 procenta, sazbu pro hlavní refinanční operace na 2,65 procenta a sazbu mezní zápůjční facility na 2,90 procenta. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Evropská centrální banka vytváří tlak na ČNB, aby upustila od začlenění bitcoinu do svých devizových rezerv. Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci prohlásila, že je přesvědčena, že bitcoin nevstoupí do rezerv kterékoli země EU, tedy nejen eurozóny.
Ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla růst pomalejším tempem a její výhled pro středně dlouhé období zůstává nejistý. Uvedla to prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti. Prohlásila rovněž, že boj s vysokou inflací se blíží ke konci.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Růst spotřebitelských cen v eurozóně směřuje k 2procentnímu cíli Evropské centrální banky, ale podle předsedkyně Christine Lagardeové tento boj ještě není vyhrán. „Cíl je na dohled, ale nebudu vám říkat, že inflace je pod kontrolou,“ řekla v rozhovoru pro Le Monde, který citovala agentura Bloomberg.
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání přikročila k dalšímu snížení úroků, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) zřejmě na svém říjnovém zasedání přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, řekl italskému deníku La Repubblica guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau. Hrozí podle něj, že kvůli pomalému ekonomickému růstu inflace spadne pod dvouprocentní cíl ECB. Rada guvernérů bude zasedat 16. až 17. října ve slovinské Lublani.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Základní úroková sazbu pak ECB snížila o 0,6 procentního bodu na 3,65 procenta.
Evropská centrální banka se podle očekávání rozhodla snížit své úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba klesne na 4,25 procenta a depozitní sazba na 3,75 procenta, oznámila banka v dnešní zprávě. Ke snížení úroků přikročila poprvé od roku 2019.
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se po růstu z předchozích týdnů drží těsně nad 51 tisíci dolary, tedy zhruba 1,19 milionu korun. Ekonomové Evropské centrální banky (ECB) na svém blogu už dříve uvedli, že skutečná hodnota bitcoinu je rovna nule, bez ohledu na to, že úřady ve Spojených státech schválily bitcoinové fondy obchodované na burze (ETF).
Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš minulý týden na jednání přislíbil předložení seznamu navrhovaných ministrů prezidentu Petru Pavlovi v týdnu po 2️⃣4️⃣. listopadu. Na webu to uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlava státu předpokládá, že seznam obdrží a v následujících dvou týdnech povede konzultace s kandidáty na členy kabinetu.
Americká softwarová společnost Microsoft a výrobce čipů Nvidia investují až 1️⃣5️⃣ miliard dolarů (zhruba 313 miliard korun) do firmy Anthropic zabývající se umělou inteligencí (AI). Podniky to dnes oznámily ve společném tiskovém prohlášení. Investice jsou součástí nových strategických partnerství firem Microsoft a Nvidia se společností Anthropic.
Prezident 👨 Petr Pavel chce po předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi jen to, aby veřejně řekl, jak vyřeší střet zájmů po jmenování premiérem. Prezident to zopakoval na diskusi se studenty Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Babiš je ve střetu zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert. Pokud se nic nezmění, byl by Babiš v případě jmenování premiérem podle prezidenta ve vážném střetu zájmů.
Americký internetový gigant Google 📈 zesiluje konkurenční boj na poli umělé inteligence (AI) s tvůrcem ChatGPT, společností OpenAI. Představil svůj nejnovější AI model Gemini 3, který včlení rovnou do vyhledávače. Podle zpravodajského serveru CNBC o tom dnes informoval šéf společnosti Sundar Pichai.
Pražská burza dnes zejména kvůli akciím Erste Bank a Komerční banky 📉 ztrácela. Index PX oslabil o 1,45 procenta na 2444,90 bodu. Aktivita na trhu byla vysoká, celkový objem obchodů se pohyboval kolem 900 milionů korun.
Evropa se musí ❌ zbavit závislosti na Spojených státech a Číně a dosáhnout digitální suverenity. V projevu na Summitu evropské digitální suverenity v Berlíně to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že Evropa nechce být jen klientem velkých korporací z USA a Číny, ale chce v digitální oblasti přinášet vlastní řešení.
Ruskému státnímu zbrojařskému konglomerátu Rostěch se od roku 2022 📉 propadl export o polovinu, protože prioritou se kvůli válce na Ukrajině staly domácí zakázky. Uvedla to dnes podle agentury Reuters firma. Dodala však, že v brzké době očekává oživení exportu.
Předseda hnutí ANO 👴 Andrej Babiš uvedl, že pokud nebude mít jistotu, že ho prezident Petr Pavel jmenuje premiérem, nemá logiku, aby dělal nevratné kroky ohledně svého střetu zájmů. V odpovědích na dotazy občanů na instagramu také zopakoval, že pokud bude jmenován předsedou vlády, vyřeší problém v souladu s evropskými zákony a českými soudy.
Internetovou infrastrukturní službu Cloudflare dnes odpoledne postihl ❌ výpadek. V jeho důsledku hlásili problémy uživatelé řady webů, například sociální sítě X.com, velkého jazykového modelu ChatGPT od společnosti OpenAI nebo služby Downdetector, která slouží právě pro sledování výpadků.
Na nynější a budoucí důchody v Česku bylo na konci loňska potřeba 2️⃣8️⃣0️⃣ procent HDP. Tolik činily takzvané penzijní nároky na důchodový systém do začátku příštího století i pro dnešní dvacátníky. Hodnota nároků dosahovala v minulém roce více než 22,5 bilionu korun. Meziročně se zvedla téměř o 866 miliard korun.