Jestli premiér Andrej Babiš (ANO) převedením holdingu Agrofert do svěřenského fondu vyřešil střet zájmů, musí posoudit odborníci. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl prezident Petr Pavel. Doplnil, že sám na takové posouzení nemá prostředky. Zopakoval přitom, že z jeho pohledu Babiš splnil podmínku pro jmenování do funkce, když veřejně oznámil způsob řešení střetu zájmů.

Babiš oznámil v prosinci nevratné vložení Agrofertu do fondu RSVP Trust. Plán měl provést do 30 dnů od svého jmenování premiérem, které nastalo 9. prosince. Podle dnešních údajů ve veřejném rejstříku zatím Babiš zůstává jediným akcionářem Agrofertu. Ve Sněmovně 15. ledna řekl, že čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí s vložením akcií do fondu.

Prezident zopakoval, že po volbách od Babiše žádal zveřejnění postupu, jak vyřeší střet zájmů a uvítal, že to současný premiér učinil. „Další vývoj je na veřejnosti a na odbornících. Prezident není ani soudcem, ani arbitrem a já nemám žádný nástroj, abych ověřoval, jestli a do jaké míry Andrej Babiš tomu svému slibu dostál. Je spíše na něm, aby uspokojivě vysvětlil, že svůj střet zájmu vyřešil v souladu se zákonem a s evropskými předpisy,“ řekl Pavel. Podotkl přitom, že Hrad nemá k dispozici právníky specializované na obchodní právo.

Pavel také podotkl, že převod Agrofertu do fondu považoval už předem za nejrealističtější způsob řešení. „Úplně čistým řešením by byl buď prodej Agrofertu i všech jiných firem, nebo odchod Andreje Babiše z politiky. Ale ani jedna z těch variant se samozřejmě neuskuteční, takže musíme vycházet z toho, co je k dispozici, a pak se dopracovat k tomu, jestli zákon byl splněn, nebo ne,“ dodal.

Veřejnoprávní média v Evropě pod tlakem. Škrty i útoky krajní pravice sílí

Politika

Veřejnoprávní televize a rozhlasové stanice po celé Evropě čelí rostoucímu tlaku. Stejně jako ve Francii se potýkají s rozpočtovými škrty a zároveň se stávají terčem otevřených útoků krajní pravice. Informuje o tom agentura AFP. Sílící pravicové strany nutí veřejnoprávní média obhajovat svou existenci, zatímco ta zároveň čelí tvrdé konkurenci na mediálním trhu.

nst

Přečíst článek

Prezident také zmínil, že Babišovo trestní stíhání kvůli dotaci pro farmu Čapí hnízdo nevnímal jako překážku jmenování. „Trestní stíhání může být faktorem v okamžiku, kdy dojde k pravomocnému odsouzení. Do té doby by měl být člověk nahlížen podle presumpce neviny,“ řekl.

Pavel se vrátil i ke svému rozhodnutí nejmenovat čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Zopakoval svůj postoj, že Turek svými vyjádřeními i chováním dlouhodobě ukazuje nedostatek respektu k českému právnímu řádu. Odmítl přitom srovnání s přístupem bývalého prezidenta Miloše Zemana, který také odmítal jmenovat některé kandidáty na ministry. „V mém případě to není o tom, že bych zpochybňoval odbornost, vzdělání, ale základní hodnotové nastavení. A to je trochu jiná věc,“ řekl.

Veřejnoprávní televize a rozhlasové stanice po celé Evropě čelí rostoucímu tlaku. Stejně jako ve Francii se potýkají s rozpočtovými škrty a zároveň se stávají terčem otevřených útoků krajní pravice. Informuje o tom agentura AFP. Sílící pravicové strany nutí veřejnoprávní média obhajovat svou existenci, zatímco ta zároveň čelí tvrdé konkurenci na mediálním trhu.

Ve Francii se situace vyostřila na konci listopadu 2025, kdy parlamentní vyšetřovací komise zaútočila na klíčové pilíře veřejnoprávního vysílání – France Télévisions a Radio France. Obě instituce nyní čelí obviněním pravicových poslanců z takzvaného „levicového úpadku“ financovaného z veřejných peněz.

Podle profesora komunikace na Kodaňské univerzitě Rasmus Kleis Nielsen sice Evropa není v tak extrémní situaci jako Spojené státy, kde prezident Donald Trump zrušil federální financování rozhlasu NPR a televize PBS, některé politické tlaky jsou však velmi podobné.

K dlouhodobé kritice ze strany politiků a soukromého sektoru se podle Nielsena přidala nová vlna útoků, související s nárůstem nacionalismu v několika evropských zemích. Kritici veřejnoprávním médiím nejčastěji vyčítají jejich přístup k tématům diverzity, menšin a migrace.

Aktualizováno

Koalice chce zrušit koncesionářské poplatky, opozice varuje před ztrátou nezávislosti

Politika

Koaliční rada se podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) shodla na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Upravila časový harmonogram změny financování. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027. Opozice se zrušením poplatků nesouhlasí, bojí se omezení nezávislosti veřejnoprávních médií.

ČTK

Přečíst článek

Trend začal v Maďarsku

Na systémový rozměr problému upozorňuje i Reportéři bez hranic. Podle Laure Chauvelové tento trend začal už před více než deseti lety v Maďarsku, kde jsou dnes veřejnoprávní média považována spíše za státní. „Tento model se postupně rozšířil i do dalších zemí Evropské unie,“ uvedla.

Napětí se projevuje například v Litvě. Na začátku prosince demonstrovalo ve Vilniusu asi 10 tisíc lidí proti zmrazení rozpočtu veřejnoprávní stanice LRT na roky 2026 až 2028 a proti reformě, která má usnadnit odvolání jejího generálního ředitele. Za návrhem stojí populistická strana Úsvit Němenu, třetí nejsilnější formace v litevském parlamentu.

Demonstranti přirovnávali situaci ke Slovensku, kde veřejnoprávní televize STVR prošla zásadní reformou po návratu premiéra Robert Fico k moci v roce 2023. Organizace Transparency International loni v listopadu uvedla, že STVR „stále více připomíná mluvčí vlády“.

Podobné obavy zaznívají i v Itálii. Organizace hájící svobodu médií kritizují rostoucí politizaci veřejnoprávního vysílatele Radiotelevisione Italiana od nástupu premiérky Giorgia Meloni do čela ultrakonzervativní koalice v říjnu 2022.

Vedle politických tlaků sílí i tlak finanční. Například ve Švýcarsku bude muset veřejnoprávní společnost SSR do roku 2029 zrušit 900 pracovních míst z celkových 7130. V Německu pak krajně pravicová strana AfD slibuje, že v případě nástupu k moci zruší koncesionářské poplatky.

Aktualizováno

Zaměstnancům ve veřejné sféře vzrostou platy. Schillerová řekla o kolik

Money

Po měsících čekání přijde přidání. Vláda od dubna zvýší platy části zaměstnanců veřejného sektoru, rozdíly mezi jednotlivými profesemi ale zůstanou výrazné.

ČTK

Přečíst článek

Pokles financí

Podle údajů Evropská vysílací unie činilo celkové financování veřejnoprávních médií v 27 členských státech EU v roce 2024 zhruba 29,2 miliardy eur. Po započtení inflace to znamená pokles o 7,4 procenta za posledních deset let.

EBU i organizace Reportéři bez hranic proto vítají Evropský akt o svobodě médií, který ukládá členským státům povinnost zajistit nezávislost a udržitelné financování veřejnoprávních médií.

Další výzvou je podle EBU regulace technologických gigantů, kteří jsou obviňováni z upřednostňování virálního obsahu na úkor důvěryhodného zpravodajství. „Bez důsledného vymáhání digitální regulace budou tyto platformy dál diktovat podmínky, za nichž veřejnoprávní média oslovují publikum, a oslabovat tak jejich demokratickou roli,“ varuje Richard Burnley, ředitel právních a veřejných záležitostí EBU.