Nový zákon? Putin by mohl posílat armádu do ciziny kvůli zatčeným Rusům
Komise ruské vlády pro zákonodárnou činnost schválila návrh zákona, který by umožnil použít ozbrojené síly k ochraně ruských občanů stíhaných nebo vězněných na základě rozhodnutí zahraničních soudů bez účasti Ruska. Informoval o tom ruský deník Kommersant.
Pokud by zákon vstoupil v platnost, ruský prezident Vladimir Putin by mohl vyslat armádu do zemí, kde by byli zadrženi ruští občané. Podle serveru The Moscow Times může návrh souviset se snahami Západu postavit před soud ruské vedení za invazi na Ukrajinu.
Rozšíření stávajících pravomocí
Současná ruská legislativa umožňuje nasazení armády v zahraničí pouze v několika případech – například při ochraně ruských jednotek, na žádost spojenecké země, při ochraně ruských občanů před ozbrojeným útokem nebo při boji proti pirátství.
Nový návrh ministerstva obrany by tuto možnost rozšířil také na případy, kdy jsou ruští občané stíháni zahraničními soudy.
Podle advokáta Dmitrije Malbina, kterého citoval server RBK, návrh pravděpodobně souvisí s plánem vytvořit zvláštní tribunál pro stíhání ruského vedení za agresi proti Ukrajině.
Karvinské Lázně Darkov letos zatím nemají kvůli konfliktu na Blízkém východě žádné rezervace z tohoto regionu. Přitom jde o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí desítky až stovky klientů na dlouhodobé léčebné pobyty. Výpadek by tak pro lázně mohl znamenat vážný problém.
Konflikt na Blízkém východě zasáhl karvinské Lázně Darkov. Z klíčového trhu nepřišla ani jedna rezervace
Zprávy z firem
Zvláštní tribunál pro zločin agrese
Záměr vytvořit speciální tribunál oznámila Rada Evropy už loni v létě. Ten by měl podle vzoru norimberského procesu soudit ruské představitele za zločin agrese vůči Ukrajině. K projektu se dosud přihlásilo 26 zemí Evropské unie.
EU letos v lednu poskytla prvních deset milionů eur na fungování tribunálu, který by mohl podle informací Deutsche Welle obžalovat nejméně dvě desítky lidí.
Tribunál má doplnit činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC), jenž vyšetřuje válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. Kvůli omezení jurisdikce ale nemůže v případě Ukrajiny stíhat právě zločin agrese.
Visegrádská čtyřka nyní podle Andreje Babiše nefunguje kvůli napětí mezi Polskem a Maďarskem. Skupina ale má stále smysl, řekl český premiér po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem.
Babiš: Visegrád nyní nefunguje
Politika
Zatykač na Putina
Mezinárodní trestní soud už v roce 2023 vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli deportacím ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
Válka na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo invazí v únoru 2022, si podle různých odhadů vyžádala statisíce obětí. Kyjev a západní země zároveň obviňují ruské jednotky z řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Obavy z další eskalace
Rozšíření pravomocí ruského prezidenta přichází také v době, kdy představitelé NATO opakovaně varují, že Rusko by v horizontu tří až pěti let mohlo představovat hrozbu pro některé evropské země.
Podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) už Moskva podniká kroky, které mohou naznačovat přípravy na další konflikt. Patří mezi ně reorganizace vojenských okruhů na západě země, budování nových základen u hranic s Finskem nebo různé hybridní operace, včetně sabotáží či narušování signálu GPS v Evropě.