Americký prezident Donald Trump v Davosu spolu s dalšími pozvanými státníky podepsal dokument, kterým byla oficiálně ustavena Rada míru. Nová mezinárodní instituce se má nejprve zaměřit na prosazení míru v palestinském Pásmo Gazy, v budoucnu se ale chce věnovat i dalším konfliktům po světě. Podle Trumpa bude Rada dohlížet na demilitarizaci oblasti a její následnou obnovu.
Český zástupce se podpisové ceremonie, která se konala na okraj Světové ekonomické fórum (WEF) ve Švýcarsku, nezúčastnil. Mezi zakládajícími členy Rady byli mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei či ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.
„Bohatší a bezpečnější svět“
Ještě před samotným podpisem Trump vystoupil s projevem, v němž zopakoval své dřívější tvrzení, že během svého působení pomohl ukončit osm válek. Zmínil také situaci v Pákistánu, kde podle tamního prezidenta Ásif Alí Zardárí zabránil až dvaceti milionům obětí tím, že zprostředkoval příměří mezi jadernými mocnostmi Pákistán a Indie.
„Dnes je svět bohatší a bezpečnější než před rokem,“ prohlásil Trump a připomněl, že si tento týden připomíná první výročí svého návratu do Bílého domu. Podle něj žádná jiná americká administrativa nedosáhla za první rok ve funkci takových úspěchů jako ta jeho.
Pavel: Nemůžeme hodnotit chování Trumpa jen jako hrozbu, Evropu přiměl jednat
Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru“, který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl prezident při debatě ze studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje.
Trump zároveň uvedl, že je pro něj ctí stát se předsedou Rady míru, a dodal, že chce spolupracovat s Organizace spojených národů, přestože tuto instituci v minulosti opakovaně kritizoval.
O Radě míru dále řekl, že jde o projekt, jehož součástí chce být „každý“. Prvním úkolem nové instituce bude dohlížet na naplňování mírového návrhu, který Trump předložil loni a na jehož základě bylo na podzim vyhlášeno příměří v Pásmu Gazy. „Hamás musí složit zbraně, jinak to bude jeho konec,“ uvedl Trump na adresu palestinského teroristického hnutí. Válka v Gaze vypukla po útoku Hamásu na jih Izrael v říjnu 2023.
Související
Pavel: Nemůžeme hodnotit chování Trumpa jen jako hrozbu, Evropu přiměl jednat
Průměrná cena poledního menu v Česku se v prosinci 2025 vyšplhala na 199 korun. Oproti předchozím letům se tempo zdražování výrazně zpomalilo a místy se téměř zastavilo. Vyplývá to z dat společnosti Edenred. Přesto tlak na rodinné rozpočty nepolevil a oběd se stal položkou, kterou lidé sledují citlivěji než dřív.
Rok 2025 přinesl do oblasti poledního stravování relativní stabilizaci. Zatímco v lednu činila průměrná cena oběda 192,50 koruny, na konci roku vzrostla jen o 6,50 koruny. Meziročně tak ceny stouply přibližně o 2,6 procenta, což je výrazně méně než v předchozích letech. V některých měsících, zejména na podzim, ceny prakticky stagnovaly.
To ale neznamená, že by se domácnostem ulevilo. Výdaje na jídlo dnes tvoří zhruba pětinu rozpočtu běžné rodiny a stále více lidí se posouvá do vyšších výdajových kategorií. Zatímco v roce 2024 utrácelo za potraviny více než čtyřicet procent rozpočtu necelých šest procent domácností, v roce 2025 už to bylo přes osm procent.
Cenové rozdíly mezi regiony zůstávají výrazné. Nejdráže vychází polední menu dlouhodobě v Praze, kde se prosincová průměrná cena dostala na 223,30 koruny. Na opačném konci žebříčku stojí Zlín a Olomouc, kde se ceny i v roce 2025 držely pod hranicí 180 korun.
Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu
Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.
Liší se i tempo zdražování. Nejrychlejší růst zaznamenal Liberec, kde ceny meziročně vzrostly o pět procent, tedy zhruba o deset korun. Naopak Hradec Králové vykázal nárůst pod jedno procento, podobně klidný vývoj hlásí i Jihlava a Plzeň.
„Data ukazují, že trh se jako celek postupně zklidňuje, ale vývoj zůstává velmi nerovnoměrný a liší se město od města,“ říká Aneta Martišková z vedení společnosti Edenred.
Vyšší ceny se promítají i do každodenního chování strávníků. Podíl lidí, kteří chodí na oběd do restaurace v okolí pracoviště, klesl z 33 procent v roce 2024 na 26 procent v roce 2025. Naopak výrazně přibylo těch, kteří si nosí jídlo z domova — jejich podíl vzrostl ze 46 na více než 57 procent.
Oběd z výrobní linky. Budoucnost, nebo konec restaurací?
Misky na dopravním pásu, roboti dávkují ingredience, lidé jen kontrolují. Wonder chce přepsat pravidla gastronomie. Jenže jídlo není balík z e-shopu – a zákazníci to cítí.
Roste také význam alternativ, jako jsou automaty, menší provozovny přímo na pracovišti nebo rychlá občerstvení. Restaurace si část zákazníků udržují především díky zvýhodněným poledním menu, která si pravidelně vybírá zhruba 47 procent Čechů.
„Restaurace patří mezi první výdajové položky, které jsou lidé ochotni omezit. V našem průzkumu to uvedlo téměř 90 procent respondentů,“ doplňuje Martišková.
Podle průzkumu Barometr Food 2025 považuje většina lidí za přijatelnou cenu oběda částku mezi 120 a 160 korunami. Více než 160 korun je ochotno zaplatit zhruba 32 procent strávníků, zatímco částku nad 200 korun akceptuje jen přibližně sedm procent.
Většina krajských měst se tak dnes pohybuje o 20 až 50 korun nad hranicí, kterou spotřebitelé považují za komfortní. Ochota připlatit roste především tehdy, pokud vyšší cenu doprovází jasná přidaná hodnota — typicky lepší kvalita nebo kvalitnější suroviny.
Brambory na Pankráci: Restaurace, kde příloha převzala hlavní roli
Na Pankráci vznikla restaurace, která dává bramborám hlavní roli. Nejde o trik, ale o promyšlený koncept, kde se z obyčejné suroviny stává plnohodnotný gastronomický zážitek – od předkrmů až po dezerty.
Tlak na rozpočty se odráží i ve skladbě nákupních košíků. Zhruba 40 procent lidí přiznává, že muselo slevit z kvality potravin, zároveň se ale více než polovina snaží udržet alespoň základní standard stravování. Až 70 procent Čechů dnes nakupuje minimálně polovinu potravin ve slevách.
Podle Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu, se mění i vztah ke značkám. „U běžných potravin lidé velmi pečlivě sledují cenu. Pokud ale výrobek nabízí něco navíc, jsou ochotni si připlatit — typicky za lokální původ nebo zdravější složení,“ říká.
Vedle ceny hraje stále větší roli také čas. Rychle rostou prodeje předpřipravených jídel, salátů i zájem o rozvoz potravin až domů. „Úspora času je dnes jedním z hlavních kritérií spotřebitelského rozhodování,“ uzavírá Prouza.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Jsou jídla na tácu jen levná? Není to tak, jídelny konkurují i kvalitou
Nové letouny L-159 nedokáže Aero vyrobit, protože není možné sehnat některé díly. Chce ale Ukrajině nabídnout stroje L-39 Skyfox, které jsou univerzální, mají levnější provoz a je možné je využít při likvidaci dronů, řekl prezident Aera Viktor Sotona. Ukrajina má zájem o letouny L-159 české armády. Prezident Petr Pavel, který minulý týden Ukrajinu navštívil, uvedl, že případný prodej čtyř letounů L-159 Ukrajině by obranyschopnost Česka nenarušil. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) později uvedl, že jejich prodej by nebyl z českého pohledu výhodný.
Ukrajina podle Sotony informace o letounu Skyfox má už delší dobu, ale na konci loňského roku výrobce letadel představil v Dubaji letoun ve verzi lehkého bitevníku. Do té doby ukazoval jen jeho cvičné verze. „My si myslíme, že to je velmi efektivní dron hunter,“ uvedl Sotona. Dodal, že žádná oficiální nabídka tohoto typu Ukrajině od českých úřadů nebo vlády nepadla. Představení další verze letounu ale podle něj umožní konkretizovat případné nabídky.
Aero L-39 Skyfox ČTK
Podle Sotony by bylo možné vyrobit skelet L-159, ale kompletní sestavení včetně všech agregátů už není možné. „Nedokážeme některé díly poshánět,“ doplnil Sotona.
Česká armáda má nyní 24 letounů L-159, z toho 16 bojových a osm cvičných strojů. Ministerstvo obrany rozhodlo o modernizaci osmi letadel L-159 za 1,7 miliardy korun, a to postupně od letošního roku do roku 2029. Modernizaci podle Sotony Aero spouští v těchto dnech.
Aero L-39 Skyfox ČTK
Předchozí česká vláda předloni podepsala s Washingtonem memorandum o zakázce zahrnující 24 amerických letounů F-35A Lightning II. První letouny mají být hotové v roce 2029. Letouny F-35 nahradí 14 pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159.
V USA nás berou jako americkou firmu, říká šéf výrobce motorů PBS z Velké Bíteše
Nové poznatky o vedení boje ve vzdušném prostoru a významu dronů, které přinesla ruská válka na Ukrajině, nezůstaly stranou pozornosti amerických ozbrojených sil. Český výrobce motorů do dronů a vojenských střel PBS Group byl na rostoucí poptávku svých amerických odběratelů připraven. „Už jsme měli naše motory v Americe odzkoušené a zákazníci jako US Air Force i US Navy byli s výsledky těchto zkoušek spokojeni,“ řekl generální ředitel PBS Velká Bíteš Milan Macholán v rozhovoru pro Export.cz.
Vládní koalice rozhodla, že Česko Ukrajině nedodá letouny L-159, o jejichž možném prodeji mluvil při své návštěvě Ukrajiny prezident Petr Pavel. Macinka s Okamurou tak nasadili prezidentovi dlouhý nos. Žádný Turek? Tak tedy žádné stíhačky.
