Zestátnění jako strašák: proč akcie ČEZ prudce klesly
Akcie ČEZ se včera propadly o 4,3 procenta, což byl jejich největší jednodenní pokles od 27. června 2024. Takto výrazný, až mimořádný propad přitom nelze vysvětlit pouze nepříznivým hodnocením banky Morgan Stanley ani obecně negativním sentimentem vůči evropským akciím v důsledku hrozby nového kola obchodní války mezi Evropou a USA.
Ostatně i včerejší cílová cena banky Morgan Stanley ve výši 880 korun je stále výrazně vyšší než cílová cena největší švýcarské banky UBS, kterou podle údajů agentury Bloomberg stanovila k 18. prosinci 2025 na pouhých 600 korun (viz tabulka níže). Přitom loni 18. prosince akcie ČEZ mírně posílily, a to o dvě desetiny procenta. V růstu pokračovaly i následující den, kdy přidaly jedno celé dvě desetiny procenta.

Navíc, neplatí, že by se všem evropským energetikám včera nedařilo. Německé RWE a E.ON dokonce mírně rostly. Polská PGE poklesla jen mírně. Výrazněji klesaly rakouský Verbund a finský Fortum, ale ne tak prudce jako ČEZ (viz graf níže).

Dalším a zjevně stěžejním důvodem poklesu akcií ČEZ je tedy to, jak trh vyhodnotil nedělní slova ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Poté, co tentýž Havlíček letos 5. 1. pronesl, že stát podnikne kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou elektřiny v ČEZ, akcie české energetické jedničky posilovaly nad rámec růstu akcií výše zmíněných srovnatelných evropských energetik (viz zmiňovaný graf). Ministr tehdy neposkytl časový rámec.
O víkendu jej ovšem již poskytl. Hlavní práce na zestátnění výroby elektřiny v ČEZ by se měla uskutečnit za horizontem letoška. Celý proces má trvat maximálně dva roky.
ČEZ letos investuje do modernizace Jaderné elektrárny Temelín 3,8 miliardy korun. Je to o 700 milionů korun více než loni. Elektrárna dokončí přechod na delší palivový cyklus, bude pokračovat modernizace řídicího systému nebo rozšiřování využití umělé inteligence a moderních kontrolních metod. Letos Temelín čekají dvě odstávky a energetici přijmou stovku nových lidí.
Temelín jde do technologického upgradu: miliardy, AI a nový řídicí systém
Zprávy z firem
Rychlé, nebo naopak nečekaně pomalé jednání?
Zdá se to trhu být nečekaně rychlé, nebo naopak nečekaně pomalé jednání? Mohla část trhu koketovat s myšlenkou, že se proces završí třeba již letos, než se akcie ČEZ stačí výrazněji propadnout, jak vesměs prognózují analytici, čeští i mezinárodní (viz zmiňovaná tabulka)?
Vždyť podle konsensu analytiků má být za rok touto dobou cena akcií ČEZ o 31 procent níže než jaká byla včera. Pokud vláda přikládá konsensu analytiků alespoň nějakou vypovídající hodnotu, pak může posečkat, zda se jejich prognóza vyplní, a ČEZ zestátnit za případně výrazně nižší cenu. I kdyby to hned nebyla cena nižší o takřka třetinu, jak plyne z aktuálních cílových cen analytiků, i kdyby šlo jen o „polovinu této třetiny“, pořád to budou desítky miliard korun, které lze na zestátnění ušetřit, ať už ono zestátnění zaplatí kdokoli.