Hrozba nových amerických cel kvůli Grónsku vyvolala ostré reakce napříč Evropou. Prezident USA Donald Trump oznámil, že od února zvýší cla osmi evropským zemím, pokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova. Evropská unie to považuje za nepřijatelný nátlak a chystá koordinovanou odpověď.
Evropská unie oznámila, že na šest měsíců pozastavuje plánovaná odvetná opatření vůči clům Spojených států, která měla vstoupit v platnost tento týden.
Spojené státy od 1. srpna zavedou 25procentní clo na zboží dovážené z Indie. Na sociální síti Truth Social to ve středu napsal americký prezident Donald Trump. Naznačil také, že k této sazbě ještě přidá další sankce za nákup energií z Ruska, nic bližšího k tomu ale nesdělil.
Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,4 procenta, tedy stejným tempem jako v prvním čtvrtletí. Uvedl to ve svém předběžném odhadu Český statistický úřad (ČSÚ). Mezičtvrtletně HDP stoupl o 0,2 procenta.
Americký prezident Donald Trump možná umí vyjednávat, ale že by rozuměl i ekonomice, to zatím nedokázal. Jeho dohoda s Evropskou unií stojí na pochybných základech. Její dopady pocítí i jeho voliči.
Těsně před vypršením termínu pro zavedení 30procentních cel dosáhly Spojené státy a Evropská unie kompromisu. Nově budou platit paušální cla ve výši 15 procent, což sice převyšuje původní evropský návrh 10 procent, ale je daleko od hrozeb prezidenta Trumpa, který avizoval tarify až ve výši 50 procent. Jde tedy o menší zlo. EU na oplátku nepřistoupí k odvetným clům a zachová většinu amerického dovozu bez cel.
Nová obchodní dohoda USA a EU je dobrou zprávou pro Česko. Evropská unie však na oplátku za nakonec jen 15procentní clo pošle Americe přes 30 bilionů korun. Tomu se říká "Art of the Deal" Donalda Trumpa.
Evropská unie usiluje o odvrácení hrozby třicetiprocentního cla na svůj vývoz do USA. Americký prezident Donald Trump má o možné dohodě jednat dnes večer ve Skotsku s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Podle amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka musí EU výměnou otevřít své trhy americkému exportu.
Spojené království se po letech nejistoty spojené s brexitem ocitá ve výhodné obchodní pozici. Podle stanice CNBC by mohlo těžit z aktuálního napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Prezident Donald Trump totiž hrozí zavedením 30procentních cel na evropské zboží, pokud nebude do 1. srpna dosaženo nové obchodní dohody. Pokud ke clům skutečně dojde, část evropských firem by mohla přesunout výrobu do Velké Británie, která má s USA příznivější celní podmínky.
Americký prezident Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro šest dalších zemí. Evropská unie mezi nimi není. Na alžírský, irácký a libyjský dovoz se bude vztahovat 30 procent. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil prezident 25procentní clo a na zboží z Filipín čeká celní přirážka 20 procent. Vyplývá to z dopisů adresovaných představitelům těchto zemí, Trump je zveřejnil na své síti Truth Social. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu.
Akciové trhy se od dubnového propadu prudce rostou. Indexy lámou rekordy a investoři se vezou na vlně euforie, kterou spustilo pozastavení celních opatření Donalda Trumpa. Analytici ale varují, že klid může být jen dočasný. Trh si znovu říká o opatrnost.
Evropská unie potřebuje rychle vytvořit digitální euro, aby omezila svou závislost na dominantních platebních firmách ze Spojených států. Uvedl to podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio předpokládá, že Spojené státy brzy obnoví své diplomatické zastoupení ve Venezuele. Šéf diplomacie to řekl během slyšení před zahraničním výborem amerického Senátu, který jednal o útoku na Venezuelu, při kterém americké speciální síly na začátku ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Americký akciový index S&P 500 dnes poprvé překonal psychologicky důležitou hranici 7000 bodů. Investoři nyní čekají na rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o nastavení úrokových sazeb a na zveřejnění výsledků některých velkých technologických podniků.
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty.
Schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů svolá předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) na úterý příštího týdne. Vládní koalice je podle něj připravena i na delší debatu, počítá i s jednáním ve středu. Okamura novinářům řekl, že kabinet odolá. Svolat schůzi se opozice rozhodla kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.