Hyundai prodala téměř stejný počet aut jako loni, přesto se její zisk propadl téměř o pětinu. Důvodem jsou americká cla, která ukrajují z marží. Tržby přitom dál rostou. Automobilový průmysl tak naráží na tvrdou realitu obchodních bariér.
Sklárna v Harrachově na Jablonecku dodávala v minulosti až 70 procent produkce do USA, letos tam nevyvezla ani skleničku. Zákazníci nenakupovali v obavě z výše cla, důvodem jsou také ceny, do nichž se promítají vysoké náklady zejména na energie. Zákazníci nakupují jinde, hlavně v Maďarsku a Turecku, kde jsou ceny nižší, řekl majitel harrachovské sklárny František Novosad.
Evropská unie oznámila, že na šest měsíců pozastavuje plánovaná odvetná opatření vůči clům Spojených států, která měla vstoupit v platnost tento týden.
Spojené státy od 1. srpna zavedou 25procentní clo na zboží dovážené z Indie. Na sociální síti Truth Social to ve středu napsal americký prezident Donald Trump. Naznačil také, že k této sazbě ještě přidá další sankce za nákup energií z Ruska, nic bližšího k tomu ale nesdělil.
Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,4 procenta, tedy stejným tempem jako v prvním čtvrtletí. Uvedl to ve svém předběžném odhadu Český statistický úřad (ČSÚ). Mezičtvrtletně HDP stoupl o 0,2 procenta.
Americký prezident Donald Trump možná umí vyjednávat, ale že by rozuměl i ekonomice, to zatím nedokázal. Jeho dohoda s Evropskou unií stojí na pochybných základech. Její dopady pocítí i jeho voliči.
Těsně před vypršením termínu pro zavedení 30procentních cel dosáhly Spojené státy a Evropská unie kompromisu. Nově budou platit paušální cla ve výši 15 procent, což sice převyšuje původní evropský návrh 10 procent, ale je daleko od hrozeb prezidenta Trumpa, který avizoval tarify až ve výši 50 procent. Jde tedy o menší zlo. EU na oplátku nepřistoupí k odvetným clům a zachová většinu amerického dovozu bez cel.
Nová obchodní dohoda USA a EU je dobrou zprávou pro Česko. Evropská unie však na oplátku za nakonec jen 15procentní clo pošle Americe přes 30 bilionů korun. Tomu se říká "Art of the Deal" Donalda Trumpa.
Evropská unie usiluje o odvrácení hrozby třicetiprocentního cla na svůj vývoz do USA. Americký prezident Donald Trump má o možné dohodě jednat dnes večer ve Skotsku s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Podle amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka musí EU výměnou otevřít své trhy americkému exportu.
Spojené království se po letech nejistoty spojené s brexitem ocitá ve výhodné obchodní pozici. Podle stanice CNBC by mohlo těžit z aktuálního napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Prezident Donald Trump totiž hrozí zavedením 30procentních cel na evropské zboží, pokud nebude do 1. srpna dosaženo nové obchodní dohody. Pokud ke clům skutečně dojde, část evropských firem by mohla přesunout výrobu do Velké Británie, která má s USA příznivější celní podmínky.
Americký prezident Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro šest dalších zemí. Evropská unie mezi nimi není. Na alžírský, irácký a libyjský dovoz se bude vztahovat 30 procent. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil prezident 25procentní clo a na zboží z Filipín čeká celní přirážka 20 procent. Vyplývá to z dopisů adresovaných představitelům těchto zemí, Trump je zveřejnil na své síti Truth Social. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu.
Na americké firmy, které nezažádaly o vratku celního poplatku, budu pamatovat, řekl dnes americký prezident 👴 Donald Trump. Šéf Bílého domu to sdělil stanici CNBC. Jím zavedená cla dříve Nejvyšší soud označil za nelegální. Americké úřady v pondělí zprovoznily portál pro dovozce, kde si mohou o vracení cel zažádat. Odhaduje se, že by mohlo jít o více než 160 miliard dolarů (3,3 bilionu korun).
Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl po skončení jednání v Lucemburku český ministr zahraničí 👨 Petr Macinka. Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka s tím, že by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského radikálního hnutí Hamás.
Čínské 🚗 automobilky se stále více prosazují v Německu a v celé Evropě. Podle agentury DPA by jejich expanzi mohla urychlit válka v Íránu, která kvůli růstu cen ropy zvyšuje zájem o elektromobily.
Bankovní regulátoři ☝️ musí zabránit zneužití modelu umělé inteligence (AI) Mythos od americké společnosti Anthropic, uvedl dnes podle agentur na konferenci v Římě prezident německé centrální banky (Bundesbank) a člen rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Joachim Nagel.
Ukrajina dokončila opravu úseku ropovodu Družba, který poškodil ruský úder, a zařízení může obnovit provoz, uvedl dnes na síti X ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Ruská ropa Družbou neteče od konce ledna a Maďarsko kvůli tomu zablokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu.
Premiér 👴 Andrej Babiš bude usilovat o to, aby Česko mělo brzy k dispozici moderní celotělový PET/CT přístroj, který v zemi zatím není. Řekl to českým novinářům po návštěvě firmy Siemens Healthineers, která sídlí v bavorském městě Forchheimu a na vývoj a výrobu moderní medicínské techniky se zaměřuje.
V Rusku se spolu se zpomalením hospodářského růstu prohlubuje 📉 pokles poptávky po oceli, v prvním čtvrtletí dosáhl v meziročním srovnání 15 procent. Za celý loňský rok pokles činil 14 procent, uvedla společnost Severstal, která patří k největším producentům v zemi.
Ministerstvo obrany letos vynaloží na nákup bezpilotních systémů a dronů více než 3️⃣5️⃣0️⃣ milionů korun včetně DPH, uvedl mluvčí ministerstva Petr Pešek. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v pátek při mezinárodním cvičení spojovacího vojska v Bechyni na Táborsku řekl, že česká armáda chce do roku 2028 pořídit 3000 dronů.
Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr 📈 vzrostou. Maximální cena nafty se oproti dnešku zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Malajsijská společnosti Karex, která je největším světovým výrobcem kondomů, plánuje kvůli rostoucím nákladům 📈 zvýšit ceny o 20 až 30 procent. Pokud bude přetrvávat narušení dodavatelského řetězce kvůli válce v Íránu, ceny se mohou zvýšit ještě více, řekl agentuře Reuters generální ředitel Goh Miah Kiat.