Trumpova cla kvůli Grónsku mohou být dobrou zprávou pro české vývozce
Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
Pokud Trump naplní svoji hrozbu a 1. února desetiprocentní nové clo vskutku zavede, bude to znamenat, že během svého druhého funkčního období v Bílém domě navýšil clo třeba Německu či Francii výrazněji než Číně. Například desetiprocentní nové clo na německý vývoz do USA by znamenalo, že američtí importéři německého zboží odvedou do veřejné kasy USA v průměru sumu odpovídající celní sazbě hned o 22 procentních bodů vyšší, než jaké čelili v lednu 2025, těsně před Trumpovým nástupem do Bílého domu (viz. graf Bloombergu níže).
Za poslední zhruba rok dosud Trump navýšil clo na německý dovoz do USA průměrně efektivně o dvanáct procentních bodů. Nyní by tedy v rámci snahy získat Grónsko pro USA přidal dalších deset procentních bodů, takže jeho celkové navýšení cla na německý dovoz o 22 procentních bodů by předčilo jeho navýšení cla na dovoz čínský, které za posledních zhruba dvanáct měsíců odpovídá 20 procentním bodům.
Podobná situace by nastala i v případě některých dalších zemí, jež se rozhodly své vojáky do Grónska vyslat. Například francouzský vývoz do USA by mohl od 1. února čelit sazbě navýšené za Trumpova druhého funkčního období průměrně efektivně o 20,9 procentního bodu. Průměrná efektivní sazba zohledňuje jak strukturu exportu dané země do USA, tak výjimky, které jsou na různé druhy takto exportovaného zboží uplatněny, neboť například ocel či hliník mají své vlastní, odvětvové sazby.
Vedle Německa a Francie by rovněž Švédsko a Finsko mohly od 1. února čelit celkově výraznějšímu Trumpovu navýšení cla, než jakému čelí Čína. A to navýšení o 22,2, resp. 20,7 procentního bodu. Dánsko, pod nějž Grónsko spadá, by čelilo navýšení o dvacet procentních bodů, tedy v totožném rozsahu, jakému čelí Čína.
Pomůže to ostatním vývozcům z Evropy
Trumpova nová cla tak mohou zvýšit konkurenceschopnost na americkém trhu vývozců těch evropských zemí, mezi něž patří i Česko, které novými cly zatíženy být nemají. Tyto ostatní země by od února čelily zhruba polovičnímu clu při vývozu do USA než uvedených osm zemí. Ze situace by mohly těžit zvláště Itálie a Irsko, které mají ze zemí EU poměrně výrazné obchodní propojení s USA, a přitom se na ně nová cla uplatnit nemají.
Ještě výraznější rozdíl mezi celní sazbou uplatňovanou na zmíněných osm zemí a tou uplatněnou na další evropské země by mohl nastat od června. Pokud do té doby Spojené státy Grónsko nezískají a Trump skutečně svoji hrozbu naplní, cla na zmíněných osm evropských zemí stoupnou o dalších 25 procent. Například celkové Trumpovo navýšení celní sazby na dovoz z Německa by pak činilo 37 procentních bodů. Clo na německý dovoz do USA by tak bylo zhruba čtyřnásobné v porovnání s tím, jakému čelí čeští vývozci.
Zůstává však otázkou, zda Trump nová cla vskutku zavede. Už v úterý nadcházejícího týdne může jeho loňská takzvaná reciproční cla zneplatnit Nejvyšší soud USA. Trump chce přitom zavádět cla kvůli Grónsku na stejné legislativní bázi, o něž opírá cla reciproční.