Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Trumpova cla kvůli Grónsku mohou být dobrou zprávou pro české vývozce

prezident Trump
profimedia.cz
Lukáš Kovanda

Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.

Pokud Trump naplní svoji hrozbu a 1. února desetiprocentní nové clo vskutku zavede, bude to znamenat, že během svého druhého funkčního období v Bílém domě navýšil clo třeba Německu či Francii výrazněji než Číně. Například desetiprocentní nové clo na německý vývoz do USA by znamenalo, že američtí importéři německého zboží odvedou do veřejné kasy USA v průměru sumu odpovídající celní sazbě hned o 22 procentních bodů vyšší, než jaké čelili v lednu 2025, těsně před Trumpovým nástupem do Bílého domu (viz. graf Bloombergu níže).

Za poslední zhruba rok dosud Trump navýšil clo na německý dovoz do USA průměrně efektivně o dvanáct procentních bodů. Nyní by tedy v rámci snahy získat Grónsko pro USA přidal dalších deset procentních bodů, takže jeho celkové navýšení cla na německý dovoz o 22 procentních bodů by předčilo jeho navýšení cla na dovoz čínský, které za posledních zhruba dvanáct měsíců odpovídá 20 procentním bodům.  

 

Podobná situace by nastala i v případě některých dalších zemí, jež se rozhodly své vojáky do Grónska vyslat. Například francouzský vývoz do USA by mohl od 1. února čelit sazbě navýšené za Trumpova druhého funkčního období průměrně efektivně o 20,9 procentního bodu. Průměrná efektivní sazba zohledňuje jak strukturu exportu dané země do USA, tak výjimky, které jsou na různé druhy takto exportovaného zboží uplatněny, neboť například ocel či hliník mají své vlastní, odvětvové sazby.

Vedle Německa a Francie by rovněž Švédsko a Finsko mohly od 1. února čelit celkově výraznějšímu Trumpovu navýšení cla, než jakému čelí Čína. A to navýšení o 22,2, resp. 20,7 procentního bodu. Dánsko, pod nějž Grónsko spadá, by čelilo navýšení o dvacet procentních bodů, tedy v totožném rozsahu, jakému čelí Čína.

Pomůže to ostatním vývozcům z Evropy

Trumpova nová cla tak mohou zvýšit konkurenceschopnost na americkém trhu vývozců těch evropských zemí, mezi něž patří i Česko, které novými cly zatíženy být nemají. Tyto ostatní země by od února čelily zhruba polovičnímu clu při vývozu do USA než uvedených osm zemí. Ze situace by mohly těžit zvláště Itálie a Irsko, které mají ze zemí EU poměrně výrazné obchodní propojení s USA, a přitom se na ně nová cla uplatnit nemají.

Ještě výraznější rozdíl mezi celní sazbou uplatňovanou na zmíněných osm zemí a tou uplatněnou na další evropské země by mohl nastat od června. Pokud do té doby Spojené státy Grónsko nezískají a Trump skutečně svoji hrozbu naplní, cla na zmíněných osm evropských zemí stoupnou o dalších 25 procent. Například celkové Trumpovo navýšení celní sazby na dovoz z Německa by pak činilo 37 procentních bodů. Clo na německý dovoz do USA by tak bylo zhruba čtyřnásobné v porovnání s tím, jakému čelí čeští vývozci. 

Zůstává však otázkou, zda Trump nová cla vskutku zavede. Už v úterý nadcházejícího týdne může jeho loňská takzvaná reciproční cla zneplatnit Nejvyšší soud USA. Trump chce přitom zavádět cla kvůli Grónsku na stejné legislativní bázi, o něž opírá cla reciproční.

Související

Vlivný muž Bílého domu Stephen Miller

USA si mohou s Grónskem dělat, co chtějí. Nikdo se jim nepostaví na odpor, hlásal hlavní Trumpův poradce Miller

Přečíst článek

Francie je připravená aktivovat ekonomický ochranný mechanismus unie

Francouzský prezident Emmanuel Macron
ČTK
 ČTK

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci takzvaného nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který Evropská unie dosud nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Informovala o tom agentura AFP.

Macron už v sobotu označil za nepřijatelnou hrozbu zvýšení amerických cel kvůli Grónsku, se kterou přišel prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu chce Grónsko získat pro Spojené státy, což zdůvodňuje bezpečnostními argumenty, zatímco v Evropě jeho záměr vyvolává odpor.

Trump hrozí Evropě cly. To je nepřijatelné, reaguje Macron

Hrozba nových amerických cel kvůli Grónsku vyvolala ostré reakce napříč Evropou. Prezident USA Donald Trump oznámil, že od února zvýší cla osmi evropským zemím, pokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova. Evropská unie to považuje za nepřijatelný nátlak a chystá koordinovanou odpověď.

Přečíst článek

Nástroj ACI, jehož použití vyžaduje schválení kvalifikovanou většinou zemí EU, umožňuje mimo jiné zmrazení přístupu k evropským veřejným zakázkám či blokování některých investic. Po aktivaci nástroje nastupuje nejprve vyjednávání a jestliže neuspěje, Evropská komise připraví balík protiopatření, které předloží Radě EU ke schválení. Může jít i o cla na vybrané výroky či omezení dovozu či vývozu.

Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm unijních států a že tato cla budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat - tedy z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a z Finska.

Stovky lidí v Grónsku demonstrovaly proti Trumpovým výrokům o anexi ostrova

Gróňané Trumpovi vzkazují: Ostrov není na prodej ani k dobytí

Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném převzetí Grónska vyvolaly na největším ostrově světa strach i rozhořčení. Místní obyvatelé odmítají řeči o vojenské síle, zpochybňují tvrzení o ruských a čínských lodích a zdůrazňují, že o budoucnosti Grónska mohou rozhodovat jen oni sami.

Přečíst článek

Aktuálně platí od léta pro většinu exportu z EU do USA patnáctiprocentní clo. Trump pohrozil, že pokud dohoda o Grónsku nebude uzavřena do 1. června, zvýší se od tohoto data dodatečná cla pro uvedených osm zemí z deseti t na 25 procent.

Italská premiérka Giorgia Meloniová, která má k americkému prezidentovi blízko, uvedla, že s Trumpem hovořila, aby ho informovala o "chybě", za kterou považuje hrozby týkající se cel. Nizozemský ministr zahraničí David van Weel výhrůžky amerického vůdce označil za "nepochopitelné a nevhodné". "To, co Trump právě teď dělá, je vydírání," uvedl šéf nizozemské diplomacie během televizního rozhovoru. Jeho irská kolegyně Helen McEntee hrozby označila za "zcela nepřijatelné a hluboce politováníhodné".

Kvůli novým hrozbám se dnes odpoledne v Bruselu mimořádně schází velvyslanci členských zemí při EU.

Související

Týden tradera: Globální rizika narůstají, přesto S&P 500 dobývá 7000 bodů

Býčí trh na Wall Street
Pixabay
Kryštof Míšek

V uplynulém týdnu se na trzích hojně skloňovala geopolitika, kdy akcelerovali zejména rizika spojená s Íránem. Nicméně na druhou stranu trhy potěšila relativně dobrá data o spotřebitelských cenách v USA, která pomohla indexu S&P 500 krátce na nová maxima přes 7000 bodů.

Americké akcie se dostaly na nová absolutní maxima z pohledu indexu S&P 500. Jádrový index spotřebitelských cen vzrostl meziměsíčně o 0,2 procenta (sezónně očištěno) a meziročně o 2,6 procenta, což bylo v obou případech o 0,1 procenta méně, než trh očekával. Trhy na základě těchto dat nadále počítají s tím, že americký Fed na nejbližším zasedání ponechá úrokové sazby beze změny a k dalšímu snížení by mohl přistoupit již v březnu. Osobně bych stále spíše počítal s červnem, kdy do stanovování sazeb může trochu promluvit současný spor šéfa Fedu J. Powell, který se ostře ohradil proti chování amerického prezidenta. Centrální banka má být trvale nezávislá, o tom mezi odborníky není sporu.

Jerome Powell

Jerome Powell získal další podporu v boji s Trumpem

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.

Přečíst článek

Na ropě bylo v týdnu živo. Barel ropy BRENT se vyhoupnul bezmála o 10 procent z minimálních cen na skoro 66 dolarů, aby následně prošel korekcí. Pokles následoval po komentářích prezidenta Donalda Trumpa, které naznačovaly, že mu bylo potvrzeno, že popravy protestujících v Íránu byly zastaveny, což snížilo očekávání brzké americké intervence v této zemi. Nepokoje v Íránu se na začátku roku dost vystupňovaly, země je čtrtým největším producentem ropy v rámci kartelu OPEC+. V případě, že by došlo kvůli vojenské intervenci ze zahraničí k úplnému zastavení vývozu ropy, tak by cena „černého zlata“ pravděpodobně znovu skokově začala růst.

Rezá Pahlaví

Vrátí se do Íránu následník trůnu Rezá Pahlaví? Jeho jméno zaznívá na protestech. Odkaz jeho rodiny je ale rozporuplný

Pokud by se íránský režim pod tíhou protestů zhroutil, mohl by se alespoň přechodně do čela země postavit člen někdejší královské rodiny. Syn někdejšího šáha Rezá Pahlaví se profiluje jako hlasitý opoziční lídr. Na co však navazuje? Vláda jeho otce byla spojená s modernizací a vazbami na Západ, ale i jeho režim spoléhal na represe a násilí.

Přečíst článek

Předzvěst možných větších budoucích tržních výprodejů naznačil akciový trh v Číně. Čínští regulátoři zpřísnili pravidla pro obchodování na úvěr. Nově musí investoři složit marži ve výši 100 procent hodnoty nakupovaných cenných papírů, namísto dřívějších 80 procent, což výrazně snižuje jejich pákový efekt. Krok má omezit spekulativní přehřívání trhu po rychlé „rally“ a vysílá signál, že úřady chtějí spíše stabilní a udržitelný růst než další „bublinu“.

Index CSI 300 po oznámení reagoval rychle zkorigoval. Vedení země se potýká rovněž s poklesem trhu s nemovitostmi a postupným zhoršováním kvality úvěrů v bankách. Kroky k omezení rizik na trhu s cennými papíry tak dávají v tomto kontextu určitě smysl, otázka je, zda to není příliš pozdě.

Související

Wall Street

Týden tradera: Fed snižuje sazby, ale tváří se přísně. Wall Street to bere

Přečíst článek
Doporučujeme