Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Brusel chce vytlačit čínské technologie z kritické infrastruktury EU, varuje Financial Times

Solární panely
ČTK
 ČTK

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z klíčové infrastruktury Evropské unie. Opatření by se mělo dotknout například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů a míří zejména na firmy Huawei a ZTE. Informoval o tom deník Financial Times s odvoláním na své zdroje v Bruselu.

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times s odvoláním na zdroje z Evropské komise.

Opatření se má týkat zejména firem Huawei a ZTE. V rámci širší snahy Bruselu posílit bezpečnost a omezit závislost EU na takzvaných vysoce rizikových dodavatelích má být návrh součástí nového unijního nařízení o kybernetické bezpečnosti.

BrainCo

Muskův Neuralink dostává soupeře. Čínská BrainCo míří mezi burzovní elitu

Čínská technologická společnost BrainCo podala žádost o vstup na burzu v Hongkongu, čímž by se mohla stát první veřejně obchodovanou firmou ze skupiny takzvané „chang-čouské šestky“ (neformální označení pro šestici rychle rostoucích technologických startupů z města Chang-čou zaměřených na strategické technologie, jako je umělá inteligence či rozhraní mozek–počítač - pozn. red.). Uvedla agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Podle zdrojů FT má Evropská komise v úmyslu učinit dosavadní dobrovolný režim omezování rizikových dodavatelů povinným pro všechny členské státy. „Fragmentované národní přístupy se ukázaly jako nedostatečné k dosažení důvěry a koordinace v rámci jednotného trhu,“ uvádí se v návrhu dokumentu, který je zatím předmětem dalšího vyjednávání.

Brusel se obává, že čínské technologie by mohly být zneužity ke sběru citlivých dat. Návrh počítá s tím, že harmonogram vyřazování čínských technologií se bude lišit podle jednotlivých sektorů a míry bezpečnostního rizika, přičemž se zohlední také náklady a dostupnost alternativ.

V některých oblastech je závislost EU na Číně značná. Více než 90 procent solárních panelů instalovaných v EU pochází z Číny. Zástupci telekomunikačního sektoru už dříve varovali, že přímý zákaz by mohl vést ke zvýšení cen pro spotřebitele.

Hyundai plánuje od roku 2028 nasadit v amerických továrnách humanoidní roboty

Atlas míří do výroby: Hyundai nasadí humanoidní roboty do továren

Jihokorejská automobilka Hyundai Motor plánuje od roku 2028 nasadit v amerických továrnách humanoidní roboty. Mají přispět k automatizaci rizikových a opakujících se výrobních úkolů. Firma, která vyrábí auta i v České republice, to uvedla v pondělí na veletrhu spotřební elektroniky (CES) v Las Vegas.

Přečíst článek

Související

Ukrajina je bez plně funkční elektrárny. Kyjev chystá jednání se spojenci o energetické krizi

Ukrajině hrozí energetický kolaps
profimedia
 ČTK

Ukrajina v důsledku ruských útoků přišla o poslední plně funkční elektrárnu a dokáže pokrýt jen zhruba třetinu své spotřeby elektřiny. Vláda proto plánuje zvýšit dovoz energie a svolat jednání se spojenci z takzvané ramsteinské skupiny. Energetická situace se zhoršuje i v Kyjevě, kde budou uzavřeny školy.

Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. Oznámil to ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize n-tv. Prezident Volodymyr Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že země nyní dokáže pokrýt maximálně třetinu svých energetických potřeb.

Ukrajina chce kvůli vážné energetické krizi zvýšit dovoz elektřiny a připravuje on-line jednání se spojenci z takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu, známé také jako ramsteinská skupina.

Americký prezident Donald Trump

Mírovou dohodu brzdí Zelenskyj, Putin je na ni připraven, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. V rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský šéf Kremlu Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.

Přečíst článek

Státní podniky, zejména železnice a společnost Naftogaz, musí bezpodmínečně zajistit, aby bylo během topné sezony 2025–2026 k dispozici dostatečné množství elektřiny k pokrytí nejméně 50 procent celkové spotřeby,“ uvedl Šmyhal.

Ministr nesdělil, kolik elektřiny Ukrajina v současnosti vyrábí ani kolik jí dováží. Stanice n-tv připomněla, že Kyjev tyto údaje z bezpečnostních důvodů v souvislosti s válkou nezveřejňuje.

Server Ukrajinska pravda napsal, že premiérka Julija Svyrydenková pověřila ministra zahraničí Andrije Sybihu, aby ve spolupráci s ministerstvem energetiky připravil schůzku kontaktní skupiny, která by se energetické situaci Ukrajiny věnovala. Termín jednání zatím oznámen nebyl.

 

Primátor Kyjeva Vitalij Kličko dnes uvedl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu je situace v metropoli mimořádně složitá. Město proto přistoupí k mimořádným opatřením. „Od 19. ledna zůstanou školy v hlavním městě uzavřeny do 1. února,“ napsal Kličko na síti Telegram. Správa města zároveň oznámila, že v zájmu úspor sníží intenzitu veřejného osvětlení přibližně na jednu pětinu běžného stavu.

Rusko během své téměř čtyři roky trvající invaze na Ukrajinu opakovaně útočí na energetickou infrastrukturu země. Tyto útoky často vedou k rozsáhlým výpadkům elektřiny, vody a tepla, které v zimních měsících postihují miliony obyvatel.

Lithium

Ukrajina otevřela klíčové ložisko lithia. Projekt má vazby na Trumpovo okolí

Ukrajina udělila práva na rozvoj jednoho ze svých největších nalezišť lithia, Dobra v Kirovohradské oblasti v centrální části země, konsorciu, vedeným společnostmi TechMet a The Rock Holding, uvedla premiérka Julija Svyrydenková. Vítězné konsorcium má podle listu The New York Times vazby na amerického prezidenta Donalda Trumpa, připomněly agentura Reuters a server Ukrajinska pravda.

Přečíst článek

Související

Německo chystá obří dotace na elektromobily. Rodiny mohou získat na nákup v přepočtu téměř 150 tisíc korun

Elektromobily bude Německo znovu výrazně dotovat
iStock
 ČTK

Německá vláda plánuje zavést nové subvence na nákup elektromobilů pro domácnosti s nízkými a středními příjmy. Na program chce vyčlenit tři miliardy eur, což by umožnilo podpořit až 800 tisíc vozů. Opatření má znovu povzbudit poptávku po elektromobilech, která po zrušení předchozí podpory výrazně oslabila.

Německá vláda nabídne rodinám s nízkými a středními příjmy subvence ve výši 1500 až 6000 eur (zhruba 36 až 146 tisíc korun) na nákup elektromobilů. Informoval o tom německý deník Bild. Na program chce vláda vyčlenit tři miliardy eur (téměř 73 miliard korun), což by podle odhadů vystačilo na podporu zhruba 800.000 vozů v příštích třech až čtyřech letech.

Cílem opatření je znovu nastartovat poptávku po elektromobilech, která v Německu výrazně zpomalila po náhlém zrušení plošných dotací na konci roku 2023. Tento krok, vyvolaný rozpočtovými problémy vlády, se v roce 2024 projevil propadem prodeje elektromobilů o 27,4 procenta na 380 tisíc vozů. Přestože se trh v roce 2025 opět výrazně oživil, odborníci upozorňují, že růst zatím spíše jen kompenzuje předchozí pokles a neznamená skutečný průlom.

vozy BYD

Spočítáno. Musk se smál první, BYD se mu nyní směje z pozice prvního

Čínský automobilový gigant BYD v pátek sesadil amerického rivala Teslu z pozice největšího světového prodejce elektromobilů. Tento milník završuje mimořádný vzestup společnosti BYD, kterou generální ředitel Tesly Elon Musk kdysi veřejně zesměšnil, připomíná server CNBC. V rozhovoru pro Bloomberg v roce 2011 se tehdy smál jejím produktům a odmítal ji jako vážného konkurenta.

Přečíst článek

„Tyto prostředky vystačí odhadem na 800 tisíc vozů v příštích třech až čtyřech letech,“ uvedl pro Bild ministr životního prostředí Carsten Schneider. Program podle něj představuje nový impuls nejen pro elektromobilitu, ale také pro německý automobilový průmysl, který čelí zpomalování domácí poptávky i rostoucí konkurenci zahraničních výrobců.

Prodej nových osobních automobilů s čistě elektrickým pohonem v loňském roce v Německu vzrostl o 43,2 procenta na 545 tisíc vozů. Jejich podíl na celkovém prodeji nových osobních aut se zvýšil na 19,1 procenta z předloňských 13,5 procenta. Podle odborníků však poptávka po elektromobilech navzdory tomuto růstu stále zaostává za očekáváním.

Německo si stanovilo cíl, aby do roku 2030 jezdilo po jeho silnicích 15 milionů elektromobilů. Tento plán se však nyní jeví jako stále méně reálný. „Čísla na první pohled signalizují boom elektromobilů. Ve skutečnosti však loňský silný růst jen kompenzuje propad z roku 2024,“ uvedl expert na dopravu Constantin Gall z poradenské společnosti EY. „Ukazuje se, že rozmach elektromobility v Německu je pomalejší a složitější, než se původně předpokládalo,“ dodal.

Ministr Schneider měl o podrobnostech programu, na jehož základním rámci se vládní koalice dohodla už loni, oficiálně informovat na páteční tiskové konferenci. Ministerstvo však prezentaci plánu bez udání důvodů odložilo na pondělí, uvedla agentura Reuters.

Škoda Elroq

Škoda Elroq na druhém místě. Evropským autem roku je Mercedes-Benz CLA

V prestižní anketě Evropské auto roku 2026 zvítězil Mercedes-Benz CLA. Velkého úspěchu dosáhla také mladoboleslavská Škoda, jejíž elektrické SUV Elroq skončilo na druhém místě. O výsledcích rozhodla porota složená z motoristických novinářů z celé Evropy.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme