Zastřelení dvou lidí federálními agenty v americkém Minneapolisu je podle republikánského prezidenta Spojených států Donalda Trumpa důsledkem demokraty vyvolaného chaosu, uvedl to na své sociální síti Truth Social. List The Wall Street Journal mezitím zveřejnil rozhovor s Trumpem, ve kterém prezident řekl, že jeho vláda přezkoumává vše týkající se střelby v tomto městě, zároveň naznačil ochotu imigrační agenty z oblasti Minneapolisu stáhnout.

„Dva američtí občané tragicky ztratili své životy následkem tohoto demokraty způsobeného chaosu,“ uvedl Trump. Ve městě na počátku ledna zastřelil agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) Renée Goodovou, o uplynulém víkendu federální agenti zastřelili Alexe Prettiho. Reuters k Trumpovu vyjádření poznamenala, že prezident neprojevil žádné známky ústupku.

Naopak v nedělním rozhovoru s The Wall Street Journal Trump řekl, že jeho vláda vše přezkoumává a že možné je i stažení agentů. „V určitém okamžiku odejdeme. Odvádíme, odvádí fenomenální práci,“ řekl prezident. Časový rámec odchodů federálních agentů ale neuvedl.

Trumpova vláda už dříve k Prettiho zastřelení uvedla, že agenti stříleli v sebeobraně po napadení. Videozáznamy ale ukazují, že po muži stříleli, když ho už na zemi držela skupina agentů.

Trumpova vláda poslala do Minneapolisu federální imigrační agenty s úmyslem navýšit deportace migrantů. Jednání agentů vyvolalo rozsáhlé protesty, kdy lidé kritizují často brutální postup federálních úřadů. Demonstrace se konají i v dalších amerických městech.

Lipavský míří blíž k ODS a ostře se střetává s ministrem Macinkou

Politika

Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský zvažuje vstup do Občanské demokratické strany. Podle předsedy ODS Martina Kupky by se mohl stát jednou z viditelných tváří poslaneckého klubu. Kupka to uvedl v pořadu České televize Týden v politice.

ČTK

Přečíst článek

Videa střelby v Minneapolisu neodpovídají popisu Trumpovy administrativy

Politika

Videa svědků sobotního incidentu, kdy 37letého Alexe Prettiho v Minneapolisu zastřelili federální imigrační agenti, patrně neodpovídají tomu, jak sled událostí popsali zástupci administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Napsal to zpravodajský server NBC News.

ČTK

Přečíst článek

Cena zlata dosáhla historického milníku. Poprvé v historii překročila hranici 5 tisíc dolarů, tedy 102 tisíc korun, za troyskou unci (31,1 gramu), informovala agentura Reuters. Podle analytiků může růst pokračovat i v dalších měsících – v letošním roce by se cena mohla vyšplhat až k úrovni 5 500 dolarů za unci.

Spotová cena zlata vyšplhala až na 5 100 dolarů za unci. Zvýšenou poptávku po zlatě a dalších drahých kovech podporuje především rostoucí geopolitické napětí ve světě a také očekávání dalšího snižování úrokových sazeb ve Spojených státech. Na rekordu je i cena stříbra, která vzrostla na 109,44 dolarů za unci, uvedla agentura Reuters. Nad 100 dolarů se unce stříbra poprvé dostala minulý týden v pátek.

Zlato poroste dál

„Očekávám další růst. Naše současná prognóza naznačuje, že ceny zlata dosáhnou vrcholu okolo 5 500 dolarů později v letošním roce,“ uvedl Philip Newman, ředitel společnosti Metals Focus. „Pravděpodobně dojde k občasným poklesům, protože investoři budou vybírat zisky, ale očekáváme, že každá korekce bude krátkodobá a setká se se silným nákupním zájmem,“ doplnil Newman.

Investoři vnímají drahé kovy jako bezpečné útočiště v období politické a ekonomické nejistoty. Poptávku po bezpečných aktivech letos podpořily například spory kolem snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání kontroly nad Grónskem či obavy o nezávislost americké centrální banky (Fed).

Drahé kovy těží rovněž z vyhlídek na další snižování úrokových sazeb a ze slabého kurzu dolaru. Nízké úrokové sazby jsou pro ceny zlata a stříbra příznivé, protože zmírňují jejich nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy.

„K politickému napětí se přidává i riziko v samotných Spojených státech. Pravděpodobnost dalšího možného shutdownu federální vlády opět roste. Pro trhy je to připomínka, že ani největší světová ekonomika není imunní vůči institucionálnímu chaosu. Každý návrat tohoto scénáře zvyšuje pochybnosti o fiskální disciplíně USA a dlouhodobé stabilitě dolaru, což je pro zlato ideální živná půda,“ sdělil analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Česko je v miliardářské formě. I díky Strnadovi konkuruje Německu a Británii

Leaders

Páteční úspěšný vstup zbrojovky Czechoslovak Group na burzu znamená, že Česko upevňuje své postavení evropské miliardářské mocnosti. V první sedmdesátce nejbohatších Evropanů dle agentury Bloomberg má Česko hned čtyři zástupce, takže více už jich mají jen Německo, Británie a Francie, tedy tři největší ekonomiky starého kontinentu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Významnou roli podle Lajska hraje i měnový kontext. „Spekulace o koordinovaném postupu Spojených států a Japonska proti extrémně slabému jenu vedly k plošnému oslabení dolaru. Dolar je v posledních hodinách opět ve volném pádu - dolarový index oslabil z 99 na 96 bodu. Slabší dolar je jen další podporou pro drahé kovy,“ dodal.

Slabší dolar na devizových trzích snižuje ceny zlata, stříbra i dalších komodit z pohledu držitelů ostatních měn, což obvykle podporuje poptávku.

„Zlato dnes navíc podporuje strukturální změna v poptávce. Do trhu vstupují institucionální i soukromí investoři, kteří zlato nevnímají jako krátkodobou sázku, ale jako dlouhodobé zajištění proti kombinaci geopolitických konfliktů, obchodních válek, rostoucích dluhů a politické nejistoty,“ dodal Lajsek.

Loni cena zlata vzrostla o 64 procent a od začátku letošního roku o dalších více než 16 procent. Cena stříbra se pak za loňský rok zvýšila o 147 procent a od začátku letošního roku zatím vykazuje růst přibližně o 50 procent.