Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová odmítá přijímat rozkazy ze Spojených států. Chce, aby vnitřní neshody řešili venezuelští politici, napsala agentura AFP. Na počátku měsíce uneslo americké komando prezidenta Nicoláse Madura, kterého USA viní z narkoterorismu. Nové vedení země, v jejímž čele stanula dřívější viceprezidentka Rodríguezová, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nyní se Spojenými státy spolupracuje výborně.
Spojené státy útokem ve Venezuele zkoušejí novou strategii rozšiřování svého politického vlivu v zahraničí. Už nemají zájem šířit do jiných států vlastní politické myšlení, ale spíše v nich zajišťovat potřebné prostředky či komodity. V diskusním pořadu Za pět minut dvanáct na Nově to uvedl bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že mezi USA, Čínou a Ruskem nastala dohoda o rozdělení sfér vlivu.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Venezuela předá USA až 50 milionů barelů sankcionované ropy. Výnosy z prodeje mají podle něj sloužit lidem obou zemí, experti ale varují před riziky.
Ve Venezuele se po únosu prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami do Spojených států ukazuje jedno: represe s jeho zmizením neskončily, naopak ještě zesílily. Uvádí to britská veřejnoprávní stanice BBC.
Trump nezačal vyjednávání u stolu, ale u vrtulníku. Noc. Caracas ztichne. A potom se stane to, co si většina lidí nedovolí ani vyslovit: Donald Trump nechá zajmout Nicoláse Madura a odvézt ho do Spojených států. Trump pak pronese větu, která vymaže všechny nuance: Spojené státy jsou „v čele“, dokud nedojde k předání moci.
Šéfka venezuelské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machadová v rozhovoru se stanicí Fox News uvítala intervenci Spojených států ve Venezuele jako velký krok pro lidstvo a svobodu. Do Venezuely se chce vrátit co nejdříve. Prohlásila, že ze své vlasti, která disponuje největšími ropnými zásobami na světě, hodlá učinit energetické centrum Ameriky. Speciální síly USA v sobotu zaútočily na Venezuelu a unesly jejího prezidenta Nicoláse Madura do USA, kde čelí obviněním z podílu na pašování drog do země.
Každý třetí Američan schvaluje sobotní útok na Venezuelu, který vedl k zajetí autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na průzkum společnosti Ipsos. Přes 70 procent Američanů se ale obává, že se Spojené státy do dění v jihoamerické zemi zapletou až příliš.
Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová se po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.
Vývoj ve Venezuele zůstává po sobotních útocích USA zatím klidný, tamní viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Washington ke spolupráci v prvním vstřícném gestu od chvíle, kdy americké jednotky unesly venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Ten má v pondělí s manželkou stanout před soudem v New Yorku kvůli několika obviněním včetně narkoterorismu, k jeho propuštění dnes vyzvaly Čína a Írán. Americkou intervenci ve Venezuele označilo několik právních expertů oslovených deníkem The Guardian a televizí France 24 za porušení mezinárodního práva.
Ceny zlata a dalších drahých kovů se výrazně zvyšují. Zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy totiž zvýšilo geopolitické napětí a podpořilo poptávku investorů po bezpečných aktivech. Dnes ráno vykazovala cena zlata nárůst více než dvě procenta a pohybovala se v blízkosti 4425 dolarů (zhruba 91 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), plyne z údajů na internetových stránkách agentury Bloomberg.
Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguezovou po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.
Čínský technologický gigant Huawei očekává, že své tržby z čipů pro umělou inteligenci (AI) letos zvýší nejméně o 60 procent na zhruba 12 miliard dolarů (249 miliard korun). Těží z poptávky čínských firem po domácí alternativě k Nvidii. Firma by tak v tomto roce získala největší podíl na čínském trhu s AI čipy, píše s odkazem na své zdroje deník Financial Times.
Donald Trump vážně zvažuje stažení amerických vojáků z Itálie a Španělska. Už dříve americký prezident hovořil o snížení počtu amerických vojáků v Německu. Trump dlouhodobě kritizuje evropské členy NATO včetně Itálie, Španělska a Německa, že odmítají podpořit americkou-izraelskou válku proti Íránu a že nedostatečně investují do obrany. Šéf Bílého domu už také naznačil, že přemýšlí o odchodu USA ze Severoatlantické aliance.
Ruská armáda v dubnu proti Ukrajině poslala skoro 6000 dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající ruskou invazi do sousední země. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, která vychází z pravidelných hlášení ukrajinských vzdušných sil.
Senátoři budou mít na asistenty ode dneška celkem až 60 tisíc korun měsíčně, stejně jako poslanci. Navýšení o pět tisíc za měsíc schválil tento týden senátní hospodářský výbor. Navázal tak na obdobné rozhodnutí sněmovního rozpočtového výboru z počátku dubna.
Kabinová lanovka na Sněžku se dnes po technické odstávce vrátila do plného provozu. Od 16. března jezdila jen o víkendech a svátcích. Lanovka, která je v odstávce kvůli údržbě dvakrát ročně, na jaře a na podzim, je připravena na letní sezonu, uvedl to zástupce náčelníka lanovky Jan Martinov.
Ode dneška začíná prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou latinskoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes 25 let a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít dohodu uplatňovat, ačkoliv ji ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončení ratifikace kritizovala například Francie.
Americká technologická společnost Apple ve druhém čtvrtletí svého finančního roku navýšila tržby meziročně o 17 procent na 111,2 miliardy dolarů (2,3 bilionu korun). Zisk na akcii vzrostl meziročně o 22 procent 2,01 dolaru na akcii. Společnost to uvedla v dnešní tiskové zprávě. Výsledky překonaly očekávání analytiků, která podle dat společnosti LSEG činila v průměru 109,66 miliardy dolarů u tržeb a 1,95 dolaru na akcii u zisku.
