Únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a následné propuštění části politických vězňů podle expertů neznamenají návrat demokracie. Moc v zemi zůstává v rukou autoritářského režimu, zatímco Spojené státy prosazují spíše ekonomické než politické změny.
Ve Venezuele se po únosu prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami do Spojených států ukazuje jedno: represe s jeho zmizením neskončily, naopak ještě zesílily. Uvádí to britská veřejnoprávní stanice BBC.
Trump nezačal vyjednávání u stolu, ale u vrtulníku. Noc. Caracas ztichne. A potom se stane to, co si většina lidí nedovolí ani vyslovit: Donald Trump nechá zajmout Nicoláse Madura a odvézt ho do Spojených států. Trump pak pronese větu, která vymaže všechny nuance: Spojené státy jsou „v čele“, dokud nedojde k předání moci.
Šéfka venezuelské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machadová v rozhovoru se stanicí Fox News uvítala intervenci Spojených států ve Venezuele jako velký krok pro lidstvo a svobodu. Do Venezuely se chce vrátit co nejdříve. Prohlásila, že ze své vlasti, která disponuje největšími ropnými zásobami na světě, hodlá učinit energetické centrum Ameriky. Speciální síly USA v sobotu zaútočily na Venezuelu a unesly jejího prezidenta Nicoláse Madura do USA, kde čelí obviněním z podílu na pašování drog do země.
Každý třetí Američan schvaluje sobotní útok na Venezuelu, který vedl k zajetí autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na průzkum společnosti Ipsos. Přes 70 procent Američanů se ale obává, že se Spojené státy do dění v jihoamerické zemi zapletou až příliš.
Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová se po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.
Vývoj ve Venezuele zůstává po sobotních útocích USA zatím klidný, tamní viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Washington ke spolupráci v prvním vstřícném gestu od chvíle, kdy americké jednotky unesly venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Ten má v pondělí s manželkou stanout před soudem v New Yorku kvůli několika obviněním včetně narkoterorismu, k jeho propuštění dnes vyzvaly Čína a Írán. Americkou intervenci ve Venezuele označilo několik právních expertů oslovených deníkem The Guardian a televizí France 24 za porušení mezinárodního práva.
Ceny zlata a dalších drahých kovů se výrazně zvyšují. Zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy totiž zvýšilo geopolitické napětí a podpořilo poptávku investorů po bezpečných aktivech. Dnes ráno vykazovala cena zlata nárůst více než dvě procenta a pohybovala se v blízkosti 4425 dolarů (zhruba 91 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), plyne z údajů na internetových stránkách agentury Bloomberg.
Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguezovou po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.
Americký republikánský prezident Donald Trump útokem na Venezuelu riskuje kritiku od stoupenců svého hnutí Make America Great Again (MAGA, Učiňme Ameriku opět skvělou). Píše to list The New York Times (NYT), podle kterého je značná část Trumpových příznivců nespokojená s tím, že prezident, jehož heslem před volbami byla Amerika na prvním místě, věnuje nyní příliš času zahraniční politice včetně hledání míru na Ukrajině, místo aby se více zaměřil na domácí ekonomické potíže.
Americké úřady přepravily zajatého venezuelského prezidenta Nicoláse Madura spolu s manželkou do vazební věznice v Brooklynu, informovala stanice CNN.
Americké akcie na začátku dnešního obchodování 📉 klesají. Vzhledem k pondělnímu svátku je dnes na newyorské burze první obchodní den tohoto týdne. Investoři tak mohou reagovat na víkendové a pondělní události, kdy došlo k výrazné eskalaci kolem záměru Donalda Trumpa anektovat Grónsko, jež je autonomní součástí Dánského království, člena NATO.
Francouzská automobilka Renault navázala 🤝 spolupráci při vývoji dronů se skupinou Turgis Gaillard, která podniká v leteckém a obranném průmyslu. Napsala to dnes agentura Reuters, podle které to pro automobilku znamená vstup do zbrojního sektoru s cílem pomoci zvýšit produkci pro francouzskou armádu.
Britská vláda ✅ povolila Číně postavit v Londýně nové velvyslanectví, které bude největším v Evropě. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rozhodnutí v této věci Londýn opakovaně odkládal, kritici navíc varují, že ambasáda se stane základnou pro špionáž a hrozbou pro čínské disidenty v exilu. Peking si na průtahy se získáním souhlasu opakovaně stěžoval.
Ukrajina dostala pozvánku k členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si však lze stěží představit, že by země byla v tomto orgánu spolu s Ruskem. Pozvánku mezitím obdržely také Chorvatsko a Slovinsko.
Mandátový a imunitní sněmovní výbor rozhodne o doporučení plénu k žádostem o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání v úterý 3. února. Dnes oba body podle očekávání ❌ přerušil. Po jednání to novinářům řekla předsedkyně výboru Helena Válková (ANO).
Černobylská jaderná elektrárna ❌ přišla o veškeré vnější napájení, oznámil ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Zmínil v této souvislosti rozsáhlou vojenskou aktivitu, která se podle něj dotkla několika ukrajinských elektrických rozvoden, jež jsou životně důležité pro jadernou bezpečnost. Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetiku.
