Spojené státy hrozí novými cly, která by mohla výrazně zdražit i český export. Oficiálně jde o boj proti zboží vyrobenému nucenou prací, ve skutečnosti ale Washington podle textu otevírá další kolo protekcionistické obchodní války. Pro Evropskou unii i české firmy může jít o test, zda se křehká dohoda s USA nerozpadne jen rok po svém uzavření, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
Hrozba nových amerických cel kvůli Grónsku vyvolala ostré reakce napříč Evropou. Prezident USA Donald Trump oznámil, že od února zvýší cla osmi evropským zemím, pokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova. Evropská unie to považuje za nepřijatelný nátlak a chystá koordinovanou odpověď.
Bílý dům se chystá oznámit, že čínské závody nizozemského výrobce čipů Nexperia obnoví dodávky. Uvádí to zdroj agentury Reuters. Nizozemská vláda a společnost Nexperia se k věci odmítají vyjádřit. Německo ale vítá známky zlepšení situace ohledně dodávek čipů po oznámení Číny, že uvolní zákaz vývozu automobilových komponentů Nexperia do Evropy. Čipy od Nexperie jsou zásadní pro automobilový průmysl, jejich nedostatek ohrožuje výrobu.
Čínské akcie nyní pozitivně reagují na výsledek jihokorejského jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Je totiž patrné, že dochází k trvalejšímu obchodnímu příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Takové příměří lze však spíše chápat jako kupování si času, aby mohly obě země „nabrat dech“ a posílit v relativním klidu studené obchodní války své pozice pro další možný „horký“ střet v zápase o globální dominanci.
Uplynulý týden pokračoval ve zvýšené volatilitě, která se přenesla z konce předchozího týdne. Index VIX vyskočil až na 22 bodů, což představuje nárůst o 35 procent během jediného dne. Na vině je opět geopolitika – Spojené státy se znovu dostaly do kleští s Čínou, přičemž ve hře jsou cla, vzácné suroviny i námořní doprava.
Americký prezident Donald Trump vyzval Evropskou unii, aby zavedla vysoká cla na zboží z Indie a Číny jako součást tlaku na Rusko k ukončení války na Ukrajině. Píší to s odkazem na diplomatické zdroje agentury AFP a deník Financial Times. Podle Trumpa by Spojené státy udělaly totéž. Indii a Čínu Trump považuje za zdroje financování války na Ukrajině kvůli nákupům velkých objemů ruské ropy.
Díky levné ruské ropě Indie od roku 2022 uspořila asi 17 miliard dolarů. Ale poštvala tím proti sobě Spojené státy. Podle Reuters nové americké celní sazby na indický dovoz tyto zisky rychle smažou.
Dnes začala platit vyšší americká cla na dovoz zboží z Indie, maximální sazba činí až 50 procent. Agentury to označují jako trest za pokračující nákup ruské ropy. Indická vláda už na počátku srpna označila postup Spojených států za nespravedlivý a nerozumný.
Cla na dovoz z EU do USA vzrostou na 15 procent, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda vytváří jistotu a stabilitu pro podniky na obou stranách Atlantiku, dodala. Patnáctiprocentní clo platí podle šéfky unijní exekutivy na dovoz většiny zboží do USA včetně automobilů, polovodičů a léčiv. Jednání s Trumpem označila za tvrdé, obtížné, ale spravedlivé.
Evropská unie usiluje o odvrácení hrozby třicetiprocentního cla na svůj vývoz do USA. Americký prezident Donald Trump má o možné dohodě jednat dnes večer ve Skotsku s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Podle amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka musí EU výměnou otevřít své trhy americkému exportu.
Ředitel státní agentury CzechTourism František Reismüller rezignoval, ve funkci skončí ke konci srpna. Rozhodl se tak mimo jiné kvůli přesvědčení, že cestovní ruch je v České republice nedoceněný.
Číst více
Těžební společnost Anglo American jedná o prodeji svého většinového podílu v producentovi diamantů 💎 De Beers, a to zhruba za jednu miliardu dolarů (21,3 miliardy korun). To je jen zlomek hodnoty, kterou měl podnik v minulosti. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.
Číst více
Staronovým členem Rady České televize bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, který v radě působil do letošního března. Senát ho dnes vybral už v prvním kole tajných voleb. Dal mu přednost před dalšími čtyřmi kandidáty, k nimž patřil například bývalý ministr kultury Daniel Herman.
Rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Zvýšení předpokládá vládní novela o státní sociální podpoře, kterou dnes schválil Senát hlasy 64 ze 76 přítomných členů. V doprovodném usnesení vyzvala horní komora kabinet k tomu, aby připravil zavedení automatické valorizace rodičovské.
Podpora na bydlení v superdávce bude vycházet od letošního října z nákladů domácností v jednotlivých okresech, nebude se stanovovat podle velikosti bydliště. Mezi zranitelné skupiny budou nově patřit samoživitelé a samoživitelky s dětmi do 15 let věku místo do sedmi let. Změny v dávce státní sociální pomoci obsahuje novela o růstu rodičovského příspěvku, kterou dnes schválil Senát. Předlohu dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestal pokutou 450 tisíc korun Pražskou developerskou společnost 🏗, která je příspěvkovou organizací hlavního města. Důvodem bylo uzavírání smluv na právní služby v letech 2020 až 2024 bez tendru. Rozhodnutí úřadu potvrdil i jeho předseda Petr Mlsna, který zamítl podaný rozklad Pražské developerské. Rozhodnutí je tak pravomocné a společnost musí pokutu zaplatit.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Od 1. srpna se sloučí agentury CzechTrade a CzechInvest do nové agentury CzechBusiness. Nová agentura nabídne podnikatelům služby obou dosavadních subjektů na jednom místě, sloučení také přinese státu úspory, uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). K podobnému spojování agentur pro podporu podnikání podle něj přistupují i další evropské země, zmínil Finsko či Švédsko.
Počet zaměstnanců německého chemického koncernu BASF v hlavním sídle na západě Německa poprvé od roku 1954 klesl pod 30 tisíc. Podle agentury DPA to dnes řekl šéf tohoto největšího chemického podniku na světě Markus Kamieth. Od začátku roku 2024 zaniklo v koncernu po celém světě 7000 pracovních míst.
