Spojené státy hrozí novými cly, která by mohla výrazně zdražit i český export. Oficiálně jde o boj proti zboží vyrobenému nucenou prací, ve skutečnosti ale Washington podle textu otevírá další kolo protekcionistické obchodní války. Pro Evropskou unii i české firmy může jít o test, zda se křehká dohoda s USA nerozpadne jen rok po svém uzavření, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
Hrozba nových amerických cel kvůli Grónsku vyvolala ostré reakce napříč Evropou. Prezident USA Donald Trump oznámil, že od února zvýší cla osmi evropským zemím, pokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova. Evropská unie to považuje za nepřijatelný nátlak a chystá koordinovanou odpověď.
Bílý dům se chystá oznámit, že čínské závody nizozemského výrobce čipů Nexperia obnoví dodávky. Uvádí to zdroj agentury Reuters. Nizozemská vláda a společnost Nexperia se k věci odmítají vyjádřit. Německo ale vítá známky zlepšení situace ohledně dodávek čipů po oznámení Číny, že uvolní zákaz vývozu automobilových komponentů Nexperia do Evropy. Čipy od Nexperie jsou zásadní pro automobilový průmysl, jejich nedostatek ohrožuje výrobu.
Čínské akcie nyní pozitivně reagují na výsledek jihokorejského jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Je totiž patrné, že dochází k trvalejšímu obchodnímu příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Takové příměří lze však spíše chápat jako kupování si času, aby mohly obě země „nabrat dech“ a posílit v relativním klidu studené obchodní války své pozice pro další možný „horký“ střet v zápase o globální dominanci.
Uplynulý týden pokračoval ve zvýšené volatilitě, která se přenesla z konce předchozího týdne. Index VIX vyskočil až na 22 bodů, což představuje nárůst o 35 procent během jediného dne. Na vině je opět geopolitika – Spojené státy se znovu dostaly do kleští s Čínou, přičemž ve hře jsou cla, vzácné suroviny i námořní doprava.
Americký prezident Donald Trump vyzval Evropskou unii, aby zavedla vysoká cla na zboží z Indie a Číny jako součást tlaku na Rusko k ukončení války na Ukrajině. Píší to s odkazem na diplomatické zdroje agentury AFP a deník Financial Times. Podle Trumpa by Spojené státy udělaly totéž. Indii a Čínu Trump považuje za zdroje financování války na Ukrajině kvůli nákupům velkých objemů ruské ropy.
Díky levné ruské ropě Indie od roku 2022 uspořila asi 17 miliard dolarů. Ale poštvala tím proti sobě Spojené státy. Podle Reuters nové americké celní sazby na indický dovoz tyto zisky rychle smažou.
Dnes začala platit vyšší americká cla na dovoz zboží z Indie, maximální sazba činí až 50 procent. Agentury to označují jako trest za pokračující nákup ruské ropy. Indická vláda už na počátku srpna označila postup Spojených států za nespravedlivý a nerozumný.
Cla na dovoz z EU do USA vzrostou na 15 procent, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda vytváří jistotu a stabilitu pro podniky na obou stranách Atlantiku, dodala. Patnáctiprocentní clo platí podle šéfky unijní exekutivy na dovoz většiny zboží do USA včetně automobilů, polovodičů a léčiv. Jednání s Trumpem označila za tvrdé, obtížné, ale spravedlivé.
Evropská unie usiluje o odvrácení hrozby třicetiprocentního cla na svůj vývoz do USA. Americký prezident Donald Trump má o možné dohodě jednat dnes večer ve Skotsku s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Podle amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka musí EU výměnou otevřít své trhy americkému exportu.
Jednotky Severoatlantické aliance dnes zahájily několik operací zaměřených na posílení obrany v okolí Švédska a Finska, informovala agentura AFP. Oba severské státy jsou nejnovějšími členy aliance, kteří se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 vzdali své desetiletí trvající vojenské neutrality. Finsko vstoupilo do NATO v roce 2023 a Švédsko následovalo o rok později.
Polsko nebude uplatňovat v plném rozsahu migrační a azylový pakt EU, který vstoupí v platnost 12. června, aby neohrozilo svou národní bezpečnost. Polské agentuře PAP a polskému rozhlasu to dnes řekl náměstek ministra vnitra Maciej Duszczyk.
Letiště✈️ Karlovy Vary by mělo přejít pod Armádu ČR do konce roku, řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Letiště v majetku Karlovarského kraje je v posledních letech ve ztrátě, pro zvýšení příjmů potřebuje zhruba miliardovou investici do prodloužení a rozšíření přistávací dráhy. Tu už by měl zajistit stát, řekl ministr. Převod karlovarského letiště z kraje na armádu oznámil počátkem května premiér Andrej Babiš (ANO).
Katoličtí kněží Jan Bula a Václav Drbola, jež popravili komunisté, byli dnes při slavnostní mši na brněnském výstavišti prohlášeni za blahoslavené✝️. Vyvrcholil tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou věřící připomínat každý rok 17. června. Mše začala ve 14:30, účastní se jí přes 1️⃣3️⃣ tisíc lidí.
Vláda ze seznamu 94 akceleračních zón pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren škrtne nejméně tři, o jejichž vyřazení požádala armáda. Další možné škrty by mohly vzejít při vypořádání skončeného připomínkového řízení. V televizi Nova to uvedl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
S účastí prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO se zatím nepočítá❌. O definitivní podobě české delegace rozhodne vláda ČR. Novinářům to ve Strašicích na cvičení Bahna zopakoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Dodal, že rozhodnutí vlády bude respektovat. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek řekl, že vláda složení delegace projedná 22. června. Předtím avizoval schvalování mise 8. června.
Akciové podílové fondy letos do konce května vynesly↗️ 7,9 procenta, smíšené fondy 4,7 procenta a dluhopisové fondy 0,8 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů. V loňském roce akciové fondy podle indexu přinesly celkové zhodnocení 9,4 procenta, smíšené fondy 6,9 procenta a dluhopisové fondy 2,5 procenta.
Číst více
Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 2️⃣7️⃣2️⃣ bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu.
Americká armáda sestřelila 4️⃣ íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa urychlí rozvoj a využívání umělé inteligence (AI)🤖 v oblasti národní bezpečnosti. Uvedl to podle agentury Reuters v pátek Bílý dům. Zároveň zdůraznil, že by se AI technologie neměly využívat k nezákonnému sledování. Vláda podle Trumpa rovněž zkoumá možnost získání podílů v AI firmách.
Číst více
