Spojené státy hrozí novými cly, která by mohla výrazně zdražit i český export. Oficiálně jde o boj proti zboží vyrobenému nucenou prací, ve skutečnosti ale Washington podle textu otevírá další kolo protekcionistické obchodní války. Pro Evropskou unii i české firmy může jít o test, zda se křehká dohoda s USA nerozpadne jen rok po svém uzavření, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
Hrozba nových amerických cel kvůli Grónsku vyvolala ostré reakce napříč Evropou. Prezident USA Donald Trump oznámil, že od února zvýší cla osmi evropským zemím, pokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova. Evropská unie to považuje za nepřijatelný nátlak a chystá koordinovanou odpověď.
Bílý dům se chystá oznámit, že čínské závody nizozemského výrobce čipů Nexperia obnoví dodávky. Uvádí to zdroj agentury Reuters. Nizozemská vláda a společnost Nexperia se k věci odmítají vyjádřit. Německo ale vítá známky zlepšení situace ohledně dodávek čipů po oznámení Číny, že uvolní zákaz vývozu automobilových komponentů Nexperia do Evropy. Čipy od Nexperie jsou zásadní pro automobilový průmysl, jejich nedostatek ohrožuje výrobu.
Čínské akcie nyní pozitivně reagují na výsledek jihokorejského jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Je totiž patrné, že dochází k trvalejšímu obchodnímu příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Takové příměří lze však spíše chápat jako kupování si času, aby mohly obě země „nabrat dech“ a posílit v relativním klidu studené obchodní války své pozice pro další možný „horký“ střet v zápase o globální dominanci.
Uplynulý týden pokračoval ve zvýšené volatilitě, která se přenesla z konce předchozího týdne. Index VIX vyskočil až na 22 bodů, což představuje nárůst o 35 procent během jediného dne. Na vině je opět geopolitika – Spojené státy se znovu dostaly do kleští s Čínou, přičemž ve hře jsou cla, vzácné suroviny i námořní doprava.
Americký prezident Donald Trump vyzval Evropskou unii, aby zavedla vysoká cla na zboží z Indie a Číny jako součást tlaku na Rusko k ukončení války na Ukrajině. Píší to s odkazem na diplomatické zdroje agentury AFP a deník Financial Times. Podle Trumpa by Spojené státy udělaly totéž. Indii a Čínu Trump považuje za zdroje financování války na Ukrajině kvůli nákupům velkých objemů ruské ropy.
Díky levné ruské ropě Indie od roku 2022 uspořila asi 17 miliard dolarů. Ale poštvala tím proti sobě Spojené státy. Podle Reuters nové americké celní sazby na indický dovoz tyto zisky rychle smažou.
Dnes začala platit vyšší americká cla na dovoz zboží z Indie, maximální sazba činí až 50 procent. Agentury to označují jako trest za pokračující nákup ruské ropy. Indická vláda už na počátku srpna označila postup Spojených států za nespravedlivý a nerozumný.
Cla na dovoz z EU do USA vzrostou na 15 procent, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda vytváří jistotu a stabilitu pro podniky na obou stranách Atlantiku, dodala. Patnáctiprocentní clo platí podle šéfky unijní exekutivy na dovoz většiny zboží do USA včetně automobilů, polovodičů a léčiv. Jednání s Trumpem označila za tvrdé, obtížné, ale spravedlivé.
Evropská unie usiluje o odvrácení hrozby třicetiprocentního cla na svůj vývoz do USA. Americký prezident Donald Trump má o možné dohodě jednat dnes večer ve Skotsku s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Podle amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka musí EU výměnou otevřít své trhy americkému exportu.
Česká společnost ConsilTech miliardáře Tomáše Němce kupuje norského výrobce běžek Madshus ⛷ od dosavadního majitele Elevate Outdoor Collective. Podpis dohody společnosti oznámily v tiskové zprávě zveřejněné na webu norského výrobce. Hodnotu transakce neuvedly. ConsilTech vlastní mimo jiné výrobce lyží Kästle CZ se sídlem na Novém Městě na Moravě.
Veřejné vysoké školy v reakci na nárůst počtu maturantů zvyšují počty nově přijatých studentů, obávají se ale přípravy rozpočtu na roky 2027 a 2028. V tiskové zprávě o tom informovala Česká konference rektorů. Školy podle ní v roce 2025 přijaly do bakalářských a magisterských studijních programů téměř 60 tisíc nových studentů, meziročně asi o 15 tisíc více. Letos to bude ještě víc, vyšší počet studentů podle nich musí být zohledněný ve státním rozpočtu.
Americký řetězec restaurací rychlého občerstvení McDonald's 🍟ve druhém čtvrtletí zvýšil čistý zisk meziročně o pět procent na 2,36 miliardy dolarů (téměř 50 miliard korun). Oznámila to firma. Představila rovněž změnu ve vedení aktivit ve Spojených státech, kde zaznamenala zpomalení růstu tržeb.
Německé letecké skupině Lufthansa ✈ ve druhém čtvrtletí letošního roku klesl upravený provozní zisk meziročně o 56 procent na 383 milionů eur 💶 (9,26 miliardy korun). Obrat klesl o osm procent na 11,1 miliardy eur. Společnost to uvedla v tiskové zprávě. Dodatečné náklady v důsledku nárůstu cen paliv kvůli americko-izraelskému útoku na Írán firma za druhé čtvrtletí vyčíslila na 750 milionů eur. Stávky zaměstnanců ji přišly na 150 milionů eur, doplnila.
Evropské akcie se 📈 vyšplhaly na nové historické maximum, výrazně k tomu přispěl technologický sektor, píše agentura Reuters. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, si krátce před 13:00 středoevropského letního času připisoval zhruba půl procenta a pohyboval se nedaleko 655 bodů. Během dne vystoupil až na rekordních 656,85 bodu.
Největší český rezidenční developer Central Group loni 📈 zvýšil čistý zisk o 169 procent na 1,7 miliardy korun. Obrat pak skupina více než zdvojnásobila na 2,25 miliardy. Vyplývá to z výroční zprávy mateřské společnosti zveřejněné ve Sbírce listin. Podle výkonné ředitelky Central Group Michaely Váňové ale do koncernu patří i řada společností, pod které spadají konkrétní rezidenční projekty.
Česká koruna byla podle indexu Big Mac v polovině července 📉 podhodnocená vůči dolaru již o 12,6 procenta. V USA stál jeden hamburger Big Mac 6,22 dolaru, zatímco v Česku 115 korun. Teoretický směnný kurz by tak měl být kolem 18,49 koruny za dolar, aktuálně ale činí 21,16 koruny, uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Domácí banky jsou ve 👍 velmi dobré kondici a dokázaly by odolat i citelnému zhoršení ekonomických podmínek. Potvrdily to výsledky dohledových zátěžových testů České národní banky. Tuzemský bankovní sektor podle zátěžových testů disponuje robustním kapitálovým polštářem.
Zbrojařská a strojírenská skupina Czechoslovak Group (CSG) získala průmyslový areál v Německu, kde chce vyrábět energetický materiál, jako je nitroglycerin, a munice. Investovat chce do projektu 100 milionů eur 💶 (2,4 miliardy korun), kupní cenu ale nezveřejnila. CSG to uvedla v prohlášení.
Vyhořelou 🔥 výškovou budovu 🏗 v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně plánuje společnost Cream, která ji vlastní, předat ve středu 5. srpna demoliční firmě Build Synergy. Ta by měla hlavní torzo zbourat do 25 pracovních dní. Využije k tomu především demoliční bagr, který bude pomocí hydraulických nůžek rozebírat zničenou budovu od nejvyšších pater. Uvedl to ředitel marketingu a komunikace společnosti Cream Marcel Schmidt.
