Spojené státy hrozí novými cly, která by mohla výrazně zdražit i český export. Oficiálně jde o boj proti zboží vyrobenému nucenou prací, ve skutečnosti ale Washington podle textu otevírá další kolo protekcionistické obchodní války. Pro Evropskou unii i české firmy může jít o test, zda se křehká dohoda s USA nerozpadne jen rok po svém uzavření, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
Hrozba nových amerických cel kvůli Grónsku vyvolala ostré reakce napříč Evropou. Prezident USA Donald Trump oznámil, že od února zvýší cla osmi evropským zemím, pokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova. Evropská unie to považuje za nepřijatelný nátlak a chystá koordinovanou odpověď.
Bílý dům se chystá oznámit, že čínské závody nizozemského výrobce čipů Nexperia obnoví dodávky. Uvádí to zdroj agentury Reuters. Nizozemská vláda a společnost Nexperia se k věci odmítají vyjádřit. Německo ale vítá známky zlepšení situace ohledně dodávek čipů po oznámení Číny, že uvolní zákaz vývozu automobilových komponentů Nexperia do Evropy. Čipy od Nexperie jsou zásadní pro automobilový průmysl, jejich nedostatek ohrožuje výrobu.
Čínské akcie nyní pozitivně reagují na výsledek jihokorejského jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Je totiž patrné, že dochází k trvalejšímu obchodnímu příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Takové příměří lze však spíše chápat jako kupování si času, aby mohly obě země „nabrat dech“ a posílit v relativním klidu studené obchodní války své pozice pro další možný „horký“ střet v zápase o globální dominanci.
Uplynulý týden pokračoval ve zvýšené volatilitě, která se přenesla z konce předchozího týdne. Index VIX vyskočil až na 22 bodů, což představuje nárůst o 35 procent během jediného dne. Na vině je opět geopolitika – Spojené státy se znovu dostaly do kleští s Čínou, přičemž ve hře jsou cla, vzácné suroviny i námořní doprava.
Americký prezident Donald Trump vyzval Evropskou unii, aby zavedla vysoká cla na zboží z Indie a Číny jako součást tlaku na Rusko k ukončení války na Ukrajině. Píší to s odkazem na diplomatické zdroje agentury AFP a deník Financial Times. Podle Trumpa by Spojené státy udělaly totéž. Indii a Čínu Trump považuje za zdroje financování války na Ukrajině kvůli nákupům velkých objemů ruské ropy.
Díky levné ruské ropě Indie od roku 2022 uspořila asi 17 miliard dolarů. Ale poštvala tím proti sobě Spojené státy. Podle Reuters nové americké celní sazby na indický dovoz tyto zisky rychle smažou.
Dnes začala platit vyšší americká cla na dovoz zboží z Indie, maximální sazba činí až 50 procent. Agentury to označují jako trest za pokračující nákup ruské ropy. Indická vláda už na počátku srpna označila postup Spojených států za nespravedlivý a nerozumný.
Cla na dovoz z EU do USA vzrostou na 15 procent, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda vytváří jistotu a stabilitu pro podniky na obou stranách Atlantiku, dodala. Patnáctiprocentní clo platí podle šéfky unijní exekutivy na dovoz většiny zboží do USA včetně automobilů, polovodičů a léčiv. Jednání s Trumpem označila za tvrdé, obtížné, ale spravedlivé.
Evropská unie usiluje o odvrácení hrozby třicetiprocentního cla na svůj vývoz do USA. Americký prezident Donald Trump má o možné dohodě jednat dnes večer ve Skotsku s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Podle amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka musí EU výměnou otevřít své trhy americkému exportu.
Bělorusko pod vedením 👴 Alexandra Lukašenka fakticky ztratilo vojenskou suverenitu a jeho ekonomika i státní aparát se stále více podílí na ruském válečném úsilí proti Ukrajině. To by si měly spojenecké země uvědomit, uvedl Uladzimir Žyhar, jeden ze zástupců exilové organizace BELPOL, sdružující bývalé příslušníky běloruských bezpečnostních složek, kteří dokumentují aktivity Lukašenkova režimu a jeho aparátu.
Růst výdajů na obranu, ✊ posílení vojenského průmyslu a podpora Ukrajině budou mezi hlavními tématy summitu Severoatlantické aliance, který začíná v úterý v Ankaře. Na summit přijede také americký prezident Donald Trump, který byl ke spojencům v posledních týdnech velmi kritický. Evropští spojenci se ho budou snažit přesvědčit, že požadavek na posílení obranných výdajů plní.
Americká společnost Uber ❌ pozastavila většinu plánovaného rozšiřování své služby rozvozu jídla v Evropě, které se mělo týkat i České republiky. S odkazem na své zdroje to dnes napsal britský list Financial Times. Uber tyto plány oznámil v únoru, podle FT se ale teď chce soustředit na avizovanou snahu převzít konkurenční německou firmu Delivery Hero.
Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů 📈 vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta.
Referendum na Slovensku o zrušení nároku některých politiků na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie ❌ nebude platné kvůli nízké účasti. Podle předběžných výsledků, které zveřejnil slovenský statistický úřad, dnes přišlo k urnám jen asi 16 procent voličů. Aby bylo referendum platné, musela by jich přijít více než polovina.
Izraelský premiér 👴 Benjamin Netanjahu požádal o schůzku a příští týden zřejmě přijede do Bílého domu, řekl americký prezident Donald Trump s tím, že Netanjahu ví, kdo je tu šéf. Informoval o tom dnes server Axios, podle nějž by šlo o první setkání obou lídrů od jejich únorového jednání ve Washingtonu, kdy Netanjahu představil svůj plán na zahájení války proti Íránu.
