Únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a následné propuštění části politických vězňů podle expertů neznamenají návrat demokracie. Moc v zemi zůstává v rukou autoritářského režimu, zatímco Spojené státy prosazují spíše ekonomické než politické změny.
Únos prezidenta Nicoláse Madura 3. ledna a následné propuštění části politických vězňů podle oslovených expertů neotevřely Venezuele cestu k demokracii. Jak uvedl deník El País, země sice prochází významnou změnou, avšak autoritářský charakter režimu přetrvává a svobody zůstávají omezené.
Spojené státy uznaly za novou hlavu státu viceprezidentku Delcy Rodríguezovou a upřednostňují ekonomické reformy, zejména v ropném sektoru. Politická transformace je podle analytiků odsouvána. Opozice zůstává slabá a roztříštěná, což snižuje její schopnost situaci využít.
USA už nevyvážejí demokracii, říká Svoboda. Trump, Putin a Si hrají o sféry vlivu
Spojené státy útokem ve Venezuele zkoušejí novou strategii rozšiřování svého politického vlivu v zahraničí. Už nemají zájem šířit do jiných států vlastní politické myšlení, ale spíše v nich zajišťovat potřebné prostředky či komodity. V diskusním pořadu Za pět minut dvanáct na Nově to uvedl bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že mezi USA, Čínou a Ruskem nastala dohoda o rozdělení sfér vlivu.
Podle nevládních organizací jsou ve venezuelských věznicích nadále stovky politických vězňů. Experti i opoziční politici varují před „mutací autoritářství“, kdy režim nabídne omezené ekonomické uvolnění bez skutečných demokratických reforem.
Část opozice proto volá po vyjednávání s vládou, jiní nadále spoléhají na tlak ze zahraničí. Shoda ale panuje v tom, že návrat demokracie v dohledné době nečeká.
Související
Trump sahá po venezuelské ropě. Slibuje prospěch všem
Tři tisíce kubíků kejdy v řece Dyji. Čtyřnásobně překročené limity amoniaku. Národní park Podyjí v ohrožení a havárie se přelévá do Rakouska. A co slyšíme od samozvaných ochránců „zdravého rozumu“, kteří by nejraději řídili stát? Nic. Ticho. Ani kapka rozhořčení. Na rozdíl od kejdy, která teče krajinou.
Kde je Petr Macinka, motoristický dvojministr, jenž má jasno v tom, že ekologie je přehnaná ideologie a že regulace jsou zbytečnou buzerací? Tady by se mohl předvést. Tohle ale není Brusel, tohle není hypotetická uhlíková stopa v roce 2050. Tohle je reálná havárie, konkrétní farma, konkrétní řeka, konkrétní národní park. Ale zrovna v takových chvílích motoristický hněv záhadně mizí. Asi proto, že tady by regulace, kontroly a odpovědnost nebyly „zeleným šílenstvím“, ale nutností.
A kde je Filip Turek, muž, který se stylizuje do role budoucího ministra životního prostředí? Na sociálních sítích má energie dost. Ale jen, když jde o auta, svobodu rychlosti a boj proti klimatické politice. Jenže když se do chráněného území valí toxická kejda, nastává ticho. Možná proto, že skutečná ochrana přírody a brodění ve fekáliích není tak instagramově vděčné jako fotka u sporťáku. A možná proto, že tady by se ukázalo, že bez státu, pravidel a vymahatelnosti to prostě nejde.
Filip Turek bude vládním zmocněncem. Andrej Babiš zvolil provizorium v klimatické politice
Vláda našla dočasné řešení patové situace kolem vedení resortu životního prostředí. Poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek se stal vládním zmocněncem pro klimatickou politiku poté, co prezident Petr Pavel odmítl jeho jmenování ministrem. Podle premiéra Andreje Babiše jde jen o přechodný krok, který však vyvolává právní i politické otázky.
Tenhle případ je ukázkou pokrytectví. Ekologie podle Motoristů neexistuje, dokud neomezuje jejich pohodlí. Jakmile ale selže dohled, infrastruktura nebo odpovědnost soukromého provozu, škody nenese ideologie, ale krajina, voda a lidé dole po proudu. Dyje se neptá, jestli je havárie levicová nebo pravicová.
Pokud chtějí Macinka s Turkem vládnout, měli by si uvědomit jednu věc: životní prostředí nezačíná u zákazu spalovacích motorů a nekončí u nadávání na Brusel. Začíná u obyčejné, nudné práce. Kontroly, prevence, sankcí a ochrany veřejného zájmu. A přesně tam dnes chybí. Stejně jako jejich hlas, když jde o skutečný problém, ne jen o ideologickou pózu.
Související
Dalibor Martínek: Msta za Turka. Žádné stíhačky pro Ukrajinu
Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group se chystá v pátek vstoupit ve zrychleném procesu na amsterdamskou burzu. Chce na ní prodejem svých stávajících akcií získat kapitál v objemu 2,55 miliardy eur, tedy zhruba 62 miliard korun. Cílí na tržní ocenění 25 miliard eur neboli 607 miliard korun. Taková tržní kapitalizace by z ní učinila druhou „nejdražší“ českou burzovně obchodovanou společnost. Energetická společnost ČEZ měla ke konci včerejšího obchodování – i přes nejvýraznější jednodenní propad za více než rok a půl – tržní kapitalizaci vyšší, a sice necelých 689 miliard korun.
Czechoslovak Group v rámci primárního úpisu bude jednu akcii prodávat za předem určenou, pevnou částku 25 eur. Nezvolí tedy další možný postup, kdy by investoři v rámci stanoveného pásma podávali své nabídky. Investoři tak přesně vědí, jakou částku zaplatí. Czechoslovak Group ovšem riskuje, že stanovená cena 25 eur bude příliš nízká nebo naopak příliš vysoká v porovnání se skutečnou poptávkou.
Pokud by byla poptávka velmi silná, poskytne trhu více akcií, než nyní v základním scénáři plánuje. Tyto akcie „navíc“ má připraveny v objemu 496 milionů eur čili zhruba dvanáct miliard korun. Při silné poptávce tak získá kapitál přesahující tři miliardy eur, v korunách by se jednalo o přibližně 74 miliard.
Aktualizováno
Akcie ČEZ se dál hroutí. Podnik během týdne přišel o takřka 100 miliard své hodnoty
Akcie společnosti ČEZ dnes před třináctou hodinou ztrácely zhruba osm a půl procenta po včerejším poklesu o více než čtyři procenta. Pokud by na této úrovni uzavřely, šlo by o jejich nejvýraznější jednodenní propad od 29. června 2023, kdy se však obchodovaly bez nároku na rekordní dividendu. Tentokrát se nárok na dividendu nemění; z dnů bez dividendové změny se akcie výrazněji propadly naposledy 1. července 2022.
Navíc skupina vydá nové akcie za 750 milionů eur, tedy zhruba 18 miliard korun. Celkově by tak mohla získat kapitál v objemu 3,3 miliardy eur, tedy přibližně 80 miliard korun. Při silné poptávce půjde až o 3,8 miliardy eur čili zhruba 92 miliard korun. Ale už získání sumy 3,3 miliardy eur by z tohoto úpisu učinilo historicky největší úpis akcií kterékoli firmy zbrojního a obranného průmyslu kdekoli na světě.
Lepší čas ke vstupu na burzu si Czechoslovak Group těžko mohla zvolit. Ukazatel výkonnosti akcií evropského obranného průmyslu, který sestavuje americká banka Goldman Sachs, včera uzavřel na historickém maximu (viz graf Bloombergu níže).
Firmám zbrojního a obranného průmyslu starého kontinentu zvláště nahrává loňské i letošní konání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho tlak na navýšení výdajů členských zemí NATO na 5 procent HDP, nečitelný postoj k další budoucnosti Severoatlantické aliance, bleskový zásah ve Venezuele či stále zarputilejší snaha získat pro USA Grónsko zvedají akcie evropských zbrojovek dohromady mnohem více než ruská invaze na Ukrajinu.
Vždyť v letech 2022 až 2024 rostl zmíněný index banky Goldman Sachs v eurovém vyjádření průměrně o 48 procent ročně, loni pak navzdory již znatelně navýšené základně přidal dalších hned 90 procent. Letos zatím přidává dalších 25 procent.
Odborník na AI: Nové modely již lidské experty porážejí. A to drtivě
David Strejc působí jako CTO ve společnosti Apertia Tech a věnuje se zavádění AI do firemních řešení. „Čísla mluví jasně. Model GPT-5.2 produkuje profesionální výstupy přibližně jedenáctkrát rychleji a za méně než jedno procento nákladů oproti lidským profesionálům. Nejde o budoucnost – jde o současnost, kterou už dnes aktivně využíváme,“ říká David Strejc.
Czechoslovak Group ale na firmu své velikosti s primárním úpisem akcií nebývale spěchá, chce jej stihnout v krátkém časovém úseku, snad aby příznivý sentiment na trzích nestačil vyprchat.
Zbrojovka by tedy ráda získala kapitál za zhruba 3,3 miliardy eur, přičemž z toho akcie za 900 milionů eur, tedy přes 27 procent, už mají zamluveny společnosti pokládající pomyslný základní kámen poptávky burzovního obchodování s akciemi Czechoslovak Group, konkrétně americké investiční společnosti BlackRock a Artisan Partners a také divize katarského státního fondu.
Související
Aktualizováno
CSG zahajuje úpis v Amsterdamu. Ve hře je 3,3 miliardy eur
