
Levnější benzin. Členové OPEC+ se dohodli na dalším zvýšení těžby
Zprávy z firemZemě OPEC+ se dohodly na zvýšení produkce ropy již třetí měsíc po sobě, a to i přes výhrady Ruska. To způsobí pokles ceny ropy.
Země OPEC+ se dohodly na zvýšení produkce ropy již třetí měsíc po sobě, a to i přes výhrady Ruska. To způsobí pokles ceny ropy.
Klidnější vánoční sezona je za rohem a je to znát i na trzích. Událostí týdne bylo bezesporu zasedání členů kartelu OPEC+, to mělo rozhodnout o nastavení těžebních limitů ropy pro rok 2024. Tématem na trzích bylo rovněž Německo, které se dostalo do významné rozpočtové krize. Hlavní americký index S&P 500 se pohyboval opět v rozpětí 4500 až 4600 bodů.
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu citelně zrychlily tempo svého zdražování. Benzín včera poprvé od loňského listopadu překonal v celorepublikovém průměru psychologicky důležitou cenovku 40 korun za litr. Nafta ovšem zdražuje ještě mnohem výrazněji. Důvodem je zejména růst cen ropy na světových trzích, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Saúdská Arábie sníží o jeden milion barelů denně množství ropy, které posílá do světové ekonomiky. Po hodinách napjatého dohadování se rozhodla k jednostrannému kroku, od kterého si slibuje zvýšení cen. Další omezení těžby přichází poté, co dvě předchozí snížení produkce ze strany členů skupiny OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem, nedokázala zvýšit ceny. Zbytek zemí se na zasedání ve Vídni dohodl na prodloužení dřívějších škrtů v dodávkách až do konce roku 2024.
Cena nafty v Česku stoupla poprvé po čtyřech měsících, benzinu po šesti týdnech. Ale ne na dlouho - ledaže by o víkendu překvapil kartel OPEC, na jehož vídeňský summit nečekaně nejsou pozvána klíčová média typu agentur Reuters či Bloomberg, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Pohonné hmoty přestávají zlevňovat. Do Chorvatska se letos cestování autem vyplatí hlavně rodině s dětmi, jinak může být lepší vlak či autobus.
Nedostatečné investice do ropného a plynárenského průmyslu by mohly v dlouhodobém horizontu způsobit nestabilitu na trhu a ohrozit ekonomický růst, prohlásil generální tajemník Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) Haísám Ghais.
Vývoz ruské ropy navzdory západním sankcím dosáhl v březnu maxima za poslední tři roky, respektive od dubna 2020. Tržby, které Moskva z prodeje suroviny získává, ale zůstávají mnohem nižší než loni. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu o tom dnes informovala Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Týden se na trzích nesl ve znamení konsolidace, a to po výrazných růstech z minulé doby. Americký hlavní index S&P 500 se zastavil kolem úrovně 4150, kde nalezl také v minulosti určitou hranici odporu. Vystřízlivění investorů při valuaci na úrovni18násobků budoucích zisků je rozhodně na místě a přinášejí ho zejména zesilující obavy z recese v ekonomice. Měkké ekonomické indikátory a výnosová křivka naznačují naprosto reálnou hrozbu poklesu ekonomické aktivity (až 75procentní pravděpodobnost recese). Vysoké úrovně cen akcií tak nedávají žádný smysl.
Kvůli sankcím a klesající ceně ropy se Rusko rozhodlo od března omezit těžbu ropy o půl milionu barelů denně. Reálné úspory jsou však podle dat, která získala agentura Bloomberg, ještě vyšší. Již v květnu se přitom mají výrazně snížit dodávky ropy ze zemí OPEC, které chtějí denní produkci omezit o 1,6 milionů barelů denně.
Hrozí výrazné zdražení pohonných hmot, kartel OPEC+ nečekaně sráží svoji těžbu. Oživí tak širší inflační tlaky na Západě. Už nyní kvůli růstu cen ropy citelně zdražuje třeba palmový olej.
Muž postřelený při sobotní demonstraci proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi v Salt Lake City ❌ zemřel. Píše to dnes agentura AP s odkazem na prohlášení úřadů. Podle prvních poznatků vyšetřovatelů muže omylem zasáhla palba člena pořadatelské služby demonstrace, který střílel na jiného ozbrojeného muže.
Při izraelských úderech na Írán zahynulo od pátku nejméně 2️⃣2️⃣4️⃣ lidí, uvádí podle AFP místní média s odvoláním na íránské ministerstvo zdravotnictví. Mezi íránskými oběťmi jsou muži, ženy i děti, uvedlo ministerstvo s tím, že více než 90 procent z nich jsou civilisté. Dalších více než 1000 lidí podle ministerstva utrpělo zranění.