V minulém týdnu se akciové trhy vrátily zpět do svého dlouhodobějšího rozpětí, alespoň z pohledu indexu S&P 500. Hlavními tématy týdne byly zprávy o tvorbě pracovních míst v americké ekonomice a také velmi dobré hospodářské výsledky společnosti Spotify. Trhy naopak zklamal nedávný premiant boomu AI - společnost Cisco.
Makroekonomický výhled pro Spojené státy se opět zlepšil po zveřejnění lednových dat z trhu práce. Navzdory varováním a očekávání ochlazení trhu práce v USA, které signalizoval indikátor zaměstnanosti soukromého sektoru ADP, vytvořila ekonomika 130 tisíc nových pracovních míst, což je dvojnásobek oproti konsenzu (65 tisíc míst). Míra nezaměstnanosti klesla na 4,3 procenta a růst mezd začíná předbíhat inflaci, což dává spotřebitelům prostor pro další utrácení.
Spotřebitelská důvěra, která je pro americkou ekonomiku založenou na domácí spotřebě klíčová, by tak mohla znovu začít růst. Nečekané zlepšení trhu práce však mění plány Fedu. Zatímco trh dříve počítal s prvním snížením sazeb v červnu, nyní se očekávání posouvají až na červenec. Podle řady analytiků se tak úrokové sazby v americké ekonomice nacházejí poblíž neutrálního pásma, kde mohou nějakou dobu setrvat. Vzhledem k tomu, jaký ekonomický růst se letos v USA očekává a jak vysoké jsou stávající rozpočtové deficity, bych rovněž volil opatrnost a s dalším poklesem sazeb bych rozhodně nespěchal.
Lukáš Kovanda: Americký růst odhaluje slabiny Evropy
Americká ekonomika šokuje tempem růstu, které by ještě nedávno nikdo nečekal – a Čína poprvé zůstává pozadu. Nová data o zahraničním obchodu USA vyslala mrazivý signál do Evropy. Ta se může stát hlavním odbytištěm čínské nadprodukce. A to je scénář, který může znamenat vyšší nezaměstnanost, vyšší dluh – nebo obojí.
Výborné výsledky dodala trhu společnost Spotify. Firma ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 téměř zdvojnásobil svůj meziroční zisk a završil tak teprve druhý, avšak již po sobě jdoucí ziskový rok ve své historii. Společnost uzavřela rok 2025 s čistým ziskem přes 2,2 miliardy eur, což představuje meziroční nárůst o 94 procent. Tento výsledek potvrzuje výrazný obrat, kterého firma dosáhla od roku 2024, kdy se poprvé od svého založení v roce 2006 dostala do ročního zisku – předtím téměř dvě dekády hospodařila se ztrátou. Růst byl podpořen zvýšením počtu uživatelů o 11 procent a počtu předplatitelů o 10 procent. Akcie reagovaly růstem až o 15 procent, forward P/E na 25x násobku však bude nejspíš limitovat další růst cenných papírů.
Cisco reportovalo výsledky, které trh odměnil sedmiprocentním poklesem akcií. Upravený zisk na akcii dosáhl 1,04 dolaru (oproti očekávaným 1,02 dolaru) a tržby činily 15,35 miliardy dolarů, což představuje meziroční růst o zhruba 10 procent. Čistý zisk vzrostl na 3,18 miliardy dolarů z 2,43 miliardy před rokem. Investoři zároveň sledují, zda Cisco dokáže výrazněji těžit z boomu umělé inteligence; firma oznámila 2,1 miliardy dolarů v objednávkách AI infrastruktury od velkých cloudových hráčů a meziroční růst klíčového segmentu síťových řešení o 21 procent na 8,3 miliardy.
Velkým problémem pro Cisco jsou RAM paměti, které zdražují v důsledku silné poptávky velkých firem investujících do datových center. To se pak negativně projevuje na hospodaření společnosti a investoři se obávají, že to bude mít trvalejší dopad. Poměrně brzy tak mohou výrazně zdražit i v české ekonomice. Jedná se o takový menší „nabídkový šok“.
Umělá inteligence jako hrozba pro lidstvo byla desítky let tématem katastrofických a sci-fi knih i filmů. Dnes se tyto scénáře stávají součástí seriózních debat. Nejblíže realitě je zatím to, že AI začíná výrazně měnit – a otřásat – ekonomikou.
Do Prahy přišel z Berlína, kde jeho restaurace držela Michelinskou hvězdu. Na podzim otevřel restauraci Parzival, kterou popisuje jako svůj nejosobnější projekt. „Když se lidé ptají, jaká je to kuchyně, nejjednodušší odpověď zní: jsem to já na talíři,“ říká šéfkuchař Gal Ben Moshe. A dodává: „Degustační menu není soubor jídel. Je to příběh.“
Proč jste se rozhodl přesunout z Berlína právě do Prahy?
Zhruba před rokem přijel do Berlína CEO hotelové skupiny Jan Hotels, večeřel v mé restauraci a nabídl mi tuhle příležitost. Začal jsem do Prahy pravidelně jezdit, vždy na pár dní v měsíci, a město i místní lidi jsem si rychle oblíbil. Zároveň jsem si udělal průzkum zdejší gastronomické scény a mile mě překvapila úroveň restaurací i investic, které za nimi stojí. Přišlo mi to jako velmi zajímavý trh, jehož součástí chci být.
Byl koncept restaurace jasný od začátku, nebo se vyvíjel?
Tentokrát byl poměrně jasný od začátku. Tahle restaurace je velmi osobní projekt. Je to v podstatě moje DNA. Dělám i jiné projekty s různými koncepty, ale Parzival je nejpřirozenější vyjádření toho, kdo jsem jako kuchař.
Jak osobní je tedy Parzival?
Velmi. Často říkám, že bych byl rád, kdyby hosté odcházeli s pocitem, že mě trochu poznali. Opravdu se snažím dát sám sebe na talíř. Každý chod obsahuje část mého příběhu. Je to pro mě něco jako umělecké dílo. Nemyslím si, že by jiný kuchař dokázal uvařit tohle menu úplně stejně.
Je to hodně jiné než vaše berlínská restaurace Prism?
Spíš bych to nazval evolucí. Nejsem člověk, který stojí na místě, snažím se neustále posouvat. Styl, který dnes vařím, se začal formovat už v posledních letech předchozí restaurace a pokračoval v Prismu. Parzival je ale osobnější. Prism byl víc postavený na konceptu, zatímco tady jde víc o mě jako o člověka.
Praha propadla řízku. Punčochářův Šnycl přivítal 18 tisíc hostů
Fronty od otevření, plné rezervace a tisíce porcí legendárního trojobalu. Šnycl Jana Punčocháře zažil křest ohněm ve velkém stylu a Praha mu podle prvních čísel doslova propadla.
Ano. Místo složitých konceptů jsem chtěl vařit upřímněji. Když se lidé ptají, jaká je to kuchyně, nejjednodušší odpověď zní: jsem to já na talíři. Dává mi to větší svobodu a působí to autentičtěji.
Proč jste pro pražskou restauraci zvolil právě jméno Parzival?
Parzival je rytíř z artušovských legend, který se vydává hledat svatý grál. Během cesty ale obětuje část svého poslání kvůli rodině, lásce a přátelství. Vždycky jsem se v tom příběhu trochu viděl – jako někdo, kdo je neustále na cestě, objevuje nové věci a nestojí na místě, ale zároveň si váží osobních vztahů. To jméno jsem měl v hlavě už v Německu a tady do atmosféry hotelu perfektně zapadlo.
Jak stavíte degustační menu? Začínáte chutí, příběhem nebo sezónou?
Sezónnost je vždy důležitá. I když dnes díky globalizaci seženete skoro všechno po celý rok, suroviny v sezóně jsou prostě lepší. Pro mě je ale nejdůležitější to, že degustační menu je příběh. Má určitou dynamiku a vývoj. Nemělo by se hodnotit po jednotlivých chodech, ale jako celek. Každý chod má své místo a důvod, proč v menu je.
Zelenina dobývá restaurace. A hosté si ji objednávají dobrovolně, protože chutná
Vegetariánská a veganská jídla přestávají být pomalu a jistě pouhým doplňkem menu a stávají se plnohodnotným gastronomickým i byznysovým pilířem. Moderní restaurace ukazují, že práce se zeleninou, fermentací a lokálními surovinami je cestou k vyšší kvalitě, stabilnějším nákladům i širšímu publiku. Pražské bistro KRO patří mezi podniky, které tento posun ilustrují v praxi.
Vaše kuchyně kombinuje levantské, evropské i asijské vlivy. Jak o tom přemýšlíte?
Jsem taková houba. Člověk se nestane lepším kuchařem tím, že zůstane celý život ve stejné kuchyni. Musíte cestovat, ochutnávat a poznávat nové věci. Všechno, co zažiju, se nějak promítne do mého vaření. Samozřejmě moje levantské kořeny jsou součástí mé identity, ale většinu kariéry jsem strávil v evropských kuchyních a hodně jsem cestoval po Asii. To všechno se v mém jídle potkává.
Jak důležitá je pro vás autenticita?
Autenticita má své místo, ale ve fine diningu může být i svazující. Fine dining je o příběhu a o vyjádření určité myšlenky. Kdybych se držel jen toho, co vařila moje babička, hodně bych tím omezil vlastní kreativitu. Raději proto právě používám označení „levantská kuchyně“ než „izraelská“, protože je širší a otevřenější. V Izraeli jsem navíc přes deset let nežil. Moje vaření ovlivnila místa, kde jsem žil a kam jsem cestoval. A pokud v Praze zůstanu dostatečně dlouho, časem se v mé kuchyni přirozeně objeví i české vlivy. Tak se kuchyně vyvíjí.
Existuje něco jako váš typický chuťový podpis?
Ano. Asi nejlépe mě jako kuchaře v aktuálním menu vystihuje chod se smuhou královskou. Je tam fermentované obilí, verjus z nezralých hroznů, což odkazuje na Levant a Středomoří, a XO omáčka jako vzpomínka na Čínu. Ten chod je vlastně moje DNA na talíři.
Francouzi oceňují českou gastronomii. Nejvíc rezonuje Ambiente
Parzival se dostal do průvodce Michelin už po několika měsících od otevření. Co to pro vás znamená?
Je to velká pocta. Znamená to, že někdo oceňuje náš koncept a to, co děláme. A zároveň je to motivace do dalšího roku.
Je Michelinská hvězda cíl, nebo vedlejší efekt dobře odvedené práce?
Řeknu možná trochu kontroverzní věc: restaurace, které se otevřou jen s cílem získat hvězdu, ji většinou nedostanou. Neexistuje žádný seznam úkolů, který stačí splnit. Inspektoři hledají především jedinečnost a soudržnost. Pokud se snažíte napodobovat něco, o čem si myslíte, že hvězdu přináší, místo abyste vařili autenticky, nefunguje to.
Chtěl byste raději mít špičkový fine dining, nebo restauraci, která je pořád plná?
Ideálně obojí. Ale nejsem jen o fine diningu. Plánujeme i další koncepty – tady v hotelu třeba bistro a v jiném hotelu americký diner. Úspěch měřím napříč všemi projekty. Fine dining je pro mě důležitý, protože je to způsob, jak se vyjádřit. Když jsem ve čtrnácti poprvé navštívil fine-diningovou restauraci, úplně mě to pohltilo. Uvědomil jsem si, že restaurace může být komplexní zážitek, nejen jídlo.
Jak se vám pracuje s týmem v Praze ve srovnání s Berlínem?
Jsem tu zatím krátce, ale mám velmi dobrý dojem. Lidé jsou motivovaní a chtějí se učit. Nemám pocit, že bych sem přišel s nějakou nadřazeností. Jsem spokojený s týmem, který máme. Nejsem typ šéfkuchaře, který by v kuchyni křičel. Pracoval jsem v takových provozech, ale víc věřím v mentoring a předávání zkušeností. Dělá mi radost, když vidím, jak se mladí kuchaři posouvají.
Kde by měl být Parzival za tři roky?
Jednoduše lepší. Otevřeno máme teprve pár měsíců a menu se neustále vyvíjí. I během týdne se drobnosti mění. Moje jediné pravidlo je, že každé nové menu musí být lepší než to předchozí. Nejde mi primárně o ocenění, ale o růst. Chci, aby se hosté za tři nebo pět let vrátili a řekli, že je restaurace ještě lepší než dřív.
Jak často plánujete menu obměňovat?
Zhruba každé tři měsíce. Mohl bych to dělat častěji, ale myslím, že by to nebylo zdravé. Tohle tempo je dobrý kompromis.
Gal Ben Moshe
Izraelský šéfkuchař Gal Ben Moshe patří k výrazným osobnostem současné evropské fine-diningové scény. Vyrůstal v Tel Avivu, kde také začínal s vařením.
Profesně prošel kuchyněmi v Německu, Francii, Velké Británii i Asii. Klíčovou etapou jeho kariéry byl Berlín, kde otevřel vlastní restauraci Prism. Ta si od roku 2020 držela michelinskou hvězdu a získala pověst jednoho z nejzajímavějších fine-diningových podniků ve městě. V roce 2025 se přesunul do Prahy, kde otevřel restauraci Parzival v hotelu BOOKQUET.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
REPORTÁŽ: Nejlepší Wagyu steak v Dubaji nabízí restaurant Attiko. A za lidovku
Americká technologická společnost Uber letos rozšíří svou rozvážkovou službu do sedmi dalších evropských zemí včetně Česka, napsal deník Financial Times (FT). Expanzi deníku potvrdila globální šéfka pro doručování v Uberu Susan Andersonová, Česko však přímo nezmínila.
Služba Uber Eats už v minulosti v Česku jídlo rozvážela, v roce 2020 však po dvou letech místní trh opustila.
Pokud se informace potvrdí, Uber Eats bude v Česku opět konkurovat službám Bolt Food, Wolt či Foodora. Kromě Česka rozvážkovou službu rozšíří Uber také do Rakouska, Dánska, Finska, Norska, Řecka a Rumunska. Společnost bezprostředně neodpověděla agentuře Reuters na žádost o vyjádření.
Foodora vysílá do Prahy roboty. V Karlíně budou doručovat jídlo
V pražském Karlíně začal pilotní provoz autonomních rozvozových vozítek pro doručování jídla. Novinku představují roboty od Starshipu ve spolupráci s Foodorou. Záměr prošel schválením dopravní komise Prahy 8, a proto může firma své roboty nasadit i bez speciálního povolení.
"Těšíme se, že vstoupíme na sedm nových trhů, kde se stávající hráči už zabydleli. Myslíme si, že je na čase posunout laťku výš, rozvířit vody a přinést lepší hodnotu napříč kategorií," sdělila FT Andersonová.
Společnost podle FT firma očekává, že krok jí v příštích třech letech vynese dodatečné tržby ve výši jedné miliardy dolarů. Evropská expanze americké firmy přichází v době, kdy její podíl na největších trzích v Evropě, včetně Británie, Německa, Francie a Španělska, nadále roste.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Akcie Uberu před otevřením burzy rostou. Navzdory tomu, že je firma zpět ve ztrátě
