Grónsko, nebo cla: Trump přitvrzuje tlak na spojence
Americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením cel na státy, které nepodpoří plán Spojených států převzít kontrolu nad Grónskem. Argumentuje národní bezpečností a strategickým významem ostrova. Výroky vyvolaly ostrou kritiku spojenců v NATO a obavy o budoucnost aliance.
Americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením cel na země, které nepodpoří jeho plán převzít Grónsko. Napsala to agentura Reuters. Šéf Bílého domu opakovaně prohlašuje, že Spojené státy potřebují z bezpečnostních a strategických důvodů převzít kontrolu nad Grónskem, které je poloautonomní součástí Dánského království.
„Mohu uvalit cla na země, které nepodpoří plán USA ovládnout Grónsko, protože Grónsko potřebujeme pro národní bezpečnost,“ řekl americký prezident na akci v Bílém domě věnované otázkám zdraví.
Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném převzetí Grónska vyvolaly na největším ostrově světa strach i rozhořčení. Místní obyvatelé odmítají řeči o vojenské síle, zpochybňují tvrzení o ruských a čínských lodích a zdůrazňují, že o budoucnosti Grónska mohou rozhodovat jen oni sami.
Gróňané Trumpovi vzkazují: Ostrov není na prodej ani k dobytí
Politika
Trump tvrdí, že Spojené státy nutně potřebují Grónsko k zajištění své bezpečnosti a že ostrov bohatý na nerostné suroviny převezmou. K dosažení tohoto cíle přitom odmítl vyloučit použití vojenské síly, což vyvolalo hlasitou kritiku spojenců v NATO. Prezident zároveň argumentuje tím, že se v okolí ostrova pohybují ruská a čínská plavidla a že pokud nezasáhne Amerika, Grónska se zmocní Rusko nebo Čína.
Představitelé Grónska i Dánska tato tvrzení odmítají. Zdůrazňují, že ostrov není na prodej a že Grónsko nemá zájem o připojení ke Spojeným státům. Na ostrov tento týden dorazili vojáci z několika evropských zemí, mimo jiné z Francie, Německa, Norska či Švédska, čímž tyto státy vyjádřily podporu Dánsku.
cDánská premiérka Mette Frederiksenová začátkem ledna varovala, že případný americký útok na Grónsko by znamenal „konec všeho“, zejména Severoatlantické aliance. Podle agentury AFP je situace krajně nepříjemná také pro generálního tajemníka NATO Marka Rutteho. Jde totiž o územní spor mezi dvěma členskými státy NATO – Spojenými státy a Dánskem – který 77 let po vzniku aliance v roce 1949 ohrožuje její samotnou existenci.
Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil grónský premiér Jens-Frederik Nielsen před novináři na tiskové konferenci. Nielsen také zopakoval, že Grónsko není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
Nechceme být součástí USA, uvedl grónský premiér Jens-Frederik Nielsen
Politika
Ministři zahraničí Dánska a Grónska Lars Løkke Rasmussen a Vivian Motzfeldtová ve středu ve Washingtonu jednali s americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem a viceprezidentem J. D. Vancem. Rasmussen po schůzce uvedl, že „zásadní neshoda“ přetrvává.
Grónsko, arktický ostrov bohatý na nerostné suroviny, bylo do 50. let 20. století dánskou kolonií. V roce 1979 získalo částečnou autonomii se vznikem vlastního parlamentu. Dánsko si nadále ponechává kontrolu nad zahraniční politikou, obranou a měnovou politikou. Od roku 2009 má Grónsko právo vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.