David Ondráčka: Venezuela není jen ropa a oranžový génius, ale národ v exilu
Dění ve Venezuele není jen geopolitickou mocenskou bitvou o ropu. Silně se dotýká životů konkrétních lidí v zemi i milionů těch, kteří museli před faktickou juntou Cháveze a později Madura uprchnout. Hraje se i o jejich možný návrat do této krásné země, která má obrovský potenciál a může se znovu stát rájem nejen pro své obyvatele, ale i pro cestovatele – a získávat příjmy také z turismu.
Režimy padají, lidé čekají na návrat. Zkusme se zamýšlet i nad touto rovinou: dějiny možná píší vůdci, ale ve skutečnosti stojí na zádech milionů bezejmenných lidí.
Venezuela: stát v rozkladu, národ v exilu
Ve Venezuele jsem před zhruba dvaceti lety měsíc cestoval a byla to jedna z nejlepších zemí, které jsem navštívil. Příjemní lidé, nádherná země, naprosto úžasná a rozmanitá příroda – od oceánu a pralesů přes stolové hory a vodopády až po vysoké hory. A tehdy byla i poměrně bezpečná, snad s výjimkou favel v Caracasu.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Venezuela předá USA až 50 milionů barelů sankcionované ropy. Výnosy z prodeje mají podle něj sloužit lidem obou zemí, experti ale varují před riziky.
Trump sahá po venezuelské ropě. Slibuje prospěch všem
Politika
Byla také potenciálně bohatá, ale Chávez a Maduro ji tragicky přivedli na buben.
Jejich vojenské junty zavedly tvrdý represivní režim. Spousta lidí skončila ve vězení, řada byla zabita a asi osm milionů obyvatel ze země uteklo. Neutekli za lepším životem, utekli, aby přežili.
Dnes žijí především v Kolumbii, Chile, Peru, Panamě a dalších sousedních zemích, část také v USA – často ve velmi složitých podmínkách. Těch osm milionů Venezuelanů ale ví, kde je jejich domov. Jen se tam zatím nemohou vrátit. Jejich návrat by navíc ulevil i zemím, které je dnes hostí.
Nejde jen o pád Madura. Jde o návrat domů z exilu
Při dalších cestách v regionu jsem potkával spoustu emigrantů z Venezuely, kteří uprchli. Buď jim přímo hrozila perzekuce, nebo chudoba a kriminalita gangů, které mezi sebou válčily, proměnily části země v téměř neobyvatelné oblasti.
Všichni ale měli jedno společné: chtěli se vrátit, jakmile to půjde. Mají k zemi obrovský vztah, milují ji. Proto dnes vidíme oslavy pádu Madura a tančící lidi v ulicích různých zemí – pro mnohé to znamená naději na návrat domů.
Čekají nás napínavé dny. Až budoucnost ukáže, zda byl plán Donalda Trumpa na svržení venezuelského diktátora úspěšný. Pro tamější lid to nemusí znamenat svobodu a demokracii, stejně tak může na straně obětí skončit i mezinárodní právo.
Karel Pučelík: Trump jedná na vlastí pěst. Kde se zastaví? V Nuuku?
Názory
Došlo k obrovskému „brain drainu“. Země přišla o velkou část své inteligence a technické expertízy. Stát vyhnal vlastní budoucnost – to diktatury dělají.
Jen doufám, že celé tyto mocenské šachy nakonec dopadnou pro Venezuelany dobře. Propuštění politických vězňů a umožnění návratu lidí z exilu je nutným předpokladem dalšího rozvoje. Naděje v exilu by znamenala skutečný konec madurismu.
Složitá obnova země
Obnova státních institucí nebude jen o výměně ministrů a generálů. Půjde o návrat důvěry ve stát jako takový. Ve Venezuele se lidé naučili, že zákon nechrání, ale ohrožuje, a že úřad není služba, ale past.
Pokud dojde ke stabilizaci situace a návratu k normálnějšímu fungování, čeká zemi nesmírně složitá a dlouhodobá práce: obnova institucí, modernizace základních veřejných služeb, návrat právního státu a fungujících pravidel.
Zajištění bezpečnosti nebude znamenat jen snížení kriminality. Stát bude muset znovu získat monopol na násilí. Dnes ho sdílejí gangy, polovojenské milice, drogové struktury i části armády.
Bývalý šéf Transparency International a komentátor David Ondráčka vydal u nakladatelství Práh úspěšnou knihu Kauza Česko. Portál newstream.cz z ní nabízí několik ukázek. Ve druhé se Ondráčka věnuje fenoménu politických podnikatelů, pro které se v Česku ujal termín kmotři nebo zcela zavádějící označení lobbisté.
Kauza Česko Davida Ondráčky: Jak se zrodili čeští političtí kmotři
Názory
A ekonomická obnova nebude možná bez diverzifikace. Ropa bude zásadní, ale sama zemi nespasí. Zemědělství, lehký průmysl, služby a potenciálně i turismus mohou vytvořit pracovní místa a vrátit lidem důstojnost mimo státní sektor.
Nad tím vším navíc visí otázka smíření hluboce rozdělené a zraněné společnosti. Najít alespoň minimální společenský konsenzus je možná úplně nejtěžší úkol.
Jde o komplexní proces po pádu každé diktatury, vojenské junty nebo války. Má svá místní specifika, ale také mnoho společných rysů. Jednou se bude týkat i Ukrajiny, až válka skončí.
Ve Venezuele se po únosu prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami do Spojených států ukazuje jedno: represe s jeho zmizením neskončily, naopak ještě zesílily. Uvádí to britská veřejnoprávní stanice BBC.
OBRAZEM: Po únosu Madura přitvrzení. Ulice Caracasu hlídají ozbrojenci
Politika
