Léčba plešatění přilákala velké peníze. Veradermics prodala akcie nad plánovaným cenovým rozpětím. O podíl ve firmě se zajímají i velcí hráči z farmaceutického byznysu. Společnost ale zatím zůstává ve ztrátě.
Americká biotechnologická společnost Veradermics, která se zaměřuje na léčbu vypadávání vlasů, získala při vstupu na burzu 256 milionů dolarů (přes pět miliard korun). Primární nabídka akcií byla navýšena a cena byla stanovena nad horní hranicí původně plánovaného rozpětí, informuje agentura Bloomberg.
Firma prodala přibližně 15 milionů akcií po 17 dolarech za kus. Původně přitom investorům nabízela 13,35 milionu akcií v cenovém pásmu 14 až 16 dolarů. Při této ceně činí tržní hodnota společnosti zhruba 596 milionů dolarů.
Farmaceutický jackpot. Všichni teď chtějí akcie firmy, která „léčí pleš“
Největší průlom v boji s mužským plešatěním za desítky let hlásí farmaceutická firma Cosmo Pharmaceuticals. Její akcie na švýcarské burze vylétly v týdnu o skoro 50 procent. Strachují se (nejen) turecké transplantační kliniky.
O akcie Veradermics projevili zájem i významní institucionální investoři. Podle dokumentů zveřejněných v souvislosti s IPO zvažovala investiční společnost Wellington Management nákup akcií až za 30 milionů dolarů. Farmaceutický gigant Eli Lilly zároveň uvedl, že by mohl získat až 4,9 procenta podílu ve firmě.
Veradermics sídlí v New Havenu ve státě Connecticut a podporuje ji investiční fond Longitude Capital.
Euforie kolem zázračného léku na hubnutí končí. A Novo Nordisk rozdává tisíce výpovědí
Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk zruší 9000 pracovních míst, což odpovídá zhruba 11 procentům celkové pracovní síly. Rozhodnutí je součástí plánu na širší transformaci podniku v době, kdy čelí zvýšené konkurenci na trhu. Oznámila to společnost. Novo Nordisk vyrábí lék na hubnutí Wegovy.
Vstup Veradermics na burzu odstartoval mimořádně silný týden primárních nabídek v USA. Podle dat Bloombergu se v jednom týdnu chystá na burzu osm firem, které chtějí získat alespoň 100 milionů dolarů. Jde o nejvyšší počet IPO za jediný týden od listopadu 2021.
Zvýšená aktivita naznačuje, že se kapitálové trhy po dlouhém období opatrnosti znovu otevírají rizikovějším investicím, zejména v oblasti biotechnologií.
Miliardáři přispívají na výzkum, který jim nepřinese žádné peníze
Jeden z největších vědeckých projektů v lidských dějinách získal od soukromých dárců rekordních 860 milionů eur. Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámila, že tato částka směřuje na stavbu nového obřího urychlovače. Pozoruhodné je, že vynaložené peníze s největší pravděpodobností nepřinesou dárcům ani nepřímý ekonomický přínos. Jde o příspěvek na poznávání základů vesmíru, píše ve své analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Společnost Veradermics byla založena v roce 2019 a nachází se v pokročilé klinické fázi vývoje. Její hlavní experimentální léčba je určena k terapii mírného až středně závažného dědičného vypadávání vlasů a je nehormonální. Podle firemních materiálů se aktuálně nachází v pozdní fázi klinických testů.
Finančně však firma zatím zůstává ve ztrátě. Za devět měsíců do konce září vykázala čistou ztrátu 48,1 milionu dolarů, zatímco o rok dříve činila 20,8 milionu dolarů, uvádějí podklady k IPO.
Emisi vedly investiční banky Jefferies, Leerink Partners, Citigroup a Cantor Fitzgerald. Akcie společnosti se mají obchodovat na newyorské burze NYSE pod tickerem MANE.
Lukáš Kovanda: Burza má nového krále. CSG je větší než ČEZ
Česká zbrojovka Czechoslovak Group je po hodině obchodování na burze o skoro 100 miliard korun dražší než ČEZ, dosavadní jednička. Nejhodnotnější českou burzovně obchodovanou firmou se Czechoslovak Group stala hned po zahájení obchodování, kdy její akcie vyskočily o 28 procent nad upisovací cenu.
Pandemie covidu i politika Donalda Trumpa odkryly slabiny evropského zdravotnictví. Závislost na Asii a tlak ze strany USA nutí Evropu přehodnotit, kde a jak budou vznikat léky budoucnosti. Farmaceutický průmysl se stává strategickou otázkou podobnou obraně či energetice. A Evropa stojí před dilematem, jak si zajistit bezpečné dodávky bez ztráty konkurenceschopnosti, píše v analýze Jan Žižka z Export.cz.
Globálním obchodem otřásají bitvy o suroviny, čipy, zbraně… Už covidová pandemie ale ukázala, že hodně slabých míst mohou mít dodavatelské řetězce v oboru, který je pro lidi zvlášť citlivý – ve zdravotnictví. Problémy s dodávkami roušek, vakcín nebo rychlotestů vystřídaly pochybnosti, jak bezpečné jsou dodávky léků. Covid byl pro Evropu prvním varovným budíčkem, který připomněl závislost na Asii v ingrediencích, z nichž se léky vyrábí. S druhým budíčkem přišel prezident Donald Trump. Evropě ukázal, že si nemůže být jista ani svým silným postavením ve výrobě nových léků.
Světová média v posledních měsících obsáhle informovala o sporu kolem Grónska, který vyvolal nebývalé napětí mezi Spojenými státy a Dánskem. Menší publicitu měla jiná záležitost ve vztazích mezi oběma zeměmi, jejíž ekonomické důsledky jsou přitom zásadní. Týká se dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk – evropského lídra ve svém oboru, který realizuje většinu svých tržeb v Americe. Dobře známé jsou tam její inzulinové produkty a léky na hubnutí, včetně značky Wegovy.
Obrovský význam Novo Nordisku pro dánskou ekonomiku mnozí přirovnávají k někdejší roli firmy Nokia pro hospodářství Finska. Když Donald Trump po předloňských volbách v duchu svých slibů začal hrozit vysokými cly na léky (padala i trojciferná čísla), jedním z terčů byla i Novo Nordisk. Cílem amerického prezidenta bylo snížit ceny léků v Americe a podobně jako v případě jiných odvětví přesunout výrobu do USA.
Biochemik Hostomský: V Americe se z neúspěchu otřepete. V Evropě vás provází celý život
Zdeněk Hostomský se po zkušenostech z velké americké farmaceutické firmy Pfizer vrátil do Česka a stal se ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Zjistil, že s legendárním Antonínem Holým, který ÚOCHB proslavil objevy antivirotik, byli dříve konkurenty. „Za mého působení v Americe jsme byli na opačných stranách barikády,“ řekl Zdeněk Hostomský v rozhovoru pro Export.cz. Právě řediteli Hostomskému se později podařilo vyjednat další příliv peněz za „patenty profesora Holého“ do Česka.
Loni uprostřed léta Donald Trump zaslal dopis 17 velkým světovým farmaceutickým společnostem – včetně Novo Nordisku, ve kterých je žádal, aby snížily ceny léků na nejnižší úroveň, kterou si účtují v jiných vyspělých zemích. Zároveň je nepřestával tlačit k přesunu výroby do USA. A prakticky všechny velké „farma“ firmy ustoupily. Novo Nordisk se dohodla s Washingtonem v listopadu, výrazně snížila ceny a zavázala se k investici do rozšíření výrobních kapacit ve Spojených státech ve výši 10 miliard dolarů. Díky tomu získala příslib, že ji během tří let nezasáhnou chystaná americká cla. Podobné dohody uzavřely i další firmy. Například britská AstraZeneca přesměrovala své investiční plány ze Spojeného království do Ameriky.
Signál, který tyto dohody vyslaly do Evropské unie, byl jasný – americký trh, největší na světě, je i pro evropské společnosti natolik významný, že mu nakonec dají přednost. Objevily se obavy, že farmaceutické společnosti své léky na některé evropské trhy ani neuvedou, pokud by to mělo být za cenových podmínek, které by vzhledem k novým Trumpovým pravidlům automaticky znamenaly příliš nízké ceny pro nejdůležitější americký trh. Když v Bruselu začali úředníci a europoslanci projednávat nově navrhovaný Akt o kritických léčivech, který má posílit pozici EU ve farmaceutickém průmyslu, bylo jasné, že už nejde pouze o závislost na asijském dodavatelském řetězci. Aktuálním tématem se stalo varování, že Evropa nakonec bude muset spoléhat také na Ameriku, a to ve výrobě nových léků.
Jak výroba léků připomíná obranný průmysl
Prezidentu Trumpovi, navzdory všem výhradám vůči jeho krokům v mezinárodní politice a obchodu, i mnoho Evropanů připisuje jednu zásluhu – jasně ukázal, že se „starý kontinent“ musí více spoléhat na sebe. Platí to především v oblasti obrany a zbrojního průmyslu. Jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský loni v rozhovoru pro Export.cz vysvětloval, že mezi obranným a farmaceutickým odvětvím ale existuje určitá paralela, která platí právě pro vztah Evropy s Amerikou jako „inovační laboratoří veškeré medicíny.“
Trump škrtí výzkum. Vývoj léků může úplně zkolabovat, říká biochemik Hostomský
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
Donald Trump proslul svými výroky o tom, jak se USA často nechávaly za jeho předchůdců ostatními státy „oškubat“. Podle Zdeňka Hostomského, který nejenom šéfoval proslulému pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB), ale také vedl výzkum rakoviny v americké firmě Pfizer, má Trumpův argument ve farmaceutickém průmyslu jisté opodstatnění. Sám Hostomský, který je také americkým občanem, ostatně Trumpa i volil.
Ve Spojených státech byli lidé podle česko-amerického manažera dlouhodobě zvyklí platit velké peníze za přístup k nejmodernějším lékům. Vlády spousty dalších zemí, od Kanady po Evropu, ale namítaly, že nové léky jsou pro ně moc drahé a prosadily si nižší cenu. „Farmaceutické firmy na to přistoupily, protože zisk jim přinášel hlavně americký trh,“ vysvětloval Hostomský. Vývoj léků tak financovali především Američané. A Trump svým – často frustrovaným – voličům slíbil, že tuto situaci napraví.
Současný americký prezident těžil z paradoxní situace – zatímco Evropané obvykle závidí USA ekonomické parametry typu výše hrubého domácího produktu na hlavu, Američané mají často pocit, že si ve skutečnosti žijí hůře. Přesvědčuje je o tom mimo jiné právě stav jejich zdravotnictví, které charakterizuje bonmot, podle něhož ho mají Spojené státy zároveň nejlepší i nejhorší na světě.
Šance pro Evropu?
Trumpova politika má ale podle Hostomského také druhou stranu mince: „Nebere příliš v potaz, že Amerika je inovační laboratoří veškeré medicíny.“ Prezident třeba i dosáhne toho, aby byly léky levné jako jinde na světě, ale pak se také může stát, že nové už třeba ani nebudou. „Žádná soukromá firma nebude vyvíjet léky, pokud na tom nevydělá,“ dodal bývalý šéf ÚOCHB.
Určitou příležitost pro Evropu pak nabídla další Trumpova „libůstka“, když se rozhodl výrazně omezit americké výdaje na výzkum. Evropské výzkumné instituce začaly lákat americké vědce a zdálo se, že by se americká „inovační laboratoř“ mohla do značné míry přesunout za oceán. Američtí soudci a kongresmani ale kroky washingtonské administrativy výrazně korigovali, což se týká právě klíčových oblastí, jako je zdravotnický a biomedicínský výzkum. A velké farmaceutické společnosti se koneckonců zavázaly nejenom k investicím do americké výroby, ale také do vývoje léků.
Jak to vše nakonec dopadne, je ve hvězdách, jedinou jistotou se zdá být skutečnost, že doba neustálých změn v postojích Trumpovy administrativy nekončí. Pokud by nové poměry v Americe i globálním obchodě znamenaly ochromení farmaceutického vývoje, povzbudilo by to výrobce generik, která míří do světa díky tomu, že původní patentová ochrana originálních léků už vypršela.
Trumpova touha po Grónsku brzdí výzkum změny klimatu. Vztahy mezi vědci ochably
Vztahy mezi americkými a grónskými vědci ochladly poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně hovořil o možnosti převzetí kontroly nad Grónskem. Napětí už vedlo k pozastavení některých společných výzkumných projektů a komplikuje plánování budoucí spolupráce, píše agentura Bloomberg.
Generika pochopitelně hrají zásadní roli už dnes a Spojené státy jsou zcela závislé na jejich dovozu. Světovou jedničkou v jejich výrobě je Indie a Trumpova administrativa vyloučila, že by na jejich dovoz z nejlidnatější země světa uvalila cla. Evropané tak stále více zjišťují, že jejich pozice – a to nejenom geograficky – je někde uprostřed mezi americkou „inovační laboratoří“ a indickou „lékárnou světa“.
To na druhé straně neznamená, že by Evropa také neměla své trumfy. Jak v rozhovoru, který zveřejnil mimo jiné Zdravotnický deník, uvedl generální ředitel asociace Medicines for Europe Adrian van den Hoven, více než 20 procent generických léků na americkém trhu pochází z Evropy. (V případě dovozu z Indie je to 45 procent.) Tento údaj vyplynul z průzkumu, který Evropané realizovali právě v době, kdy Donald Trump loni hrozil cly. Nakonec je na takzvané off-patentové léky z EU – tedy generika a biosimilars – neuvalil. „Dokázali jsme Evropské komisi a následně i americké administrativě prokázat, že pokud by byla na evropské off-patentové léky uvalena cla, zhoršilo by to situaci s nedostatky v amerických nemocnicích,“ dodal ve zmíněném rozhovoru šéf asociace, která zastupuje výrobce generických a biosimilárních léčiv.
V době, kdy americká obchodní a celní politika zůstává nepředvídatelnou, je pro Evropu nutností uzavírat nová partnerství v jiných částech světa. Jedním z nich je v lednu uzavřená dohoda o volném obchodu mezi EU a Indií – nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa. Skeptici mohou namítnout, že kvůli tomuto ujednání evropský trh ještě více zaplaví indická generika. Faktem je, že Indové v rámci rozhovorů úspěšně usilovali o to, aby na ně nedopadla přísnější evropská pravidla v ochraně duševního vlastnictví. Nové Dillí se ale zároveň zavázalo, že bude postupně eliminovat cla na nové léky, čímž otevře dveře evropským farmaceutickým společnostem.
Oživení na trase Evropa-Indie
Díky silnějším vazbám na Evropu si Indové slibují další rozvoj své země jako „globální lékárny“ a také nové výrobní základny světa, která do značné míry přebírá tuto roli od Číny. Kromě léčiv v téhle souvislosti uvažují také o zdravotnických prostředcích.
Podle Tomáše Koláře, výkonného ředitele českého výrobce nemocničních lůžek Linet, bude dopad evropské dohody s Indií určitě pozitivní. Šéf firmy, která je tahounem zahraničních aktivit české Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků (AVDZP), zároveň naznačuje, že veškeré vyhlídky je nutné hodnotit střízlivě.
Chystat další scénáře pro americký trh teď nedává smysl, říká šéf Linetu Tomáš Kolář
Společnost Linet, která je jedním z největších světových hráčů ve výrobě nemocničních lůžek, považuje v posledních letech za největší příležitost americký trh. Po opětovném nástupu prezidenta Donalda Trumpa ale není vůbec jasné, jak se strategií předního českého exportéra zamává jeho celní politika. „Vzhledem k neustále ohlašovaným změnám už nemá smysl si připravovat stošestnáctý scénář, jak na vývoj v USA reagovat,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz výkonný šéf Linetu Tomáš Kolář.
V současné době je podle Koláře na importované zboží do Indie včetně zdravotnické techniky aplikováno vysoké clo, řádově desítky procent podle jednotlivých položek. To by se mělo změnit. Čeští exportéři na druhou stranu musí počítat s tím, že indický trh je zaměřený na nízké ceny, stále s relativně nízkou hodnotou hrubého domácího produktu na hlavu. Největší výzvou však zůstává tamní mentalita „Buy India“. „Výrobky s domácím obsahem mají vysokou prioritu před importovaným zbožím. S tím se bude muset každý importér popasovat,“ zdůraznil pro Export.cz Tomáš Kolář.
Šéf Linetu připouští indický předpoklad, že by se v asijské zemi mohly zdravotnické prostředky více vyrábět, a to i pro evropský trh: „Indie je dnes vnímána jako Čína před 20 lety. Indové jsou schopni dobře vyrábět a mají obrovský zájem a potenciál.“
Nástup Číny v dodavatelském řetězci
Také Indie však v jednom klíčovém segmentu čelí postupnému ústupu ze scény. Země se prakticky z nuly na počátku osmdesátých let minulého století vypracovala na největšího světového producenta aktivních farmaceutických látek (API), z nichž se vyrábějí léky. V poslední době ji ale překonává Čína – zatím v jednom významném ukazateli, který se týká nových žádostí o schvalování API. V roce 2024 už Čína Indii předběhla se 45 procenty všech žádostí na světě. Indie byla těsně druhá, zatímco Evropská unie a v tomto měřítku ještě slabší Spojené státy už klesly k pouhým jednotkám procent.
Rostoucí závislost Evropy na Číně v látkách API se negativně projevila v době pandemie. Výpadky v dodávkách ingrediencí léků tehdy způsobila čínská politika nulové tolerance vůči covidu. Vedla totiž k opakovanému uzavírání výroby na lokální úrovni i omezování provozu v tamních přístavech. V Evropě se začalo více mluvit o potřebě návratu výroby API na „domácí půdu“, něco podobného ale není ve větším měřítku reálné. Ekonomické náklady takového reshoringu by byly příliš vysoké a EU by se nezávislosti stejně nezbavila – bylo by nutné dovážet potřebné suroviny.
Martin Wichterle: Příběh Česka by měl být o zemi, kde se skvělé produkty vymýšlí i vyrábí
Známý český podnikatel Martin Wichterle říká, že probádal spoustu slepých uliček. „Bez toho to nejde,“ dodal v rozhovoru pro Export.cz. Slepé uličky jeho firmě Wikov, přednímu světovému výrobci průmyslových převodovek, také hodně přinesly. Platí to například o společných aktivitách Wikovu s dceřinou společností německého Siemensu, které se zaměřovaly na servis převodovek. Těm poměrně rychle odzvonilo, ale českou firmu tato nepříliš významná epizoda nakopla k novému významnému oboru.
Obavy z budoucnosti v minulých letech posílily četné výpadky léků v evropských zemích. Podle loňské zprávy Evropského účetního dvora jejich nedostatek dosáhl rekordní úrovně v letech 2023-2024, kdy byly výpadky čím dál častější a závažnější. Od roku 2022 do října 2024 zaznamenala EU podle údajů Evropské agentury pro léčivé přípravky 136 kritických výpadků. V těchto případech ale většinou primárně nešlo o důsledek problémů v mezinárodním obchodu. Jak zdůrazňuje Adrian van den Hoven, Evropská komise při přípravě nového Aktu o kritických léčivech poprvé uznala, že základní příčiny nedostatku léků jsou ekonomické, konkrétně v oblasti tendrů a systémů úhrad cen.
Podobně jako v případě zemědělství nebo energetiky narušily funkční trh ve zdravotnictví unijní a státní regulace, ať už jejich potřebu hodnotíme v jednotlivých případech jakkoliv. Na přehnanou regulaci si stěžuje také české ministerstvo zdravotnictví.
Cesta k nápravě vede přes reformy v rámci samotné EU, které se týkají například výběrových řízení, jež by měla více hodnotit i jiná kritéria než cenu. Na druhé straně je jasné, že změny se nevyhnou ani vztahům EU s okolním světem. Unie se bude snažit posílit domácí výrobu léků i jejich ingrediencí. Jak konkrétně to udělat, bude předmětem mnoha sporů.
Přehnané ochranářství vlastního trhu by ale k cíli nevedlo. V době nejistých vztahů s USA a Čínou musí být řešením diverzifikace dodávek léků, jejich ingrediencí a nové formy spolupráce nejen s Indií, ale také s dalšími zeměmi jihovýchodní Asie nebo s Afrikou. Právě v Africe se dnes střetávají ekonomické zájmy velmocí a EU by mimo jiné mohla také ve vlastním zájmu povzbudit tamní rozvíjející se farmaceutický průmysl i obor zdravotnických prostředků.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Trump škrtí výzkum. Vývoj léků může úplně zkolabovat, říká biochemik Hostomský
Nejsilnější opoziční strana ODS si v polovině ledna zvolila nové vedení. Pravou rukou nového předsedy Martina Kupky se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. „Soustředili jsme se na zahraniční a bezpečnostní otázky, jako bychom domácím věcem nepřikládali význam,“ říká Portlík v rozhovoru pro newstream.cz. To se nyní má změnit. ODS se chce vrátit na politické výsluní.
Přinášíme pohled prvního místopředsedy strany na politické dění v Česku. Ve druhé části rozhovoru, kterou najdete na newstream.cz již tento pátek, se věnujeme Portlíkově kandidatuře na post pražského primátora.
Účastnil jste se nedělní demonstrace v centru Prahy na podporu prezidenta Pavla?
Byl jsem se podívat okolo. Já byl na demonstracích jenom jednou v životě, a to bylo v roce 1989. Navštívil jsem jich několik, na Letné, na Václaváku. Nejsem úplně moc demonstrující typ.
Dává podle vás smysl setkávání se na náměstích, například na podporu prezidenta?
Těší mě na tom, že se lidé zajímají o politiku. Byť občas v extrémních pólech. Nejsem příznivcem demonstrací. Když cítím, že mám něco udělat, tak pro to udělám maximum. Chodit na demonstrace nikdy nebyl můj šálek kávy.
Kupka ostře k Babišovi: Vláda nemá být pouťový autodrom pro řádění Motoristů
Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) selhal ještě dříve, než začal fakticky vládnout. Na úvod mimořádné schůze Sněmovny k návrhu opozice na vyslovení nedůvěry vládě to řekl předseda opoziční ODS Martin Kupka. Podle něj vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů nepracuje pro Českou republiku a její obyvatele, ale především sama pro sebe. Kabinet podle Kupky vyniká arogancí, střetem zájmů a vnitřními problémy.
Jak vnímáte aktuální spor mezi Petrem Macinkou a prezidentem Petrem Pavlem?
Mrzí mě to. Od ministra Macinky jsem nečekal, že se ministr diplomacie zachová jako naprostý nediplomat. Přemýšlel jsem, jestli jsem někdy poslal nějakou takovou zprávu v rámci politiky, když mi něco vadilo. Na pražském magistrátu se kolikrát o něčem pohádáme, někdo o vás něco napíše na sociální sítě, co není pravda. Takové věci mě urážejí, mrzí a považuji je za nefér. Ale nevzpomínám si, že bych někdy reagoval sprostě nebo že bych vyhrožoval. Možná jsem to někdy i chtěl, lidsky je to pochopitelné. Ale vždy jsem měl pocit, že si to nemůžu dovolit. Jsem volený na nějaký výkon, a tlačení nebo vyhrožování do toho nepatří. Je to neprofesionální, ego má být potlačené.
Máme měsíc a půl novou vládu. Pro zahraničí jsme se možná stali hůře čitelnými z hlediska zahraniční politiky. Je to tak?
Platí úsloví, že kdo seje vítr, sklízí bouři. Jestli se někomu zdálo, že největším problémem je ukrajinská vlajka, tak ji potřebuje sundat. Patrně v domnění, že od té chvíle se svět změní. Nemyslím, že to je podstatou politiky. Nemyslím si, že máme tuto radikálnost předvádět. Protože co se stane? Část společnosti se radikalizuje.
Jeden z největších potenciálních problémů, které tato republika může mít, je situace, kdy se z běžného hádání opozice s koalicí, což je normální, stane radikalizace. Pokud se společnost bude radikalizovat, ztratíme kontrolu nad tím, jak tento stát bude fungovat. Bude to vyřizování si účtů, urážky, možná vydírání. Možná hledání nějakého kompra. To nejsou cesty, které nás někam dostávají.
David Ondráčka: Popletení Motoristé Babišovi vyhovují
Popletení Motoristé jsou ideální hluková clona k odvedení pozornosti a Babiš má klid na svou mocenskou práci. Macinka je ideální terč, lidé se hádají o SMSky a gesta, sdílí se výzvy, pohoršení, morální panika, chystají se demonstrace. Na tohle blbnutí je upřená veškerá mediální i opoziční pozornost. ANO si mezitím v klidu a bez odporu řeší to podstatné – mocenské ovládnutí státu.
Stal jste se druhým mužem ODS. Dokážete popsat cestu, kterou se chcete opět dostat do vedení státu? Zatím jsme slyšeli pouze obecné teze.
Dostali jsme se do opozice. To není žádný trest, je to příležitost. Opozice je příležitost, aby se strana srovnala. Řekla si, co udělala špatně, co zanedbala. Našla témata, na která se bude soustředit. V tuto chvíli se projednává stavební zákon. Čekám, že až půjde do druhého čtení, musíme k tomu zaujmout názory. Máme za sebou zpackanou digitalizaci, kterou jsme sice jako ODS neudělali, ale bylo to součástí naší vlády. Dalším tématem je euro, musíme si říct, jestli jsme pro nebo proti. Jak vlastně vidíme Evropskou unii. Není možné na všechno nadávat nebo naopak všechno chválit. Musíme zaujímat pozice, které jsou voličům srozumitelné. Měli bychom si definovat svůj postoj. ODS to dělala a dělá, ale je potřeba to oprašovat.
Mluvíte o euru. Takže, za ODS, euro ano, nebo ne?
Pokud ano, tak všichni musí plnit konvergenční kritéria. A pokud vstoupíme do měnové unie, musí být jasné, jak vypadá politická unie. Evropa zasahuje do příliš mnoha politik, i tam, kam by zasahovat neměla. Třeba do rodinné. Před vstupem si musíme vyjasnit všechny otázky. Teď vznikne v rámci ODS stínová vláda, všechny tyto otázky si malinko oprášíme.
Dalibor Martínek: Kuba chce být druhým Babišem. Sorry, obsazeno
Jihočeský hejtman Martin Kuba po týdnech napětí, které v prosinci vyvolal po svém demonstrativním vystoupení z ODS, oznámil značku svého nového politického hnutí. Bude to Naše Česko.
ODS je pro západní směřování Česka, zároveň je tradičním kritikem fungování Evropské unie. Týká se to třeba zelené politiky. Téma, které vaší straně „ukradlo“ hnutí ANO. Kde tedy nyní budete stát?
Vždy jsem byl jednoznačně prozápadní. Co mi trochu vadí, asi stejně jako mnohým, Západ čím dál víc stojí na regulacích. Říká nám, co máme dělat. A tím oslabuje evropskou ekonomiku. Hlavní aktérka regulací už začíná přiznávat, že regulace vede ke ztrátě konkurenceschopnosti.
Evropské společenství se historicky posouvá od společenství uhlí a oceli až k evropskému společenství. My jsme řekli, že základním aspektem je svoboda. Volný pohyb zboží, služeb, kapitálu. Začaly se do toho přidávat další politiky. Dnes nám to ohraničuje všechny oblasti života. Po těch letech je evidentní, že za vzor jsme nikomu nepadli. Kráčíme sami. Mezitím nás jiné kontinenty začínají předhánět. Pokud touto cestou půjdeme dál, společnost čekají strukturální změny. Myslím, že nejsme připraveni na to, že budeme chudnout.
Bude tématem ODS v příštích třech letech téma Antibabiš?
Jsme postaveni před jinou situaci, než jsme byli zvyklí. Babiš je sice premiérem, ale celek je složený z jakoby disperzních částic. Často nevím, co udělá pan Rajchl nebo Okamura. Otázka je, zda to vědí oni. Jestli generál Zůna náhodou neřekne něco, co se pánům nelíbí, aby se musel následně polepšit.
Od Filipa Turka slyšíme, že za všechno může rozšiřování NATO z roku 2012. Ale ministr zahraničí říká, je hrozné, co se tam děje, měli bychom pomoct. Čekal bych od premiéra, že bude schopný si vládu nějak srovnat. Nese za ní odpovědnost. Nechci je hodnotit pár měsíců po volbách, každý má mít nějaký čas. Ale ten se krátí, a viděli jsme spoustu momentů, ze kterých je potřeba se poučit. Úkolem Andreje Babiše je, aby si své ministry zpacifikoval.
Turek dál šije do Pavla. Má připravený návrh žaloby na ochranu osobnosti
Čestný prezident Motoristů a poslanec Filip Turek má připravený návrh žaloby na ochranu osobnosti kvůli sporu s prezidentem Petrem Pavlem o své jmenování ministrem životního prostředí. Pavel si podle něj dobrovolně stoupl do politického boje, když nectí výsledky voleb ani usnesení Sněmovny. Turek při příchodu na jednání koaličních lídrů ve Strakově akademii řekl novinářům, že návrh žaloby dostal vypracovaný od právníků, chce ho probrat s koaličními partnery.
Nemyslím si, že největším problémem republiky je Česká televize. Z vyjádření Oty Klempíře, ministra kultury, nejdříve vyplývalo, že je to náš klenot, a najednou ho bylo potřeba zachránit, reformovat. Má se její financování převést pod stát. Zapomínáme, že každá forma financování znamená, že na konci dne ji zaplatí občan.
Celé toto dění je o symbolech, ne o prioritách, kterým bychom se měli věnovat. Očekával jsem, že vláda řekne, že má spoustu důležitých opatření, která jsou důležitá pro lidi. Že nebudeme řešit zbytečné války.
Budete nyní tři roky poukazovat na to, co dělá Babiš špatně, nebo předložíte veřejnosti témata a návrhy jejich řešení, kterým je potřeba se věnovat?
Doufám, že náš orchestr se na tomto vyladí. Nemáme tu stát a křičet na všechny, že se nám to nelíbí. Máme dávat věcné připomínky k návrhům. Jestli se nám nelíbí, že Česká televize přechází z jednoho systému pod druhý, který nemá žádnou logiku, máme k tomu dávat protinávrhy. A říct třeba, že až se vrátíme do vlády, tak to vrátíme.
Tak třeba stavební zákon. Pojďme si v opozici říct, buďme ještě víc free. Zkraťme odvolací lhůty, množství účastníků řízení. Teď je ta doba, kdy těmito návrhy zjistíme, zda je společnost vnímá jako správné či špatné. Výstavba je věcí společenské dohody. A délka povolovacích řízení stojí společnost hodně peněz.
Je důležité, aby trh fungoval svižně. Jestli se na tom shodneme se STAN nebo s Piráty, s ANO nebo s Motoristy, je podle mě vlastně jedno. To vůbec neznamená, že máme rezignovat na hodnoty. Naopak. Vývoj a hodnotový žebříček jsou jedno a totéž.
Dalibor Martínek: Metoda Macinka. Provokovat, vykrádat mediální prostor
ODS před volbami v roce 2021 avizovala, že nebude zvyšovat daně. Což při konsolidačním balíčku porušila, zvedla daně z příjmu právnických osob z devatenácti na 21 procent. Máme důvěřovat ODS, že nebude zvyšovat daně?
Na zvyšování daní jsem se vždy díval s velkým nervem. Říkal jsem si, že kdybych to měl rozhodovat, stanovil bych si jiný cyklus, než že mám daně zvyšovat. Mám s tím velký problém. Mám problém i s tím, že se neudělala klasická daňová reforma. To je něco, co tato republika potřebuje. Máme to v rámci témat, která diskutujeme.
Mě by se líbilo, kdyby se oddělily municipality. Jestliže mají být samosprávy nezávislé na státu, mají mít nezávislý způsob financování. V tuto chvíli si na nezávislost samospráv jenom hrajeme. Samosprávy jsou na státu závislé, hejtmani a starostové musejí leštit kliky. Tak se to prostě děje. A dokud se to bude dít, je to jen prosté přerozdělování peněz. A jak známo, při přerozdělování peněz peníze mizí. Kdyby si lidé platili starostu, začnou se zajímat, kam jdou zakázky obce. Musíme se nad tím zamyslet, náš systém je starý.
Druhou věcí je, a je to nepopulární, zamyslet se nad počtem samospráv. Není možné, abychom byli rekordmani v počtu volených orgánů v rámci celé Evropy. Pro stát je to drahé. Nejen, že platí lidi, ale rozhodovací proces potom trvá dlouho.
Okamura: Opozice nemá jiné téma, než někoho stále odvolávat
Hnutí ANO považuje schůzi k vyslovení nedůvěry vládě za součást taktiky opozice. Opoziční strany nechtějí, aby Sněmovna schvalovala zákony a pracovala pro lidí, řekl před začátkem jednání dolní komory místopředseda ANO Robert Králíček. Uznal ale, že jde o demokratické právo opozice. Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura novinářům řekl, že opozice nemá jiné téma, než někoho stále odvolávat.
Vaše strana na lednovém kongresu uvedla, že se chce více profilovat, zaměřit se na podnikatele a střední třídu. V čem se ta profilace má projevit, čím střední třídu oslovíte?
Nejen podnikatelé, schválně jsem říkal střední třída. Typově učitelé, lékaři. Lidé, kteří nás volili i dřív. Máme se profilovat v jednotlivých tématech. Když jsme vstoupili do vlády, řešili jsme inflaci, covid, energetickou krizi, válku na Ukrajině. Mám vnitřní pocit, a říkal jsem to i v projevu na kongresu, že jsme se soustředili na zahraniční a bezpečnostní otázky, a trochu jsme nechali jiná ministerstva být. Aby se vám za jedno volební období třikrát změnil ministr školství, takto důležitého resortu, to není možné. Velká část našeho problému souvisela s tím, že jak jsme řešili zahraničně-politickou otázku, bezpečnostní, jako bychom domácím věcem nepřikládali význam. Tehdejší opozice to uchopila marketingově vlastně správně. Lidsky bych to viděl trochu jinak, ale politika není o tom, jaké má kdo vlastnosti. Politika je o tom, koho o čem přesvědčíte.
Pod slovy Fialova bída zanikly strašně důležité věci. Neřešilo se, že držíme cenu za litr pohonných hmot. Že ekonomika začala růst, že jsme snížili deficit státních financí. Nechali jsme si vnutit hru, na kterou jsme nereagovali. Jako bychom domácí pole trochu vyklidili.
ODS je spojená i s vlastenectvím. Nezaměňujme to za nacionalismus. Vždy jsme brali za samozřejmost důraz na rodinu, obec, kraj, stát. A najednou se z toho stalo, že se nestaráme o vlastní obyvatele. Radikální nacionalismus vytváří pocit, že jsme lidem nevěnovali pozornost. Tohle jsme si nechali vnutit, a to je chyba. Kdybychom v domácích tématech byli důslednější, těžko může tohle pole někdo zorat.
Tématem uvnitř ODS je i marketing, práce se sociálními sítěmi. Je to téma, které ve straně rezonuje? Vrátí se do vašich řad známý influencer Pavel Novotný, bývalý starosta Řeporyjí?
Říkal jsem na kongresu, že volby nám neprohrála média, ani sociální sítě, ale že volby jsme si prohráli sami. My víme, že dobrý výrobek se prodává sám. Když máte dobrý produkt, a samozřejmě potřebujete dobrý obal, tak to jde. Nemyslím si, že mám vymýšlet, jestli se převléknu za hranolku. Mám se soustředit na to, že co nabízím, mám umět co nejlépe prodat. Jestli nám nyní část elektorátu vyčítá, že jsme zanevřeli na domácí témata, tak se na to máme nyní soustředit. A je jedno, jakým nástrojem to potom budeme prodávat.
Druhou část rozhovoru s Tomášem Portlíkem přineseme již tento pátek.
