Česká zahraniční politika se v posledních týdnech mění v těžko čitelný experiment. Ministr zahraničí Petr Macinka vysvětluje generálnímu tajemníkovi NATO vnitřní chaos české vlády, zatímco doma posílá prezidentovi vyděračské SMS. Pro spojence na Západě je Česko najednou zemí bez jasné linie, bez pevného postoje k Ukrajině i bez srozumitelného lídra.

Petr Macinka je podle některých ve skutečnosti celkem chytrým mužem. Jenom ve vysoké politice nezkušeným. A kvůli svým politickým zájmům, aby oslovil svůj elektorát, se chová jako slon v porcelánu. Potěš Pánbůh za tento elektorát, který se rozhodl ošetřovat. Nyní jednal ministr zahraničí s generálním tajemníkem NATO Ruttem.

Vysvětloval jsem mu skladbu české vlády, pozice jednotlivých koaličních partnerů a také cestu, kterou jsme urazili k tomu, abychom se domluvili na nějakém konsenzu, prozradil Macinka o schůzce s Ruttem. No, to muselo matadora mezinárodní diplomacie velmi bavit. Příběhy ze země, o které si mnoho obyvatel západních zemí dosud myslí, že je to Československo.

Rutte jako zkušený diplomat jistě Macinkově výkladu blahosklonně přikyvoval. A myslel si své. Poplácal mladého diplomata z okrajové země po zádech a dal mu cukrátko v podobě ocenění za „pokračující a cenný přínos České republiky ke společné bezpečnosti severoatlantického prostoru.“

Dalibor Martínek: Macinkovy průšvihy, šance pro Starosty a lidovce

Názory

Andrej Babiš si musí každý večer rvát kvůli Macinkovi vlasy na hlavě. Chtěl by klidně vládnout, místo toho musí pořád řešit něco kolem šéfa Motoristů. Měsíc odpovídá pořád dokola na otázky kolem Turka. Už to jméno nechci slyšet, říká i veřejně. Na vládnutí není čas, hlavní agendou vlády se stal případ Macinka.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Skutečností je, že Česko se stalo pro diplomaty svých spojenců na Západě nečitelnou entitou. Nikdo netuší, jak to vlastně nyní je s českou podporou Ukrajiny. Zbrojní iniciativu jsme nezařízli, ale nedáme na ni ani korunu. Je to takové typicky české, ani vlevo, ani vpravo. V NATO je nyní tématem Trump. Nikdo se příliš nedívá na východ. Proto se česká zbrojní iniciativa hodí. Češi se postarají, my v centrále se můžeme věnovat důležitějším věcem. Jenže, jak to nyní bude?

Co hůř, celý tento česky „ostrý“ postoj má zaštítit provokatér, který mluví za necelých sedm procent voličů z extrémních konců voličského spektra a po nocích píše vydíračské SMS prezidentovi. Diplomacie na nejvyšší úrovni.

Tereza Zavadilová: Macinka stáhnul prezidenta do bahna. Schválně

Názory

Výpady Petra Macinky vůči kanceláři prezidenta nebyly jen tak nějakou noční nerozvážností. Vypadá to na přesně cílenou mocenskou strategii, jak z učebnice.

tzv

Přečíst článek

Nikdo v Bruselu netuší, zda se při těkavosti Andreje Babiše staneme dalším rebelem vedle Orbána a Fica. Obnoví Babiš, který se prezentuje jako protřelý vyjednavač, jenž si telefonuje s každým západním lídrem, sestavu V4? Nebo to bude V3? Protože Polsko se kvůli ruské agresi ocitlo vůči Ficovi a Orbánovi na druhém břehu. Samý otazník kolem mezinárodního směřování Česka.

Západní země toto východní hemžení sledují s odstupem. Do atmosféry nejistoty v NATO, kdy Evropa horečnatě hledá způsob komunikace s Donaldem Trumpem, a celý systém společné obrany se nebezpečně naklání, se namotá nějaký Macinka. A začne Ruttemu vykládat cosi o českých přemetech. Ví Macinka, zda jsme pro Ukrajinu nebo pro Rusko? Máme dát Grónsko Americe? Žádné pevné stanovisko jsme z úst šéfa diplomacie neslyšeli. Jen jsme četli jeho ohavné esemesky prezidentovi.

Macinka ve svém svatém boji za Turka neustále opakuje, že by Česko na summitu NATO v červnu neměl reprezentovat prezident Pavel, ale premiér Babiš. Výhodou prý mají být nadstandardní vztahy Babiše a Trumpa. No, o možnosti, že by dva egomaniaci mohli mít přátelský vztah, by šlo úspěšně pochybovat. Pavel je na rozdíl od Macinky nebo Babiše na západě respektován, je názorově konzistentní. Macinka je diplomatické embryo, které za měsíc vládnutí napáchalo na domácí půdě víc přešlapů, než leckterý politik za celý život. A takový expert má zastupovat tuto zemi na mezinárodním poli? Ne Turek, Macinka neměl být ministrem.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Lídr Motoristů Petr Macinka možná opravdu vejde do učebnic politologie, ne však jako ranař, ale jako příklad nevídané politické naivity. Jen někdo nezkušený nebo s naprosto tragickým politickým úsudkem si mohl myslet, že jeho vyděračský výpad vůči prezidentovi Petru Pavlovi něco změní.

Že by se s prezidentem nemělo jednat způsoby ze čtvrté cenové, je každému se základy slušného chování jasné. Ostatně i v té čtvrté cenové se lidé k sobě navzájem mnohdy chovají lépe, než Petr Macinka. Celá taškařice však má ještě jeden rozměr – Motoristé chtějí vypadat jako ranaři, ale ve výsledku odejdou jako čistokrevní slaboši.

Petr Macinka ve zveřejněných zprávách prezidentovi Petru Pavlovi bez okolků vyhrožuje. Pikantní na tom však je, že nemá prakticky žádné trumfy v ruce – a tedy ani čím vyhrožovat. Čím může předseda nejmenší parlamentní strany prezidentovi vyhrožovat? Že mu bude posílat ošklivé zprávy? Mluvit o něm špatně v médiích? Myslím, že to Pavel zvládne.

Dalibor Martínek: Čekají nás čtyři roky hororu s Macinkou

Názory

Petr Macinka má další zářez na pažbě svých nehorázností. A to je u vlády teprve měsíc. Nyní vydírá prezidenta Pavla. Chce ho donutit, aby podepsal Turka jako ministra. Když ne, tak Pavel prý uvidí. Macinka otevírá nový suterén politické kultury. A to má zastupovat tento stát na mezinárodním poli.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Petr Macinka ukázal, jak nezkušeným a špatným stratégem je. Zřejmě si neuvědomil, že už nesedí před kamerou nějaké obskurní internetové televize. Tento výpad/záchvat připomínající tříleté dítě, které zrovna nedostalo v supermarketu hračku, byl odsouzen předem k neúspěchu. Pavel ho si ho právem namazal na chleba. A asi mu to nedalo ani moc práce.

Politický kapitál vyčerpán

Zajímalo by mě, zda jsou voliči Motoristů s jejich výkony spokojení. Motoristé se pasovali do role ostrých hochů, kteří se zbaví Fialy a Babiše si pohlídají. Realita je dost odlišná. Těžko by se v moderních dějinách Česka hledala vládní strana, která by byla tak bezzubá, jako právě partaj Macinky a Turka, která se přímo žene k tomu, aby ji Andrej Babiš „zkonzumoval“ podobně jako posledně sociální demokraty.

Přitom možnosti Macinka měl. U prezidenta evidentně nepochodí, což už je pěkných pár týdnů a měsíců evidentní. Pozoruhodná ale je i role premiéra Andreje Babiše, který je v této kauze mimořádně alibistický. Za „svého“ potenciálního ministra se až ostentativně nepostavil. Cesta Motoristů k alespoň nějakému vlivu vede přes Babiše, ne Pavla. Vždyť Babišova vláda stojí na jejich podpoře. Bez Motoristů by premiér těžko hledal nějakého alternativního partnera. Musel by se poohlížet mezi stranami bývalé pětikoalice.

Kdyby Motoristé měli odvahu, dávno už by z vlády vystoupili nebo odchodem alespoň pohrozili. Jenže to si nedovolí. Zatím Babišovi tolerovali všechno. Už obsadili teplá místečka na ministerstvech, a z těch se jim nechce, podobně jako Bobovi a Bobkovi z vyhřátého klobouku kouzelníka Pokustóna.

Nyní Macinka svůj politický kapitál vyčerpal. A ze všech stran zní volání po rezignaci. Jenže teď už to nebude rezignace bojovná, ale odchod s ostudou. Macinka možná opravdu vejde do učebnic politologie. Jako příklad nevídané politické naivity.

Další komentáře Karla Pučelíka