Chystat další scénáře pro americký trh teď nedává smysl, říká šéf Linetu Tomáš Kolář
Společnost Linet, která je jedním z největších světových hráčů ve výrobě nemocničních lůžek, považuje v posledních letech za největší příležitost americký trh. Po opětovném nástupu prezidenta Donalda Trumpa ale není vůbec jasné, jak se strategií předního českého exportéra zamává jeho celní politika. „Vzhledem k neustále ohlašovaným změnám už nemá smysl si připravovat stošestnáctý scénář, jak na vývoj v USA reagovat,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz výkonný šéf Linetu Tomáš Kolář.
Linet vyváží do 120 zemí světa a postupně své portfolio rozšiřuje o další zdravotnické prostředky a služby. Tomáš Kolář v rozhovoru také nabízí svůj pohled na transformaci české ekonomiky a vysvětluje, za jakých podmínek mohou v Česku „vzlétnou noví pegasové“.
Na webu Export.cz jsme se v minulosti věnovali různým revolučním změnám v historii Linetu – od změn designu vašich lůžek, přes koncepci nemocničního lůžka, které pomáhá léčit a stává se měřící centrálou, až k novým službám, pronajímání lůžek a jejich nabídce také pro domácí péči. Jaká bude vaše další velká věc, the Next Big Thing?
Nemohu prozrazovat věci z naší kuchyně a mluvit o dalším velkém překvapení, kterým budeme chtít zaujmout trh. Takové okamžiky nastávají třeba jednou za dekádu. Není ale žádným tajemstvím, že v současném turbulentním prostředí musíme velmi rychle reagovat na měnící se situaci a důkladně si ověřovat, jestli stále platí to, s čím už jsme se do světa vydali. Dám vám jednoduchý příklad – dlouhodobě úspěšně sázíme na trh ve Spojených státech, přestože jsme naši americkou strategii museli několikrát modifikovat. Hodně výrazných změn na trhu zdravotnické techniky přinesla covidová pandemie, musíme reagovat na aktivity konkurence. A současné změny na americkém trhu můžou mít velmi různé důsledky, které naši základní strategii zásadně ovlivní.
Zbyněk Frolík vybudoval jednu z nejúspěšnějších českých firem, Linet. Sofistikovaná nemocniční lůžka dodává do Spojených států, do Austrálie, do Německa. Linet najdete v celém světě. Stal se ve svém oboru světovým lídrem. Třicet let budoval ve Slaném nedaleko Prahy své globální impérium. Sháněl pracovníky, manažery, postavil továrnu, vymýšlel produkt, který se uchytí. Podnikat začal hned po revoluci v roce 1989. Jeho holding má nyní hodnotu miliard korun. Frolíkovi bylo loni sedmdesát let. Co bude s jeho impériem dál? Má tři děti, ale na předání další generaci to nevypadá. Frolík se v současnosti věnuje především investování vydělaných peněz. Jak k tomu přistupuje?
Zbyněk Frolík: O úspěchu rozhodují emoce
Leaders
Jak všichni víme, kroky americké administrativy, pokud jde třeba o cla, jsou po opětovném nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu velmi těžko předvídatelné…
Dokonce si myslím, že vzhledem k neustále ohlašovaným změnám už nemá smysl si připravovat stošestnáctý scénář, jak na vývoj v USA reagovat. Zpočátku jsme se řídili klasickou poučkou, že štěstí přeje připraveným. Donald Trump už loni v předvolební kampani naprosto jasně a transparentně říkal, že hodlá zavést cla. Měnil ohlašovaná čísla, pokud jde o výši cel, ale to se dalo přisuzovat blížícím se volbám. Pak Donald Trump nastoupil do úřadu, cla se stala realitou, a to hodně šokujícím způsobem. Nešlo jen o samotná čísla, ale jak to bylo celé podané a vysvětlované mystifikujícími argumenty. Není vůbec možné vyhodnotit, jak to všechno nakonec skončí. Scénáře se pohybují od varianty, že se nám byznys v USA vůbec nebude vyplácet, až po variantu, že se z našeho pohledu nezmění vůbec nic. Na takovou šíři různých scénářů se ani připravit nejde.
V centru pozornosti byla od nástupu Donalda Trumpa cla, ve Washingtonu se ale o něco později začalo mluvit také o různých možnostech zdanění zahraničních investorů. Padá tím další scénář, podle něhož by se firmy mohly vyhnout americkým clům tím, že budou v Americe investovat a převádět tam výrobu?
Scénáře pro americký trh se nyní nedají dělat z mnoha důvodů. Nikdo nepředpokládal, že by prezident v zemi, která je považovaná za vzor demokracie, mohl obcházet zákony. Měli jsme informace například z americké obchodní komory AmCham, že celý proces zavádění cel bude mít určitý vývoj, protože jejich schvalování podléhá Kongresu. Asi jen málokdo počítal s tím, že Trumpova administrativa vytáhne třeba sto let starý zákon a prezident začne o všem rozhodovat exekutivními příkazy. Neplatil ale ani předpoklad, že když americká administrativa oznámí určité číslo, můžeme opravdu reálně počítat s celním tarifem v dané výši. Oznámená cla pro Evropu byla na úrovni deseti procent, ale jednotlivé položky byly zařazované do různých skupin. Zase vám dám příklad. Infuzní stojan, který drží infuzní injektomaty a infuzní volumetrické pumpy, je podle všech norem zdravotnický prostředek, schválený také americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv FDA. Americká administrativa ale začala na infuzní stojany uplatňovat vyšší clo, které se vztahuje na železo. Někdo jednoduše rozhodne, že infuzní stojan je kus železa. Tečka.
Možné nové clo amerického prezidenta Donalda Trumpa na dovoz z EU by mělo být ještě vyšší než to, které na import z Unie uvalil začátkem dubna. Tehdy mělo činit 20 procent. O tomto víkendu ovšem oznámil clo 30procentní. Přesto náklady takového ještě vyššího cla pro české hospodářství nelze srovnávat s náklady Green Dealu. Plyne to z údajů české vlády.
Lukáš Kovanda: Trumpova cla připraví Česko letos o 76 miliard korun
Názory
Po nástupu Donalda Trumpa jste mluvil o tom, že Linet může do USA přesunout část výroby, kompletaci finálních výrobků. Jestli vám dobře rozumím, došli jste ale k závěru, že takové rozhodnutí v tuto chvíli ani není možné?
Není. Netušíte, jaké tam budete mít náklady. Nevíte ani, jaké budou vaše náklady na dovoz komponent a materiálů. Nemáte žádnou představu o tom, jaká cla budou platit pro zemi, ze které byste je do USA dovážel. A nevíte ani to, do jaké kategorie bude daná komponenta zařazena. Stejně tak netušíte, jak všechny tyto záležitosti budou vypadat třeba za tři měsíce, co se mezitím změní. Celá vaše kalkulace je úplně na vodě. Bavil jsem se s manažery více českých firem, které podnikají ve Spojených státech nebo se o tamní trh zajímají, a všichni jsme se unisono shodli, že jsme podobné scénáře přestali dělat, protože to nedává smysl. Na konci června jsme jednali s delegací amerických kongresmanů – republikánů a demokratů, a ani oni vůbec nevěděli, co bude dál.
Chápu, že trh Spojených států je pro Linet velmi důležité téma. Váš byznys ale nestojí jenom na Americe. Předpokládám, že žádné kroky tamní administrativy pro vás tedy nebudou likvidační. Nebo se mýlím?
Likvidační určitě nebudou. Americký trh je ale pro nás strategicky naprosto zásadní, v poslední dekádě se stal prioritou číslo jedna. Pro Linet Group jsou USA zdaleka největším trhem.
Zaměřujete se o to víc na další trhy?
Americký trh jsme dosud považovali za největší příležitost, do které jsme posledních deset let výrazně investovali. Najednou je možné, že mávnutím jednoho proutku – ani ne kouzelného – naše největší příležitost zmizí. Musíme pochopitelně hledat příležitosti i jinde.
Na podzim se na trhu objeví řada příležitostí k investicím, říká zakladatel Linetu a investor Zbyněk Frolík. „Černé labutě dopadnou na řadu odvětví - někdo jede z rezerv. Neříkám, že to bude nějaká národní katastrofa, ale budou podniky, které budou potřebovat investici, budou ochotny prodat část svého majetku, část firmy, než se to uklidní,“ říká v další epizodě pořadu Jiný peníze na newstream.cz.
Zbyněk Frolík: Přiletělo příliš mnoho černých labutí
Newstream TV
Kam se díváte?
Důležité je si uvědomit, že objem trhu není dán počtem obyvatel. Nejbohatší trhy jsou tady v Evropě a ve Spojených státech. Když sečteme Evropu a Spojené státy, máme 80 procent světového trhu, co se týká zdravotnických prostředků. Přitom jejich podíl na počtu obyvatel je dohromady asi deset procent.
Odpovídá to i podílu na vašich tržbách?
Víceméně ano.
Česko loni do Spojených států vyvezlo větší objem zboží, než dovezlo, což je poměrně nebývalé. Export dosáhl hodnoty 133,5 miliardy korun a byl nominálně historicky rekordní. Import z USA byl rovněž nominálně dějinně nejvyšší, neboť činil 129,3 miliardy korun. Česko tak dosáhlo přebytku v obchodu s USA ve výši 4,2 miliardy korun. Předtím naposledy přebytku se Spojenými státy dosáhlo roku 2016.
Které tuzemské firmy by Trumpova cla na dovoz z EU poškodila nejvíce?
Money
Směr jihovýchodní Asie
Jaký celkový podíl připadá na Evropskou unii? Přepokládám, že vaším druhým největším trhem po Spojených státech je Německo?
Dvacet procent našeho byznysu uděláme ve Spojených státech, v Evropské unii je to okolo 60 procent. Pokud počítáme jednotlivé země, Německo je skutečně po USA druhé, třetí místo patří Francii. Naše strategie dalšího růstu má dvě základní dimenze – rosteme na jedné straně tím, jak se prosazují naše produkty, na druhé straně aktivně vstupujeme na další trhy. Poslední dobou se hodně orientujeme na jihovýchodní Asii, země jako Vietnam, Malajsie, Indonésie, Filipíny nebo Thajsko. Jsou to velmi rychle rostoucí a dravé ekonomiky. Je radost se koukat, jak tam jde všechno rychle nahoru, včetně životní úrovně. Tyto země si mohou dovolit modernizovat zdravotnictví. Založili jsme pobočku v Bangkoku, kde máme nový tým a rozvíjíme celý byznysový hub.
Míříte i na další asijské trhy?
Usilovali jsem o jednu akvizici v Indii, která se nám asi nakonec nepodaří. Budeme ale zkoušet další cesty. Prioritou je pro nás jihovýchodní Asie, ale v Asii musíte mít specifické obchodní strategie i po další oblasti, které se od sebe dost liší – celý indický subkontinent, Čínu, východní Asii včetně Japonska i Jižní Koreje a střední Asii. V Indii i Číně musíte počítat s určitou formou výroby, jinak to nejde.
V jihovýchodní Asii to až tak nutné není?
Do značné míry i tam. Začali jsme montovat postele v Indonésii, která vyžaduje lokální přítomnost a určitý podíl lokální výroby. Jednotlivé asijské země uplatňují na dovoz vysoká cla, platí to pro Indii, Indonésii i třeba Thajsko. Přizpůsobit se můžete tím, že buď vyrábíte v dané zemi nebo někde jinde v ASEANu – Sdružení národů jihovýchodní Asie, které má určitý společný trh. Cla si nevymýšlejí pouze Američané. Je tu ale velký rozdíl. U řady chudších zemí se předpokládá, že potřebují ochránit svou ekonomiku, která ještě není dostatečně silná a vyspělá. V případě Spojených států je to úplně obráceně – v tomto případě zavádí cla nejsilnější ekonomika světa.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí. 
ANALÝZA: Češi nemusejí být na evropském trhu otloukánky. Příklady z praxe
Zprávy z firem
V Indonésii se zabýváte finální montáží, nebo vyrábíte i jednotlivé díly?
Podle tamních pravidel potřebujeme čtyřicetiprocentní lokální podíl na celkové hodnotě. Vyrábíme i určité díly, svařujeme. Není až tak důležité, co konkrétně, na to se nemusíme úplně fixovat. Jde o to, aby výrobek vznikl tam.
V souvislosti s přesunem výroby z Česka do zahraničí se občas objevuje kritika, že naše ekonomika ztrácí, pokud finální produkt vzniká někde jinde. Jak taková hodnocení vnímáte?
To je špatné přemýšlení. Problém nastává v případě, že česká společnost finální produkt nevlastní a nerealizuje na něm marži. Pokud ho ale vlastní, je úplně jedno, kde produkt vyrobí nebo smontuje. V Indonésii máme pod kontrolou celý produkt, i když je „Made in Indonesia“.
Peníze se vrací do ekonomiky
Linet má z poloviny české vlastníky, z poloviny německé. Dividenda z Indonésie putuje do Nizozemska, kde máte hlavní sídlo. Jaký z toho má přínos česká ekonomika?
Koneční vlastníci jsou Češi, v našem případě z 50 procent. Tito vlastníci nesnědí tisíce hamburgerů v Holandsku. Žijí tady, podnikají tady a také tady znovu investují. Když firma vytvoří zisk v řádu desítek milionů eur, neznamená to, že vlastníci takové peníze utratí třeba v Kauflandu. Znovu je v nějaké formě vrátí do ekonomiky. V Linetu navíc máme velmi konzervativní dividendovou politiku a naše firma peníze znovu investuje. Vymyslí třeba nový produkt…
Pokládám tyto otázky, protože mimo jiné souvisí s transformací české ekonomiky. Podnikatel Martin Wichterle v loňském rozhovoru pro Export.cz argumentoval, že tuzemští podnikatelé, kteří investují v zahraničí, následně v Česku budují další byznys kolem svého hlavního sídla. Vytvářejí podle něj další práci pro právníky, auditory, finanční poradce, obchodníky nebo marketéry. Souhlasíte?
Takhle to opravdu funguje. Pokud máte volné peníze, s největší pravděpodobností je budete investovat v prostředí, které dobře znáte a které je někde kolem vás. Jiná věc je, že potřebujete diverzifikovat riziko a investovat také mimo Evropu. Znám ale hodně českých podnikatelů, kteří zde investují například do startupů. Přitom Česko není země, která by nabízela zrovna příznivé prostředí pro startupy. To se ostatně týká investic obecně. Proč má hodně firem – podobně jako my – sídlo v Nizozemsku? Protože je tam nejlepší ochrana investic. Naši němečtí spoluvlastníci před necelými patnácti lety chtěli, aby měl Linet sídlo v Německu, my jsme naopak prosazovali Česko. Tenkrát tu byly nejnižší korporátní daně, což už také není pravda. Němci ale namítali – zbláznili jste? Koukněte se do novin. Sledovali veškeré články o českých mafiích. Podnikateli Pavlovi Juříčkovi tehdy ukradli celou fabriku Mora-Top. Pro investorské prostředí jsou tohle velmi citlivé informace.
Léto je ideální dobou pro návrat ke klasické knize nebo k e-booku. Za redakci newstream.cz jsme vybrali pětici knih, které v posledních týdnech vyšly a které vám mohou pomoci lépe se zorientovat v současném dění. Mezi autory najdeme šéfku newstream.cz Terezu Zavadilovou nebo slavné historiky Nialla Fergusona či Noaha Yuvela Harariho.
Tipy na letní čtení: Co chce Donald Trump a jakou roli hrají katastrofy v dějinách?
Enjoy
Ekonom Petr Zahradník, který se také zabývá transformací ekonomiky, říká, že bychom měli usilovat o to, aby čeští investoři nasměrovali tok dividend ze svých firem v zahraničí do tuzemska. Nyní v Česku zaznamenáváme odliv dividend od zahraničních investorů a tento trend by se v ideálním případě mohl otočit…
Rozhodně by to bylo dobré. Pokud stát poskytne investorům příznivé podmínky, určitě to dělat budou. Pokud je neposkytne, můžeme na to zapomenout.
Kdy vzlétnou pegasové
Zmínil jste startupy. Investuje do nich například zakladatel a spolumajitel Linetu Zbyněk Frolík, investujete do nich i vy. Vnímáte startupy jako jeden z klíčových předpokladů, na kterých by měla stát úspěšná transformace ekonomiky?
Je to velmi důležitý předpoklad. Nemůžete být úspěšný v transformaci ke znalostní ekonomice, když nedovolíte domácím myšlenkám, aby se prosadily. Nemůžete sázet na to, že tady zázračně vzlétnou nějací pegasové. Zatím tady ani nevzniká dostatečný startupový trh. Přitom už tu máme dostatečný objem peněz úspěšných podnikatelů, kteří si investice do startupů potenciálně dovolit můžou a vědí, že to znamená pustit se do rizika jedna ku deseti – deset startupů shoří, ale jeden pegas opravdu vzlétne. Když podpoříte dostatečné množství myšlenek, pegasové určitě vzlétnou. Statisticky to tak vychází. Není to ale problém nedostatku peněz, je to problém podmínek pro startupy.
Investoval jste například do startupu Datlowe, který je zaměřený na prevenci nemocničních infekcí. Zaměřujete své investice hlavně na zdravotnictví?
Nejenom. Veškeré volné prostředky víceméně investuju právě do startupů a vždy je to spojené s nějakou zajímavou myšlenkou. Datlowe, neboli jak říkáme „datlové“ se opravdu zaměřili na zdravotnictví, které je velmi konzervativním oborem, v němž je potřeba si na výsledky poměrně dlouho počkat. Investoval jsem do Datlowe s veškerou mou znalostí zdravotnictví a jsem přesvědčený, že budou dobří.
Robot dnes už není jen postava z románů Karla Čapka či ze sci-fi filmů. S roboty se dá běžně setkat i tam, kde byste je nečekali. Pomáhají zdravotníkům v první linii. Přesouvají se do restaurací nebo skladů velkých e-shopů. A na jejich vývoji se úspěšně podílí i mladé ženy, které by před pár desítkami let k takovým projektům nikdo nepustil. Seznamte se s inspirativní irskou vědkyní a specialistkou na sociální robotiku Niamh Donnelly, která bude v Praze na konci února přednášet na setkání Innovative Women Shaping the Future pořádaném velvyslanectvím Irska, Enterprise Ireland a Newstream Business Club českých a slovenských žen.
Přítel v osamění i zbraň proti virům. Mladá vědkyně vyvíjí roboty, které mění budoucnost zdravotní péče
Leaders
Jaká myšlenka vás na Datlowe zaujala?
Je to firma, která využívá umělou inteligenci, strojové učení. Dokáže z nemocničních systémů nasát lékařskou zprávu. Když si přečtete vlastní lékařskou zprávu, zjistíte, že to bývá velmi nestrukturovaný text – jsou v něm překlepy, chyby, zkratky, složité věty a syntaxe… Někdo si třeba řekne – mám sice tři vysoké školy, ale opravdu nevím, co je tady napsané. Umělá inteligence Datlowe dokáže tento text nejen přečíst, ale také strukturovat. A nad tímto strukturovaným textem už se tvoří produkty. Jeden produkt dokáže odhalovat nozokomiální infekce, jiný vyhledávat kritické medikace v porovnání s anamnézou i diagnózou a dávat doporučení klinickým farmaceutům, aby se těmto medikacím vyhnuli. Medikace přicházejí postupně – jeden lékař vám dá lék na tlak, jiný na něco jiného a tak dále. Stává se, že nikdo nezkontroluje, jestli finální kombinace léků není vražedná kombinace. Software Datlowe to odhalovat dokáže.
Nemůže jeho využívání narážet na ochranu osobních dat?
Nenaráží, protože nepracujeme se jmény. Datlowe umístí svůj software v nemocnici a se jmény pracuje klinický farmaceut.
Už se Datlowe prosadili i na zahraničních trzích?
Ano. Je to pořád malá firma, ale už máme instalace na Slovensku nebo v Rakousku. Nedávno jsme vstoupili i do Polska a Německa. Navázali jsme spolupráci například s Vinzenz Gruppe, což je progresivní skupina nemocnic v Rakousku. Používají náš software, stejně jako Penta na Slovensku. A jdeme do dalších zemí.
