Trump škrtí výzkum. Vývoj léků může úplně zkolabovat, říká biochemik Hostomský
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
Zdeněk Hostomský nevylučuje, že přichází doba, kdy se na trhu bude objevovat méně nových léků. Důvodem je situace v Americe – inovační laboratoři veškeré medicíny. Prezident Donald Trump odmítá, aby Američané nesli náklady na farmaceutický vývoj na svých bedrech a tlačí na nižší ceny léků v USA. Uvádění nových léků se tak může méně vyplácet a o to větší roli by pak na světovém trhu hráli výrobci generických léčiv například v Indii.
Zdeněk Hostomský nadále působí v ÚOCHB jako zástupce ředitele pro mezinárodní vztahy.
Hodně se mluví a píše o tom, že američtí vědci to teď mají ve Spojených státech složité. Řada evropských zemí se je snaží přilákat do svých výzkumných institucí. Mělo by o to usilovat také Česko? A jak celou tuto situaci vnímáte?
Mluví se o tom v souvislosti s politikou prezidenta Donalda Trumpa. Mám také americké občanství a volil jsem ho i podruhé. Demokratická alternativa představovaná Joe Bidenem a Kamalou Harris pro mě byla nepřijatelná a tak jsem mu chtěl dát šanci. Štve mě ale svým přezíravým postojem vůči Ukrajině. Doufal jsem, že Putina brzy prohlédne a nebude nad Ruskem držet ochrannou ruku, ale to je jiný problém. Beru Donalda Trumpa jako určitý historický fenomén, katalyzátor rychlých změn, které americký a globální systém možná už delší dobu potřebuje – od světového obchodu, přes financování obrany v NATO, situaci na Blízkém východě, omezení nekontrolované migrace, zrušení rasových a etnických preferencí na univerzitách, až po financování vědy a medicínského výzkumu.
Americký systém grantové podpory výzkumu byl podle Trumpa moc široký a nebyl jasně zaměřený. Prezident tak v první fázi federální granty zastavil nebo omezil, kompletně vyměnil vedení ministerstva zdravotnictví a jeho složek, což se týká i Národních institutů zdraví (NIH) – vládní agentury, která se zabývá výzkumem v oblasti biomedicíny a veřejného zdraví. Všichni jsou z toho vyvalení a spousta amerických vědců je ochotna jít tam, kde budou mít zajímavou nabídku. Podle mě je to velká příležitost, které bychom měli využít.
Vědci objevili sloučeninu, která neměla existovat, takzvaný hydrát chloridu cesného. Klíčem k jeho přípravě je speciální způsob mražení. Tento objev může otevřít nové cesty ke vzniku nestabilních molekul, včetně léčiv, a pomoci lépe porozumět chemickým reakcím ve vesmíru. Informoval o tom Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR (AV ČR), jehož experti na objevu spolupracovali s odborníky z Innsbrucké univerzity.
Vědci objevili molekuly sloučeniny, která neměla existovat. Může to znamenat průlom ve výrobě léčiv
Enjoy
I v ÚOCHB tedy rádi uvítáte další americké vědce?
Náš ústav má ve Spojených státech od loňska pobočku IOCB Boston a vede ji slavný vědec a profesor biologie David Sabatini, o kterém se mluvilo jako o kandidátovi na Nobelovu cenu. V celém ÚOCHB máme několik amerických vědců, a to i na vedoucích pozicích. Jsme mezinárodní institut a víme, že věda nemůže být jenom regionální záležitostí. Jsme otevřeni lidem z celého světa a budeme nadšeni, když se další přední američtí vědci přihlásí do našich konkurzů.
O speciálních programech pro americké vědce, které zavedly některé evropské výzkumné instituce, v ÚOCHB neuvažujete?
Nebudeme preferovat Američany před Evropany, přihlásit se může kdokoliv. Američanů se ale samozřejmě nyní hlásí více, protože jsou v nejisté situaci. Myslím, že je to historická příležitost i pro Evropu. V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu, odchodu Velké Británie z Evropské unie. Tehdy se ukázalo, že řada britských vědců využívala evropské peníze, ke kterým po brexitu ztráceli přístup. Říkalo se, že Britové byli v danou chvíli takzvaně easy catch, což znamená, že jsme je mohli relativně snadno získat. U Američanů je to teď podobné.
Předpokládám, že ÚOCHB může být i pro zahraniční vědce velkým lákadlem?
Díky licenčním poplatkům za patenty Antonína Holého, který se proslavil svými objevy antivirotik, máme k dispozici významné finanční prostředky. Můžeme vědce dobře vybavit, zejména na začátku jejich kariéry. Poskytneme jim takové zařízení laboratoří, které není ve světě úplně běžné. Myslím si, že naše šance jsou dobré a jsme připraveni další zahraniční vědce přijímat.
Když Spojené státy omezují financování výzkumu, nemůže to být komplikace také pro vaši pobočku v Bostonu?
Vůbec ne. Náš model je odlišný od státní instituce typu NIH. Provoz pobočky IOCB Boston podporují američtí benefaktoři, bohatí lidé. Jedním z nich je úspěšný manažer hedgeových fondů Bill Ackman. Financování je postavené vyloženě na soukromých penězích.
Když se hromadí zprávy o tom, že jediný lék léčí „téměř všechno“, bývá to obvykle podvod. Lék Ozempic se však ukazuje jako velmi slibný. Zřejmě neovlivní jenom zdraví jednotlivců, ale i ekonomiku celé společnosti.
Zázračný lék? Medikament na hubnutí potvrzuje nečekané účinky napříč medicínou
Zprávy z firem
Levné nebo žádné léky?
Světová média také informují, že terčem Trumpovy administrativy se stal i americký farmaceutický průmysl. Prezidentův exekutivní příkaz nařizuje snížení cen léků, což může mít podle řady ekonomů negativní dopad, podobně jako zvyšování cel. Zaznívá argument, že ve složité ekonomické situaci budou farmaceutické firmy méně podporovat výzkum. Jak to vidíte vy?
To je skutečně velké téma. Americký farmaceutický průmysl dotáhl do komerční fáze většinu objevů z celého světa, včetně antivirotik Antonína Holého. Jakmile farmaceutické firmy uvádějí nové léky na trh, nastavují vysoké ceny s odůvodněním, že jejich vývoj byl hodně drahý a ony musí získat vynaložené peníze zpět – taky proto, aby mohly vyvíjet další nové léky.
Ve Spojených státech je vysoká životní úroveň a lidé byli zvyklí platit za přístup k nejmodernějším lékům velké peníze. Vlády spousty dalších států, od Kanady po země Evropské unie, ale namítaly, že nové americké léky jsou pro ně moc drahé a prosadily si nižší cenu. Firmy jako Pfizer na to přistoupily, protože zisk jim přinášel hlavně americký trh, kde prodávaly bez omezení. Do USA se navíc přesunul výzkum i velkých evropských a japonských farmaceutických firem jako Roche, Novartis, Takeda a mnoha dalších, aby byly co nejblíže lukrativnímu americkému trhu.
Považujete Trumpův požadavek snížit ceny v Americe za legitimní?
Donald Trump přišel a prohlásil – přece není možné, aby celý svět Ameriku jen vysával. Je to podobný argument jako v případě zbrojení, kdy také kritizuje, že Spojené státy doplácí na zajišťování bezpečnosti dalších bohatých zemí. Prezident Trump si stěžuje na svět, který z Ameriky ždímá peníze, ale nebere příliš v potaz, že Amerika je inovační laboratoří veškeré medicíny. Protiargument totiž zní – dobře, dosáhnete toho, aby léky byly levné jako jinde ve světě, ale pak se také může stát, že nové léky třeba nebudou. Žádná soukromá firma nebude vyvíjet léky, pokud na tom nevydělá.
Český prodej léčiv projde radikální proměnou. A v jejím centru budou tuzemští miliardáři, kteří své jmění vydělali v e-commerce. Své know-how nyní velmi pravděpodobně využijí právě v segmentu, který do velké míry stále reprezentují kamenné prodejny, poradenství a uklidňující hlas prodejců.
Stanislav Šulc: Čeští technologičtí miliardáři cílí na léky. Lékárenství čeká revoluce
Názory
Cenová i celní politika Trumpovy administrativy by měla zajistit, že farmaceutické firmy vybudují další výrobní kapacity v Americe, což by si vyžádalo velké investice. Podle některých pozorovatelů to bude znamenat, že na nový výzkum a vývoj firmy ani nebudou mít peníze. Co s tím?
Snaha budovat další výrobní kapacity v USA souvisí i s tím, co ukázala covidová pandemie a narušení globálních dodavatelských vztahů. Zjistilo se, že až 90 procent všech léků předepisovaných v Americe a jejich ingrediencí se vyrábí v Číně. To by během geopolitické krize znamenalo strategické ohrožení Ameriky. Ale jak už jsem se zmínil – pokud firmy nebudou moci prodávat se ziskem, určitě do riskantního vývoje investovat nebudou. Co s tím, ukáže čas – až se skutečně zjistí, že nových léků je stále méně.
Můj dobrý kamarád doktor ale říká, že žádné nové léky vlastně ani nepotřebujeme, protože všechny potřebné na běžná onemocnění máme už dnes. Docela mě to zarazilo. Vždyť bez účinných moderních léků bychom nebyli schopni zastavit HIV a jiné virové nákazy – ti lidé by prostě umřeli. Současný americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. má ale podobný přístup. Za prioritu pro veřejné zdraví nepovažuje vývoj sofistikovaných léků, ale naprosto obyčejné věci – zdravý životní styl a stravování.
Americká medicína se hodně zaměřuje na řešení individuálních případů zřídkavých onemocnění. Především ale potřebujeme, aby se lidé nepřejídali, omezili nezdravé průmyslově vyráběné potraviny a více se pohybovali. Nedávno ministerstvo vydalo prohlášení ke krizi chronických onemocnění u amerických dětí, která je přičítána špatné životosprávě s převahou ultraprocesovaných potravin s vysokým obsahem cukrů a tuků, vlivu toxických chemikálií včetně pesticidů, nedostatku pohybu kombinovanému s chronickým stresem a přehnanému předepisování léků. Zdraví mladé generace považuje ministerstvo za svou hlavní prioritu, přičemž chce aktivně čelit nezdravému vlivu potravinářského a farmaceutického průmyslu.
Probiotika jsou podle definice organizací OSN „živé mikroorganismy, které při podávání v přiměřeném množství přinášejí hostiteli zdravotní prospěch“. Podporují totiž populaci organismů, které nám osídlují kompletní trávící systém včetně ústní dutiny, kůži a nehty, genitálie, nosní dutinu a oči. Tedy místa, která jsou přímo spojena s vnějším prostředím. My lidé s nimi žijeme v symbióze, kdy jim poskytujeme hostitelské prostředí a ony nám na oplátku řadu zdravotních benefitů.
Biohacking: Pro- a prebiotika pomáhají v péči o zdraví lidského mikrobiomu
Enjoy
Když to vezmu z ekonomického hlediska, znamenalo by to ještě větší důraz na výrobu generických léků. Z toho by těžily země jako Indie, nikoliv velký americký farmaceutický byznys…
Přesně tak to je. V oboru generik se prosazují firmy jako izraelská Teva nebo spousta indických společností. Americké firmy jedou po úplných novinkách, což si žádá velké investice do vývoje. Můžou na tom vydělat obrovské peníze, pokud jsou lidé ochotni za drahé léky zaplatit, což zatím platilo spíše pro Američany než Evropany. A v Evropě to ještě korigují vlády, které říkají – my nedopustíme, aby si farmaceutické firmy účtovaly tak nehorázné ceny. Nastávají ale i výjimečné situace. Pfizer hodně vydělal v době covidu, protože Evropa přistoupila na vysoké ceny vakcín. Argument, že jsou příliš drahé, přestal platit, protože dostupnost vakcín se považovala za otázku života a smrti – jakkoliv to mohlo být sporné. Souhlasím ale s názorem, že na většinu běžných zdravotních potíží jako vysoký krevní tlak, cukrovka, bolest, vysoký cholesterol, astma nebo bakteriální infekce postačují generika.
Ministrovi Kennedymu vyčítají, že zpochybňuje význam vakcín…
Vakcíny Roberta Kennedyho skutečně proslavily. Otázkou zůstává, jestli jsou podobná tvrzení úplně pravdivá. Sám americký ministr zdravotnictví říká, že všech jeho šest dětí bylo očkováno obvyklými dětskými vakcínami. Problém měl pouze s vakcínami proti covidu, protože neprošly standardními kroky schvalování. Pokud jde o Roberta Kennedyho, nemám na něj vyhraněný názor – je to právník, nikoliv vědec. Známým se stal díky úspěšným soudním procesům v kampaních za ochranu životního prostředí a zdraví dětí. Osobně sázím na nového ředitele agentury NIH, Národních institutů zdraví, kterým se stal Jay Bhattacharya, epidemiolog ze Stanfordu.
Čím si získal vaši přízeň?
Jay Bhattacharya byl během covidu spoluautorem deklarace Great Barrington Declaration, kterou jsem kdysi také podepsal. Její autoři zdůrazňovali, že není žádný důvod, abychom kvůli covidu zastavili veškerou ekonomickou aktivitu na světě. Větší ohrožení se týkalo hlavně rizikových skupin, starších lidí, nemocných. Proto bylo potřeba se zaměřit specificky na ně. Většinu lidí mladého nebo středního věku ale autoři deklarace chtěli nechat normálně žít a fungovat. Byl jsem s těmito názory takový trochu kontroverzní element, měl jsem kvůli tomu spory s několika svými přáteli a kolegy. Dnes očekávám, že Jay Bhattacharya sehraje pozitivní roli jako šéf agentury, která se zabývá nasměrováním peněz do vědeckého lékařského výzkumu.
Už na konci desetiletí by mohly být na trhu dostupné první léky zcela vyvinuté umělou inteligencí, uvedl server agentury Bloomberg.
Revoluce ve farmacii? První léky vyvinuté AI se na trhu mají objevit už za šest let
Zprávy z firem
Genetika a rakovina jsou nerozlučná dvojice
Hodně jste se zabýval také genetikou. Jak vnímáte úpravy genomu, které nabízejí další možnosti léčby rakoviny?
Genetika a rakovina jsou nerozlučná dvojice, rakovina je genetická nemoc. V současnosti už jsme schopni zjistit genetický původ mnoha typů nádorových onemocnění a dokážeme se s pomocí umělé inteligence lépe zorientovat v záplavě dostupných dat. Umělá inteligence podle mě bude mít klíčovou roli v diagnostice. Dokáže vypozorovat určité trendy z vašeho celkového zdravotního obrazu a upozornit, že máte sklon k určité nemoci. Tady jsme dosáhli velkého pokroku.
Druhá věc je, že se můžeme zaměřit na vadný gen, který je možné vyměnit nebo upravit. To se týká některých unikátních typů rakoviny, cystické fibrózy, svalové dystrofie nebo dalších nemocí často s omezeným výskytem. Farmaceutické firmy na takovém způsobu léčby nemůžou moc vydělat, takže do hry vstupují různé nadace nebo charity bez nároku na zisk.
Zázračné léky na hubnutí, které měly původně jen léčit cukrovku, rozpoutaly horečku nejen ve farmaceutickém průmyslu. Roztáčejí také kolesa šedé ekonomiky. A více či méně zaručené rady, jak je užívat či zabránit jejich nežádoucím účinkům, jsou vítaným byznysem i pro influencery. Stále častější padělky Ozempiku či Wegovy nedají spát ani kriminalistům.
Ozempic roztáčí šedou ekonomiku. Padělky léků i poradenství
Zprávy z firem
Někteří intelektuálové varují, že začínáme změnami DNA přetvářet lidské tělo, zabýváme se takzvanou syntetickou biologií. Vidíte v tom riziko?
V Americe je například velká snaha zabránit experimentům typu gain-of-function, kdy se zkoumají různé mutace mikroorganismů. Podle jedné z hypotéz covid-19 nejspíš vznikl tak, že v čínském Wu-chanu prováděli podobné experimenty – snažili se učinit netopýří virus nakažlivým i pro člověka, aby zjistili, jak se proti takové nákaze lépe bránit. Ušlechtilé záměry se mohou vymknout z ruky. Zjišťujeme, že opravdu jsme schopni provádět různé genetické změny i u lidí, ale podle mě jsou to pořád velice výjimečné situace – třeba když se pacient potýká s vrozenou hemofilií, poruchami srážlivosti krve, podobně jako kdysi carevič Alexej Nikolajevič. Když víte, že je za to odpovědný jeden určitý gen, můžete ho opravit a pacientovi zachráníte nebo aspoň zjednodušíte život. Zmínil jsem se například o cystické fibróze… Víme o řadě genetických poruch, za které je zodpovědný jeden gen.
Jsem pro, abychom v těchto případech využili všech našich možností. Ale i tam je ještě mnoho práce a musíme postupovat obezřetně, jak ukazuje příklad probíhající klinické studie zaměřené na Duchennovu svalovou dystrofii. Pacienti trpící touto nemocí mají vadný gen pro bílkovinu dystrofin, slábnou a zmenšují se jim svaly, nemůžou se pohybovat a brzy umírají. Do této studie bylo zapojeno 900 pacientů, kterým byla vpravena genetická informace pro opravu vadného genu prostřednictvím upraveného viru. Dva pacienti ale zemřeli na akutní selhání jater a výsledky se dále analyzují. Tato terapie, který byla schválená v USA a je nyní ve schvalovacím řízení i v Evropě, byla dočasně pozastavena.
Neotevírají se ale tím vším dveře k rozsáhlejšímu a kontroverznějšímu využívání různých možností, které už naše znalosti genetiky nabízí? Budeme měnit člověka?
To máte pravdu. Uvedu příklad. Když Čína v osmdesátých letech zavedla politiku jednoho dítěte, vznikl celý průmysl ultrazvukového a genetického testování. Lidé se snažili zjistit, jestli se jim má narodit holčička nebo chlapeček. Z kulturních důvodů preferovali chlapečky a výsledkem je, že v Číně teď až 25 procent mužů nemá nevěsty. V populaci chybějí miliony mladých žen. Technicky vzato je možné si určovat, jestli můj potomek bude mít třeba modré oči. Otázkou je, jak bude možné podobné praktiky v budoucnu regulovat. Já na to žádný patent nemám. V Číně také přivedli na svět geneticky modifikovaná děťátka, která byla rezistentní vůči HIV. Využili tam poznatků, podle nichž někteří lidé v minulosti neumírali na mor, protože měli určitou genetickou mutaci, která zároveň zajišťuje odolnost i proti viru HIV. To už se pomalu dostáváme k příběhům Frankensteina a doktora Mengeleho. Je to velmi nebezpečné a byl bych vůči podobným experimentům na lidech extrémně opatrný.
