Akciím rozvíjejících se trhů (EM) se v roce 2025 daří výrazně lépe než americkým i evropským indexům. Silný růst, tažený slabším americkým dolarem, levnějšími valuacemi a technologickým boomem v Asii, z nich dělá vítěze letošního roku. Pro investory to ale nemusí znamenat změnu éry – spíše připomenutí, že diverzifikace se vyplácí.
Rok 2025 zatím patří evropským akciím. Zatímco americké akcie rostou ani ne o deset procent, burzy na starém kontinentu předvádějí růst o desítky procent. A překvapivým šampionem je v tomto ohledu pražská burza.
Čínské firmy míří na Wall Street víc než kdy dřív – navzdory geopolitickému napětí i rostoucímu tlaku amerických regulátorů. Láká je rychlejší a jednodušší vstup na burzu, vyšší ocenění i přísnější podmínky doma. Počet čínských podniků, které letos žádají o vstup na americký akciový trh, už teď míří k novému rekordu.
Zatímco tradiční investoři řeší úrokové sazby a inflaci, online komunita se znovu vrhla na spekulativní tituly. Akcie firem jako Krispy Kreme, GoPro nebo Opendoor zažily raketový růst i prudké korekce. Podle analytiků jde o nebezpečný hazard, který ukazuje změnu nálady na trzích.
Prezident Donald Trump se podle zdroje z Bílého domu chystá brzy odvolat šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, uvedla ve středu agentura Bloomberg. Trump to ale popřel, nicméně do budoucna nic nevyloučil.
Týden se na trzích nesl v duchu jakési předčasné „okurkové sezóny“ – nebylo dostupných mnoho nových dat a zpráv. Volatilita cen aktiv tak zůstala spíše nízká. Přesto lze vypíchnout několik důležitých momentů, například další kolo jednání o Ukrajině mezi Putinem a Trumpem či dopady ztráty ratingu Spojených států. Americký index S&P 500 se nadále pohybuje okolo hranice 5900 bodů.
Po týdnech propadů burz se investorům opět vrací optimismus. Dodávají ho také výsledky firem, kterým se v prvním kvartálu dařilo lépe, než samy čekaly. Na Trumpem ohlášený zlatý věk to ale zatím nevypadá.
Týden se v úvodu nesl ve znamení burzovní paniky na všech frontách, který byl vystřídán mohutnou úlevou. Ta nastala poté, co americký prezident Donald Trump oznámil odklad cel na dovoz do USA o 90 dní pro většinu zemí s výjimkou Číny, které Trump cla naopak ještě zvýšil. Americký index si tak tento týden prošel pohyby mezi 4800 až 5500 bodů, což je skutečně vysoká volatilita. Index „strachu“ VIX se pohyboval na úrovních jako při začátku koronavirové pandemie.
Americké akcie se první obchodní den po oznámení plošných cel na dovoz do Spojených států propadly. Širší index S&P 500 odepsal 4,84 procenta a uzavřel na 5396,52 bodu. Jde o největší jednodenní pokles od globální pandemie v roce 2020, uvedla agentura AP. Index technologického trhu Nasdaq Composite ztratil 5,97 procenta na 16.550,60 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 3,98 procenta na 40.545,93 bodu.
Americký provozovatel alternativní taxislužby Uber Technologies ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil provozní zisk o 18 procent na 770 milionů dolarů (18,6 miliardy korun). Kvůli růstu nákladů ale zisk zaostal za očekáváním analytiků. Firma také varovala, že v prvním čtvrtletí bude počet rezervací kvůli slabšímu dolaru proti očekávání nižší. Akcie Uberu zareagovaly poklesem, kolem 17:30 SEČ odepisují sedm procent.
Tento týden byl poznamenán významnou událostí v technologickém sektoru. Do centra pozornosti se dostal nový AI model DeepSeek, který výrazně zamíchal kartami mezi technologickými giganty.
Sobotní jednání o Ukrajině, které se očekávalo v Paříži, je zrušeno. Uvedl to dle agentury Reuters úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Kyjev, Spojené státy a Evropa podle Elysejského paláce stále pracují na společném postoji ohledně míru na Ukrajině. USA dnes dříve uvedly, že svoji účast na tomto jednání teprve zvažují.
Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek byl tak splněn. Na síti X to dnes vpodvečer napsal končící premiér Petr Fiala
Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom dnes členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko podle informací ČTK zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v pondělí očekáván v Berlíně, kde ho přijme německý kancléř Friedrich Merz. Večer se pak zúčastní jednání s vrcholnými představiteli evropských zemí, Evropské unie a Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters to uvedla německá vláda, která tak potvrdila dřívější informace zdrojů.
Moravskoslezský kraj získal zpět 11 milionů korun, které vynaložil na likvidaci nelegálních odpadů z Polska uložených v Bohumíně na Karvinsku. Na síti X to dnes uvedl ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Novým generálním ředitelem správce železniční infrastruktury na Slovensku, společnosti 🚆🚆🚆 Železnice Slovenské republiky (ŽSR), bude od soboty dosavadní ředitel odboru strategie a zahraniční spolupráce tohoto podniku Miroslav Garaj. Ve funkci vystřídá Ivana Bednárika, který se stane ministrem dopravy ve vládě českého premiéra Andreje Babiše.
V Oděse, která se i s přilehlou oblastí stala podle ukrajinských úřadů terčem ruských raket a dronů, hoří civilní loď ⚓⚓⚓. S odvoláním na dva informované zdroje to uvedla agentura Reuters. Žádné další podrobnosti zdroje neuvedly.
Objem knižního trhu 📚 v Česku včetně dovozu zahraniční literatury se loni meziročně zvýšil o šest procent na 8,2 miliardy korun. Uvedl to Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN), který srovnával koncové ceny bez daně z přidané hodnoty (DPH). Nárůst je podle svazu dán výhradně zavedením nulové DPH na knihy od počátku loňska, pokud by daň zůstala na deseti procentech, trh by o šest procent klesl.
Společnost S&M CZ se sídlem v Jevíčku má zájem o výstavbu větrných ⚡⚡⚡elektráren v katastru Boršova, místní části Moravské Třebové. Chtěla by je vybudovat u Hřebečského hřebenu, kde by podle měření větru mohly stát čtyři turbíny. Zastupitelé Moravské Třebové záměr zváží, řekl starosta Pavel Charvát
Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem, postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí. Na konferenci to podle agentury APA prohlásil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.