Miliardáři přispívají na výzkum, který jim nepřinese žádné peníze
Jeden z největších vědeckých projektů v lidských dějinách získal od soukromých dárců rekordních 860 milionů eur. Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámila, že tato částka směřuje na stavbu nového obřího urychlovače. Pozoruhodné je, že vynaložené peníze s největší pravděpodobností nepřinesou dárcům ani nepřímý ekonomický přínos. Jde o příspěvek na poznávání základů vesmíru, píše ve své analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Často se říká, že tady mají nejrychlejší závodní dráhu na Zemi. Anebo že tu je jedno z nejchladnějších míst v celém vesmíru. Částice ve zdejším největším urychlovači se totiž pohybují téměř rychlostí světla. A na „závodním okruhu“ je udržují supravodivé magnety vychlazené na teplotu dva kelviny neboli minus 271 stupňů Celsia. To je ještě o půl stupně méně, než je běžná teplota ve vesmíru.
Evropská organizace pro jaderný výzkum se zkratkou CERN nezkoumá jaderné reaktory, nýbrž jaderné (a také další subatomární) částice. Tento obrovský výzkumný ústav leží u Ženevy a má k dispozici dosud největší urychlovač částic na světě. Jmenuje se Velký hadronový urychlovač (LHC; mezi hadrony patří například protony a neutrony). Je to velký kruhový tunel o délce 27 kilometrů a je vybudován v podzemí v hloubce 50 až 175 metrů pod švýcarsko-francouzskou hranicí. Letos v létě jej čeká plánovaná odstávka a další vylepšení.
Momentálně nejuznávanější světový vědecký časopis Nature načrtl pro letošní rok několik oblastí, v nichž se dá čekat zajímavý vývoj, který posune zejména techniku a medicínu, a bude tak mít dopad i na byznys.
Věda 2026: Umělá inteligence, nové zásahy do genů v medicíně a ruch v kosmu
Názory
Filantropové z technologického světa
Nicméně vědci si už plánují urychlovač ještě větší, označovaný jako FCC (Future Circular Collider – Kruhový urychlovač budoucnosti). Jeho prstenec má dosahovat délky 91 kilometrů, procházet pod Ženevským jezerem a rovněž překračovat hranice mezi Francií a Švýcarskem. Celkové náklady se odhadují na 15 miliard švýcarských franků (přibližně 400 miliard korun).
Současná informace o tom, že CERN na tuto stavbu získává od konsorcia soukromých dárců slib podpory ve výši 860 milionů eur, tedy v přepočtu asi 21 miliard korun), ukazuje, že instituce bude muset získat ještě hodně peněz od svých členských států. Těch je nyní 25, včetně České republiky. Soukromá finanční injekce je určitě povzbuzením a výzvou k další podpoře.
Pochází od jednotlivců i filantropických organizací. Významná je mezi nimi americká nadace Breakthrough Prize Foundation, kterou založili technologičtí miliardáři ruského původu Yuri Milner a Sergey Brin spolu s Markem Zuckerbergem a dalšími osobnostmi ze Silicon Valley. Nadace iniciuje nové průlomové technologické vynálezy, ale dlouhodobě podporuje také třeba základní výzkum vesmíru.
Dalším klíčovým dárcem je fond Erica a Wendy Schmidtových pro strategické inovace. Eric Schmidt je bývalým dlouholetým generálním ředitelem společnosti Google a fond, který s manželkou založili, se zaměřuje na podporu projektů, které jsou pro běžné vládní financování příliš riskantní nebo ambiciózní.
Významnými soukromými dárci jsou také podnikatelé John Elkann, který se angažuje v italském automobilovém průmyslu, a Xavier Niel, francouzský miliardář zaměřený na telekomunikační a vůbec technologický průmysl.
Hned dvě vesmírné stanice by letos měly přibýt na oběžné dráze kolem Země. Pozoruhodné je, že obě budou mít poprvé v historii soukromé vlastníky. Měly by pomoci proměnit okolí naší planety v prosperující ekonomickou zónu.
Na oběžnou dráhu Země míří miliardáři a ambiciózní startupy
Názory
Neziskové pochopení vesmíru
V lednu se vedení CERNu ujal britský fyzik Mark Thomson. Jak ocenil v rozhovoru pro vědecký časopis Nature, nejpůsobivější je, že příslib soukromých finančních darů není spojen s žádnými podmínkami. „Jsou určeny čistě k tomu, aby podpořily lidstvo v jeho snaze porozumět vesmíru,“ uvedl Thomson. Zdůraznil také, že CERN zavedl procesy vnitřní kontroly, aby zajistil, že dary nebudou mít vliv na nezávislost vědeckého bádání.
Zajímavé možná také je, že velká část slíbené podpory pochází od amerických subjektů. Spojené státy přitom mají v CERNu jen statut pozorovatele.
V novém obřím urychlovači FCC by se měly od roku 2045 srážet elektrony a jejich antičástice, tedy pozitrony. Později, kolem roku 2095, by v témže tunelu mohl vzniknout ještě výkonnější urychlovač pro srážky protonů. Při srážkách subatomárních částic v CERNu urychlených téměř na rychlost světla se energie srážky proměňuje v hmotu, vznikají nové částice, z nichž některé se ani v našem světě nevyskytují, protože zmizely krátce po vzniku vesmíru. Přístroje v CERNu je však pomohou vědcům objevit.
Takto se jim podařilo v roce 2012 prokázat existenci dlouho hledané a předpovězené částice – Higgsova bosonu. Bylo to díky složitým výpočtům založeným na nepředstavitelném množství dat nasbíraných při experimentech. Opravdu velmi zjednodušeně: Higgsův boson je projevem rovněž teoreticky předpovězeného Higgsova pole, které prostupuje celým vesmírem, dává některým částicím jejich hmotnost a umožňuje fyzikální pochopení existence našeho světa. Ostatně Higgsovo pole bude zkoumáno i při experimentech v plánovaném obřím urychlovači FCC.
V padesátileté historii Evropské kosmické agentury (ESA) se teprve nyní stalo, že tato mezivládní organizace získala do rozpočtu prakticky tolik peněz, kolik chtěla – 22,1 miliardy eur. Je to o třetinu víc než pro minulé tříleté období. A poprvé ve své historii bude agentura připravovat projekty určené i pro vojenské účely, shrnuje v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Evropská kosmonautika má vyšší rozpočet. A poprvé si otevřeně klade vojenské cíle
Názory
Jako bokovka internet pro každého
V CERNu už vědci objevili i jiné částice, vytvořili antihmotu (v malinkém množství) a celkově obohatili fyzikální znalosti o podstatě vesmíru.
Říci, kdy tyto poznatky základního výzkumu najdou uplatnění v komerční praxi, se dnes nedá. Nicméně CERN dávno světu mnohonásobně vrátil peníze, které zde při výzkumech utratili. V jedné z chodeb tohoto výzkumného ústavu je malá pamětní deska. Připomíná, že tam pracoval počítačový expert Timothy Berners-Lee, který právě tady vymyslel počítačovou síť WWW (World Wide Web) s hypertextovým proklikáváním.
Díky tomu se uživatel internetu z jednoho odkazu v dokumentu okamžitě dostane na jiný dokument, přestože je umístěn na počítačovém serveru třeba na druhém konci světa. Berners-Lee to vymyslel, aby si vědci mohli lépe vyměňovat informace. CERN jako mezinárodní vědecká instituce dal objev k dispozici světu bez patentování. Dnes by bez něj neexistovala současná ekonomika, ani náš úplně běžný život.
Výzkumné projekty, které by měl uskutečnit český astronaut Aleš Svoboda na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), byly tento týden představeny v rámci tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week. Je to inspirativní ukázka možností české vědy i technologických firem. A to i když připustíme, že se mise třeba nakonec neuskuteční.
Třináct českých experimentů pro vesmír. Mají stát deset milionů eur a přinést prospěch vědě i průmyslu
Enjoy
