Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Turek dál šije do Pavla. Má připravený návrh žaloby na ochranu osobnosti

Filip Turek
ČTK
 ČTK

Čestný prezident Motoristů a poslanec Filip Turek má připravený návrh žaloby na ochranu osobnosti kvůli sporu s prezidentem Petrem Pavlem o své jmenování ministrem životního prostředí. Pavel si podle něj dobrovolně stoupl do politického boje, když nectí výsledky voleb ani usnesení Sněmovny. Turek při příchodu na jednání koaličních lídrů ve Strakově akademii řekl novinářům, že návrh žaloby dostal vypracovaný od právníků, chce ho probrat s koaličními partnery.

Nedělní protesty desítek tisíc podporovatelů prezidenta Turek podle svých slov nesledoval. Pavel se podle něj stal novým lídrem opozice, která má 40 procent voličů. Komunikace předsedy Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky s poradcem prezidenta Petrem Kolářem, která minulý týden eskalovala konflikt mezi Hradem a Motoristy, může podle Turka působit tvrdě, nejde ale podle něj o vydírání. Že takové zprávy Macinka vůbec poslal, má Turek za bezproblémové, rozhodně to podle něj nebyla chyba ministra zahraničí. „Pan prezident si dobrovolně stoupl do politického boje,“ konstatoval. Taková diskuse podle něj nemá být zveřejňována.

Podle odhadů organizátorů na shromáždění v neděli na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze dorazilo 80 tisíc až 90 tisíc lidí. Akci svolal spolek Milion chvilek na podporu prezidenta. Za dva týdny chce uspořádat menší shromáždění ve všech obcích, kde se najdou zájemci. Pokud získá milion podpisů pod výzvu Stojíme za prezidentem, naplánuje velkou manifestaci na pražské Letné. Počet podpisů v neděli překročil 600 tisíc.

Shromáždění na podporu prezidenta Petra Pavla ČTK

Impulzem ke svolání demonstrace bylo vystupňování sporu mezi Pavlem a Macinkou kvůli tomu, že hlava státu odmítá jmenovat Turka ministrem. Pavel v úterý oznámil, že mu Macinka zaslal prostřednictvím poradce Koláře zprávy, které hlava státu považuje za pokus o vydírání. Komunikaci Hrad zveřejnil. Macinka svá slova za vydírání nepokládá, neplánuje se omluvit ani odstoupit. Opozice požaduje jeho rezignaci a vyvolala hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu.

Andrej Babiš a Petr Macinka

Macinka funguje jako Babišův štít

Andrej Babiš je s Petrem Macinkou spokojený. Rozhodně ho nemíní kvůli jeho permanentním kauzám odvolávat z funkce ministra, spolupráce s ním „je výborná“. Babiš je evidentně rád, že veřejnost řeší neustálé přešlapy jeho ministra, a ne jeho vládnutí.

Přečíst článek

Turka se dotkl dopis, ve kterém Pavel začátkem ledna vyjmenoval důvody, proč se ho rozhodl nejmenovat. Pavel v něm uvedl, že Turek opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu. U Turka je podle prezidenta řada okolností, které hlavně ve svém souhrnu důvodně zpochybňují jeho loajalitu k základním hodnotám ústavního řádu. Turek vzápětí oznámil, že přistoupí k žalobě. Uvedl tehdy, že není jednoduché žalobu správně podat a spor vyhrát. Za prezidenta republiky by se musela omlouvat nejspíš ministryně financí a pokud by musel zaplatit pokutu, hradil by ji stát, dodal.

Kompetenční žalobu kvůli Turkově nejmenování Motoristé opakovaně odmítli použít s vysvětlením, že nechtějí měnit dosavadní ústavní uspořádání. Obracet se na Ústavní soud nechce podle dosavadních vyjádření ani premiér Andrej Babiš (ANO).

Související

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé)

Žaloba na prezidenta? Turkovi se nedivím, Pavel by se mu měl omluvit, řekl Macinka

Přečíst článek

Proč padá zlato, stříbro i bitcoin? Warsh zjevně Trumpovi slíbil „zázraky na počkání“

Kevin Warsh
ČTK
Lukáš Kovanda

Za propadem cen zlata, stříbra i bitcoinu stojí především fundamentální změna očekávání kolem americké měnové politiky. Kevin Warsh, kterého prezident USA Donald Trump vybral do čela americké centrální banky, plánuje posílit dolar tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a potenciálně se stal dokonce deflační měnou. Tím by z velké části odpadla potřeba investovat do jiných deflačních aktiv, jako jsou zlato, stříbro či bitcoin.

Warsh ve zkratce věří, že příčinou inflace a trvalého znehodnocování konvenčních měn typu dolaru jsou:

  1. přebujelé vládní výdaje
  2. přebujelé „tištění peněz“ v režii centrální banky, která ony vládní výdaje zhusta nepřímo financuje (např. prostřednictvím nákupů vládních dluhopisů na sekundárním trhu za nově vytvářené peníze) a která zároveň v té souvislosti nemístně nafukuje svoji rozvahu
  3. tlumení a popírání blahodárného vlivu takzvané dobré deflace, dané technologickým pokrokem

S ranými investory do bitcoinu se tedy vlastně stoprocentně shoduje.

Vnitřní, objektivní hodnota bitcoinu totiž není nulová, jak míní třeba Evropská centrální banka. Je kladná, pokud a dokud jsou konvenční měny, resp. jejich kupní síla, znásilňovány vládami a centrálními bankami.

Zlato nadále roste

Zlato a stříbro v prudkém pádu. Trhy zasáhla tvrdá korekce

Ceny zlata a stříbra pokračují ve výrazném poklesu a navazují tak na prudký páteční výprodej, během něhož cena stříbra klesla až o 30 procent. Podle analytiků stojí za propadem kombinace několika faktorů: posilující americký dolar, snaha investorů vybírat zisky po dlouhém období výrazného růstu a také rozhodnutí komoditní burzy CME zvýšit požadavky na maržové obchody. To prodražuje spekulace financované vypůjčenými penězi a nutí investory uzavírat pozice.

Přečíst článek

Warsh chce s tímto znásilňováním skoncovat. Chce razantně zkrotit přebujelé vládní výdaje, a nakonec i vlastní dluh tím, že omezí „tištění peněz“ a postupně zásadně redukuje rozvahu centrální banky USA. A tím, že celou ekonomikou a skrze firmy typu Palantir i americkou veřejnou správou pronikne umělá inteligence, stěžejní to zdroj zmíněné dobré deflace.

Pokud by se toto vše Warshovi podařilo, dolar ozdraví natolik, že nebude příliš třeba únikových alternativ. Poptávka po zlatě, stříbru či bitcoin opadne trvale. Protože tyto alternativy fungují tehdy, když „nefunguje“ dolar.

Kdo se nyní překotně zbavuje zlata, stříbra či bitcoinu z jiného než spekulativního důvodu, jakým je třeba vybírání krátkodobých zisků, vlastně věří, že Warsh své věru revoluční cíle naplní.

Jensen Huang

Plán za 100 miliard se zadrhl. Nvidia couvá od investice do OpenAI

Plán amerického výrobce čipů Nvidia investovat až 100 miliard dolarů do společnosti OpenAI stojící za modely ChatGPT se zřejmě zastavil. Uvedl to deník The Wall Street Journal s odvoláním na informované zdroje. Někteří zaměstnanci Nvidie o dohodě vyjadřovali pochybnosti.

Přečíst článek

Pokud by se jeho cíle naplnily, pokud by skončilo znásilňování dolaru, americká centrální banka skutečně bude moci jít se svými úrokovými sazbami níže. Protože zásadní proinflační tlaky, jako jsou masivní vládní výdaje nebo mohutně nafouklá rozvaha centrální banky, oslabující a znehodnocující dolar, prostě zmizí. A navíc inflaci stlačí i růst produktivity daný rozmachem dezinflační, ba deflační technologie umělé inteligence.

Donald Trump si zjevně z celého odnesl hlavně jen to jedno. Že Warsh díky umělé inteligenci sníží úrokové sazby. A to rychle. Warsh se tak vlastně zavázal k „revoluční přeměně měnového systému USA na počkání“.

Kdo věří v zázraky, je bláhový. Kdo v zázraky na počkání, ještě bláhovější.

Související

Bitcoin v roce 2025 dosáhl rekordní výše a pak padl

Konec krypto pohádky. Svět bitcoinu proměnila regulace, volatilita a tvrdý návrat do reality

Přečíst článek
Zleva ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a premiér Petr Fiala (ODS) na prvním zasedání vlády po sněmovních volbách

Proč dosluhující vláda nechce poslat nové Sněmovně návrh rozpočtu? Za vším hledej dluhy

Přečíst článek

Evropa nesmí být jen hřištěm pro konkurenty, varuje eurokomisař. Volá po strategii „Made in Europe“

Stéphane Séjourné
ČTK
 nst
nst

Evropa musí začít systematicky chránit svůj průmysl, jinak se stane pouhým hřištěm pro globální konkurenty. Eurokomisař Stéphane Séjourné proto vyzývá k zavedení strategie „Made in Europe“, která má upřednostnit evropskou výrobu, návrh však rozděluje členské státy EU.

Evropa by měla aktivně chránit svůj průmysl prostřednictvím strategie Made in Europe (Vyrobeno v Evropě), jinak se podle Evropské komise stane pouhým hřištěm pro své globální konkurenty. Vyplývá to z článku eurokomisaře pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphana Séjourného, který citují Hospodářské noviny. Text spolupodepsalo více než 1100 generálních ředitelů a vrcholových manažerů evropských firem.

Apel na posílení ochrany domácí výroby

„Bez ambiciózní, efektivní a pragmatické průmyslové politiky je evropská ekonomika odsouzena k tomu, aby se stala pouhým hřištěm pro své konkurenty,“ napsal Séjourné. Podle něj je nutné „jednou provždy zavést skutečnou evropskou preferenci v našich nejstrategičtějších odvětvích“. Eurokomisař, který dříve působil jako francouzský ministr zahraničí, tím apeluje na posílení ochrany domácí výroby.

Článek zveřejnil několik týdnů před plánovaným představením návrhu nařízení Evropské komise o průmyslovém akcelerátoru. Toto nařízení by mělo stanovit pravidla pro upřednostňování produktů vyráběných v Evropě, zejména při využívání veřejných prostředků.

Big Tech pod tlakem. Norský fond snižuje podíly v Nvidii, Applu i Microsoftu

Norský státní investiční fond, který spravuje majetek v hodnotě 21,26 bilionu norských korun (zhruba 45,2 bilionu korun), ve druhé polovině roku 2025 snížil podíly v největších amerických technologických firmách. Vyplývá to z oznámení společnosti Norges Bank Investment Management (NBIM), která fond spravuje. Mezi společnostmi, u nichž fond své podíly omezil, je i výrobce čipů Nvidia, v němž drží svou nejhodnotnější akciovou investici.

Přečíst článek

Podle agentury Reuters je návrh reakcí na tlak levnějšího dovozu z Číny a snahou posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Zároveň ale rozdělil členské státy Evropské unie. Zatímco některé vlády, včetně Francie, myšlenku otevřeně podporují, jiné země – například Švédsko nebo Česká republika – varují, že princip „nakupujte místní“ by mohl odradit zahraniční investory, zvýšit ceny veřejných zakázek a oslabit konkurenceschopnost EU na globálních trzích.

„Číňané mají ‚Vyrobeno v Číně‘, Američané mají ‚Nakupujte americké‘ a většina ostatních ekonomických mocností uplatňuje podobné systémy na ochranu svých strategických aktiv. Tak proč ne my?“ ptá se Séjourné. Podle něj by mělo platit, že kdykoli se využívají evropské veřejné peníze, musí přispívat k evropské produkci a k vytváření kvalitních pracovních míst.

Související

Auto se spalovacím motorem

Naděje pro spalovací motory? Eurokomisaři chtějí zohlednit technologický pokrok a geopolitickou realitu

Přečíst článek
Doporučujeme