Hnutí ANO považuje schůzi k vyslovení nedůvěry vládě za součást taktiky opozice. Opoziční strany nechtějí, aby Sněmovna schvalovala zákony a pracovala pro lidí, řekl před začátkem jednání dolní komory místopředseda ANO Robert Králíček. Uznal ale, že jde o demokratické právo opozice. Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura novinářům řekl, že opozice nemá jiné téma, než někoho stále odvolávat.
Opozice vyvolala schůzi po vyostření konfliktu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, který odmítá jmenovat čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka minulý týden poslal několik textových zpráv poradci prezidenta Petru Kolářovi. Macinka v nich kvůli Turkovu nejmenování hrozil odvetnými kroky. Pavel považuje zprávy na rozdíl od Macinky za pokus o vydírání.
Vyvolat schůzi o vyslovení nedůvěry jen několik dní poté, co vláda získala důvěru, je podle Okamury nesmyslné. „Opozice nemá jiné téma, než že dokola pořád někoho odvolává a nenabízí žádné konkrétní řešení zvýšení životní úrovně občanů,“ uvedl. Prioritou SPD a kabinetu je práce, ne politické hry a obstrukce, dodal.
Transatlantické vztahy slábnou. EU snižuje závislost na USA a hledá vlastní cestu
Evropské vlády i firmy zrychlují kroky ke snížení své závislosti na Spojených státech v oblasti technologií, obrany, energetiky i financí. Důvodem je zhoršování transatlantických vztahů a nejistota ohledně dalšího vývoje spolupráce s Washingtonem.
Místopředseda ANO Radek Vondráček dnes uvedl, že zprávy pro Pavla pokládá za záminku pro vyvolání schůze o nedůvěře, opoziční politika je podle něj vyprázdněná. Naopak zástupci ANO budou chtít na schůzi ukázat, že se snaží dát politice obsah, dodal. Česko podle něj potřebuje rekonstrukci po předchozím kabinetu Petra Fialy (ODS), kterou označil za vládu nesplněných slibů a arogance.
Zástupci ANO zároveň oznámili, že nebudou komunikovat s nejsilnějším opozičním klubem ODS. Rozhořčil je příspěvek bývalé ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS), ve kterém psala v souvislosti s nynější vládou o svoloči. Králíček vyjádření Decroix vztáhl i na voliče, ANO podle něho žádá omluvu. „Nebudeme komunikovat s nikým, kdo nás uráží,“ řekl Králíček.
Související
Babišova vláda získala důvěru Sněmovny po rekordně dlouhé debatě
Došlo k tomu, co se očekávalo již několik týdnů. Elon Musk propojil své dva velké startupy SpaceX a xAI. Následovat by měl plán, jak část nové firmy dostat na burzu. Vzhledem k očekávání velkého růstu bude burzovní nacenění nové firmy astronomické. A Elon Musk se pravděpodobně stane prvním člověkem historie, který se stane dolarovým bilionářem.
Až jednou bude chtít Elon Musk napsat paměti, mohou klidně nést titul Jak se stát bilionářem. K této metě totiž zakladatel několika úspěšných firem míří a jeho nejnovější krok, když propojil své dva velmi hodnotné startupy, jej k tomuto cíli výrazně přiblížil.
Musk totiž propojil společnosti SpaceX a xAI. První založil již v roce 2002 a použil na to peníze z prodeje podílu v PayPalu, druhou založil teprve přede dvěma lety. První postupně budoval, aby se stala v podstatě monopolním dodavatelem vesmírné technologie i logistiky pro americkou vládu (mimochodem součástí SpaceX je i B2C projekt Skylink), druhou založil proto, aby konkuroval novým firmám v oblasti AI.
První byla v posledním investičním kole naceněná na 800 miliard dolarů, druhá na 230. SpaceX za xAI zaplatila o 20 miliard dolarů víc, což pravděpodobně není nijak přehnaný bonus.
Výsledkem je společnost, jejíž hodnotu sám Musk naceňuje na 1,25 bilionu dolarů, nejbohatší muž světa totiž v popisu transakce nacenil samotný SpaceX na 1 bilion dolarů.
Těžké váhy investičního světa
Odhad není nijak mimo realitu. Poslední investiční kolo SpaceX totiž proběhlo vloni na podzim, mezitím se začalo spekulovat o vstupu na burzu, který by podle odhadů firmu nacenilo na více než 1,5 bilionu. Navíc spojení těchto dvou firem má nabídnout rozvojové projekty, které by firmám určitě další hodnotu dodalo i bez spojení.
Potud jsou čísla v podstatě v pořádku. Přesto je dobré si připomenout, jak podobné valuace ve světě venturekapitálového financování probíhají. Jak jeden andělský investor uvedl, při prvotních kolech jsou v podstatě jen dvě metody: Fingerova a Fensterova. Fingerova metoda hodnotu firmy naceňuje „vycucáním z prstu“, Fensterova metoda pak pohledem z okna. Přes veškerou nadsázku to takto do velké míry funguje.
V pozdějších kolech již probíhá k mnohem sofistikovanějším oceňovacím procesům. Nicméně v případě první startupové ligy je dobré si uvědomit, kdo má v daných firmách „zaseto“. Bývají to těžké váhy typu Sequoia Capital, Andreessen Horowitz či SoftBank, případně konkrétní hráči typu Petera Thiela. A ti disponují dílem dostatečnými prostředky, dílem mimořádným sociálním kapitálem, kterým dokážou v podstatě libovolnou investici boostovat. A to pořádně.
FOTOGALERIE: Podívejte se na první autosalon Tesly a její první vozy
Investice do startupů totiž probíhají za zavřenými dveřmi. Nikdo je nehlídá, nikdo nekontroluje, co je vlastně součástí dealů, nikdo neprověřuje, jestli správci fondů investují skutečně v souladu se zásadami dobrého hospodáře.
Vedle jasně deklarovaných investičních kol, při nichž vznikají nové akcie a podíl původních investorů se snižuje a jichž se většinou účastní stejní hráči jako v kolech předchozích a nově připouštění jsou jen prověření soukmenovci, hodnotu firem ovlivňují také nejrůznější sekundární odkupy většinou manažerských nebo zaměstnaneckých akcií. Ačkoli oficiálně tyto transakce nikdo nepotvrdí, občas se objeví zpráva na finančních webech, že došlo k sekundárnímu odkupu akcií startupu XY, který daný startup ocenil na částku tolik a tolik miliard.
Opět: nikdo to sice nepotvrdí, oficiální údaj to není, nicméně v éteru to již je a kdokoli se k tomu může vztáhnout. Ostatně valuace SpaceX na 800 miliard dolarů vznikla právě tímto způsobem mimo standardní investiční kola.
Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence, píše agentura AP s odvoláním na pondělní prohlášení SpaceX. Musk tímto krokem propojí několik ze svých služeb, včetně chatbota umělé inteligence (AI) Grok, sociální sítě X či satelitního internetového systému Starlink.
Ano, jde o čistý trh. Nabídka – poptávka. Uspěje ten nejlepší. A také ten s nejlepšími vazbami na venturekapitálový establishment. A Elon Musk je tohoto světa král. A nejspíš velmi brzy bude ještě větší král, protože svou dílem skvělou podnikatelskou dráhou a dílem zásadními vazbami se blíží k majetku v hodnotě 1 bilionu dolarů.
Spojení Space s xAI jej tomuto kroku zásadně přiblížilo. Jen je otázka, jestli k tomu bude potřebovat další krok, o němž se spekuluje: uvedení této firmy, nebo některé její částí na burzu. Trend v posledních letech sice ukazuje snahu miliardářů nechávat si firmy v soukromých rukách, protože je pak nikdo nemůže nijak kontrolovat. Uvedení burzy ale může hodnotu firem vystřelit do astronomických výšin.
O tom, jakou hodnotu by nová firma měla po IPO, lze spekulovat. Nejspíš se ale skutečně blížíme hodnotě 2 bilionů dolarů, možná i více. Pokud by to ale byla tato částka, Muskův majetek by jen díky podílu ve výši 42 procent představoval zhruba 840 miliard. Hodnota jeho podílu v Tesle činí aktuálně víc než 200 miliard dolarů. I kdyby Musk již neměl ani MacBook, jeho jmění by přesáhlo hranici 1 bilionu dolarů.
Stanislav Šulc: Přišel konec zlaté bubliny? Leccos tomu naznačuje
Zlato se od konce minulého pracovního týdne postupně řítí dolů. Proti rekordní výši ztratilo již 20 procent, pozvolna tak vstupuje do medvědího trhu. Bloomberg upozorňuje, že se aktuálně zlato stalo volatilnějším aktivem než bitcoin a zároveň je jeho cena nejméně stabilní od finanční krize v roce 2008. Potvrzuje se tak, že se zlato stalo hračkou v rukou spekulantů. A kdo na tom prodělá? Drobný investor.
Univerzita Karlova a Nadační fond UK podepsaly memorandum o spolupráci s Nadací The Kellner Family Foundation s cílem vytvořit nový program, který podpoří příchod špičkových vědců a vědkyň ze zahraničí na Univerzitu Karlovu. Rodinná nadace na program věnuje až 48 milionů korun.
Evropské vlády i firmy zrychlují kroky ke snížení své závislosti na Spojených státech v oblasti technologií, obrany, energetiky i financí. Důvodem je zhoršování transatlantických vztahů a nejistota ohledně dalšího vývoje spolupráce s Washingtonem.
Evropská unie se po desetiletí opírala o bezpečnostní záruky NATO a o americké technologie jako základ fungování svého hospodářství. Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, včetně hrozeb převzetí Grónska, a kritické komentáře jeho administrativy vůči Evropě však posílily výzvy evropských lídrů k větší strategické nezávislosti, píše server Politico. Německý kancléř Friedrich Merz minulý týden uvedl, že pokud chce být Evropa znovu brána vážně, musí se naučit jazyk mocenské politiky.
„Snižování rizik“
Snahy o omezení závislosti na USA se podle evropských představitelů týkají především takzvaného „snižování rizik“, nikoli úplného přerušení vazeb. Ještě donedávna se tento přístup vztahoval hlavně na vztahy s Čínou, nyní se ale objevuje i ve vztahu k USA, které zůstávají hlavním obchodním partnerem a bezpečnostním garantem Evropy. Podle bývalého šéfa obchodního oddělení Evropské komise Jeana-Luca Demartyho však bude trvat roky, než se EU dokáže zbavit závislosti na amerických technologiích a vojenské podpoře.
„Staré jistoty již neplatí.“ Merz vyzval Evropu k větší nezávislosti na USA
Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že si Evropa nemůže dovolit být ve vztazích se stále nepřátelštějšími Spojenými státy sentimentální. Podle agentury AFP kancléř vyzval Evropu k větší nezávislosti na svém stávajícím klíčovém spojenci a uvedl, že staré jistoty již neplatí.
Brusel mezitím rozšiřuje obchodní spolupráci s dalšími partnery. V posledních měsících uzavřel dohody s jihoamerickým blokem Mercosur, Indií a Indonésií, přepracoval obchodní dohodu s Mexikem a obnovil jednání s Austrálií.
V oblasti obrany začínají evropské vlády více zpochybňovat, zda by Spojené státy v případě krize skutečně přišly Evropě na pomoc. Konzervativní lídři EU se proto shodli, že je třeba posílit vlastní klauzuli vzájemné obrany EU, která dosud zůstávala ve stínu aliančního článku 5 NATO. Evropská unie má nyní připravit konkrétní plány, jak tuto klauzuli proměnit v reálnou bezpečnostní záruku.
Nový přístup
Změna přístupu je patrná také v oblasti technologií. Některé státy, včetně Francie, plánují omezit používání amerických digitálních platforem ve veřejné správě a přejít na evropská řešení. Podobné kroky zvažují i další země, například Německo či Nizozemsko. Evropské instituce zároveň diskutují o omezení amerického softwaru a hardwaru v unijních orgánech.
V energetice se EU snaží předejít tomu, aby nahradila jednu závislost jinou. Spojené státy dnes dodávají více než čtvrtinu plynu spotřebovaného v EU, přičemž tento podíl má dále růst po úplném zastavení dovozu z Ruska. Evropská komise proto jedná o diverzifikaci dodávek s dalšími zeměmi, včetně Kanady, Kataru a severní Afriky.
Evropa nesmí být jen hřištěm pro konkurenty, varuje eurokomisař. Volá po strategii „Made in Europe“
Evropa musí začít systematicky chránit svůj průmysl, jinak se stane pouhým hřištěm pro globální konkurenty. Eurokomisař Stéphane Séjourné proto vyzývá k zavedení strategie „Made in Europe“, která má upřednostnit evropskou výrobu, návrh však rozděluje členské státy EU.
Pozornost se obrací i k finanční infrastruktuře. Evropská centrální banka připravuje zavedení digitálního eura, které má snížit závislost na amerických platebních systémech. V Německu se zároveň objevují politické výzvy k přehodnocení ukládání části zlatých rezerv ve Spojených státech.
Evropské státy rovněž prosazují větší využívání principu „Buy European“ při nakládání s veřejnými prostředky EU, včetně obranných zakázek. Nový unijní program na podporu investic do obrany stanoví, že většina komponent má pocházet z EU nebo partnerských zemí.
Evropská lidová strana shrnula tento posun ve svém plánu do roku 2026 pod názvem „Čas na nezávislost“.
Související
Evropské vlády dospěly k obtížnému závěru: Američané jsou teď ti špatní
