Konec zdlouhavých povolení? Nový stavební zákon má rozhýbat bytovou výstavbu
Vláda přijala nový stavební zákon, který zavádí centrální stavební správu a stanovuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem. Po jednání vlády to uvedli premiér Andrej Babiš (ANO), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Nový stavební zákon má zásadně zjednodušit a zrychlit povolování staveb, uvedli. Zavádí princip jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko, který ruší dosavadní dvojkolejnost a množství závazných stanovisek od různých institucí. Zatímco podle Hospodářské komory by změna mohla pomoci k dalším investicím do výstavby, podle inženýrů a techniků novela neřeší komplikované povolování.
Novelu zákona musí schválit ještě Sněmovna, Senát a prezident České republiky. Podle Mrázové by obecná účinnost zákona měla být od 1. července příštího roku a od 1. ledna roku 2028 by pak měla nastat nová organizační struktura. Důvodem prodlevy je podle ministryně nutnost hladkého přechodu tak, aby nedestabilizoval celý systém. Havlíček ještě před volbami uváděl, že stavební zákon bude po nástupu vlády řešené ve zrychleném řízení a že v horizontu následujících dvou, nejdéle tří měsíců může být projednáván ve Sněmovně.
Změnou stavebního zákona se má zřídit Úřad rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Pod ním bude 14 úřadů v krajích a v Praze a pod nimi 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností. Budou moci ale vznikat další územní pracoviště v dalších obcích podle místní potřeby. Úřad vznikne spojením stavebních úřadů ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva dopravy a Dopravního a energetického stavebního úřadu.
Podle Mrázové je třeba napravit situaci, kterou v České republice způsobilo přijetí nového stavebního zákona původní vládou Petra Fialy (ODS). Napravit je třeba přístup k územnímu plánování a zrychlit výstavbu. To je totiž podle ní jednou z příčin, kvůli kterým v Česku rostou ceny nemovitostí. Do stavebních úřadů pak budou integrovány dotčené orgány. Měla by se také posílit role měst a obcí a jejich práva na územní rozvoj.
„V souvislosti s novelizací stavebního zákona je také nutné upravit řadu souvisejících zákonů a kompetence dotčených orgánů. Proto součástí novely stavebního zákona je i zákon změnový. Vláda s návrhem předloženým deseti poslanci souhlasí,“ uvedla Mrázová.
Zároveň by se měl podle Mrázové zájem lidí dostat na stejnou úroveň, jako je v současnosti ochrana památek a životního prostředí. Podle zákona má být výstavba hromadného bydlení, tedy budov o celkové podlahové ploše nad 10 tisíc metrů čtverečních, nově ve veřejném zájmu. To by znamenalo, že tyto projekty bude možné povolovat ve zrychleném povolovacím řízení. Jednat by se mělo o stavby s nejméně stovkou bytů.
Vláda odmítla systém emisních povolenek ETS 2, které se vztahují na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a v silniční dopravě. Po jednání kabinetu ANO, SPD a Motoristů to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Místopředseda ODS Martin Kupka však míní, že pouhé odmítnutí ETS 2 nemá fakticky žádný pozitivní dopad pro Česko.
Babišova vláda smetla ze stolu systém emisních povolenek ETS 2
Politika
Poslanec ODS Jiří Havránek na tiskové konferenci ve Sněmovně řekl, že kromě jednoho bodu považuje vládní návrh za velmi správný návrh stavebního zákona. S vládou se neshodne na plné státní stavební správě. Je podle něj otázkou, zda se do 205 připravovaných územních pracovišť přesunou zaměstnanci z malých úřadů a nezablokuje to výstavbu. Chce také debatovat o některých dílčích věcech, jako je zrušení jednotného environmentálního stanoviska.
Novela jde správným směrem také podle někdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), obsahuje podle něho řadu pirátských námětů. Vyjmenoval bydlení jako veřejný zájem, lepší spolupráci úřadů, snahu umožnit blokovou zástavbu, rychlejší rozhodování a možnost změnit pole ve městech na stavební parcely. Naopak podle Bartoše chybí reforma územního plánování v podobě akceleračních zón i motivace obcí k větší výstavbě. „Zákon je navíc jednostranně vstřícný k velkým developerům, nepřináší řešení pro dostupné, obecní ani družstevní bydlení,“ napsal.
Současná podoba stavebního zákona začala platit od 1. července 2024. Jejím hlavním přínosem mělo být zavedení digitalizace stavebního řízení. Ta ale od spuštění stavebníkům i úředníkům způsobovala problémy. Stavební úřady také s nástupem nové legislativy začaly samy obesílat ostatní úřady a získávaly jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. Na konci by tedy mělo být jediné razítko pro stavebníka.
ČKAIT má výhrady
Hnutí ANO představilo změnu stavebního zákona odborníkům již na začátku letošního listopadu. Hospodářská komora následně ve vyjádření uvedla, že každý návrh na další zrychlení a zjednodušení povolování staveb a územního plánování bude mít její podporu.
„Navrhovaná modernizace stavebního práva může rychle rozhýbat investice v bytové výstavbě, dopravní infrastruktuře i veřejné infrastruktuře a vybavenosti. Je klíčové vytvořit prostředí, kde investor bude mít jistotu, že projekt projde povolovacím řízením v předvídatelném čase,“ uvedl předseda sekce pro stavebnictví Hospodářské komory a prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
Například Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě uvedla, že změna stavebního zákona, kterou připravuje vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, neřeší komplikované povolování a výstavbu. Komora ale vítá možné snížení počtu stavebních úřadů, odložení digitalizace na rok 2030 nebo zavedení možnosti podávat projektovou dokumentace v listinné podobě, tedy i přes datové schránky.
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
