Americká automobilka Ford Motor ukončí výrobu několika modelů elektromobilů. V souvislosti s tím zaúčtuje odpisy za 19,5 miliardy dolarů, tedy 404,1 miliardy korun, oznámila firma. Rozhodnutí automobilky je zatím nejdramatičtější ukázkou ústupu od modelů aut poháněných bateriemi v reakci na politiku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a slábnoucí poptávku po elektromobilech, uvedla agentura Reuters.

Automobilka oznámila, že přestane vyrábět elektromobil F-150 Lightning, ale zaměří se na výrobu elektromobilu s prodlouženým dojezdem, což je verze hybridního vozu, která k dobíjení baterie využívá benzinový generátor. Firma také ruší výrobu nákladního elektromobilu nové generace, který měl zatím kódové označení T3, a plánovaných elektrických užitkových dodávek. Místo toho Ford oznámil, že se bude intenzivně zaměřovat na modely s benzinovým a hybridním pohonem a nakonec přijme tisíce pracovníků, i když v blízké budoucnosti bude v bateriovém závodě v Kentucky propouštět.

Odpisy související s omezením výroby elektromobilů plánuje Ford rozložit do několika čtvrtletí. Hlavní vlna bude v tomto čtvrtletí, další odpisy plánuje v příštím roce a v roce 2027. Z celkové částky odpisů zhruba 8,5 miliardy dolarů souvisí se zrušením plánovaných modelů elektromobilů, zhruba šest miliard dolarů se zrušením společného podniku na výrobu baterií s jihokorejskou SK On a pět miliard dolarů s tím, co Ford nazývá „výdaje související s programem“.

A je to tady. Volkswagen zavírá německou fabriku na elektroauta

Zprávy z firem

Automobilka Volkswagen ukončí výrobu vozidel ve svém závodě v Drážďanech. Jde o první uzavření výrobního provozu na území Německa za 88 let existence společnosti. Rozhodnutí přichází v době, kdy firma čelí rostoucímu tlaku na hospodaření a přehodnocuje své investiční priority.

nst

Přečíst článek

Zhoršený výhled

Výhled pro elektromobily se letos výrazně zhoršil, protože Trump zrušil federální podporu pro elektromobily a zmírnil pravidla pro emise výfukových plynů, což by mohlo automobilky povzbudit k prodeji více automobilů s benzinovým motorem. Prodej elektromobilů v USA klesl v listopadu přibližně o 40 procent, neboť na konci září skončila platnost danové úlevy 7500 dolarů, která byla zavedena před více než 15 lety s cílem podpořit poptávku. Trumpova administrativa také zahrnula do daňového a výdajového zákona schváleného v červenci zmrazení pokut pro automobilky kvůli porušení předpisů o spotřebě paliva.

„Než bychom utráceli další miliardy za velké elektromobily, které teď nemají šanci vytvářet zisk, přidělujeme tyto peníze do oblastí s vyšší návratností,“ řekl šéf divize benzinových a elektrických vozů Fordu Andrew Frick. Model F-150 Lightning sjížděl z montážních linek v roce 2022 s velkou slávou a komik Jimmy Fallon o něm dokonce napsal píseň. Ford původně zvýšil výrobu, aby uspokojil příliv 200 tisíc objednávek, prodej si však neudržel tempo. V listopadu firma prodala 25 583 modelů Lightnings, o deset procent méně než loni.

Průmyslová politika EU je ideologická, uvedl Křetínský pro Die Welt

Leaders

Evropská a německá průmyslová politika byly v posledních 15 letech řízeny ideologicky, nikoli pragmaticky, a proto Evropská unie ani Německo nemají globální průmyslovou a klimatickou strategii. V komentáři zveřejněném v německém listu Die Welt to uvedl český podnikatel Daniel Křetínský. Podle něj dosavadní evropská klimatická politika selhala, protože příliš málo dbala na blahobyt lidí. Je proto třeba ji změnit.

ČTK

Přečíst článek

Ford svým oznámením prakticky zrušil všechny své elektromobily nové generace. Závod v Tennessee, který měl podle původních plánů vyrábět 500 tisíc elektrických pick-upů ročně, bude nyní vyrábět pick-upy se spalovacím motorem. Strategie Fordu se tak soustředí na řadu dostupnějších modelů, které vyvíjí v Kalifornii. První by se měl začít vyrábět v roce 2027.

Automobilka se také rozhodla, že využije své továrny v Kentucky a Michiganu k výrobě baterií pro skladování energie. To velmi žádají datová centra, a to v souvislosti s růstem zájmu o umělou inteligenci. Společnost uvedla, že do tohoto svého nového obchodního segmentu v příštích dvou letech investuje dvě miliardy dolarů.

V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh nall v pondělí večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spojené státy podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, uvedl s tím, že američtí a ukrajinští vyjednavači by se mohli k dalšímu jednání sejít o víkendu v USA. Informovala o tom agentura Reuters.

Ukrajinský prezident v chatovací skupině s novináři na WhatsAppu podle Reuters dále uvedl, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure, ani de facto. Na Donbasu také podle něj nevznikne žádná „svobodná ekonomická zóna“ pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu. Po jednáních Ukrajiny s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně o ukončení války, kterou v únoru 2022 zahájilo Rusko invazí do sousední země, zůstává otázka územních ústupků Kyjeva vůči nárokům Moskvy hlavní překážkou dosažení možné dohody.

Dohoda o silných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, o nichž by měl hlasovat americký Kongres, je velice blízko, uvedl dále Zelenskyj. Bezpečnostní záruky podle něj nejsou jen v rámcové fázi, jde již o podrobný dokument, který ovšem potřebuje ještě dopracovat.

Trump otevřel globální válku s médii. Po BBC žádá odškodné deset miliard dolarů

Money

Americký prezident Donald Trump zažaloval stanici BBC za údajnou pomluvu kvůli sestříhanému záznamu projevu ze 6. ledna 2021, který vyvolával dojem, že vyzýval své příznivce k útoku na Kapitol. Podle žaloby, o níž informují světové tiskové agentury, Trump po britské veřejnoprávní stanici žádá odškodné pět miliard dolarů za každý ze dvou bodů žaloby, tedy celkem až deset miliard dolarů (207 miliardy korun). Šéf Bílého domu tak podle Reuters otevřel mezinárodní frontu ve svém boji proti médiím, které o něm podle jeho názoru informují nepravdivě či nespravedlivě.

ČTK

Přečíst článek

Po skončení jednání vydali premiéři a prezidenti deseti evropských zemí včetně Německa, Francie či Británie a zástupci Evropské unie společné prohlášení, ve kterém uvedli, že USA a evropské země hodlají Ukrajině poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Jednou ze záruk má být vytvoření mnohonárodnostní jednotky, která by působila přímo na ukrajinském území. Další má být například garance vyslání ozbrojených sil v případě budoucího napadení země. V závěru evropští lídři vyzvali Rusko, aby souhlasilo s příměřím a prokázalo ochotu k trvalému míru.

Pokud Moskva diplomatické snahy o ukončení války odmítne, požádá Ukrajina Spojené státy o větší tlak na Rusko prostřednictvím dalších sankcí a také o další zbraně, včetně střel dlouhého doletu, sdělil dále ukrajinský prezident novinářům na WhatsAppu. Bude-li válka pokračovat, Ukrajina podle něj počítá s podporou 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na obranu ročně. Pokud boje utichnou, budou tyto prostředky použity na obnovu země, dodal.

Kyjev podle Zelenského také podporuje myšlenku příměří během vánočního období, zejména pokud jde o útoky na energetickou infrastrukturu. Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí mimo jiné vyzval Rusko, aby alespoň přes Vánoce přestalo „terorizovat“ civilní obyvatelstvo Ukrajiny. Taková přestávka v bojích by mohla být podle Merze základem pro jednání o trvalém příměří.