Česká národní banka považuje navýšení letošního plánovaného schodku státního rozpočtu za spíše kosmetické. Nebude tedy kvůli němu měnit závěry své nové prognózy, kterou její představitelé blíže představili na včerejším setkaní s analytiky. Právě v jeho rámci zaznělo i zmíněné hodnocení navýšení schodku.

Vláda koncem ledna oznámila letošní plánovaný deficit ve výši 310 miliard korun. Ten je podle Národní rozpočtové rady fakticky vyšší hned o 63 miliard korun než deficit navrhovaný ještě předchozí vládou.

Česká ekonomika by podle nové prognózy ČNB měla růst rychleji než podle poslední prognózy z loňského podzimu. V rozsahu 2,9 namísto 2,4 procenta. A to navíc při pomalejší než dosud předpokládané inflaci – ta by měla celoročně činit 1,6 namísto 2,2 procenta. ČNB tak nepředpokládá, že by navýšení schodku mělo působit proinflačně. Pokud by čekala jeho proinflační působení, zřejmě by na to hlasitě upozorňovala, jako v minulých letech.

Češi si půjčují víc, úroky klesají. Refinancování má prostor růst

Money

Češi si nadále půjčují více. Objem nezajištěných spotřebitelských úvěrů meziročně vzrostl zhruba o devět procent a spolu s tím posílil i segment refinancování. Vyplývá to z dat České národní banky, která zároveň ukazují na dlouhodobý pokles úrokových sazeb u nových spotřebitelských úvěrů. To vytváří prostor pro refinancování starších půjček a možné snížení nákladů na jejich splácení.

nst

Přečíst článek

ČNB navíc nevylučuje možnost dokonce dvojího letošního snížení své základní úrokové sazby. Na tuto možnost upozorňuje od konce ledna. Začala s ní tedy vlastně až poté, co již bylo zveřejněno zamýšlené navýšení schodku státního rozpočtu. Opět, pokud by centrální banka považovala navýšení schodku za proinflační, věrna své předchozí rétorice by těžko mohla takto otevřít možnost hned dvojího snížení sazeb.  

Trh i v reakci na nejnovější komunikaci ČNB nyní počítá s jedním letošním snížením základní úrokové sazby, z 3,5 na 3,25 procenta, k němuž by mělo dojít nejspíše už v rámci měnověpolitického zasedání letos v březnu.

Mzdy porostou rychleji

Z prognózy ČNB dále plyne, že reálné mzdy letos porostou rychleji, než se dosud mínilo. Jejich růst by se mohl opět pohybovat kolem úrovně 4,5 procenta, která se obecně předpokládá také za loňský rok. Celkový výsledek za loňský rok Český statistický úřad teprve zveřejní.

Vyšší rozpočtový schodek? Žádný problém, signalizují mezinárodní invesoři i ČNB

Názory

Vyšší navrhovaný letošní schodek státního rozpočtu sice čeří politické vody, Českou národní banku ale nechává v klidu. Navýšení plánovaného deficitu z 286 na 310 miliard korun evidentně pro ČNB není ničím zásadním, alespoň z hlediska její zákonem dané snahy o udržování stabilní cenové hladiny.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Tuzemská centrální banka je ve své nové prognóze výrazně optimističtější než ministerstvo financí. To ve své lednové prognóze počítá s letošním reálným růstem české ekonomiky jen ve výši 2,4 procenta. Inflace by přitom měla činit 2,1 procenta.

I když ČNB počítá s citelně rychlejším růstem ekonomiky než resort financí, nelze na základě její prognózy předpokládat, že tuzemská ekonomika vytvoří vyšší nominální hrubý domácí produkt. Ten by se měl pohybovat letos kolem úrovně 8960 miliard korun, protože ČNB sice počítá s citelně rychlejším reálným růstem než ministerstvo financí, zato však se znatelně pomalejší inflací. Zlepšení prognózy ze strany ČNB tedy čistě nominálně neznamená žádný dodatečný letošní příjem pro veřejnou kasu ČR, ani pro státní rozpočet.    

Prozatímní obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Indií přinesla výraznou úlevu finančním trhům a posílila vyhlídky řady exportně orientovaných indických odvětví. Největšími vítězi jsou výrobci obuvi, oděvů a další pracně náročné sektory, zatímco tlak mohou pocítit rafinerské firmy a domácí producenti alkoholu.

Podle nového rámce dohody USA sníží cla na indické zboží na efektivní sazbu 18 procent z dosavadních 50 procent, připomíná agentura Bloomberg. Indie se na oplátku zavázala k nákupům amerických produktů v hodnotě 500 miliard dolarů a k odstranění obchodních bariér u části zboží, včetně zemědělských výrobků, chemikálií a zdravotnických prostředků. Podrobnosti dohody byly zveřejněny po podpisu exekutivního nařízení americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Dohoda odstranila významný zdroj nejistoty, což se okamžitě odrazilo na trzích. Indické akcie i měna v uplynulém týdnu výrazně posílily. Rupie zaznamenala nejlepší týden za poslední tři roky a akciový index NSE Nifty 50 vzrostl o 3,5 procenta.

Mezi Amerikou a Asií: Evropu straší problémy s dodávkami léků

Zprávy z firem

Pandemie covidu i politika Donalda Trumpa odkryly slabiny evropského zdravotnictví. Závislost na Asii a tlak ze strany USA nutí Evropu přehodnotit, kde a jak budou vznikat léky budoucnosti. Farmaceutický průmysl se stává strategickou otázkou podobnou obraně či energetice. A Evropa stojí před dilematem, jak si zajistit bezpečné dodávky bez ztráty konkurenceschopnosti, píše v analýze Jan Žižka z Export.cz.

Jan Žižka

Přečíst článek

Komu se uleví?

Pozitivní dopad se očekává zejména u indických vývozců oděvů, obuvi a šperků, kteří patří mezi klíčové dodavatele na americký trh. Dosavadní vysoká cla narušovala jejich dodavatelské smlouvy a firmy byly nuceny absorbovat zvýšené náklady. Snížení cel na 18 procent by mělo zlepšit marže a obnovit růst objednávek. Úlevu očekávají také dodavatelé amerických maloobchodních řetězců a výrobci šperků.

Výrazné zlepšení vyhlídek zaznamenává rovněž letecký a kosmický průmysl. USA souhlasily se zrušením cel na některá letadla a letecké komponenty dovážené z Indie. To by mělo přispět ke zlepšení cash flow a konkurenceschopnosti indického dodavatelského řetězce v situaci, kdy se firmy připravovaly na zavedení vyšších cel.

Z dohody budou těžit i výrobci automobilových dílů. USA Indii přiznaly preferenční celní kvóty a základní automobilové komponenty vyvážené z Indie budou zatíženy nulovým clem. Naopak elektromobily byly z jednání vyňaty a případné snížení cel na americká auta se má týkat pouze vozů s vyšším objemem motoru.

Na opačné straně stojí rafinerský sektor. Dohoda se sice výslovně nezmiňuje o indických nákupech ruské ropy, exekutivní nařízení však počítá s návratem 25procentního sankčního cla v případě pokračujících dovozů z Ruska. Indické rafinerie, které v posledních letech profitovaly ze zpracování levné ruské ropy, se tak mohou dostat pod zvýšený dohled. Největší dovozci ruské ropy zároveň patří k významným vývozcům ropných produktů na americký trh, což jejich pozici činí citlivější.

Aktualizováno

Potíže pro Putina? Trump tvrdí, že Indie přestane odebírat ruskou ropu

Politika

Indický premiér Naréndra Módí souhlasil, že jeho země přestane odebírat ruskou ropu, což pomůže k ukončení války na Ukrajině. Po telefonátu s indickým lídrem to uvedl americký prezident Donald Trump. Spojené státy podle něho s okamžitou platností sníží cla na dovoz z Indie z 25 na 18 procent. Indie jako součást uzavřené obchodní dohody omezí cla a další bariéry pro dovoz z USA postupně až na nulu, dodal Trump. Módí následně uvedl, že je snížením amerických cel potěšen a chce pokračovat v blízké spolupráci.

ČTK

Přečíst článek

Tlak může zesílit také v sektoru alkoholu. Indie se v rámci dohody zavázala odstranit bariéry pro dovoz vína a lihovin, což zvýší konkurenci pro domácí výrobce. Největší indické vinařské a lihovarnické společnosti budou čelit silnějšímu tlaku ze strany evropských a amerických producentů, přestože celní úlevy mají být zaváděny postupně a za určitých podmínek.

Analytici očekávají, že dohoda posílí postavení Indie v globálních dodavatelských řetězcích v rámci strategie diverzifikace výroby mimo Čínu. Krátkodobě přináší úlevu trhům, střednědobě by mohla vést k přeskupení zisků napříč jednotlivými sektory indické ekonomiky.