I přes oživení ekonomiky se dvě třetiny Čechů domnívají, že žijeme v hospodářské krizi. Kvůli inflaci a vývoji na finančních trzích se 64 procent domácností obává, že jejich úspory ztratí hodnotu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Generali Investments CEE. Průzkum zároveň ukázal, že od počátku roku se zvýšil podíl lidí, kteří omezují výdaje kvůli obavám z inflace.

Hlavní zdroj obav z hospodářské situace představují náklady na bydlení, jako hrozbu je vnímá každý pátý respondent. Ceny energií považuje za riziko 18 procent dotázaných. Šestina Čechů se shodně obává poklesu reálných mezd a obecného růstu spotřebitelských cen.

Obavy mezi domácnostmi panují navzdory tomu, že reálné ekonomické ukazatele naznačují hospodářské oživení. Podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) meziročně o 2,4 procenta, inflace v červenci meziročně byla 2,7 procenta. Ministerstvo financí za celý rok čeká hospodářský růst o 2,1 procenta po loňském jednom procentu, Česká národní banka odhaduje letošní růst HDP na 2,6 procenta. Průměrná roční inflace by podle obou institucí měla být do 2,5 procenta po loňských 2,4 procenta.

Minimální mzda od ledna vzroste na 22 400 korun

Money

Od ledna si lidé s nejnižšími příjmy polepší – minimální mzda vzroste o 1600 korun na 22 400 korun hrubého. Změna se dotkne zhruba 118 tisíc zaměstnanců a zároveň zvýší i zaručené platy ve veřejné sféře.

ČTK

Přečíst článek

Lidé omezují výdaje

Podle průzkumu také lidé více než na začátku roku omezují výdaje. Šetření na potravinách nyní oznámilo 57,7 procenta dotázaných, v lednu to bylo 50,5 procenta. Podíl lidí, kteří se snaží snížit spotřebu energií a vody se zvýšil na 58,1 procenta z lednových 53,5 procenta. Polovina lidí uvádí, že chodí méně do restaurací, třetina říká, že méně utrácí za koníčky, a čtvrtina, že ruší předplatné některých služeb.

„Jakkoliv se v průzkumech opakovaně deklaruje záměr šetřit na potravinách či chodit méně do restaurací, tak je otázkou, v jak silné míře se tyto úmysly skutečně realizují. Data z maloobchodu například za letošní první pololetí hlásí skutečně jen pozvolný růst prodejů potravin. Na druhou stranu ve druhém čtvrtletí poměrně solidně vzrostly tržby ve stravování a pohostinství,“ upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Německo a Japonsko mají problém. Investoři ztrácejí zájem o jejich dluh. A ten se zdražuje

Trhy

Bývaly to země, o jejichž dluhy se investoři tradičně prali. Japonské a německé dluhopisy dlouhodobě patřily k nejžádanějším na světě, protože byly synonymem stability. A díky tomu tyto země za svůj dluh mohly platit velmi nízké úroky. Situace se ale mění. A následky mohou být velmi vážné.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Lidé v průzkumu také uvedli, že od příští vlády očekávají podporu růstu reálných mezd či podporu dostupného bydlení. Zároveň 15 procent respondentů očekává od nového kabinetu snížení zadlužení státu. „Zde si nemyslím, že by respondenti vnímali nějaké rychle působící propojení mezi veřejnými financemi a vlastní životní úrovní. Jde spíše o volání po dlouhodobě působících systémových změnách, jež by zlepšily stabilitu veřejných financí a spolu s tím i udržitelnost a důvěryhodnost důchodového systému,“ uvedl Jáč.

Průzkum se uskutečnil na přelomu července a srpna na reprezentativním vzorku 1036 lidé ve věku od 18 do 65 let ze všech krajů Česka.

Ukrajinské drony napadly dvě ruské rafinérie, v Krasnodarském kraji a Samarské oblasti, ve kterých vypukly požáry, informoval server Meduza s odvoláním na místní úřady a záběry ze sociálních sítí. Ukrajinské drony v Azovském moři zasáhly ruskou raketovou korvetu třídy Bujan-M sloužící jako nosič střel s plochou dráhou letu Kalibr, používaných k útokům na Ukrajinu, a donutily ji k odplutí, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Jeden dron nejprve zasáhl radar plavidla, další pak bok lodi.

Podle velitele jednotky ukrajinských dronů Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou Maďar, v důsledku náletu na Novokujbyševskou a Afipskou rafinérii přišlo Rusko o 4,7 procenta výrobní kapacity pohonných hmot a celkově jejich produkce během prvních dvou srpnových týdnů klesla o 21 procent. „Rusové, táhněte domů,“ napsal na telegramu velitel, jehož drony v uplynulých dnech opakovaně zasáhly ropovod Družba, což vyvolalo ostrou kritiku ze strany vlády maďarského premiéra Viktora Orbána na ukrajinskou adresu.

Maďarsko v reakci na útok na Družbu zakázalo veliteli útoku ukrajinských dronů vstup do země a do celé schengenské zóny volného cestování, napsal na X šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó.

Ropovodem Družba nyní ruská ropa do Maďarska a na Slovensko opět proudí. Oznámily to dnes ráno maďarská energetická společnost MOL a také slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková.

Kujbyševská rafinérie v Samarské oblasti zpracuje ročně okolo sedmi milionu tun ropy, Afipská rafinérie v Krasnodarském kraji 6,25 milionu tun.

„Benzín se stává nedostatkovou kapalinou a plyn a ropa se rychle spalují,“ poznamenal Brovdi.

Kdo poškodil Nord Stream? Němci identifikovali všech sedm podezřelých

Politika

Německo už identifikovalo všechny osoby podezřelé z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v roce 2022. S odkazem na své zdroje o tom informovaly německé listy Die Zeit, Süddeutsche Zeitung a stanice ARD. Komando bylo podle nich složené ze sedmi lidí, všichni byli občany Ukrajiny. Německé úřady informace nepotvrdily.

ČTK

Přečíst článek

Rusy sužuje nedostatek pohonných hmot

Ruská média už informovala, že nedostatek pohonných hmot postihuje spotřebitele v několika regionech na Dálném východě a na Krymském poloostrově, který v roce 2014 Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala.

Pro Rusko není zdražování benzinu na konci léta žádnou novinkou, letošní nedostatek ale zhoršily ukrajinské útoky na rafinerie, uvedla ve středu agentura AP. Větší a koncentrovanější útoky způsobují větší škody a brzdí produkci v době, kdy poptávka vrcholí. Výroba benzinu v Rusku v prvních 19 srpnových dnech meziročně klesla o 8,6 procenta, výroba nafty se pak snížila o 10,3 procenta.

Ukrajina mezi 2. a 24. srpnem podle médií podnikla nejméně 12 útoků na ropnou infrastrukturu, včetně nejméně deseti náletů na lokality v oblouku Rjazaň-Volgograd. Tyto útoky poškodily mnoho ropných rafinerií, ale nezničily je úplně, většina zařízení je velmi odolná vůči požárům. Útoky však mohou zpomalit práci, o čemž svědčí pokles příjmu ropy určené ke zpracování na naftu, benzin a další produkty.

Lukáš Kovanda: Ukrajinské útoky ochromily Rusko. Pohonné hmoty jsou nyní na příděl

Money

Obyvatelé částí Ruska se potýkají s něčím zcela nezvyklým pro světovou ropnou velmoc – s příděly pohonných hmot. Důvodem je růst účinnosti ukrajinských útoků na ruskou energetickou infrastrukturu, které nyní vyřadily z provozu třináct procent rafinační kapacity.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Úřady si dělají sice starosti, ale nedostatek benzinu není podle expertů pro systém kritický a je zatím omezen pouze na určité oblasti. Ačkoliv řidiči osobních aut mohou u čerpacích stanic pociťovat potíže, většina autobusů a nákladních aut jezdí na naftu, které má Rusko přebytek. Armáda, která převážně používá naftu, byla také ušetřena problémů. To ale neznamená, že se situace nemůže zhoršit, napsala AP.

Ukrajinské drony v noci útočily také na další ruské regiony. Ve Volgogradské oblasti vzplálo lokomotivní depo ve městě Petrov Val, železnice přerušila provoz, napsala Meduza.

Ruské ministerstvo obrany dnes sdělilo, že v noci na dnešek zničilo 102 ukrajinských dronů nad sedmi regiony, včetně anektovaného Krymu, jakož i nad Černým a Azovským mořem.